Ahoj, jsem marný na nohy. Lezu asi 3 roky, převážně umělky, dost letos skály. Problém je ten, že se vůbec nemůžu vcítit do nohou. Jen je za sebou tahám. Nedokážu pěkně tančit po stupech, spíš po nich lezu jako těžkotonážník. Co s tím? Je nějaké cvičení, s
Ahoj, jak to je s Alpenvereinem v Thajsku. Platí tady? Jedeme tam lézt + nějaká lehčí turistika a koupačka. Platí to pojištění třeba i např. na nehodu při jízdě na motorce? Díky za info. Nechce se nám moc dělat klasické turistické pojisteni pres csob.
Ahoj, nemáte někdo staženýho PDF průvodce Divoká Šárka, bouldry? Bylo to pěkně zpracovaný, ale web ze kterého jsem to kdysi stáhl, a na který jsou všude odkazy už neexistuje(((
Znie to absurdne? Bláznivo , alebo ako sci-fi? To dúfame, že nie. Naopak, je absurdné, bláznivé a totálne sci-fi, že v Mekke slovenského lezenia, na mieste kde sa písali svetové dejiny horolezectva nemajú kde lezci trénovať. Bola tu stena v obchodnom cent
Čaute
Nebyl jste v těchto dnech někdo v Tatrách?Nevíte, jestli už je někde dostatečně natečeno? Sníh podle web-k nic moc, ale mrznout mrzne. Na slovenskych webech jsem nic nenašel. Díky za info.
Ahoj, jsem marný na nohy. Lezu asi 3 roky, převážně umělky, dost letos skály. Problém je ten, že se vůbec nemůžu vcítit do nohou. Jen je za sebou tahám. Nedokážu pěkně tančit po stupech, spíš po nich lezu jako těžkotonážník. Co s tím? Je nějaké cvičení, serie cviků či pohybů, které mi pomůže docílit ladnosti a jistoty? I když si to uvědomím, tak na skále, stěně tak nekonám. Zadek dole, nohy v pozicích, ze kterých vypadávám a nevím jak to změnit, chci se lepšit. Díky za rozumné odpovědi. Tom
a jak psal marek, nalez si hromady cest o stupen dva lehčích než jsi schopen dát a na tech se uč jistotě.
mně se osvědčily hlavně tyto zásady:
maximální přesnost při nášlapu
oči lezou - koukaj kam a jak pudou ruce, kam a jak nohy.
při sichrovým jištění zkoušet řešit věci i jinak, kreativita, invence. kupu toho posereš, ale něco se naučíš a rozšíříš si rejstřík pohybů.
A vedlejším efektem bude, že se naučíš používát i jiné části těla v zoufalé snaze dobýt oblý vršek věže. Já si oblíbil techniku kde člověk po chvíli odhodlávání naskočí na vršek břichem a pohyby umírajícího tuleně ho následně dobude.
Míň bouldrovat na umělce, míň lézt po povinných stupech, míň to rvát, víc lézt venku, víc používat hlavu a hlavně v klidu počkat několik sezon.
Technika narozdíl od síly nepřijde za jednu zimu.
Ahoj, taky se přidám. Lezení venku a čas toho vyřeší dost. Ale chápu, že tomu člověk chce i v zimě jít naproti. Já doporučuji..
Krom lezení nahoru si na umělce taky cestu slézt dolů. Nejdříve třeba po všem, ale pak i po barvě, kde člověk pak slejzá víc nestejnoměrně. Samozřejmě to chce lehčí cesty. Při slézání si člověk zvykne víc koukat dolů pod nohy a na nohy.
Dlouhý traverzování po co nejlepších chytech v kolmém až převislém terénu.
Při tom se můžeš soustředit
na vyměňování nohou na každém stupu
na natažený ruce a zpevněný spodek těla i při velkém pokrčení
na každý krok rukou udělat schválně 3 kroky nohama(např..prostě víc kroků nohama)
různé křížení nohou
protáční na špičce třeba při každém třetím kroku
a podobná cvičení
a co mi přijde nakonec nej je prostě lezení dokola bouldrovky stovky metrů po co největších chytech, kdy si prostě jen užíváš pohyb a doslova se snažíš lézt jako by na krásu a s úmyslným co nejmenším silovým úsilím.
Obecně dlouhé travrzy mi přijdou skoro nejzásadnější (hned po nalezení mraků cest venku)
Jinak nechci dělat reklamu, ale objektivně jsi-li z Prahy neznám na tohle lepší stěnu než Ultraant (Týnská). Madla 50m dokola celé stěny dnes žádná jiná bouldrovka nemá. Protože všude jinde jde jen o úderné bouldry a zajímavé profily.
Ještě mě napadá, že základní silová výbava lezce by mělo být zvládání dřepů ne jedné noze. To taky může v některých pasážích pomoci.. ale jinak Lézt!!!:-)
oklouzany vapno (treba Srbsko, nejvykricinejsi cesty).. nohy po tom jezdej jak po mejdle, ale kdyz se octnes kdekoli jinde, bude se ti zdat ze ti nohy drzej jak pribity.
To je dost nešťastný názor. Na oklouzaném materiálu se lezec snaží dávat jinam než většina ostatních, leze nejistě (pokud není zvyklý), na tom na čem by mohl stát v pohodě nestojí v pohodě a technikunemá takový čas a prostor.
A lezl jsi vůbec v Srbsku? :-D Ono totiž člověku nezbyde nic jiného, než stát na tom, co tam je. Krom toho už není Srbsko už tak vyleštěné, jako bývalo. Moc lidí tam v současné době neleze a některé cesty stihl deště "opravit".
Ad technika nohou:
1. optická kontrola umístění nohy na stupu - špičku boty sleduji až do přesného položení na stup, pak už se o ni nestarám a věřím jí.
2. Ad točení nohy na stupu - na větších stupech ano, na menších ne, na pískovci nikdy!!! Platí pro různě solivý materiál, ale i pro malé ostré stupy, které točením noh mohu odrolit či odlomit.
3. Povinné chyty a těžké kroky na bouldrovce - hledat ideální pozici těla a nohou. Na skále pak člověk čte chyty nad sebou a hned se dívá do míst, kde je výhodné umístit nohy. A pokud tam stupy nejsou tak ->
4. Naopak se naučit vyvážit tělo na povinných stupech - zanožení za i před nohou. Nasednutí či "backleg", atd.
5. Lézt bouldry jen s jednou nohou, stejný problém lézt jen s pravou i s levou nohou.
6. Plotnové lezení jen s tenisáky v rukou či úplně bez rukou.
7. Dobré boty určené pro daný typ lezení, dobrá lepička ahlavně čistá! ;-)
Celá problematika techniky nohou je trochu složitější a chce to pochopit, co ti vlastně nejde. Ona jedna věc je techniku mít nacvičenou a umět kroky a balet na stěně z hlediska technického provedení, a druhá je pak mít to v hlavě a vědět, kdy to použít. Znám řadu lidí, co to umí, když jim to poradíš, ale sami tam stojí jak tyčky, protože je prostě ten krok nenapadne.
O tom, že samozřejmě potřebuješ mít celkově zpevněné tělo a dostatečnou fyzičku asi není třeba diskutovat. Zejména třeba v převisech jsou břicho a záda základ, bez nich nohy dobře nedáš.
Všichni radí velké chyty a hrát si s nohama... Já bych naopak doporučil lézt např. na bouldrovce stylem, že chyty jsou špatné, kroky jsou dlouhé, dlouhé kříže, obliny... a do toho všechny nohy. To tě naučí udělat mnoho kroků nohama tak, abys tělo dostal do pozice, kdy budeš schopen udělat další těžký krok rukou. Naučí tě to najít si těžiště. Naučí tě to vybírat si ty správné stupy. Je naprd lézt těžké přesně definované bouldry, tam získáš jen sílu ale techniku nohou moc ne... Je lepší mít definované jen chyty, stupy volně. Vhodné je taky chytat vždy jeden chyt jen jednou rukou, nepřidávat. A dále je dobré lézt v různých profilech, ale spíše kolmých a převislých a lézt mnoho takových cest/bouldrů, pokaždé nějaké nové, ne pořád ty samé. Vyžaduje to kvalitně nahozenou stěnu nebo nahusto nahozenou bouldrovku, kde si můžeš stupy dobře vybrat. Tolik k překližkovému tréningu.
Druhá část tréningu je lézt po skalách. Pořád a furt. Alespoň 3 dny v týdnu, lépe občas i dva týdny v kuse a pak pravidelně 3 dny v týdnu. Pár let. Tak dva tři roky tohoto režimu a není možné, aby technika nepřišla. Skály jsou nenahraditelné, bohužel.
Dobré je, že člověk pozná, že technika přišla. Je to, jako když se poprvé pořádně naučíš s pedály v autě... prostě už vůbec nevnímáš nohy a jen točíš volantem a dáváš blinkr. Já tomu říkám že mi "nohy jdou samy". Už se na ně prostě nemusím soustředit, kladou se automaticky na skálu ve správném pořadí a tělo se automaticky přemisťuje do správného těžiště při každém kroku tak, aby ses rukama jen přidržoval, nikoli rval. To přijde. Chce to trpělivost. Přeju hodně zdaru!
Valmar a Variant vás by měli kluci tesat do kamene, vždycky se dozvim něco co využiju.
Udělejte youtube kanál, myslim, že by to hodně lidí ocenilo a nejen slovně..:)
Jak se to vezme - nezpochybňuji nijak doporučení ani jednoho z nich, ale neřekli nic jiného, než starou dobrou pravdu - lezete, lezte a lezte, s odlezenými kilometry na nejrůznějších površích se dostaví i požadované zlepšení. Zabere to několik let a spoustu dřiny.
Jenže tento postup není tak úplně v souladu s požadavkem nováčků a dnešní doby. Dva měsíce chodím na překližku, už bych měl být odborník. A když nedrtím alespoň osmy, začnu brečet, že mám málo síly, a požaduji rady:
- Jak posilovat a udělat více shybů
- Jak okamžitě zlepšit nohy
Výsledky vidíme pod skalami i na překližce sami. Takže i když mají V+V naprostou pravdu, myslím, že opravdový přínos bude nulový, protože nikdo nic takového, jako lez pár let 3x týdně na skále, vlastně slyšet nechce, poptávka je po instantním řešení s rychlým výsledkem. A koho zajímá, že mám nohy tak slabé, že se na nich nezvednu, nebo ochablé břicho, takže neudržím polohu a lámu se? Asi to bude chtít dražší lezečky se super gumou, co určitě lépe drží... :-(
Ale opravdu jen trochu. Oklikou jsem se snažil říct, že komu není shůry dáno, v apatyce nekoupí, takže lézt, komplexně rozvíjet fyzičku a doufat, že jednoho dne to přijde :-)
ahoj, těžko radit takhle naslepo, Valmar a Variant jsou výstižní velice, někdo taky možná trefně pochyboval o tvojí fyzičce, břichu...tyhle tři komentáře podepisuju taky.
Sám bych ti na zimu doporučil 3 věci:
- lano: zhruba měsíc aspoň 2x týdně svižným tempem lízt a slízt tak 3 - 5 cest po sobě bez jakýkoli přestávky, jedno jestli TR nebo na prvním. Když to dáš 3-4x za tréning, tak nalezeš kilometry. Důvod: donutí tě to lízt lehčí cesty, takže budeš mít prostor na to soustředit se na techniku. Časem ale půjde nahoru kondice a zlepší se ti vytrvalost, takže to bude mít efekt na více frontách.
- boulder: po skončení předchozího bych zkusil na nějaký boulderoffce lízt technicky náročnější bouldery, takový, kde se bez nohou neobejdeš. Nějakej guru by se hodil, někdy se stačí jen zeptat borců co lezou kolem.
- fyzička: abys mohl dobře využívat nohy, neobejde se to bez přiměřeně silnýho trupu a nohou. To že vláčíš nohy může znamenat, že tě blbá fyzička omezuje v tom, dát si čas a očima si ten stup vyhlídnout, vymyslet pohyb...spekulovat nemá cenu, konkrétní věci neporadim, to je individuální jak z hlediska tvých potřeb, tak z hlediska toho co tě baví/nebaví. Obecně podle mě platí, že o tělo je třeba pečovat komplexně jak z hlediska síly, tak flexibility. Správný posilování a protahování je kapitola sama o sobě a tady skutečně záleží hlavně na tom, jestli stojíš o nějaký instantně rychlý výsledky s minimem námahy a ochoty něco pořádně ovládnout nebo jestli máš dobrej vztah ke svýmu tělu a chuť se do něčeho pořádně zažrat a dělat co nejprecizněji, důsledně a trpělivě...
Btw: abych jen nepouštěl vodopád slov, mám tu jeden tip co mi jednou ukázal Juráš Šefl. Při lezení na laně si dáš na lezečky něco, co z nich může snadno spadnout, pokud si nedáš pozor (u nás to byl set expresek, ale ty když spadnou někomu na hlavu...můžou to bezpečně nahradit třeba dva tenisáky daný do menší igelitky, ale při prázdný stěně bych se presek nebál, jistič musí dát bacha). Tahle kravinka Tě bezpečně donutí dělat následující věci:
- téměř nespustíš oči z nohou
- pohyby nohou jsou velice kontrolované
- díky absenci dynamických pohybů nohy pomalými pohyby notně zesílí
- lezeš díky tomu o dost pomaleji, takže nárůst vytrvalosti značnej
Divil bych se, kdyby tohle nepřineslo výsledek samo o sobě. Nemám strach, že jde o instantní řešení :-)
a ještě si pamatuju, že taky při tom lezeš fakt potichu. Do velkejch převisů to samozřejmě neni, ale tak nějak tuším že o ty tu aspoň pro tuhle chvíli nepůjde :-)
btw: téměř nespustíš oči z nohou - to bych zas já třeba nedoporučoval. přijde mi že oči maj furt jezdit, z nohou na ruce jdoucí do chytů, omrknout další chyty a zas zpět na nohy. nekousnout se někde.
a do toho ještě dobře dejchat, já na to třeba zapomínám.