Nejdriv citace:
Vegetace ve skalách a na skalách má přednost před právem lezce na lezení i na prvovýstup. Pokud nejsou podmínky pro lezení a pro prvovýstup ideální, nelze je – bez souhlasu orgánu ochrany přírody a vlastníka pozemků – svévolně zlepš
Ahoj, máte někdo zkušenost s bundami Zajo s eVentem? Už to sem někdo psal na začátku roku, ale bez odpovědi, tak třeba budu mít štěstí teď. Konkrétně přemýšlím o bundě Zajo Aconcagua. Díky.
Otevřu Lezce a vidím zdařilou fotografiil lezecké stěny v barvách francouzské trikolory. Pěkné, emočně působivé. Ale jaksi si nemohu vzpomenout, že by zde na lezci byl k vidění nějaký podobný projev sounáležitosti s oběťmi z domu odborů v Oděse, ze školy
Po včerejším útoku v Paříži mi to prostě už nedá! Všichni jezdíme po Evropě za lezením a opravdu chceme, aby ta Evropa vypadala tak, jak se to teď pomalu, ale jistě rýsuje? Budeme se pořád tvářit, jako že nás se to netýká?
Nenašel by se tu náhodou někdo se zkušenostmi s mačkama G22 od Grivelu? Na co je používáte hlavně, jak se vám s nima chodí, leze, ... ? Nejde mi moc o to, abyste za mě vybírali mačky, ale hlavně o praktické zkušenosti, tak vás prosím o odpovědi k věci a n
Zdravim vsechny, koupil jsem si posilovaci panel a nevim jak bych ho mel spravne pridelat, tak mne napadlo jestli by nekdo nahodou nevedel jak to udelat. Za vsechny radu budu vdecny, dik moc
Ahoj, chci si založit lezecký deník. Nějaké tipy, postřehy? Řadit podle oblastí, časové posloupnosti nebo obtížnosti? Jaký je ideální formát? linkovaný, kostičkovaný nebo čistý blok? Jak to máte vy? Nějaké vnitřní dělení? Díky za postřehy
Nejdriv citace:
Vegetace ve skalách a na skalách má přednost před právem lezce na lezení i na prvovýstup. Pokud nejsou podmínky pro lezení a pro prvovýstup ideální, nelze je – bez souhlasu orgánu ochrany přírody a vlastníka pozemků – svévolně zlepšovat poškozováním a likvidací stromů, keřů a rostlin. Chovejme se ve skalách jako hosté na návštěvě, ne jako bezohlední uzurpátoři, a respektujme desetiletí starou zásadu horolezectví: „Respektuj a šetři skálu a chraň přírodní prostředí, aby bylo zachováno neporušené budoucím generacím.“
/Jiří Škop, předseda Oblastní vrcholové komise Broumovsko/
No a ted se ptam, lze s tim souhlasit? Ja si porad myslim, ze strom vyroste za par let, ale skala narusena koreny například, je na tom trosku hure. Proc kolem skal musí byt chraneny stromy, které je podle mne poskozuji? Není to nelogicke??
no, vono to tak nějak opravdu je. minimálně po oficiální linii. je známý případ jednoho exota (exota v dobrém i špatném smyslu zároveň) a nadšeného dělníka skal, který s pajcrem, motykou a koštětem několik dní proslaňovával jistou skalní stěnu a očesal tam z chráněné skalní stepi několik tun tařic, hvězdníků konikleců a kontryhelů (v tehdejších ceníkových ještě totáčových cenách bratru za několik set tisíc). na druhé straně stojí vyhození dvouletého semenáčku vejmutovky či akátu ze spárky a proškrábnutí spárky šťouradlem ze zároháku.
zásadní problém je, že lezeme na skály, a skály jsou odevšad vidět a jsou do jisté míry výkladní skříní ochrany přírody, a těžko vysvětlovat tisícihlavému stádu štoklsůhrůtystů, že oni nesmí udělat krok z cestičky když támhle lezec všem na očích řeže břízu a kartáčuje rajbuňk. čili všeho s mírou a se soudností.
abych doplnil - ono je to především o soudnosti a komunikaci. třeba udržovat dobré vztahy s hajným, pokácení domluvit a dřevo použít například na zpevnění svahu při výroční brigádě.
anebo to udělat opravdu potajmu, v malém rozsahu a v takovém případě zamést stopy - to jest dříví růčo odtahat dostatečně daleko a pařezy zahrabat. v úterý, v noci a v únoru za vytrvalého deště.
Míla Pletánek, Dušičková. Naštěstí to bylo tolik peněz za pokutu, že ani ČHS ji nebyl schopen zaplatit, takže z pokuty tehdy tak nějak potajmu sešlo. Následovalo na požadavek ochrany přírody zavrtání slaňáků na většinu cest v Českém krasu, aby se nemuselo dolézat na chráněné okraje skal s broukama, ptákama, kytkama a stromkama. A taky vybudování záchodu v Alkazaru (kde je u konec).
V ochrane prirody nejde o zachraneni jednotlivosti (jako treba skaly), ale o ochranu celku. Kdyz magor s motorovkou vtrhne pod poklidnou lidem odstrcenou stenu a zacne tam radit jako splaseny, narusi tim cely lokalni ekosystem. Takovy zasah vetsinou silne negativne ovlivni veskerou floru a faunu v dane oblasti. Ptactvo, ktere tam hnizdilo se odsouva jima, zver hleda jina mista, vegetace se meni. Tyto zmeny bohuzel casto vytvori podminky pro vegataci a faunu, ktera se da v danych lokalitach povazovat cizopasnou.
Jako vlastník lesa občas (vlastně každý rok) vtrhnu s motorovkou do nějaké části lesa (máme 5,5 ha, nejde vše za rok)a ještě jsem si nějakého negativního vlivu na ekosystém (ptáky, srnky, mechy nevšiml).
Snad jedině na dvou místech nám nově rostou bedly.
Ale zato nám po vytlačení těžařů na Šumavě zmizel les z okolí pramenu Vltavy a ten vysychá.
Uříznutý strom metr nad zemí, jak je vidět na fotografiích, je špatný.
Ale zajímalo by mě proč, naši ochranáři nechtějí nechat skály více dýchat. Více je nechat vykouknout, zdá se mi, že třeba v Německé Frankenjuře to jde. Tam, před skalami běžně vykácí nálety a i vzrostlejší stromy. A to se třeba ani na danou stěnu neleze. Jde jim jen o ten krajinotvorný prvek, kterým krásné skalní stěny jsou? Nebo je za tím něco jiného? A proč to u nás je jinak? Vždyť rychle rostoucí dřeviny a nálety skutečně vyženou vzhůru a za pár let jsou větší než samotná skála.
Jen takový extrémní případ v opačném gardu. Před skalami, kde se tradičně lezlo od poloviny minulého století, došlo k výsadbě nových stromků (smrky). Skály byly v lese, ale před nimy byla úzká volná nudle, kam vpálili školku.
To by nebylo nic podivuhodného, prostě až by stromy vyrostly, tak by byly skály ještě v hustějším lese než jsou dnes. Stejně se tam moc nelezlo. Ale!! stromky vysadili až ke stěně, nehledě na to, že stěna je místy převislá a tak stromy celé té krajní řady nemají kam růst. To mi přijde jako větší hloupost, než podetnout jeden dva stromy přímo u stěny.
poměrně bizarně potom vypadá srovnání s (například) pražskou barrandovskou skálou, kdy je z důvodu ochrany (přírodní památky?) vždy jednou za několik let provedeno poměrně brutální vyřezání náletových dřevin - právě proto, aby bylo vidět to co se chrání a aby tam to co se chrání zůstalo a nezaniklo v pusté houšti akátů.
to sázení smrčků přímo pod skálu je většinou způsobeno hovadismem hajného/majitele lesa, a tento hovadismus byl většinou bohužel způsoben hovadismem návštěvníků (trempů a lezců).
jo řezání stromu metr nad zemí má smysl u ovocných stromů a u svině břízy, kdy strom uřezaný u samika dužnatě obrazí a vytvoří neproniknutelnou houšť. u jehličnanu smysl nemá.
S těmi ochranáři, podmínkami lezení, nebo majiteli pozemků to není vždycky stejné. Liší se to skála od skály, někde i ochranáři preferují vyřezání náletových dřevin, proslunění skalních stěn o náletové stromy před skálou, odstranění travin ze stěny, nebo je majitel pozemku pohodovej ohníčkář. Někdy je to domluvené osobně, někdy dokonce na papíře, stejně tak jsou místa, kde je co chránit, třeba ohrožené druhy květin, nebo ptactvo a není problém to respektovat. Jak psáno vedle, nejlepší je se domluvit co je v konkrétním místě vhodné a co ne.
Stromy u skal a na skalách se maj kácet, vždycky se to tak dělalo. Se podívejte na starý fotky Adru, Skaláku, Dubskejch - skály byly vidět. Nesouvisí to s potřebou dřeva, estetitkou ani sportovními zájmy.
Stromy u skal udržují na skálách vlhké mikroklima, na skále se uchytí mech, potom kapradí, posléze celé stromy. Stromy rozrušují kořeny skálu, skály padají lidem na hlavu. Viz Hřensko. Zlesávání je podstatně rychlejší proces než zvětrávání.
Jen bych si rád ujasnil ten pojem "vždycky". Ty skály jsou zde jak dlouho? Miliony let? Při defici slova "vždycky" jsi použil odkaz na staré fotky, což je max pár desítek let. Možná ještě bylo něco vykáceno a vyčištěno i pár stovek let zpět. Kdo a proč to ale čistil před tím?
to je dobrá připomínka. ale bacha, my tady (ve střední evropě v pásmu lesa) nechráníme nějakou nespoutanou divočinu, ale kulturní krajinu tak, jak ji utvářelo extenzivní hospodaření v posledních osmi stovkách let, a to, co někdy mylně vydáváme za divočinu, je opuštěná a zpustlá kulturní krajina (mimo pár výjimek fakt těžce přístupného a neplodného terénu). to krásno nad kterým srdce v kotlince plesá vzniklo vypásáním, oráním, kácením, sbíráním chrastí, odvážením hrabanky, kopáním odvodňovacích struh atakdále. ostatně, letos jsem získal fantastické dvě tisícovky od nejmenovaného národního parku na sečení louky aby nezpustla a nestala se náletovým lesem.
Já jsem narážel jen na ten příspěvěk o tom mikroklima a o tom, jak stromy škodí. To, že se stromy u skal vyřezávají, je otázka posledních x let. Těch několik stovek tisíc a milionů let bylo u těch skal co? Louka asi ne.
no, jak kde a bejvalo tam poměrně cokoli. rozhodně tam (mluvím o skalkařských nadmořských vejškách) nebylo stejnověké smrčí v rastru metr na metr, žánop.
To asi ne, osobně bych to tipoval na něco listnatého. V každém případě ale pochybuji, že to bylo dobře nasluněné a větrané už od země.
A také dost pochybuji o tom, co vlastně škodí, a co ne. Třeba v Kokořínském dole je prakticky vše zastíněno. A třeba taková rokle Apatyka je naprosto úžasná, mokro je tam celoročně, a skály stále drží. To samé platí i o různých jiných lokalitách. Pokud by vlhko znamenalo smrt skalám, co třeba Myší díra v Sedmihorkách?
Z tohoto důvodu si myslím, že z hlediska celkové životnosti pískovcových skal a masivů má odlesňování jen naprosto zanedbatelný vliv.
Je to stejné, alespoň z hlediska historie. Ty skály tady jsou stovky stisíc nebo miliony let. Není žádný důvod k doměnce, že posledních 50 let tam porost je, kdežto před tím tam nebyl. Kde to šlo, byly skály odjakživa vlhké a porostlé.
prosim Te, najdi si cas a najdi si ruzne historicke fotografie ci pohlednice z nejruznejsich casovych obdobi ruznych mist (piskovcovych skal, terenu)... kdyby byly vzdy a vsechny tak vlhke a porostle, tak by se nedochovaly, tak jak se dochovaly, pokud si myslis, ze to tak neni, pak si kup zapisnik a tuzku, zacni chodit do skal, vsimej si jich, delej si zapisky a za 10 let se ozvi. Lezecky cilene myceni ne, cilene nechat zarustat nalety kulturniho lesa taky ne.
Zřejmě jsi nečetl příspěvek výše. Na fotografiích uvidím stav maximálně pár desítek let zpět. V porovnání se stářím těch skal to je nic. Kdo čistil ty skály a nálet 100 000 let zpět? A 200 000?
Odjakživa je od té doby, co člověk dokázal přizpůsobovat okolní prostředí svým potřebám.
V Koko dole to aktuálně nejlépe vypadá v části kolem hospody u Grobiána, vichřice tam nedávno pokosila les pod i nad skálama. Hnedle to tam je jako na starých fotkách.
Mimochodem vlastníci tamních nemovitostí si určitě budou pamatovat, že nechat si vyrůst statné smrky v dopadové vzdálenosti k baráku je blbost. No ale zase maj novou střechu.
Nahusto vysázené smrky to určitě nebyly ;-) V inverzních vlhkých údolíčkách smrčiny a podmáčené smrčiny plus pár subalpinských druhů. Jinde květnaté a acidofilní bučiny s různým podílem buku, smrku, jedle, na sutích i javory, podle expozice svahu, podloží a půdy. Na vrcholech skal, masivů a na vrcholových plošinách reliktní bory. A nesmíme zapomenout na taxonomicky podivnou místní břízu. Každopádně na území NPR se řádí jako všude jinde, kam dojede stroj a vysázené jsem viděl jen smrky. Proto možná ta typicky lesočeská obava z broučka.
Omluvte me za asi kacířskou myšlenku v lezecké komunitě, ale nemá on les nebo pozemek v okolí skal nějakého majitele a správce, bez jehož vědomí a souhlasu by se nic kácet nemělo? Nevím. Třeba se to takhle dělá a je to normální, že někdo naburácí na cizí pozek a tam vyřeže, co se mu nelíbí.
naprosto správná úvaha. s tím ovšem, že v severních pohraničních horách (Sudetech) kde proběhlo vysídlení německy mluvícího obyvatelstva je majitelem lesa zpravidla LČR (čili přeneseně my všichni) a správcem hajnej, někde ve vnitrozemí to zhusta bývají proužky lesa patřící po dvaatřicetinách pravnukům sedláka pantáty Vocáska a buzeruje je hajnej. zvláštní postavení má Prachov, který patří Šlikům.
v každém případě jeden pohodovej večer s vohněm (notabene z metrovýho dříví) může zapříčinit mnohaletou zuřivou nenávist ke všemu autdorovému která může vyústit třeba v zuřivé zalesnění okolo skal.
To chápu, jen se snažím se vyznat v tom, jak komunita členů ČHS přemýšlí. Třeba ferraty - někdo na kusu skály udělá něco, co se lezcům nelíbí, ačkoliv má na skálu stejné právo, jako ten lezec, a lezci se mohou podělat. To samé mágo. Kdo máguje, je málem za vraha a někteří jedinci tu často barvitě popisují, co by s ním provedli. Ale vadí nám u skály kus cizí zeleně? No a co, klidně vlítneme na cizí pozemek a cizí zeleň sami od sebe podle našich potřeb vyřežeme. A ještě si to hezky zdůvodníme, jak jsme udělali dobrou věc. Leze někdo bez členství v ČHS a tedy bez povolení v nějaké CHKO? Je to asociál a parazit. Jezdí skalpinista v CHKO bez povolení? Chudák, chce si jen zalyžovat a zákazy jsou tak nesmyslné...
Když si dobře přečteš, co jsem psal, tak uvidíš, že to nijak nerozporuji. Do Jury také raději jezdím na skály, co nejsou zarostlé nebo stíněné stromy. O to se nepřu. Podstata mého příspěvku se týká legimity a oprávnění jakýchkoliv zásahů do něčeho, co mi nepatří a to jen na základě vlastního uvážení. Si představ, že jsi majitel nějakého pozemku a někdo ti tam provádí úpravy jen proto, že nový stav považuje za vhodnější pro svého koníčka. Takže proti kácení nejsem, ale přeci to nemůže probíhat jen podle toho, že se partičce kamarádů zdá že mé stromy na mém pozemku stíní nějakému kusu kamene. Podle mne by měla bý nejdříve s vlastníkem/správcem nějaká dohoda.
No ted jsi to rozlouskl :). Co se tyka prirody, stromy patri tam, kde rostou. A se skalama se to ma tak, ze vetsinou jsou v lese.
Stromy casto rostou i v puklinach skal. Je to prirozeny prirodni proces. To jen vetsina lezcu vnucuje sve osobni a casto omezene (pro ne samozrejmne velmi vyhodne) chapani vsemu okolo. Pak tu mas na jedne strane vasnive diskuze o tom co udelat lidem, kteri vyvrtaji feratu na nejakej bezvyznamnej clenitej rozlamanej kvak, protoze takovy zasah je proste "prasarna ve vseh ohledech" a na druhe strane ti sami lide tu klidne budou tvrdit, ze jedine v poradku je vlitnout treba do NP a vykacet stromy na upati skal. Kmeny a vetve uriznutych stroumu samozrejmne ponechat na miste, at je tato ceska lezecka odysea jeste absurdnejsi..
Myslím si, že není vůbec kacířská, ba naopak. V Čechách máme pořád ještě problém s chápáním významu soukromého majetku. A i pokud jsou skály tak nějak všech (LČR), tak určitě nemají všichni právo rozhodovat co se s nimi a v jejich okolí stane. To by měla být vždy kompetence majitele, správce, nebo podobné osoby. Pokud je území navíc chráněné, pak by měla mít ochrana samozřejmě přednost. Nechápejte mě prosím špatně. Vím, že ne všude funguje ochrana tak, jak by měla, a nechrání co by měla, přesto podle mě nemůžeme rozhodovat co je pro dané území nejvhodnější sobecky jen my, kteří na něm chceme něco provozovat. Chápu, že zde všichni dáváte přednost ochraně skal, je ale dobré si uvědomit, že jsou i místa, kde skála není to nejdůležitější a přednost by měla mít například vlhkomilná společenstva rostlin, nebo mechů. Jednoduše nelze podle mě soudit všechno jedním metrem. V ideálním případě, by měl rozhodnout o tom, co je potřeba v dané lokalitě chránit, a proč, někdo, kdo má znalosti a přehled přesahující rámec jedné oblasti (tedy více než lezení, nebo pouh znalost lesního hospodářství, nebo pouhá znalost místních poměrů už od babičky, ...) plus několik málo vědomostí navíc nabytých z doslechu, nebo internetu. Takový člověk by byl schopný zohlednit všechny důvody a možnosti s určitým přesahem. Je mi víc než jasné, že takový případ nastane asi málokde v naší republice, jestli vůbec někde, ale to neznamená, že se můžeme uchýlit k anarchismu a vše řešit sami podle našeho svědomí a vědomí. Takový postup může napáchat více škody než užitku. Jinak bych se držel právního řádu a snažil se variantu, vhodnou pro nás lezce, řešit osobně prostřednictvím správců skalních oblastí s místními orgány ochrany přírody a majiteli. Myslím, že dobré vztahy nám mohou do budoucna jedině pomoci. I kdybychom si nezalezli my, tak třeba naše děti. Skály počkají.
Na pískovcích je ta výhoda, že autor cesty (v tomhle případě dost sporný) a pachatel tohoto kácení je jmenovitě dohledatelný. Takže místo anonymního postěžování si na adresu lezců by si měla ochrana přírody popovídat s jedincem, který to udělal.
Registrace
Metodika
lezec.cz
GPS a mapové aplikace