Zdravím! Netušíte někdo prosím, jestli se ještě někde nedají sehnat (výprodeje apod.) starý model bot Rock Pilars Pearl (http://www.ocun.se/ images/pea
Lidi chci se zeptat na to, jestli si myslíte, že stačí na lezení 60 lano.. jasně, že stačí.. taky ho mam, ale nemam zkušenosti se zahraničníma oblastma (Arco, Siurana atd..) protože většina skal je tam v převisu.. a nevim jak bych se slaňoval na dvojto tř
snažil jsem se pátrat, ale nemohl jsem bohužel najít žádný info...
Testují se (resp. jsou známy od výrobce či normově) hodnoty pevností jistítek - kyblíků, kdy jsou použity pro jištění druholezce? Když jsou procvaklé skrz to &q
Je možné použít páky pro zřízení přenosného kotvícího bodu na střeše? Co na to normy?
Když budu mít dejme tomu 3m trám který položím na vnitřní hranu atiky v poměru řekněme 1:9 (30cm přes atiku, aby nedřel lano. A zatížím dlouhý konec dejme
Ahoj, je tu niekto, kto ma skusenosti s lezenim na ostrove Elba v Toskanskom suostrovi? Potrebovala by som nejake informacie o tamojsich lezeckych oblastiach, hlavne ci je to tam dobre odistene... dakujem.
Je možné použít páky pro zřízení přenosného kotvícího bodu na střeše? Co na to normy?
Když budu mít dejme tomu 3m trám který položím na vnitřní hranu atiky v poměru řekněme 1:9 (30cm přes atiku, aby nedřel lano. A zatížím dlouhý konec dejme tomu 50Kg závažím bude to z pohledu normy košér? Tedy rezerva cca 350Kg plus váha trámu (vážím s se vším cca 100Kg)????
z pohledu selského bych se něco podobného velmi zdráhal použít bez stoprocentní jistoty, že se té střeše nemůže objevit nikdo nepovolaný. druhak jediné možné zatížení je čistě svisle, při jakémkoli zatížení do boku to jaksi nemá něco čemu bychom mohli říkat bezpečnost proti posunutí.
z pohledu bezpečáckého je to řešení velmi nestandardní. delikátně řečeno.
No, kdyby jsi rekl ze vyuzijes pevny kotvici bod s omezenou pevnosti + paku, tak bych to jeste bral. Takhle mi to prijde jako obzvlast mazany zpusob sebevrazdy (bocni sily, vibrace a razy ... to vse pusobici na volny tram se smesnym volne polozenym 50kg zavazim).
Pripadne udelej to zavazi medeny, pak to budes mit jisty:)
Napadá mě, že něco podobného se používá při opravách fasád paneláků bez lešení. Při pohledu z chodníku z vrchu střechy vyčuhují dva nosníky vzdálená asi 3metry. Z nich visí 2 ocelová lana, na které je zavěšená vodorovná plošina pomocí el. navijáků a na ní jsou zedníci s materiálem. Celkem to musí vážit hodně metráků. Určitě jste to také viděli. Jen jsem nikdy netušil, jak ty nosníky mají nahoře upevněné.
Normálně ty nosníky u plošin bejvaj v poměru cca 1:7a na konci bejvá nahnáno tak 400kg na jednu, což je 4800 kilo plošina s osazením, plošina dle rozponu mívá od 350 do 900 kilo vč. motorů plus lana, takže reserva je značná a případně se dá přihodit zátěž.
K tomu trámu: Nařízení vlády 362/2005Sb. ze dne 17.srpna 2005 říká: kotevní bod musí být DOSTATEČNĚ PEVNÝ, takže je to na Tobě.
Navíc teda nevím, jak se na tohle může někdo ptát. Dotaz je jednoznačně kvůli vejškovkám, takže předpokládám školení z Nařízení vlády 362/2005Sb. kde je toto stanoveno máš, takže to buďto víš, nebo nemáš školení a pak nedělej vejškovky. Kruh se uzavírá.
Předpokládám že tento dotaz vznikl jako reakce na můj příspěvek k ploché střeše.
Anokladky se pěžně používají k upevnění lávek. Je to obyčejná páka z jedné strany zatížena závažím. Přiznám se, že neznám minimální pevnost (váhu) přenosného kotvícího bodu, ale pokud bych to někdy potřeboval, tak to budu řešit raději takto než nějakým 250Kg závažíčkem s "anténkou" víz původní dotaz.
Pokud bych potřeboval něco univerzálního, asi bych to řešil nějakou krátkou a dlouhou I traverzou, kterou bych na konci spojil do tvaru T
Takové I 80 váží asi 6Kg/m Když budu mít např 3x 2m (aby se vlezli do auta i do výtahu) tak už jen tento kousek pokud nechám koukat 30cm jako v dotazu budu mít poměr 1/19 takže sama o sobě traverza při zatížení na druhém konci 50Kg závazím udrží cca 1 tunu. To závaží bych ale řešil další traverzou, tak aby bylo pevně spojeno s tou pákou právě do písmene T, pak by páka neměla po střeše nikam cestovat. Vše poctivě sešroubovat, aby systém tvořil dohromady jeden celek.
Páka se ale musí opravdu opírat o atiku né volně ležet, pak by to fungoval jen jako závaží tedy 86Kg plus tření a to není moc :-)
To je fakt těžký. Kdyby jsi napsal: "Nechce to se mnou jít udělat někdo, kdo to umí." Tak snad. Někdo ti něco poradí a Ty se zabíš. Nebo to někomu pusť a tyhle práce dělej, až se to naučíš. Všechno má svůj čas. Jinde píšeš, že jedeš hlavně stromy, no tak vidíš já nedělám stromy, páč nemám úplně dobrý zkušenosti s motorovkou na haluzi ve dvaceti metrech, takže když mám strom, tak ho normálně nechám někomu, kdo to dělá.
Navíc v oboru je dost narváno, tak nejni žádnej důvod, aby někdo někomu udílel rady po netu a von mu pak žral kšefty. Rád poradím či se poučím od lidí s kterýma dělám, páč voni mi pak třeba něco přihrajou a já budu mít práci.
Bohužel mám pocit, že kvůli tomuhle je málo práce a vyžíraj to kurvoceniči.
P.S. Tuhle zkurvenou práci dělám čtvrt století.
Sakra! Zrada! Jinej Robert! :)) To jsem si říkal, že je zbytečný vymejšlet si tady webový jméno ... ;)) Mám návrh, neznámý jmenovče: nechceš si zachovat ten způsob podpisu, cos použil - RoBERT? Svatosvatě odpřisáhnu, že to nebudu kopírovat, a nebudou si nás plést :)
Jinak si nemyslím, že by byl Majkl nemehlo. V jiným vlákně tady psal, pokud se pamatuju, že jeho doména je arboristika a na paneláky leze jen příležitostně. Přiznat se k tomu, že něco nevim a slušně se zeptat není nic špatnýho; samozřejmě nemusíš odpovídat, protože třeba nechceš prozrazovat fígle potenciální konkurenci, ale to je jiná otázka.
Na webu NaVylet.cz objevíte pestrou paletu turistických cílů a tipů na výlet napříč celou Českou republikou. Nechybí ani oblíbené lezecké oblasti jako Český ráj s pohádkovými skalními věžemi či dramatické Labské pískovce, které lákají dobrodruhy i horolezce z celé Evropy.
Registrace
Metodika
lezec.cz
Ano – aktivně si zjišťuji informace