| Magnézium po miliónté |
Přemýšlel jsem dlouho, zdali čas, který strávím psaním tohoto článku má vůbec smysl obětovat. Vždyť o magnéziu bylo napsáno již tolik. Nechci opět rozvádět diskuze jestli magnézium na písku ano či ne. Je to věc názoru a ten bude vždy dělit lezce na dva nesmiřitelné tábory.
Poslední rozhodnutí ČHS ohledně magnézia mě osobně vůbec nepřekvapilo. Myslím, že celá tato kauza je spíše obrázkem mentality našeho národa, než etiky lezení na pískovcích. Vždyť i doposud, kdy bylo používaní mg. zakázáno, se na pískách používalo. Stačí se jen podívat na jednoho z prvních lezeckých průvodců Ostrova, kde Hudy leze s pytlem.
Dovede si někdo představit vydat průvodce např. Rathenu s takovou fotkou na titulní straně? Proč se v Sazku bez mg. obejdou? Možná ani nepřemýšlí, že by jej začli používat? Proč, protože jsou disciplinováni, ctí tradice lezení a jsou na to hrdi. Stejně tak jako angličan, který by si nikdy nedovolil vynýtovat klasickou cestu. Zkuste někdo vyndat mg. v Sazku a uvidíte co se bude dít. Místní ochránci jsou vás schopni ze stěny sestřelit :-). A u nás?
Možná to nedokáži posoudit úplně objektivně, jelikož po pískovcích lezu pouze 16 let, ale nikdy jsem nepotkal osobu, která by kontrolovala chování lezců ve skalách, ale nabývám pocitu, že povolení používání mg. je obrázkem neschopnosti odpovědných orgánů, které se tím zbavují zodpovědnosti toto kontrolovat a duševní ubohosti nové lezecké generace. |
| Kamil | 15:07:44 10.04.2009 odpovědět  |