zdarec,
nemate nekdo poneti, jak to vypada na Kanzianibergu (Villach) po zime z hlediska vysychani skal? Rad bych tam jel pres Velikonoce, predpoved pocasi vypada v cajku. Napsal jsem taky na bergsteigen.at, ale zkousim to i tady. Diky moc. Adam
zdarec,
nemate nekdo poneti, jak to vypada na Kanzianibergu (Villach) po zime z hlediska vysychani skal? Rad bych tam jel pres Velikonoce, predpoved pocasi vypada v cajku. Napsal jsem taky na bergsteigen.at, ale zkousim to i tady. Diky moc. Adam
zdarec,
nemate nekdo poneti, jak to vypada na Kanzianibergu (Villach) po zime z hlediska vysychani skal? Rad bych tam jel pres Velikonoce, predpoved pocasi vypada v cajku. Napsal jsem taky na bergsteigen.at, ale zkousim to i tady. Diky moc. Adam
Ahoj, mám otázku na majitele skeletů typu Asolo 8000, Scarpa Vega, Koflachy atd. Jak řešíte neodpařování vlhkosti z boty?
Byl jsem 3 dny na horách se spaním na winterraumu. První den přístup 800 metrů v merino ponožce. Na chatě jsem z boty vylil pá
Ahoj, chystáme se na Velikonoce do Jury. Poradil by někdo nějaké slunečné skalky, kde úplně nevymrzneme. Ideálně s dostatkem cest obtížností 6-7, pokud možno i s pár lehčími pro začínající.
Díky
Ahoj, nevíte někdo pls jak je to se sjezdem na lyžích v oblasti MonteRosa z Punta Indren do Passo Salati a pak dolů do Alagna Valesia? Od PassoSalati je to už asi sjezdovka, ale nemůžu moc najít k tomu kousku z Indrenu na Salati, zda je to moc náročné na
Zdar,
chystám se do Státu. Někde na sever kolem Chicaga.
Vyplatí se nákupy? Nevíte někdo o solidním sportovním obchodu?
Chci si koupit GoRe bundu + kalhoty, takže potřebuji si to vyzkoušet. Zbytek si objednám do hotelu. Ještě potřebuj
Chystáme se letos na Kalymnos. Kdo jste tam byl - vyplatí se čekat na nějaké akční letenky třeba do srpna, září (chceme jet v říjnu), nebo je lepší zařídít je s předstihem?
A co ubytko, žádnej kemp jsem tam nenašla, s malým dítětem to na divoko moc
Ahoj, mám otázku na majitele skeletů typu Asolo 8000, Scarpa Vega, Koflachy atd. Jak řešíte neodpařování vlhkosti z boty?
Byl jsem 3 dny na horách se spaním na winterraumu. První den přístup 800 metrů v merino ponožce. Na chatě jsem z boty vylil pár kapiček vody, vnitřní botka mokrá, ponožka taky. Vysušil jsem je a připravil na další den, šli jsme lézt vícedélkový led, v součtu s přístupem, lezením a cestou k chatě na asi 6 hodin. Na nohou jsem měl ponožky High Point Thermoline merino. Po přílezu na chatu zase to samé. Durch ponožky, botička a mokro na dně skeletu, nohy mi ne uplně při lezení mrzly, ale teplo mi taky uplně nebylo, špičky zábly.
Říkám si, co dělám špatně? Nebýt kamen ve wintráči, tak jsem nahraný spát někde ve stanu nebo bivakovat. Kdysi se ve skeletech chodilo na daleko vyšší kopce, ve větší zimě a s vyšším denním příjmem metrů a určitě i vypařené vody z nohou.
Rád bych jen nějakou radu, jak udržet nohy v teple. Mám z dřívějších bot na zimu částečnou ztrátu citlivosti na špičkách palců, kterou bych nerad nechal dojít až do omrzlin. Rád bych se o nohy řádně staral, jen mi asi chybí potřebné vědomosti.
Myslíte si, že by pomohla protiodpařovací bariéra?
Zkuste mi prosím poradit, své prsty mám rád a i teď po tom, co jsem byl ve skeletech tu necitlivost cítím. Teploty byly průměrně okolo mínus 15 až mínus 10. Díky za případné rady.
odpařovací bariera funguje (tedy pokud nenateče do bot a pokud se nebroucháme při stoprocentní vlhkosti v mokrém sněhu), ale je to dost hnusné a samozřejmě to chce na noc volné suché ponožky. dobré je to kombinovat s nižší úrovní tepelného komfortu během dne a chodit napohodu tak abychom se nezpotili (hahaha!).
když je dostatečně kosa (v kombinaci s nízkou relativní vlhkostí, což v evropských poměrech moc není), tak snad prý funguje to vymrznutí přes noc venku - ale moje zkušenosti jsou mizerné, boty mi po vymrznutí přišly vždycky ještě horší.
jako zdaleka nejúčinnější sušení v polních podmínkách funguje sušením něčím suchým, čili buď tradiční staré noviny (to je tak na ten winterraum), dobrý tip pro prasáky je večer nasucho opražit v ešusu ovesné vločky, nasypat do boty a ráno z nich uvařit kaši (měkouši to můžou nasypat do ponožky či pytlíku). podobně to funguje s rejží. samozřejmě pro slečínky je možné mít jednu sadu ovesných vloček určenou k opakovanému sušení a nakonec ji vyhodit. naprosto famozně pak fungujou takový ty chemické hřejivé pytlíčky, ale to je jednorázovka na víkend, šedesát krát dva pytlíčků na osobu na přechod gronska asi nebude nic praktického.
Moje osobní zkušenosti: 1) Nohy se vždycky potí, vlhkost v botě vždycky zůstává. Zhoršuje se to když máš návleky nebo převlečené kalhoty. 2) Skelety mají výhodu, že do nich neteče za žádných podmínek. 3) Ze skeletů vždycky můžeš vytáhnout vložku a usušit ji. Vodu z boty vyliješ. 4) V zimě je na nohy prostě zima. 5) Ve vložkách můžeš spát ve spacáku a usušit je tím na příští den. 6) Vymrazování vlhkosti jsem v evropských podmínkách zažil jen jednou na Zakarpatské Ukrajině při -20 stupních - tam už ale vládlo kontinentální suché klima.
Jak píšou kuci nahoře, je v tom vlhko pořád. Přibalení několika párů ponožek do zásoby je nutnost. Moje praxe je stejna, pokud to jde, fusky prohodit a na noc se v bačkorách zavrtat do spacáku. Zatím jsem neomrznul a používám letité Koflášky Climakomprex. Připadám si v nich tak trochu retro ale zatím jsem nenašel důvod, proč je zahodit.
hele, jestli z bot po 6 hodinách dokonce vyléváš vodu, tak buď:
1) nesedí návleky a sype se ti tam sníh, nebo
2) máš někde prasklinu se stejným vlivem na boty jako bod 1, nebo
3) se příšerně potíš, v tom případě zkus nějakého lékaře.
Prozatím - viz předchozí komentáře - měň průběžně ponožky.
naopak, vada můžou bejt právě ty návleky. tradiční skelety odvětrávají sice blbě, ale furt vrchem docela dost odvětrávají, a utaženej neprůstřelnej neprodyšnej návlek z nich udělá holinku. pokud je dostatečně pod nulou a sníh suchej, potom stojí za úvahu používat nějaký prodyšnější návleky, třeba spíchlý z tenkého "podšívkového" šusťáku, v případě tvrdého nebořivého sněhu nepoužívat návleky vůbec.
Už sice spoustu let ve skeletech nelezu-přešel jsem na kožené,ale Koflachy jsem používal hodně dlouho.Nikdy jsem ale o podobném extrémním případu neslyšel.Podle mě se ti musí nohy mimořádně hodně potit.Nejspíše bys ve větších výškách a mrazech vůbec nemohl fungovat.A rada??Snad jen několikrát denně přezouvat ponožky.Nebo se poptat u nějakého lékaře, jak snížit nadměrné pocení.
Ahoj, mokro v botech je teda fakt svinstvo, take jsem obcas premyslel co delam spatne. Sice nemam skelety, ale rikal jsem si ze ani v mych jednodilnych botech by nemuselo po jednom lezeni byt tak mokro. Pak jsem si uvedomil ze mozna delam chybu pri vyberu ponozek. Do ted jsem mel vzdycky vysoke ponozky, ktere trcely ven z boty. Takze kdyz se mi dostal snih pod kalhoty, roztal a pres ponozku prosakl do boty a tak mne lehce omrzly prsty.
Zásadní chyba jsou ty merino ponožky. To je ten důvod. Merino zadržuje až 17% vody. Neschne to. O vzlínání vody v merinu si nech zdát. To dělá polyester. Mrkni na mraky článků, třeba tady jeden: http://www.quillcz.cz/poradna/ merino-nebo-syntetika (bez mezer)
Měl sem Koflachy několik let, překvapivě v nich bývalo víc mokro v zimních Alpách, teploty hodně pod nulu, než Alpách letních. Později sem přešel na kožené, hlavně kvůli tomu, že na lezení jsou o mnoho tříd jinde. Kupodivu jsem tím vyřešil i problém mokrých nohou. Momentálně mám Alpinist od Milletu, tuším že už se nedělají, a nepomatuju kdy naposledy jsem měl nohy ve vlhku.
Nikdy jsem to nezkoušel, ale na netu je hodně článku o "potní bariéře". Nohu strčíš nejprve do igelitu a pak teprve do ponožky. Pot se nedostane dál od těla, tím se zmenší výdej energie a zajistí se stále stejné vlastnosti izolační vrstvy.
Registrace
Metodika
lezec.cz
GPS a mapové aplikace