Pánové díky za tipy, ale když je to za tři, tak to nemůže bejt širočina v pravým slova smyslu. Jižní rys na Černolicích taky není širočina. Dušičková se vůbec nemusí lézt spárově a Velká křížová taky ne. Myslel jsem něco jako Rakev na Kozelce.
Geologové zde myslím takové vzácné kytičky asi zapomněli tenkrát sázet. Šup do auta a na písek! Tam určitě zkušení botanici s herbářem poradí co by jsi mohl ochutnat:)
Ad písek - to bych nejdřív musel sehnat někoho, kdo mi to vytahne, což není jednoduchý.
Né že bych se v širočinách nějak vyžíval, ale spíš bych řekl že umět je lízt patří tak nějak ke všeobecnýmu přehledu. A taky je škoda kvůli pár metrům širočiny zapytlit třeba jinak pěknou cestu (což se mi už stalo).
Uplně nepolíbenej nejsem, lezl jsem třeba Vzpomínku na Ostrov na Hříměždicích, ale není to zkrátka ono a rozhodně se v tom necejtim nijak dvakrát v pohodě.
shora? širočinu? trénovat? proč? když ulezeš metr, potom ulezeš těch metrů neomezeně.
když někdy v dvaadevadesátém byl na strahovském stadionu koncert flojdů, tak byl lístek nějak za pro študenta nehoráznou pecku, skoro tisícovku. a jeden známej měsíc před tím začal chodit třikrát týdně trénovat na takovou dilatační spáru, patnáct centimetrů širokej žlábek patnáct hlubokej, kterej zhruba v pěti metrech tvořil metrovej střechovej převis a nad ním pokračoval ještě půldruhýho metru k zábradlí. nejdříve to lezl v lezečkách, s maglajzem a s nějakým předchůdcem boudermatky (nějaká stará matrace kterou schovával v přilehlém chroští), potom v lezečkách bez matrace a magnesia, pak postupně měnil lezečky za křusky, tepláky a mikynu za manžestráky a hubertus a nakonec si tu spáru polejval vodou z donesené petflašky a na záda nasadil batoh. tréning přinesl ovoce a v onen večer udělal hup-hup a asi za deset vteřin byl na tribuně.
TY KRÁÁÁVO. Lukasi, teda jestli je tahle historka pravdivá, jako že nejspíš jo, tak už si dávno zasloužila literární zpracování, tes do kamene a nesmazatelnou památku ...
základ historky pravdivej bude, podrobnosti možná poněkud upravené aby to u táborovejch ohňů lépe vyznělo.
o zmíněném jedinci existuje též historka, jak se na punkový koncert v jistém pražském klubu dostával tak, že ve snaze ušetřit třicet korun vlezného o sto metrů dále vylezl po požárním žebříku na střechu, dokráčel po okapech a kominických lávkách, a následně slanil po zde nalezeném zteřelém koaxiálu dülferem přímo do okénka na dámském záchodku.
historky fakt krasny, .. o faktoru taboroveho ohne vsak asi neni pochyb.
Kdo kdy lez v praze po strechach (coz bejval zdroj prijmu pro nejednoho lezce a financni zaklad nejedny expedice), vi jak vypada zpuchrelej koax.. sou mezi lezcema ruzny kaskaderi ale esli by se na tom nekdo fakt odvazil slanit si nejsem jistej.
Chmelnice? Tam ale nešlo o prachy, ale nedostatek vstupenek. S bráchou jsme tam jednou vlezli po hromosvodu, ale podruhé nás vyhodil pořadatel, a tak jsme šplhali zase dolů.
Na webu NaVylet.cz objevíte pestrou paletu turistických cílů a tipů na výlet napříč celou Českou republikou. Nechybí ani oblíbené lezecké oblasti jako Český ráj s pohádkovými skalními věžemi či dramatické Labské pískovce, které lákají dobrodruhy i horolezce z celé Evropy.
Registrace
Metodika
lezec.cz
Lezec.cz
Ano – aktivně si zjišťuji informace