Ahoj, chtěl bych se zeptat, zda-li je možné a bezpečné používat k navazování místo osmičkového uzlu, uzel devítkový a jestli s tím má někdo zkušenosti.
Je to všeobecně blbost. Proč bys to dělal? Velká spotřeba lana, složitost vázání = možnost chyby, bez dobrého uložení se špatně rozvazuje. Použití tam kde osmičkový :) Jediná výhoda je vyšší pevnost.
Presne tak. Proc to delat? Nejcastejsim duvodem nehod je lidsky faktor a ne nedostatecna pevnost navazani. A prave vizualni kontrola uzlu je mnohem problematictejsi a prave proto se nepouziva...
Nemyslím si, že je zbytečné vědět, že dračí smyčka sníží pevnost lana v uzlu skoro o 50% a zmíněná 9 jen o 30%. Např. při manipuůaci s břemenem se tyto informace můžou hodit.
Kdysi kdesi jsem slyšel nebo četl, že dračí smyčka snižuje nosnost lana na 90 % (osmičkový uzel na 80 %). Těch 50 % tedy platí pro yosemitskou dračí smyčku, nebo i pro "naši"?
snížení pevnosti lana v uzlu bych nechal koňovi. při všech chytáních pytle s pískem lano nepraskalo v uzlu, ale v karabině. ale připouštím, že to byla lana stará a tlustá, možná, že je to u dnešních ultralajt žížalek možná jinak.
řešil bych dvě věci, a to kontrolovatelnost (vede vůdčák a osma) a rozvazatelnost po pádu (vedou různé varianty dračáku, s velikým odstupem osma a devítka a nejhůř vůdčák).
Jen drobna poznamka k rozvazovani osmickoveho uzlu. Zrovna nedavno mi prekvapilo jak dlouho nekdo muze lezt a porad to delat spatne. Zaklad je uzel zlomit a provlekat vzdy oba prameny lana zaroven(jak konec lana, tak pramen na kterem jsem visel). Jakmile se snazite jen rozvazovat protahovanim konce (tj. analogicky k puvodnimu uvazovani uzlu), tak proti vam hraje i treni obou pramenu o sebe a take se vam tim ten uzel zacne sam na druhe strane jeste vic utahovat (to uz je jen subjektivni spekulace, nemam ted po ruce lano). Na kazdy pad bych sem tenhle tip nepsal, kdybych v posledni dobe opakovane nevidel jak se s tim nekdo uplne zbytecne morduje. Samozrejme se timto zpusobem obzvlaste dobre rozvazuji uzly, ktere byly spravne uvazane a urovnane. Tj. lano se v nich nikde zbytecne navic nekrizi. Nic objevneho 99% lidi to dela spravne, ale treba si to precte a pouci se i to zbyle procento.
Pamatoval jsem si, že se tady už o tom jednou mluvilo a tu debatu jsem našel: http://www.lezec.cz/diskuse.php? key=74554&odk=74554 - je to vlákno diskuse, které se jmenuje "Varianta Osmickoveho Uzlu" (pro jistotu). Je to tam myslím docela slušně popsaný. Jinak ten metodickej film, co se tam na něj odkazuje, mám; v případě zájmu ho asi můžu nějak poskytnout.
Pytel s pískem není třeba strom .. ja jsem psal při manipulaci s břemenem ... prasklé lano při práce v uzlu jsem už viděl. Nic neobvyklého. Je pravda, že to byly staré, tvrdé rakoviny.
Nepíšu že je zbytečné to vědět. Já říkám, že je zbytečné to řešit u (hlavního jistícího) lana.
Ohledně toho vědění, taky je dobré vědět něco o tom, že obecně ohyb na hraně o malém poloměru snižuje pevnost, něco o vektorovém rozkladu sil (speciálně v tupých úhlech), něco o vytváření tepla třením, něco o teplotě tavení různých materiálů...
Na webu NaVylet.cz objevíte pestrou paletu turistických cílů a tipů na výlet napříč celou Českou republikou. Nechybí ani oblíbené lezecké oblasti jako Český ráj s pohádkovými skalními věžemi či dramatické Labské pískovce, které lákají dobrodruhy i horolezce z celé Evropy.