Ahoj,
na víkend bychom chtěli vyrazit do alp na dva chození na skialpech. Sháním nějaké tipy kam vyrazit. Ideálně, čím míň času v autě tím líp, přespání ve winterraumu a nehledáme úplné extrémy (30km uźa den a 3km převýšení)
Budu rád za jak
Zdar, mám problém, od tý doby co víc lezu mě začaly trápit - asi plísně na nohou, začala mi praskat kůže mezi prstama. Taky se mi zlusťujou nehty na palcích z vnitřní strany, asi tím jak mám lezky nafest a furt v těch místech stojim.
ahoj jde lezecky žít bez trvalýho prac.poměru,živit se jenom brigádama(nemyslím výškovky).Méně peněz=více času.Nějaký rady.Nejde o silvestrovský vtip :-)Děkuju...
Zdar,
chtel bych se přidat do nějakého pěkného, slušného pražského lezeckeho oddílu, neboť bych rad sdílel své lezecké zážitky - pocity s ostatními, kteří jsou stejně zapálení .. Chtel bych se stát clenem komunity, a to take kvůli předávání zkušen
Ahoj, až teď jsem zaznamenal diskusi o knize wandern und klettern od Rudolfa Kauschy. Chápu některé že nechtějí zveřejňovat kopie této knihy. Prosím však o poskytutí kopie za účelem mého přečtení. díky honza T.
Ahoj - plánuji v létě s nováčkama malý výlet na písky ( Prachov nebo Hrubice ) - nemá někdo nějaké doporučení na sektor věž či cestu obtížnosti kolem cca IV až VII ? Něco v kuse popřípadě na dvě délky.
Malé kvaky pod 6m moc neberu - musel by bejt i
Ahoj. Jezdíme s klukama každý rok na ledy do Maltatalu s ubytováním buď v Maltě v penzionu Feistritzer za 26 € nebo na AV chatě Gmünderhütte za 24 €. Letos se chystáme na ledy v Bad Gasteinu - Mordor atd. Hledám doporučení na podobné typy ubytování, vyzko
ahoj jde lezecky žít bez trvalýho prac.poměru,živit se jenom brigádama(nemyslím výškovky).Méně peněz=více času.Nějaký rady.Nejde o silvestrovský vtip :-)Děkuju...
Není moc dobrý nápad zanedbávat běžný život a svoji budoucnost na úkor zábavy. Chvilkově se ti to může zamlouvat, ale po pár letech budeš litovat. Je to ale tvoje volba, zda živořit z brigád (nebude ti zbývat nic navíc) a bavit se, nebo zlepšovat kvalitu života a bavit se jen občas. Ano, samozřejmě to jde, ale ... myslím, že je vhodné investovat do své budoucnosti, dokud to jde.
Jo, jde to!! Já už takhle žiju 15 let. Musíš si ale vydělat v zahraničí, tady je mrtvo. A taky se budeš muset smířit s tím, že nemaš žádný majetky a žiješ vpodstatě dost skromně. Zato lezeš třeba pět,šet měsíců v roce prakticky nonstop.Je to věc volby.Je svoboda a stačí se jen rozhodnout!
uplny suhlas s prispevkom nado mnou, u nas celorocne lezenie z brigad neuzivis(ak nebyvas u rodicov a nejes ich jedlo a necestujes len do okolia). Teda je pomerne zdrava volba 4-5mesiacov makat v zahranici a ak dokazes, doplnit treningom. Ked budes mat v kapse dostatocnu hotovost, mozes liezt dalsich x mesiacov co ti ruky stacia.
Tiez ale stoji za zvazenie, ze mozno o par rokov budes potrebovat aby ti niekto platil naklady na zdravotnu starostlivost (pri lezeni dost vysoka pravdepodobnost) kedze takymto zivotnym stylom neusetris na ucte nic. A taka situacia moze velmi dobre znamenat aj uplne ukoncenie lezenia..
M.
a taky je potřeba si uvědomit, že takto vegetovat nezvládneš celý život, to se dá tak dokud studuješ, kdy tě ještě vydrží rodina. ale co až ti bude třicítka - čtyřicítka, budeš chtít založit rodinu, najednou nebudeš muset uživit pouze sebe, ale dalšího člověka, budeš potřebovat někde bydlet, nemluvě o tom, když se ti přihodí nějaký úraz nebo nemoc a co pak, bez materiálního zajištění?
nejlepší je makat a mít takovou práci, že si vyděláš a máš dost času na lezení.Jinak z tebe bude socka bez peněz, auta.Budeš parazitovat na ostatních lezcích, aby tě někam odvezli, vzaly svoji výbavu a pod., jak to je docela trend českých "vychcánků" lezců.
Znám pár dvojic, co žijou trvale v místě s velkým výskytem lezeckých možností ( Fr-Provance,Fr-Cham ), lezou furt a vydělávají si brigádami a příležitostnými pracemi a celkem jim to už dlouho funguje. Chce to ale určit si priority a nestarat se, co bude potom až budou staří nebo potom co se nedejbože někde zrakví. Je to otázka životních priorit, nic víc.
U nás to asi moc fungovat nemůže, protože výdělky nebudou nic moc, a za lezením se musí ve většině případu cestovat. V Adru toho moc nevyděláš, takže musíš někam do města a dojíždět, to stojí prachy. Jediná šance takhle žít je asi nějaká profláklá oblast v cizině, kde je na malém prostoru hodně lezení.
Jo Šamonice, to je život :) - zima/léto, hory, skály, skalky ... pro lezce ? = nekonečný příběh.
No jo, jenže někdo, kdo si ani neumí sám zjistit a spočítat, kolik si vydělá na brigádě a kolik utratí a zda z toho vyjde, si těžko bude hledat práci, kde si vydělá nějak slušněji.
Doporučil bych to jen lidem, kteří jsou vyznavači životního kréda "no future", příp. "žít v přítomnosti". Jinými slovy, když o sobě víš, že nedokážeš vypnout hlavu a pořád přemýšlíš, co bude za pár let, je lepší se na to vykašlat. Já měl možnost si ten "ideální lezecký život" vyzkoušet. Žil jsem v jižní Francii, brigády měl celkem dobře placené, cca 7 měsíců v roce ve skalách... Ale nevydržel jsem to nakonec déle než asi dva a půl roku, neunesl jsem to, že žiju vlastně na dluh do budoucna...
Hezky napsané. Jen bych doplnila, že i když se to některým v současnosti nemusí zdát, tak životní priority se časem mění. Málokomu vydrží lezení jako jediný středobod života po celý život!
je to tak...po 10-15 letech intenz lezení už nejsou ambice, je chut objevovat něco nové, poznávat. nacvičování cest ve skalách...přítelkyně, atd mění priority. člověk chce něco zanechat za sebou...nejen brát
Přesně. Lezení je jen zábava, lidem to nic nepřinese. Potvrzuji, že priority se mění a časem chce člověk něco dát jak rodině, tak společnosti. Lezení se stane jen příležitostným odreagováním. Proto bych příliš nespoléhal na momentální choutky, a věřil tomu, že budoucnost je důležitá. Po pár letech by sis mohl dost nadávat, jak jsi mládí promrhal plácáním se po skále.
Ahoj. Já to vidím úplně jinak, než většina zdejších přispěvatelů...máš odhodlání, baví tě lezení, je pro tebe vším a opravdu to tak cítíš? Udělej to...samozřejmě, že budoucnost je důležitá, ale dnešní člověk je materialista a kouká jen na prachy. Jsou tak společností vedení, ale ne každý tak je šťastný. Je smutné, že si většina lidí štěstí spojuje jen s hromaděním zbytečností, taky tak společnost vypadá. Někdo tu zmínil, že po 10, 15 letech se budeš na věci dívat jinak a budeš litovat. Myslím, že to se může stát i opačně. Bude ti 35. Budeš zaměstnaný v práci, kde to jinak, než přes mrtvoly nejde. Budeš tam trávit spousty času a i přes to, že budeš mít peněz jak šlupek a doma na tebe bude čekat krásná žena s dvěma dětmi, nebudeš šťastný...netvrdím, že to tak musí být, ale třeba zrovna u mě (i mé manželky) s postupem věku, se hodnoty ubírají právě trochu jinak, oproti drtivé většině našich známých. Hromadění majetku je bráno jako standard, ale ne každý se tak musí řídit, někomu i málo stačí ke štěstí. Držím palce, ať se rozhodneš, jak chceš.
No pokud budeš myslet furt jen na budoucnost-jo to bude až jednou....bude hovno.Budeš furt jen v představách a život ti proteče mezi prsty.Pak možná dopadneš jako obtloustlí fotříci co tlačí svoje nesplněný ambice do dětí,které by možná radši mlátily klackem do trubky, než aby visely za lištu do mrtva a pod zadkem poslouchali buzeraci od zakomplexovanýho fotra.Bohužel leckdy k vidění zvláště na Smíchově... A nebo to vezmeš jako klasická romská briketa co v den podpory jede tágem na nákup chlastu,nakrmí automaty a za týden rve okapy z cizího baráku, protože žije jen přítomností a nemá co žrát žejo. Tak to je zase druhej extrém. Takže něco mezi... Na pár let proč ne,ale plat si aspon zdravotní pojištění.
děkuju za celkem pozitivní diskuzi,pravda bude ležet asi někde uprostřed a je na mě abych si jí našel.Dlouhodobě asi žít z brigád nepůjde,spíš musím najít práci,která mě bude alespon trošku bavit a budu po ní mít dost času na lezení.Je mi jasný,že tou prácí nezbohatnu,ale doufám,že se s ní užívím...
"najít práci,která mě bude alespon trošku bavit a budu po ní mít dost času na lezení"
Jo, tak to je ideál, o jehož naplnění se už neúspěšně pokoušela spousta lidí, včetně mě. Přesto budu držet palce, aby se Ti to podařilo. Pokud se podaří, neváhej se tu pochlubit, určitě se spousta lidí bude ráda inspirovat!
No každej mluví o "hromadění majetku", ale problém je, že dneska se spousta lidí musí dost otáčet, aby nespadla na úplný sociální dno. I když budeš žít jako úplná socka, tak pořád je třeba si odkládat peníze na stáří (bylo by naivní spoléhat na to, že někdy dočkáme důstojného důchodu) + finanční rezervu pro případ např. úrazu nebo mimořádné události (kdyby mě třeba na dílně odešel soustruh - jsem živnostník). A to nepíšu o tom, co když má někdo víc dětí a některé chcou dělat sport (1 sezona mládežnického hokeje = cca 80 tis.). Nemám pocit, že nic z výše uvedeného by byl nějaký zásadní nadstandard. Takže ve výsledku jsi v práci od nevidim do nevidim...
Antiklado, co ty vis o práci, kde to jde jen pres mrtvoly? Tělo sili, svaly se znovu rýsují. Odpoved pro t.m.- nejlíp to vidíš na pohrbech. Co zůstává jsou deti a prace.
Na jednu stranu znám člověka, který žil z lezení a mediální slávy (Francouz) a teď po šedesátce nemá nic a nikoho, protože se nevázal ani kvůli tomu, aby se materiálně zabezpečil ani na lidi okolo sebe. Myslím, že lituje a kdyby to mohl vrátit, udělal by víc ústupků svojí lezecké kariéře. Na druhou stranu znám mraky lidí, kteří jedou v kolejích práce, rodina, dovolená v Jugoslávii a taky z toho nejsou odvázaní. Bych řekla, že zkusit to na chvíli a pak se rozhodnout je dobrá volba.
Vono je to tak trochu diskutabilni, tedy jak se rozhodnout co je nejlepsi.
Clovek muze mit houf diplomu a pak zjistit ze je svou podstatou nomad a nejlepe mu je pod sirym nebem.
Nebo muze stravit par let toulanim, lezenim.. a zjisti ze dosahnuv (~vsi) stredniho veku, ma spani pod kerem dost a venuje se jinejm zalibam.
Pruser je v tom ze na to ma jeden pokus (jeden zivot) a nikdy predem nevi jak to dopadne.
Coz mozna neni nakonec takovej pruser, zejo.
Takze.. jak rika klasik Nevrly spolu s jinymi klasiky, je vhodne vsechno vyzkouset a nejlepsiho se pridrzet.
A mozna je dobry si zkusit par let zivota "na lane" za cenu obtiznejsiho / pozdejsiho startu v akademicke /podnikatelske kariere nez pak nemit nic jinyho ke vzpominkam v domove duchodcu nez pracovni uspechy.
Voni se ty leta na lane totiz nejakym zpusobem i promitnou do toho jak clovek zachazi se zivotem o par sezon pozdeji.
Wau, pro mě osobně po dlouhé době hodně zajímavé téma v diskuzi a snad jeden z nejzajímavějších příspěvků!
Díky všem co jste přispěli a třeba ještě přispějete... :)
Osobně se snažím mít co nejvíc času pro lezení po skalách a horách. Vidím v tom zatím velké rezervy, ale snažím se seč můžu. Zároveň se snažím o to, aby můj život měl nějaký směr. A to i v budoucnu, kdy třeba narazím na nějakou tu bábovku, která o mě bude mít zájem a já jí budu moci nabídnout víc než jen spaní u auta ve žďáráku někde v Alpách... Zatím to jde pomalu, ale myslím, že mám ten správný směr. :)
Je mi 24, čtvrt roku pracuji na plný úvazek, zbytek +/- brigádně. I když jsem nedostudoval VŠ (kvůli špatně vybranému oboru a mé lenosti) snažím se nadále vzdělávat, abych měl na pracovním poli nějaké to slušné uplatnění (a snad se v budoucnu dokopu a dodělám si dálkově soukromou VŠ). Takových 120 dní z roku jsem na horách pracovně a částečně za zábavou. Dalších minimálně 60 dní jsem na skále, +/- 25 dní na skialpech, 14 dní při pokusech o výstupy v Alpách na vyšší kopce a dalších minimálně 15 dní při poznávání cizích krajů a měst po Evropě (letecky, autem ..za památkami, bary,...). Rád bych lezl ještě častěji, ale někdy je hold blbé počasí, chybí parťák nebo peníze...
Myslím si, že se mi celkem daří. Ale žiju sám, nemám přítelkyni ani žádného prcka a tak se starám jen sám o sebe... :)
jesi je ti 24, tak se nemusíš stresovat, ale jak začne 30 klepat na dveře, chce to něco stabilního...no v 35 už by to chtělo byt ready na rodinu, pokud nějakou chceš mít...24=no stres ještě pár let...
Vystuduj něco, co sype, VŠ ekonomického, IT, technického, ale hodně specializovaného směru. Při studiu fyzicky nemakáš a máš čas trénovat i dvoufázově, čas na nějaký ten zájezd se najde, prázdniny 3 měsíce, o těch si můžeš vyzkoušet, jaké je to fyzicky pracovat a do toho lézt na max. Zjistíš, že to nejde. Pak s trochou štěstí najdeš správné místo, kde budeš sedět na teplé židli a regenerovat po včerejší makačce ve skalách či na stěně a budeš mít nejmíň 40 litrů čistýho. Další den máš přece home office a signál je i ve skalách. Máš dobré spolehlivé, nejlíp firemní auto, co tě tam dovalí za chvilku. Pokud nechceš být mistr světa, tak takto máš dlouhodobou lezeckou i životní perspektivu. Nebo dáš po 5 letech výpoveď, ještě líp, když ji dostaneš s pořádným odstupným, obytnou káru dávno máš, pořádnou cifru na účtu také a můžeš zmizet kam chceš třeba na rok. Tam zjistíš, že když si ve skalách déle jak 3 týdny, připadá ti to jako chodit do práce :-D No, pořád je to lepší než práce :-D :-D Nebo také ve 40 zjistíš, že máš dluhy, které nestíháš splácet, hysterku a 2 nezbedné děti v baráku, který se ti vlastně nelíbí, na místě, které se ti také nelíbí, děláš práci, která tě nebaví, ale makat musíš, protože kdo to všechno zaplatí, že? Na lezení není čas, maximálně jednou za měsíc a ještě si za to vyslechneš spoustu výčitek. A pak tě napadne: "Kurva, že já se aspoň 5 let neflákal po skalách..."
Ehm, Bído, co si myslet o člověku, pro kterého má vlastní zábava (v tomto případě lezení) větší prioritu než rodina a zajištění své budoucnosti, aby nemusel parazitovat na společnosti, tj. zajistil se sám (nikoli z dávek) a splodil děti, které na děj budou pracovat, až bude v důchodu. Jsou tací, kteří parazitují, a jsou tací, kteří se společnost snaží udržet. Těmi prvními oprávněně pohrdám.
Co to meleš, chodit po brigádách je parazitování? Každý nemusí chtít děti, zakládat rodiny a makat do zblbnutí, vnucuješ své představy o správném žití? Směju se ti. Jde to tak, či onak a jde to i něco mezi tím a v každém z těchto příkladů může být člověk šťastný. Parazitovat na dávkách tu nikdo nechtěl, o tom si začal ty.
Ano, šťastný bez závazků a povinností, bavit se a myslet jen na sebe ... Lidská společnost ti dala život, takže pokládám za povinnost jí to splatit, minimálně splodit potomky, optimálně navíc přispět svojí trošku a zasloužit se o rozvoj. V lidské společnosti už jen kvůli tomu, aby tě měl kdo živit v důchodu. Pokud to vidíš jinak, bohužel to musím parazitováním nazvat. Nelze jen brát a nic nedávat. Kdyby to takto udělala většina z nás, lidstvo zanikne.
Rozmnožování je ta nejzákladnější přírodní zákonitost. Jediným živočichem, který toto dokáže popřít a parazitovat, je člověk.
Aha, ke všemu neumíš číst. A to co píšeš, taky není úplně pravda, v přírodě si taky každý zvíře nevrzne, pač platí často právo silnějšího. Což u lidí neplatí a pak ta společnost taky vypadá, méně lidí na zemi, by rozhodně neškodilo. Jsem parazit jo? :-D dovoluji si tvrdit, že na daních platím víc než ty, mám ženu, dítě a jsme opravdu šťastný, lezeme tak často, jak nezadaný bez závazků, stačí chtít. Jen nemám problém to vidět jinak....
Petře jestli doopravdy reaguješ na můj příspěvek a tvým příspěvkem chceš říct, že já parazituji na společnosti a pohrdáš mnou. Můžeš, je to tvrdit, je to tvůj názor, ale přeci jen si dovolím něco málo vypíchnout.
Jestli si myslíš že parazituji na společnosti, tak si u mě blb. Platím daně, šetřím si na důchod. Od státu ani žádné jiné organizace nepobírám žádné příspěvky. Sociální a zdravotní si platím. Jak jsem uvedl, pracuji na plný úvazek pouze 4 měsíce z roku, ale během toho dělám práci, kterou obohacuji velkou spoustu lidí. Po zbytek roku taky pracuji, sice jen brigádně, ale zase dělám pro mnoho lidí velmi užitečnou věc. Nebudu Ti uvádět co dělám. Nikoho neokrádám. Žiju si po svém, cítím se šťastný a spokojený. Přijde mi, že mi to závidíš.
Je pravda, že mi občas po mém boku chybí slečna. Ale co mám dělat, když jsem prostě tu pravou ještě nepotkal?! Tři roky jsem byl s holkou, která to neměla v hlavě moc srovnané (roztahovala nohy na potkání), to si jako mám nabrknout nějakou kozu a udělat jí dítě, aby byla tvá část společnosti spokojena?! Promiň, ale tvůj příspěvek mě docela zaskočil. Spíš si myslím, že je za celým tvým příspěvkem pouze schovaná závist.
Omlouvám se, byl to přehnaný a příliš zobecněný pohled. Parazitem nazývám takového člověka, který chce život prožít tak, že se chce jen bavit, nic společnosti nedat a "nějakým" způsobem se udržet naživu, a až to nepůjde, tak ho ve stáří bude ta společnost živit. Samozřejmě, že je spousta přesně opačných případů, a většina z nás je něco mezi.
Existuje nemalé procento lidí, kteří chodí do zaměstnání jen proto, že musí. Nikdy neudělají víc než nutné minimum, naopak se jen snaží pracovní dobu jen přežít, aby si na konci měsíce mohli dojit pro výplatu. Nějaká společnost je jim ukradená, rodina se jim nějak přihodila, ale že by z toho byli nějak unešeni se říct nedá. Spíš naopak, akorát další vopruz co ruší od hospody a televize.
Naproti tomu je očividně parazitem někdo, kdo má ještě své sny a snahu jít vlastním směrem bez ohledu jak moc je to přínosné pro tatíky sledující fotbal s cigaretou a pulitrem v ruce.
No a ta věta o rozmnožovaní se jako občanské povinnosti, tak ta mě opravdu dostala.
Nevidim nic apriori špatnýho na tom chodit do práce jen kvůli penězům. Je totiž dost povolání, která ze svojí podstaty mohou bavit a vnitřně naplňovat jen velice málo lidí a přesto je v dohledné době není možné nahradit stroji. Tudíž je někdo dělat prostě musí.
Nevidim nic apriori špatnýho na tom chodit do práce jen kvůli penězům. Je totiž dost povolání, která ze svojí podstaty mohou bavit a vnitřně naplňovat jen velice málo lidí a přesto je v dohledné době není možné nahradit stroji. Tudíž je někdo dělat prostě musí.
Nevidim nic apriori špatnýho na tom chodit do práce jen kvůli penězům. Je totiž dost povolání, která ze svojí podstaty mohou bavit a vnitřně naplňovat jen velice málo lidí a přesto je v dohledné době není možné nahradit stroji. Tudíž je někdo dělat prostě musí.
Od pradávna lidé pracovali, protože museli, aby přežili. Jen výjimečně to byla práce, která i bavila. A díky práci se lidstvo vyvinulo do stupně vyspělosti, na kterém je. V žádném případě to nebylo díky poustevníkům v lese, kteří přežívali a nic společnosti nedali.
Akorát že ne každej v téhle diskusi je ona slepice.
K původnímu dotazu: kdybych byl mladej a neměl nainvestováno (čas, úsilí, emoce, peníze) do "normálních konzumních věcí", tak bych do toho šel. Zkusit to - o nic nejde, opustit tenhle free život - na to je času dost. Když se ti to zalíbí, teprve pak je čas řešit hluboké otázky budoucnosti. Dva roky na zkoušku takhle žít tě k ničemu nezavazuje.
Velká výhoda je, že při tomhle způsobu života máš zdarma jednu komoditu, za kterou jiní platí těžce vydřený prachy, a to volnej čas. Když si vzpomenu, jak lacino se dalo s dostatkem času žít a cestovat..
Registrace
Metodika
lezec.cz
GPS a mapové aplikace