Zdravim, preji krasny den, budu rada za kazdou relevantni informaci/ podeleni se o zkusenosti se sedlem Amphu Laptsa; trekem Lukla - Mera Pass - Mera Peak - Amphu Laptsa Pass - Lukla.
Na většině plochých střech je možné se navázat k nějakému pevnému bodu, ale co když není? Používaji se nějaké přenosné závaží ke kterým navážu lano? Jak by takový bod měl vypadat?
Čau.. nevíte někdo o nějakym krámu v okolí Plzně kde by se prodávali průvodci do skal.. myslim to tak.. aby tam nebyl 1-2 ale mnohem víc i z německa,rakouska atd.. existuje vůbec nějakej takovej obchod?
Ahoj, měl bych otázku na lezce z Plzně. Překvapilo mě teď nedávno, že je v Lobezském parku (podle tedy zmínek co jsem našel na netu) pískovcová stěna. Nic moc fotek jsem nenašel, ale na lezci jsou naházené nějaké trasy a obtížnosti. Jelikož to mám kousek
Hoj,
Vyrážím do USA, ne primarne za lezenim. Sehnal jsem jistice - nelezce, sadu friendu, abalaku, vklinencu plus neco z toho vickrat ve velikosti rucni spary. Lano mam 60. V 7 UIAA davam zpravidla OS, max 7+/8- OS.
Na většině plochých střech je možné se navázat k nějakému pevnému bodu, ale co když není? Používaji se nějaké přenosné závaží ke kterým navážu lano? Jak by takový bod měl vypadat?
Nekoukej jen na střechu.
1.Nezateplený panelák má pod okrajem střechy větrací otvory do mezipláště střechy
( většinou ). Využij jich, provaž jako hodiny, strč do nich dlouhý plocháč s dírou, použij frendy. Lano pak přehoď přes střechu a slaňuj na protilehlé straně.
2. Zkus kotevní body zábradlí nejvyšší lodžie a lana vyhoď na střechu. Opět na druhé straně můžeš slaňovat, nebo přes střechu vyvaž pavoukem s další lodžií.
3. Policie v těchto případech občas používá techniku "živé kotvy" , trochu riskantní technika, ale při zvládnutí se dá. Radši nebudu blíž popisovat.
4. Slyšel jsem o gumových vacích s okem, které se naplní vodou. Měly by mít normu pro kotevní bod, jinak nepoužívat.
Buďto jsou přípravky, který využívají protilehlou stěnu nebo takový, co položíš na střechu přímo v místě sjezdu. Popisovat ti to raději podrobně nebudu neb to asi není z pohledu bezpečáka košér, kdyby tě s něčím takovým nachytal. Lidové tvořivosti se meze nekladou, jen pamatuj na to, kolik toho budeš mít naloženýho, pozor na loďák a určitě uvazuj víc než míň, kdyby se něco šustlo...
Kotvení z druhé strany právě moc použít nejde. Atika je v naprosto dezolátním stavu a vchod na střechu je veden poklopem. nejbližší bod kotvení je zábradlí v posledním poschodí skrze poklop. Ale to bych využíval nerad protože nevím kdo mi tam co s lanem udělá. Navíc se potřebuji dostat na roh fasády.
Ty závaží či přenosné kotevní body by mě dost zajímaly. Jakou musí mít váhu a jak by měli být řešeny s oblasti bezpečnosti práce? Občas najít vhodný kotevní bod a navíc ho vyvázat do zprávného směru trvá mnohem déle než celá práce na fasádě. Docela by mě zajímalo jestli je někde nějaká veřejně dostupná literatura v oblasti metodiky uvazování na výškových budovách...
To tu není žádný zkušený "panelákový" víškař? Měl jsem za to že se tady každý druhý lezením živí. Nevěřím tomu, že se tu každý vždy vyvazuje tak jak to jde a nepoužívá nějaké komerční řešení. Přece musí existovat jakásy metodika pro tuto specifickou oblast.
Jakou literaturu by sis představoval? Pevnej kotevní bod má mít podle normy jakousi nosnost, to je vše. Šolichy na rovný střechy, aspoň ty co používám, to nesplňují a podle toho, jak se ptáš, bych je na tvým místě raději nepoužíval nebo jo, ale pod dohledem někoho, kdo ví co a jak. Ale napovím ti, řešení je jednodušší, než si myslíš...;-)
Hmm to je ale nápověda :-). Abych pravdu řekl, ani netuším kolik byto tak mělo být. Já bych použil nějakou nádobu co napustím vodou a co má nějaké drsné dno aby tam bylo rozumné tření, 4 200l sudy kdyby měly rozumný tvar a rozumný bod k uchycení bych se nebál použít, ale nic takového mě nenapadá.
pokud se to bojíš napsat sem pošli mi to na e-mail:davemod@seznam.cz rád se poučím co se dělá v praxi a co by mělo být dle norem
S tím zatížením bych byl taky trošku opatrný kvůli zatížení střechy. Konstrukce bude počítána na nahodilé zatížení někde okolo 300 Kg/m2. 4 tuny vody by byl asi průser.
Očividně se ti nechce moc přemýšlet. Jak to má vypadat, aby to splňovalo normu, se skus zeptat borca, u kterýho sis dělal papíry. Možná ti poradí plošinu. Co se děje v praxi někdy lepší nevidět. Nápověda na první pohled k ničemu, ale je to tam.
Variant je velmi mnoho. Jedna z moznost přenosného kotvicího bodu se dá koupit zde. http://www.topwet.cz/download/katalog-twsf-2012.pdf
Asi Te odradi cena. Kazdy se vydesi, ale takovy je zivot. Ale pozor jiny kotvici bod, je pokud pracujes podel volnych okraju strechy. A jine na lanovy pristup. Vubec jsi nepsal co budes delat. A podle zkusenosti doufam, ze pracujes jen podel volnych okraju:-)
Já se normálně zabývám spíš arboristikou, na střechy moc nelezu. Nevím co je volný okraj střechy, předpokládám že to znamená bez zábrany.
Já pracuji na vodorovné do cca 5° střeše ohraničenou atikou. 46000 je opravdu pěkná cena. Ale těch 250Kg závaží mi přijde jako docela málo. S výbavou mohu vážit třeba polovinu a na střeše není lepenka, ale nějaká kluzká fólie.
Tak tohle jsem v testech opravdu neměl. Vím jen o jedné normě kde je kotevní bod definován, nikoli ale volný kotevní bod.
Někdy používám vnitřní okapy do kterých zasunu děravou tyč 80mm kterou prostrčím trubku aby mi nezapadla dolu, ale tady je okap venku. Někdy jde použít vyvázat pavouka na několik hromosvodů, ale ani tohle nejde využít, jelikož jsou na špatném místě. Nekdy vyvážu pavouka za cokoli na střeše, ale zde nic není :-(. Napadlo mě zapřít cokoli těžkého za atiku, ale ta folie je natažená přes ní :-(
To právě není. Protože je tam ta fólie a pod tím staré oplechování. Takže bych mohl tu folii o tu střechu proříznout.
Už vylívám betonem závaží do 100mm trubek. Na to přijde traverza a před to taky jedna. 46000 mi na ten pohyblivý kotvící bod nikdo nedá...
To by asi šlo, taky mě to napadlo, ale zdá se mi to dost krkolomný. Mě spíš zajímalo jak to dělají ostatní, co na ty paneláky lezou denně.
Přijde mi dost divný že na tom vyvazování strávim často více času než na samotný fasádě.
vyvázat se tu můžu za strom, ale to znamená jedno lano od stromu nahoru druhý ze střechy dolu, další dvě na vyvázání ze strany -pracuju na rohu, tak aby se mi ze střechy nesesmýklo. no a další dvě lana na jistící lano. Takže šest lan. a to na tý fasádě navrtám dvě díry, přidělám kameru a jedu zase dolu... To vše na dalších 22ti domech. Některé budou třeba na zajištění ok ale jiné mohou být ještě horší. Teď otázka kolik si za takový jeden dům říct. Když nevím jak ty ostatní vypadají? Nějaké profi řešení bych s radostí uvítal.
Já se tim živym přes 11let, ale králikárny nejsou můj šálek čaje. Možná nejsem nejychlejší, ale za to pracuju bezpečně! Uvázat se dá nějak vždycky, jen mě zajímalo řešení zdejších profíků. Evidentně tady moc nejsou a nebo taky tápou...
Nejsem v tomhle ohledu profesionál, ale to, že se není za co vyvázat (hlavně v rozích) se mi stává docela často. Pro tuto příležitost mi leží na zahradě 4 asi metr dlouhý H profily 160x160. Ty vyvezu výtahem nahoru a za ně se navážu. Na ně poskládám, co na střeše najdu a svou zbylou výbavu, co neberu s sebou na lano. Postupně jsem k tomuto způsobu získal takovou důvěru, že už používám jen ty profily.
Maj cca dohromady 160 Kg a pro mou váhu i s výbavou cca do 100Kg to naprosto stačí. Ani se nehnou. Pokud by byly byť malinko zapřeny za cokoliv na střeše (atiku nebo i jen volný hromosvod), tak by stačilo možná i míň. Můj spolulezec, kterej jezdí na melouchy velkym autem má zase s sebou lešenářský trubky ze kterejch si v případě potřeby například udělá konstrukci ze které se spouští do úzkejch světlíků. Na rozích budov používá zase dlouhou tyč na rozepření o atiku.
Když jsem to potřeboval poprvé, tak jsem se taky zajímal, jak se to řeší z hlediska bezpečnosti. Ale ani od bezpečáka u kterého si každý rok obnovuji papíry, mi nedal žádnou konkrétní odpověď. Je jasný, že tam velkou roli hraje tření. Váha lezce a materiálu, ale i tak by se to hodilo věděť.
Přes budovu lano používám taky, ale nemám rád když jsou volně lana v dosahu lidí, když na ně nevidim tak dvojnásob. Předpokládal jsem že tu má víc lidí zkušenosti s přenosnými kotvícími body, ale evidentně ne. Jejiným vodítkem pro mě je tože tu někdo radil cca 160kg závaží a jeden odkaz s komerčním 250kg přenosným kotvícím bodem.
Osobně na vejškovky papíry nemám, takže profi rada to není, ale velmi často jsem se setkal s aplikací pravidla: Pokud je lano někde, kam není vidět a kam mají zároveň přístup i jiní, tak VŽDYCKY nejméně jeden brigoš na hlídání. Oželet těch pár desetikorun za hodinu se bohatě vyplatí ...
Teda pročelt jsem si tu celou diskusi a docela by mě zajímalo, co to Wilhelm tají. To musí bejt buď tak super know how, co by stálo za to patentovat a nebo se chlapík bojí o kšefty. Pokud jsi ale opravdovej profík, tak tvojí největší devizou bude rychlost a ne způsob práce.
Ad přenosný kotevní bod) Dost pochybuji, že je na něco takového norma. Protože s hodnotou minimální váhy kotvícího bodu,dost zamává sklon střechy, váha lezces výbavou ale hlavně tření a směr namáhání.
Pokud si na střeše přes atiku hodim dostatečně pevný a dostatečně dlouhý trám tak se mi síla rozloží v poměru délky ramen této kladky!
Navíc nezníčim u přelezu přez hranu ani HW ani klempířské prvky,nebo dokonce lano
Jó kámo. Von ti někdo něco poradí a Ty se zrakvíš, ať už proto, že rada stála za prd, nebo proto, že si něco pohnojil a co pak?
To nejni zas taková vostuda zadavateli říct: "Sorry, ale tohle asi nedám, neumím, nemám vybavení, znalosti....." lepší než udělat průser za majlant, nebo se dobít, nebo za....
Už jsem takhle odmítl spoustu kšeftů, nebo je přenechal nějakejm bezmozkům, já mám rodinu a svý mám v práci vodpadáno.
Na webu NaVylet.cz objevíte pestrou paletu turistických cílů a tipů na výlet napříč celou Českou republikou. Nechybí ani oblíbené lezecké oblasti jako Český ráj s pohádkovými skalními věžemi či dramatické Labské pískovce, které lákají dobrodruhy i horolezce z celé Evropy.
Registrace
Metodika
lezec.cz
Ano – aktivně si zjišťuji informace