Dobrý de ve spolek.
Rád bych se naučil stavět cesty na stěnách. Sem tam jsem viděl, jak to dělá jeden pán na Mammutu, ale to je asi nějaký machr.
Poradíte mi jak na to? Co je všechno potřeba. Je třeba nějaký kurz? Já bych si to i zaplatil.
(snad nedostanu moc hubováno :)
Jarouš
Jediné, co potřebuješ, je někdo, kdo ti dá kus místa, půjčí ti chyty a imbus a dovolí ti tam nějakou cestu postavit. Toť vše. Tedy skoro vše - pak to chce požádat pár zkušených lezců, aby ji přelezli a řekli ti svůj názor :-) No a podle jejich názoru usoudíš, zda budeš stavět dál, nebo ne :-) Nebo přesněji, podle ohlasu lezců tě nechají nebo nenechají stavět další :-)
Předpokládám, že jsi lezec, takže problémy s tím, jak se po cestě jistit nebo jak dopravit chyty nahoru, mít nebudeš.
Mimochodem, co se na to zeptat přímo toho "pána" v Mammutovi? Pokud vím, tak každý, kdo zvládne postavit dobrou cestu, je vítán. Všude :-)
Nevim co dela Hannibal, ale souhlas ze v Mammutu byvaji cesty vselijake. Totez ale muzu rict o novem Chodove. Styl lehky, lehky, lehky, bouldrkrok, lehky, lehky, slanak je tam na ctyrech cestach z peti.
Ale k dotazu. Neuci se to v kurzu, ale skutecne jen vlastni praxi.
Ano. na te zelen 8- je bouldrovy krok. to vadi vice lidem a ta deuha cesta?nwznam. takze max 2 cesty. Ale luli dvoum cestam preci nemusis pomlovat cely chodov obecne? zvlat kdyz je upozornovano na skutecnost ze cesty jsou nove a sposuta veci bude optimalizovana. a take z tohot duvodu je zlevnene vstupne..
Byla jsem sice na Chodově jen jednou a to asi týden po otevření, ale získala jsem stejný dojem - cesty absolutně nevyvážené, pro menší lidi navíc minimum stupů. Věřím, že se to časem možná poladí, ale mě to docela odradilo.
Cece Torousi, nikdo nepomlouva Chodov, ale cesty. Kdyby byla špatná stěna, s tím by se nic dělat nedalo, ale cesty se dají po upozornění našroubovat líp.
Jinak jsem tam lezl asi 9 cest a pouze dvě byly udělané opravdu dobře (odspoda až navrch vyrovnané lezení v psané obtížnosti)- oranžová vpravo na velkém převisu a červená cca uprostřed stěny proti vstupu (označ. 7-/7 nebo7/7+, tak nějak)
Torouši, ty se pokus hlavně naoptimalizovat svoje cesty, protože větší nesmysly jsem vážně nelezl. Když do nich namontuješ občas nohy, nebude to od věci.
V Mammutu je sektor na kterem je napsano "zde stavi cesty Hanibal" a jsou tam cesty opravdu hrozne. Naopak cesty v mammutu od internich stavecu ktere jsou z poslednich tydnu jsou dobre, v tom jde ted mammut dost nahoru - jak v kvalite tak v kvantite novych cest.
Teď to malinko přeženu, ale není to úplně jedno, jaké cesta je? Pokud není úplně zprasená, měla by to být výzva, nebo ne? Pokud na ní udělá někdo něco nestandardního a jde to přelézt, tak v čem je problém? Za sebe mohu říci, že mi netradiční šestka nebo sedma udělá více radosti, než nezáludná a "jednoduchá" osma. Minimálně mám radost z toho, že cesta je úplně debilní, ale stejně jsem ji zvládl :-) To je jako nadávat na rozdíl mezi tím, zda je cesta silová nebo technická.
Ostatně, co se týká kroků, není na tom skála podobně? Pokud je někde kus žuly, který lezeme, tak možnost chytů je tam, kde je příroda udělala, ne tam, kde by to odpovídalo technice nebo kde bychom ty chyty rádi měli nebo kde bychom je očekávali :-)
Jinak co se týká kvality cest a stavěčů, tak chodíme do více center a všude je to stejné. Část staví stejní lidé (třeba Viktor), část si staví interní lidé. A že jsou cesty lepší i horší platí pro Mammuta stejně jako pro Smíchov nebo BB. Perličkou pak jsou proměnné obtížnosti, kdy jedna cesta byla rok 7 a pak najednou byla klasifikována jako 7+.
Problém je imho v tom, že na stěnu choděj lidi hlavně
1) se pobavit, takže potřebujou hezký cesty. Tj. vyrovnaný a blízko svýho maxima.
2) se seznámit s lezením, takže potřebujou lehký cesty bez bouldrů.
3) potrénovat vytrvalost, takže potřebujou dlouhý, technicky lehký a vyrovnaný cesty po malejch.
Nenapadá mě cílová skupina pro lehkou cestu s jedním bouldrem uprostřed. Kdo chce bouldrovat, jde na bouldr. Kdo je na maximu v lehkým, nezvládne bouldr. Kdo zvládne bouldr, je pro něj lehkej nuda. Kdo chce mít radost že ten bouldr přelezl, bude mít větší radost, pokud poleze cestu s více bouldrovými pasážemi. Kdo chce imitovat lezení na skále, jde lézt po struktuře. Zkrátka typ "lehká cesta s jedním bouldrem" na překližce je imho tak málo oblíbebej, až by si zasloužil přívlastek "objektivně hnusná".
To s tím jedním nebo dvěma obtížnými kroky uprostřed je pravda především u dlouhých cest. Ale pokud má celá cesta třeba 5 metrů (kolik mají nejnižší stěny v Holešovicích?) smysl to má. Dva tři kroky na srovnání, náročnější pasáž a zase dva tři kroky na výlez.
Zrovna nedávno jsem byl lézt s kamarádkou. Na jedné pětce měla dost velké problémy. Cestu nesnášela, dolezla po madlech 3/4 a pak na jednom kroku vždy vypadla. A přitom stačilo se jen jinak natočit a přehodit nohy. A teď už tu cestu považuje za lehkou. Když pozoruji lidi, kteří lezou nižší obtížnosti, jejich hlavní problém je v tom, že nechtějí přemýšlet. Nebo neumí, to je jedno. Místo aby se zamysleli, proč je celá cesta ok, ale to jedno místo jim nejde, tak raději cestu prohlásí za blbou. Ono stačí si poslechnout, jak kdo o cestách diskutuje. Zkuste si poslechnout, jak o cestách a o tom, co je na nich blbé, mluví lidi pod obtížností 4-5, a jak o problémech v cestách mluví lezci, co lezou 8-9. Pokud někdo leze už dva roky pětky a za lezení považuje to, že má nacvičené cesty, co se lezou jako po žebříku, jasně, že mu netradiční věci budou dělat problémy a bude na ně nadávat. Ale pokud se někdo chce zlepšovat a leze si pro radost, ten bude mít z občasné "prasárny" radost, protože ho donutí se zamyslet a vyzkoušet něco nového.
A co se týká boulderu a bouldrování - pár lidí, co by si rádi vyzkoušeli nějaký ten boulderový krok, ale na boulder nejdou, znám. Zejména ženy nerady padají nebo seskakují, ale celkově klasický boulder pro určitý typ lidí není. Stačí se rozhlédnout v BB nebo v Holešovicích, převaha mužů je naprosto zřejmá a i z mužů převažují určité typy. Myslíte, že ten zbytek nemá o boulder zájem? Nebo proč tam není? Umím se tedy naprosto dobře představit i kolmici s bouldrem a jištěním přes lano.
Zajimalo by me jaky typ kluku prevazuje v BB?;-)
Co se tyka cest - vytrvalostni, bouldrova, "technicka", o jednom kroku - pokud nejsou vsechny cesty na dane umelce jednoho typu tak je mi to jedno, vylezu si cokoliv, i kdyz treba nejaky typ preferuju. To co jsem ale kritizoval jsou cesty zcela nesmyslne: nepovazuju za realne, abych v desetimetrove kolme sestce musel mnohokrat menit nohu ci ruku na jednom stupu/chytu, davat novy silene vysoko protoze nic jineho neni nebo lezt (v kolmaci, v sestce) uplne bez nohou protoze nic neni. Chyty daleko, obtiznost je v tom na ne dosahnout bez nohou. Takhle proste cesty na skale nevypadaj a lezeni techto nesmyslnych cest na umelce nema proto zadny treninkovy vyznam. Cesta pro me neni obtizna a to je ze blba nerikam proto ze bych ji nevylez, ale proto, ze to pro me byla skoda casu.
Jasně, cestu, na které chybí stupy a chyty, považuji za blbou také :-) Ale souhlasím - pokud je cesta taková, že nevysoké postavy nedosáhnou na stupy/chyty nebo pokud se její přelezení rovná akrobacii, je to chyba.
Skoro naprostá většina to jsou mladí kluci (teď myslím věk tak do okolo 40-45) Když je tam někdo starší, je to většinou zkušený lezec. A starší ženu jsem tam neviděl téměř vůbec. Nebo někoho s pár kily navíc.
Kdežto když se podíváš na lano, tyto typy tam najdeš. A není to o tom, že by nechtěli bouldrovat. Ale pokud by si chtěl někdo pro zábavu zabouldrovat nebo i jen třeba vyzkoušet nějaký krok na kolmici založený na rovnováze, seskok nebo pád z metru ze dvou pro ně nemusí vůbec skončit dobře.
Jestli ale ten důvod není spíš než ve strachu ze zranění v tom, že bouldering obecně vyžaduje hlavně maximálku zatímco lano vytrvalost. A ženy/starší/obézní osoby obvykle disponují spíš tou vytrvalostí, takže je lezení na stěně uspokojí víc než neúspěšné plácání se na boulderech.
Alespoň já jako žena středního věku s nadváhou cesty na stěně "o jednom bouldru" fakt nemám ráda, a to přestože jinak bouldrovat jezdím i ven a odskakovat se nebojím. Prostě na laně chci lézt hlavně konstatně těžkou cestu.
No já nevím, to o maximálce možná platí o Smíchově nebo na Cibulce, ale v BB a Holešovicích se v poslední době objevilo celkem dost cest, které jsou v kolmici a které nejsou silové, ale jsou spíše o tom, jak se tam srovnat a vyvážit. Ale to jsme opět u toho - i když není potřeba síla, tak pro mnoho lidí je neschopnost se vyvážit nebo práce s vlastním tělem tak frustrující, že to raději odmítnout a lezou klasické 4-5, kde jim zadek sice visí dolů, vypadají tam jak pytel, ale velikost chytů a dostatek stupů jim to dovolí přelézt. No a pak se stane to, že když se tam objeví bočák nebo spoďák nebo se musí zkřížit ruce nebo něco podobného, je to špatně ... :-(
V tom případě si asi jen nerozumíme v tom, co kdo považuje za "boulder" v cestě. Já to tedy poupravím: nemám ráda cesty "o jednom těžkém kroku" a z mé zkušenosti je to pak obvykle spíš problém silový než technický (nebo spíš techniku mi v takovém případě parťák poradí, čímž se to vyřeší).
Mně nevadí cesta ošklivá (nesedí mi, divné kroky, atd.), hlavně že to je vyrovnané a můžu se návštěvu od návštěvy zlepšovat o další preso. Ale co má za význam jediný těžký krok? To potěší na skále, ale z treninkových důvodů chci lezení odspodu až navrch, ne?
Podle toho kde budeš stavět cesty. Někde mají plošinu, což je to nejlepší pro stavěče, protože se nenadře, ale zase už to musí mít v oku. Co se týče sebejištění tak je asi nejlepší GriGri, nechat si zacvakaný lano v expreskách (jak a kde ho zafixuješ je na tobě) a postupně odspodu stavět (chyty a imbus s sebou v kýblu, tašce nebo batohu. Myslím, že na to už příjdeš. Hlavně to po sobě taky přelez, abys věděl kde je potřeba to doladit ;)
Na webu NaVylet.cz objevíte pestrou paletu turistických cílů a tipů na výlet napříč celou Českou republikou. Nechybí ani oblíbené lezecké oblasti jako Český ráj s pohádkovými skalními věžemi či dramatické Labské pískovce, které lákají dobrodruhy i horolezce z celé Evropy.
Registrace
Metodika
lezec.cz
Lezec.cz
Ano – aktivně si zjišťuji informace