čistě ze zvědavosti, řešej nějak lezci správný dejchání, jako u jinejch sportů, nebo prostě dejchaj jak jsou zvyklí z běžnýho života?
A jestli se někdo věnujete i relaxaci před výkonem, jakej to má dle Vašich zkušeností dopad na samotnou psychiku p
Rád bych v listopadu udělal přechod po okolí Dachsteinu. Víte někdo jestli je otevřený winterraum na Simonyhütte? Jsou ještě nějaké chaty s WR? Vim o WR na Adamkovi a o WR na Hofpürglehütte.
Díky Peky
Zdar lidi. Kámoš má nějaké hadry z Německé armády. Prý Gore-Tex a nový. Za dobré kačky.
Není to napuštěné nějakým sajrajtem? Jako ochrana proti bio zbraním? Kdysi se to tak prý dělalo.
Ať koukám jak koukám, tu v průvodci vůbec nevidím Ádr ani Teplice ani mně doporučovaný skály u Novýho města nad Metují. I když jsem se díval na Milence nebo Starostovou do databáze, nic.
Je v tom nějakej háček nebo na tyhle oblasti už bylo vydanejc
Ahoj. Zajimalo by mě jestli se singl může používat jako půlka. v literatuře jsem se dozvěděl že singl použitý jako dvojče má při pádu malý průtah a tudíž se chová skoro jako statický lano, ale o půlkách se tam nic nepsalo. Zajimalo by mě to protože mam se
Ahoj, dělaly se už testy, jestli leptá, či jinak narušuje lano dvousložková chemická malta, kterou se lepí? Případně je nějaký rozdíl ve vlivu na lano u tohoto lepidla pokud obsahuje/neobsahuje styren? Mám na mysli pochopitelně čerstvou zrovna smísenou.
Čau, o víkendu se chystam na bouldery v okolí Petrohradu. Byl jsem tam zatim jen jednou a potřeboval bych poradit nějakou pěknou lokaci na bouldery v rozmezí 5a - 6c. Zatim jsem byl jen v oblasti Hřbitovní kameny a tam mi to nějak nenatchlo. Poradil by mi
Ahoj. Zajimalo by mě jestli se singl může používat jako půlka. v literatuře jsem se dozvěděl že singl použitý jako dvojče má při pádu malý průtah a tudíž se chová skoro jako statický lano, ale o půlkách se tam nic nepsalo. Zajimalo by mě to protože mam sedmdesátku singla (a časem tatranský ambice), ale další dvě padesátky (ať už poloviční či twin) se mi kupovat nechtějí. Tak jsem si říkal, že pokud bych měl bobky, dal bych tu sedmdesátku na půlku a lezl s ní na půlky. Dík vašek
Myslím že z hlediska rázové síly to je OK. Ale lézt na horách na 70m jedničce napůl bude docela opruz. Bude těžká nejen na nástupu, ale i při lezení. A ta váha bude s přibývajícími ulezenými metry přibývat 2x rychleji, než při lezení najednoducho! Lepený fajnový štandy jsou od sebe někdy dál než 35 m -zbavíš se tak možnosti na nich zaštandovat. Slaňování - 35 m žádnej šlágr. Budeš muset slaňovacím okem vždy půlku lana protáhnout a nikoliv provázat jako dvojčata. Domluva typu "dober modrý" nebude možná. V jistítku budou dvě celý lana drhnout (nový možná ne, ale až se trochu rozchlupatě, tak to bude očistec). Lana jsou spotřebák, to je jako mít zimní a letní gumy na auto - náklady na ulezenej metr se ti tím nakonec nezvýší. To už, pokud nechceš kupovat drahý dvojčata, bych si koupil aspoň nějakej 40m zbytek a lezl na něm najednoducho (+ popř. ho ještě využil na ledovci). Ale i pokud budeš trvat na použití 70tky napolovic, tak bych to vyzkoušel nejdřív na skalkách dostatečně včas, abys měl možnost ještě zaběhnout do kvelbu a koupit dvojčata;)
A jak to myslíš s tím zbytkem? kratší lano mám samozřejmě taky, ale šlo mě o to, jestli není vohubu líst na siglovi například na kežmar (chápu, že moje otázky sou asi blbý, ale zatím neznám nic jinýho než nějáky ty lomy a křižák- nebojte na kežmar nejdu, jen jsem zvědavej XD). jinak dík za odpověď
Lézt na singlu napůl v horách je blbost. Jak psal pisatel výše, jen samá negatíva. Když si koupíš lana do hor, tak Ti vydrží dlouho a budeš spokojený. Počkej si na výprodej.
Jinak je to v zásadě proti metodice ale vidět singla v Alpách není zase až tak vyjímečné a to ani v horsky profláknutých oblastech. Nedoporučuji ale dělá se to.
bych to tak nedramatizoval. jestli je tazatel příčetnej, tak poprvé do větší zdi vyrazí do něčeho nelámavýho pevnýho a částečně posichrovanýho, kde mu singl lano najednoducho zas tak kejhák nevohrozí. a když někde na genusovejch polohorách zjistí, že se mu to líbí a že se mu u toho nedělá špatně, tak si potom časem tenké špagátky na ten ajgr, čivetu nebo badyl koupí.
ostatně, klasické čtyřky je v alpských zemích zvykem lézt s lanem najednoducho - třeba na takovém windlegergratu (v létě ovšem) by se člověk na půlkách či dvojčatech spíš uškrtil než zajistil, nemlich po čtyřech metrech vynejtované genusy (byť ve dvou a půl kilometrech a na deset délek).
nakonec - je spíš šikounější mít dvě lana někde ve skaláku nebo v řeži, než na vícedélkové plezýr borhákenplotně s velehorskou kulisou.
Nedávno jsem viděl nějakej dokument o Yosemitech, kde mluvil šéf tamnějších záchranářů o smrťácích za dobu jeho služby a naprostá většina byla v důsledku přeseklýho jednoduchýho lana.
Jasně že tazatel hned nepojede na El Capa, ale asi na těch dvojčatech něco bude.
Jinak vím, že na Capa je lezení s jednoduchym lanem normální vzhledem k výborný kvalitě skály. Ale i tak maj půlky další výhody jako slaňování, menší tření lana, komunikace, když se neslyšíš s parťákem atd...
Na slovenskej strane Vysokých Tatier viem len o 1 úmrtí v dôsledku preseknutia jednoduchého lana - Žltá stena.
Zvyšných 1000 malo rôzne opakujúce sa príčiny - zablúdenie alebo uviaznutie a následkom toho podchladenie alebo umrznutie, lavíny, pošmyknutia na zostupoch alebo zľadovatelých svahoch, vytrhanie postupových istení pri výpadku, pri zlaňovaní vytrhnutie štandu - skoby, skalného zubu alebo slučky, pri zlaňovaní prebehnutie konca lana istítkom...
Chcem tým povedať, že dvojičky/polovičky eliminujú len malú časť rizika veľhôr a oveľa dôležitejšie sú v horách napr. orientačné schopnosti.
V Tatrách väčšina lezcov, ktorých stretnem, má dvojičky, ale lezie bez prsáku, pritom si myslím, že v prípade vážneho pádu by mal väčšiu šancu s jedničkou a prsákom, než dvojičky a bez prsáku, ale záleží na okolnostiach. Tiež som párkrát videl veľmi dlhé rozmotávanie zrejme nových dvojičiek ľuďmi očividne zvyknutých na skalky, čo je pri dlhých výstupoch nebezpečné, niekedy rýchlejšie znamená bezpečnejšie.
Vzhledem, že v celé historii Vysokých Tater je evidováno něco málo přes tisíc smrťáků a dřív, když se lezlo výhradně na jednoduchých lanech, bylo přeseknutí nebo přeříznutí lana docela běžnou příčinou smrti, nemáš tak úplně pravdu.
Možno máš pravdu, ja si rád vypočujem názory starších. Napísal som len, že si nespomínam na iný prípad úmrtia vo VT kvôli seknutiu lana, než prípad Miloša U. na Žltej v 90-tych, ale ja som sa narodil až v 80-tych, takže ty si možno niečo spomenieš. Nemyslím Swierza na Koscielci, to bol sisal a to už skoro nikto napamätá. Ani Sašku na Medenej, to bol len film, aj keď výborný.
"Zvyšných 1000 malo rôzne opakujúce sa príčiny - zablúdenie alebo uviaznutie a následkom toho podchladenie alebo umrznutie, lavíny, pošmyknutia na zostupoch alebo zľadovatelých svahoch, vytrhanie postupových istení pri výpadku, pri zlaňovaní vytrhnutie štandu - skoby, skalného zubu alebo slučky, pri zlaňovaní prebehnutie konca lana istítkom..."
Doporučuji například přečíst pár desítek ročníků Krás Slovenska od Janošky přibližně do sametové revoluce a tam najdeš mnoho příkladů, že se přeseklo lano při slaňování, lezení i po pádu kamení se smrtelnými následky. Hrabat se mi v tom konkrétně teď právě nechce.
Tak to zase pozor s tim co je videt. On totiz na ostrym konci toho singlu je casto horskej vudce, kterej proste nepada. A pro druholezce, klienta, uz je to jedno.
Takze nez vyrazim do 4 pleziru v horach se singlem, tak je dobry se rozmyslet jetli na to (lezt tu cestu v podstate solo) mam.
v horský čtyřce se nepadá, a když jo, tak to stojí za to. vono se nepadá do luftu, ale je to jako když spadneš z kola mezi velký šutry, dřív než přetrhneš lano tak se umlátíš. lano moc nerozhoduje (samozřejmě nějaký kyvadlo jánevim na vostrým hřebínku je zrovna ten výjimečnej případ kdy se dvojičky prachsakra hodí)
jo, tam jsem měl dvě lana. nevím však, co by mi byly platný, kdyby se skoba vytrhla (popravdě, pád to moc nebyl, bylo to vyjetí ruky z mokrého oslizla, následované mikimauzováním nohama, otevřely se dveře a chňapnutí směrem po skobě, a chycení lana tak, že jsem se chytil sám).
tím chci říct, že dvojité lano je fajn, ale není samospasitelné, když vyzipuješ jištění a vyrveš štand, když dáš zemovku na polici, když prostě nezajistíš páč nejsi kouzelníkl a nemáš lepidlo a v podobnejch případech moc nepomůže. Steiner na Dachu je třeba příklad kde se dvě lana hodí, páč je to víceméně furt stejnoměrné a stěnové a jištěná a jistitelné. naproti tomu na windlegergrat (stejné obtížnosti) je doporučována jednoduchá šedesátka-sedmdesátka, s tím, že aby se dosáhlo času z průvodčíka je nutno poctivě štand od štandu jistit maximálně dvacet procent délky cesty (jiná věc je, že jsem tuhle zjistil, že to při mém mimořádném talentu a intenzivním tréningu je kus za hranicí mých možností)
Když už jsme u těchdle hřebenovek tak se přiznávám, že nevím co bych si na podobný tůře počal se 70m lanem - ledaže by na něm šli čtyři lidi souběžně. Pokud je tam ale nějaký slaňování, tak mi nepřijde úplně od věci lézt souběžně na přeloženým 50m dvojčeti, s tím už se i dá ev. slaňovat.
slaňování tam moc není, ale jsou tam nějaké přirozené klasické štandy, tedy spíš police na usedění s nějakým tím symbolickým vklíněncem v suti. a takové délky je z delším lanem možno zdvojovat a postup urychlit (hlavně to beznadějné hledání jak do tý suti namontovat něco aby to nebylo pro srandu králíkům se omezí na polovinu). šedesátka najednoducho byla tak akorát. on to je místy hřeben a místy spíš taková široká nepřehledná dílem plotnovitá a dílem suťová stráň, takže tatranský hřebenový postup na krátkém laně je poněkud nereálný, to by bylo lepší se odvázat než něco takového provádět. a vůbec nejlepší je nepadat.
Jak tak občas lezu v Rakousku, Itálii a Německu ty moje trojko-pětky, tak pozoruji, že na vyborhákovaných vícedélkách je to tak 1:1, možná spíš trochu ve prospěch dvojitých lan proti jednoduchým. Když se dolézá na louku s pěším sestupem, přibývá jedniček, a když se slaňuje, tak zase dvojiček. Zároveň čím víc vápna, tím víc jednoduchosti, čím víc žuly, tím přibývají dvojitá lana.
to je zajímavá formulace, a když nad tím tak přemejšlím, tak je to asi pravda, tedy pro lidi s jakžtakž normální hlavou. když si teda horskou cestu definujeme jako něco, kde je to prachsakra dlouhý a kde jsou obtíže se zajištěním a pasáže se skálou kvality velmi proměnlivé, tak podmínka "mít na cestu víceméně solo" je poměrně rozumná. samozřejmě na nějaké borhakenroute s horskou kulisou to neplatí.
já si teda furt myslím, že ty dvojitý lana jsou trošku humbuk - pokud teda fakt nelezeme nějakej masakr ve vostrý žule nebo v kamenopádech, prostě se domnívám, že jejich přínos (pro lezení - nikoli pro slaňování úprky a podobné kratochvíle) je daleko vzadu za helmou, prsákem, postupovým jištěním, rozumným výběrem cesty s ohledem na vlastní schopnosti, počasím atakdále. nicméně dvě lana používám.
Asi takhle. Na tom zbytku bych lezl normálně na jednoducho. Žádná současná metodika ti to sice nedoporučí, ale spousta starších Tatranců a Tyroláků leze na jedničce a nějaký dvojčata vůbec neřešej. Třeba v Alpách jsou horolezecký tůry, kde ti na www.bergsteigen.at nikoliv jen budou tolerovat, ale dokonce přímo doporučej jedničkový lano (většinou jsou to pravda plotnový cesty s malým rizikem pádu kamení). Horští vůdci tahaj klienty na jedničce. Jasně že půlky jsou bezpečnější, ale celkově lezení na horách na jedničce asi neni tak démonický, jak se možná nyní zdá z kurzů, horoškol a metodik (sám lezu na dvojčatech, ale jsou cesty, do kterejch bych si už bral jedničku).
Tak díky kluci. je fakt, že když si předtavím že za sebou tahám celou sedmdesátku + ten odpor v jistítku jen kvůli tomu, abych měl "půlku" tak mě to za to nestojí
Registrace
Metodika
lezec.cz
GPS a mapové aplikace