Ahoj,
Můžete mi někdo prosím definovat rozdíl mezi lyžemi dynafit manaslu a baltoro? Vím že manaslu je lehčí širší a přitom má v jádru titanal, ale nechápu jak je to možný. Zajímalo by mě především jak se chovají na prudkém firnu a jak jsou tvrdé,
Ahoj,
chtěla jsem vás poprosit o zkušenosti jak dlouho jste lezly v těhotenství. Já jsem v současné době 11tt s dvojčaty. Vzhledem k tomu, že jsem začátečník (od 2/2016) lezu malé obtížnosti a zatím si tahám lano sama. Mám popravdě spíše obavy u ji
Bez ohledu na to, co si o jednotlivých článcích na 8a.nu myslím, je to nejrespektovanější mezinárodní server pro sportovní lezení. A sestavili žebříček lezoucích puberťáků. Jako jo, Ashima je někde jinde a vede zcela oprávněně, ale pro nás může být zajíma
Zdravím, jak je to s lezením v Adru přes zimu? Není náhodou od listopadu do 1.7. zákaz? Dnes jsem se byl projít po turistickém chodníku a ve Staré cestě na Starostu lezla dvojka nějakých prasátek...
Ahoj, před Vánoci jsme byli popolézt a prozkoumat na Zlatníku, našli jsme tam pár nově přejištěných cest, a ani na lezci a ani v našich průvodvích jsme je moc nedohledali. Jedná se např o Parabolu na nůž není někde dostupný případně dokooupitelný a dohled
Ahoj, rád bych se zeptal, jaké máte zkušenosti s nepoměrem hmotnosti lezce a jističe. Když třeba leze kluk s holkou a on váží přes sto a ona je 60 kilové tintítko. Je schopna ho vůbec ujistit? Dík. J.
Ahoj, nemáte prosím někdo zkušenost s oběma typy lezeček co se týče velikosti/číslování? Konkrétně by mě zajímalo, jaké prosím volíte číslování u Skwam oproti Speedsterům...
Ahoj,
chtěla jsem vás poprosit o zkušenosti jak dlouho jste lezly v těhotenství. Já jsem v současné době 11tt s dvojčaty. Vzhledem k tomu, že jsem začátečník (od 2/2016) lezu malé obtížnosti a zatím si tahám lano sama. Mám popravdě spíše obavy u jištění neboť jistím partnera +25kg.
Zajímala by mě vaše zkušenost s lezením/jištěním v těhotenství případně rady na vybavení co si pořídit (celotělový uvazek?) abych se cítila komfortněji.
Všem předem děkuji:)
Kubo, předpokládám že tohle jsi psal ty, aby sis mohl v nadcházejícím pátečnim večeru sednout do vyhřátýho křesla a krásně si zaflejmovat na tvoje oblíbený téma. Fuj, hanba!
Ne, ne, já to nebyl, ale je jasný, ze to ma potenciál ...
Já jsem napsal vše co jsem chtěl, už dřív, originalitu v další diskuzi nelze ocekavat ... Na tom se nic nemění ... Snad jen dalších par smutnejch příběhu okolo mne proslo ...
Dělohu v sobě sice vycarovat neumím, ma perspektiva je jisté vůči lezoucim tehulkam v pravdě misogenni, ale presto, z vlastni aktuální zkusenosti ..
Rozlezam se takhle na jedny známý pražský boulderovce ... Boulder v převisu po madlech druhé nejnižší obtížnosti ... Stoupam s rozvahou ... Svaly na zádech zatinam tak akorat ... Po ocku sledují zda na mne koukaj dvě dvacítky z vedlejší místnosti ... Klasicky pohledy ukosem ... Prostě profesorskej pi ejč dý styl zkušeného matadora ... Šáham do topovyho madla ... Všechno jak ma bejt ... Svet je krásnéj... Jenže ... Madlo je nezavrutovany ... Otočí se o 180 stupňů ... Z cca 3 metru dávám nekoordinovanou zádotlamu s rotaci ... Vyražený dech ... Bloklej krk (tam jsou teda od dřívějška už šrouby) ... 15 minut intenzivní pocit na blití... Pocit na omdleni se studeným potem po celým tele taky cca 15 minut... Bloknuti levyho SI kloubu s vystřelující bolesti do třísla ... Blbe se mi zvedá noha ... Tohle se mi stalo před měsícem ... Ty poslední dvě věci vlastně stále trvají ... Co by se mohlo stát kdybych mel v děloze dvojčata ... O tom muzu jenom spekulovat ... No nic podepsal jsem při vstupu prohlášení o odpovědnosti ... Takže vlastně pohoda ...
Katko, Johanka je má žena, dostala hodně rad, bohužel nesmysli, na které se navíc neptala. K otázce, lezla až do začátku devátého měsíce, v celotěláku, v kolmicích, pouze na druhém a nejistila. Narodil se nám syn, kupodivu je zdráv :-) ...máš dvojčata, jsi začátečník, vše zvaž, jednej, na co se cítíš a věříš si. Nedej na plky, co tu páni píší, pro ně patří žena k plotně a k dětem. Těhu si užij, ahoj Pavel
Jen pro zajimavost, co byly ty "nesmysli" jak pises? A pro lepsi orientaci - Co jsou pro Vas nesmysly? Neco, co se tvrdi ackoliv je dokazane, ze plati opak nebo neco, co se Vam nelbi a s cim subjektivne nesouhlasite?
Btw. u sportovnich aktivit v tehotenstvi nejde o to, zda se dite narodi zdravo nebo ne, ale o riziko potratu. Takze i to, kdyby dite melo nejakou vadu, by se nedalo prisoudit lezeni.
já jsem chlap, děti zatím nemám. ale od fyzioterapeuta jsem senedávno dozvěděl, že při lezení a jakémkoliv sportu je důležité mít při zátěži pevné jádro, což spočívá mimo jiné v kompletním zpevnění břišní stěny, nejen povrchových, ale hlavně hlubokých a šikmých břišních svalů, které chrání mimojiné páteř. nedovedu si představit mít v břiše živého tvora a mačkat ho zatínáním svých břišních svalů. ale jak říkám jsem chlap, děti nemám a jsem strojař a ne doktor.hezký den
Ahoj Katko, tak já ti k tomu s dovolením něco napíšu z pozice ženský, která trochu ví, o čem mluví. Akorát si nejsem jista těmi dvojčaty, tam bych byla obecně o dost opatrnější. V prvním trimestru se nic moc neděje, jen nejsou ideální žádné pády, což se ale na stěně skoro nestane. Pro jistotu radši nepokoušet obtížnosti, na které nemám, a lézt na pohodové protažení s bezpečnou rezervou ve schopnostech. Ve druhém trimestru bych radši přešla na druhý konec lana a neriskovala chytání pádů (byť krátkých stěnových) ani dynamické odsedávání těžkých spolulezců. Doporučuju najít si k sobě lehčí ženskou - také ti míň bude kecat do života. Anebo lézt ve třech, abys nejistila vůbec. Jištění totiž není zcela ideal i proto, že v těhotenství mohou některé dámy trpět náběhy na omdlení (zajímavé, toho si dosud žádný pán v diskusích nevšiml :o). Ale třeba tenhle problém nemáš, případně používáš samoblokant. Celotělák IMHO moc nepomůže, obyč sedák je stejně dole pod břichem a při odsedání se lze trochu zaklonit. Když už to břicho moc nakyne a odstrkuje tě od stěny, začne být poněkud nepříjemný i sedák, ale to celotělák nijak zvlášť nevyřeší, asi by to skřípal z obou stran. Ale nezkoušela jsem, nebyla potřeba. Většina dam touto dobou přestává lézt, problém stejně spíš je, že ztratíš radost z elegance pohybu a scvrkne se to na madlování vzhůru s 10 kily navrch. Taková nudná posilovna. Jinak technicky se dá lézt při standardním průběhu těhotenství klidně do devátého, ale to je už vážně trochu opruz. Důležité je prostě lézt přiměřeně svým dosavadním schopnostem a jen tehdy, když se cítíš dobře. Ono si to tělo stejně řekne samo. Toliko dobře míněné rady, leč rozhodnutí o optimálním postupu je samozřejmě na tobě - odpovědnost za "cizí" na sebe neberu, a v takovýchto věcech zvláště :o)
Dekuju za vsechny odpovědi. Po precteni statsich diskuzi je mi jasne že je to kontroverzní tema na které se názory různí a já to respektuju.
Za mne lezu teď vzhledem k sezóně v indoor hale, 4/5 na prvním přičemž počítám časem s prechodem na TR a v 5-6M předpokládám ze skončím.
Myslím se s těmito vykony pohybují na opravdu bezpečné úrovni mých schopnosti.
Větší obavu mi subjektivne dělá jištění a to i v hale.
Jde mi o zkušenosti ostatnich lezcu/lezkyn a toto je fórum které mi přišlo jediné vhodné.
Pokud to nemůžeš vydržet a musíš lízt, tak lez na bouldrovce lehčí traverzy nebo lehké bouldery při zemi a dej břichu pokoj. Určitě to bude lepší než stahovat břicho sedákem.
S tím s dovolením nesouhlasím - na boulderu můžeš hůř spadnout s nevhodnou rotací a břichu opravdu škubnutí a rány nesvědčí. Na stěně je odsed vesměs kolmo dolů, určitě pohodlnější. A vůbec - než bude vyprávět o "svírání břicha sedákem", pořiďte si, prosím, pořádné břicho. Sedněte si s ním do sedáku, a pak to zhodnoťte. Do konce druhého trimestru o žádné "svírání" nejde, stačí mít volnější sedák v pase. Později možná jo, to už je na úvaze každé soudružky. Ale ony ty děti obalené vodou a placentou fakt hodně vydrží, problém jsou v zásadě spíš eventuální špatné pády (=nárazy), ne pohyb na stěně jako takový. A ještě jedna poznámka na okraj - trénované tělo obvykle ženě znatelně pomůže při porodu. Fakt že jo. Takže ano, od začátku těhotenství seknout se sporty, ležet a nic nedělat... dítě bude zajisté v pohodě, jen té matce atrofuje půlka tělesných svalů a pak si to finále pořádně vychutná. Inu, každý si může vybrat.
posilovat se dá i jinými aktivitami, než je lezení, bez pochyby efektivnějšími a bezpečnějšími.
Na jedný neonatologii se proslýchá příběh o sportovkyni, co měla silný břišáky a těmi tlačila příliš brzo a příliš silně, takže se dost potrhala. Všeho s mírou.
i ve 4 - 5 se Ti může otočit chyt, v 5 - 6 na TR Ti do toho parťák může prudčeji odsednout a blbě s tebou hrknout
a teď malá hádanka - co myslíš - může se Ti dítě v děloze otočit a poloha, která by v jednom případě ustála v pohodě i pád na prvním se změní do polohy, při které ho zmáčkne sedák i při blbým spouštění druholezce?
zamysli se - co je lepší - pár zalezení si a následný problémy (bohužel ne Tvoje, ale hlavně toho dítěte který fakt nemůže za nic), nebo na pár měsíců vyměnit lezení za třeba bazén/posilovnu používanou přiměřeně k Tvému stavu?
S těma zkušenostma ostatních lezkyň je problém ten, že s pravděpodobností blížící se jistotě se o nich rozepíše jen ta holka, která je má pozitivní nebo neutrální. Neumím si představit ženskou, která udělala špatnou zkušenost (pokud jde o takouvouhle věc), načež s ní půjde veřejně ven – jinde, než své blízké kamarádce nebo případně lékaři. Pánové se možná budou divit, ale tak to je.
No, po pravdě řečeno - většina holek v rané fázi těhotenství pravděpodobně lézt přestává. Nevybavuju si, že bych na stěně či venku viděla jedinou se znatelným břichem. Vím asi o dvou třech známých, které lezly třeba někdy do osmého, porod i mrně bez problémů. Osobně jsem o žádném problému ve vazbě těhotenství/lezení neslyšela. Stále proto považuju lezení za poměrně vhodný sport v této situaci. Až se přesvědčím o opaku, změním názor, zatím to ale nebylo potřeba.
Jen pro zajimavost, slysela jsi nekdy o nejakych takovych problemech ve vazbe s nejakym jinym sportem?
Ja teda ne, ale asi se mi nechce na zaklade sve nevedomosti prohlasovat, ze vsechny sporty jsou OK.
Kamarádka projevila obavu, že potratila (ve velmi rané fázi) po nějakém lehce intenzivnějším běhání. Sice tomu moc nevěřím, ale ona už to určitě znovu riskovat nebude. Tak těžko říct, že... ať si to dělá každý po svém, vezme na sebe zodpovědnost - a ostatní mu už do života nekecají. Pohyb v těhotenství má nepochybně také své přínosy, fyzické i psychické. A není jich málo.
Johankooooooooooooooo, Johankooooooooooooooooo, kde jsiiiii? Jaké bylo těhotenství se sedákem Horskáááááááá matkaaaaa? Koupila jsi hoooooooo? Byl dobrýýýýýý???? Jak to všechno dopadloooooo?
Katko, opatrně a s rozumem. Upadnout můžeš i na chodníku, a pokud jsi pročetla diskuze s Johankou na podobná témata, tak tam spousta dobrých názorů padla. Nemá cenu ztrácet čas nad úvahou, co se ti protočí v ruce při tom či onom lezení. Má cenu kouřit, dát si hlt vína ...? Běhat, nebo na ower ballu cvičit hopsavou jógu?
Při druhém kousku už budeš vědět co dělat. Tak ať to dobře roste a vše v pořádku dopadne.
Omlouvám se za lehký offtopic, ale třeba Ti to pomůže s rozhodováním.
Moje máma profesionálně sportovala, když se čekalo až přijdu na svět. Nešlo o lezení, ale to je jedno. Ve zkratce řečeno, byl jsem překvapenej, když mi nedávno jeden doktor mezi lezci velmi známý při pohledu na rentgen mojí páteře řekl, že jsem celkem rarita. Ptám se proč a překvapeně zjišťuju, že jsem nejspíš před svým narozením přišel ke srůstu dvou obratlů. Že prý vzhledem k tomu, co dělala moje máti, je to dost pravděpodobná příčina a můžu bejt rád, že v podstatě nemám problém (bolesti zad byly chvilková záležitost), protože taky mohla potratit nebo jsem se mohl narodit třeba chromej na nohy...
Nevim jak moc jsi rozhodnutá a jestli tu má smysl rozvíjet myšlenky o tom, jak moc je statisticky pravděpodobnej nějakej průser. Tipuju že při lezení na prvním tam budou podstatně větší rizika, ale zvaž si to sama, jestli chceš sázet zdraví nebo život svýho dítěte. Ať se rozhodneš jakkoli, držim palce a přeju Ti pěkný zdravý dítě.
Konečně nějaké fakta. Přidám taky jednu. Moje matka se mnou v břichu lyžovala a jenom trochu spadla. Díky tomu mám docela flekatou nohu - zabarvení kůže. Jsem mužského pohlaví a tak mi to nevadí. Nevím co by ti na to řekla tvoje krásná dcera.
Když chceš fakta... spadla jsem v osmém měsíci ze schodů a sjela po zadku až dolů. Úplně hloupé uklouznutí při chůzi, naštěstí bez kotrmelců. Při lezení jsem neslítla ani jednou. Člověk je holt "vědomě" o dost opatrnější než v běžném živote.
A jo, máš pravdu. To znamená, že určitě nespadne, když si dá pozor. Je hloupá, že se ptá a hloupí jsou i lidi, kteří jí říkají, ať to promyslí. Přitom je to tak jednoduchý, prostě bude "vědomá" a "opatrná" a nespadne. Že nám to hned nedošlo, ještě že jsi sem napsala.
Vůbec tě neopravuju, jen doplním: to co píšeš je naprosto v souladu se základní atribuční chybou + self-serving bias.
No, někdo, kdo se narodí kvůli matčinýmu zbytečnýmu sportování postiženej, to tak roztomile vidět nebude.
Klišé si nechám od cesty, k diskuzi to nepřispěje. Ty to svoje klidně rozveď, pokud stojíš o diskuzi. Pokud ne, je to na povrchu taková pěkná tečka za tvým projevem.
Liezol som pocas celeho tehotenstva manzelky aj milenky. Len pocas porodu som nemohol, kedze som silne porusil zivotospravu aj s najblizsimi kamaratmi a spolulezcami
Nebojte sa liezt aj pocas tehotenstva, je to uplne v pohode a prirodzene.
Opět špatně položená otázka. Samozřejmě, lezení v těhotenství je naprosto bez problémů. Klidně až do devátého měsíce. Pokud ti to břicho dovolí, klidně lez až do porodu, pokud vím, není lezení spojeno s naprosto žádným rizikem, neohrožuješ ani sebe, ani dítě.
Na co si ale musíš dát pozor, jsou pády. Padat bych ti v žádném případě neradil, ohrožuješ zdraví sobě i dítěti. Samozřejmě se nemusí vůbec nic stát, 99 procent ženských a jejich nenarozených potomků rozdýchá i pád, ale riziko problémů je zde mnohem větší. No a když pak náhodou spadneš a druhý den náhodou o to třeba přijdeš z důvodů nesouvisejích s pádem, tak si nikdy nebudeš jistá, a pak celý život budeš ta, co kvůli své zábavě zabila své dítě, s tím se jistě nějak srovnáš, když jsi taková drsňačka :-)
Takže klidně lez, no problem. Ale nepadej. A to, že i když polezež na jistotu, se může nějaký chyt protočit nebo ulomit, to jsou jen takové marginálie.
Vy se neudržíte při otočení chytu? Co jste to za lezce? :o)) On jaxi člověk v těhotenství většinou neleze osmy a obvykle si v lehčích cestách stále hlídá tři pevné body... náhoda je blbec, ale nešikovnost jest horší.
Já bych to viděl poněkud složitěji :-) V lehčích cestách slouží chyty i jako stupy. A i když máš tři pevné body a protočí se ti chyt pod nohou, na které máš právě většinu váhy, a noha to neustojí a smekne se, tak si dovolím tvrdit, že tuto nečekanou situaci udrží z lidí s nadváhou jen velmi malé procento :-) A to ještě za cenu ne právě zanedbatelného rázu na ruce a celé tělo.
Ach Katko, Katko!
Nebuď produkt týhle doby "chci všechno a hned, kdykoliv" a napíšu ti: jsem 2-násobný táta (kluci 2 a 4 roky), tak o tom mohu kecat. Největší radost mám, že jsou oba šikovní a plně zdraví a my neřešíme žádné komplikace.
Otázka na tebe: PROČ SI TY KOMPLIKACE CHCEŠ DOBROVOLNĚ PŘIVODIT? To mi hlava nebere! Chceš celý život se dívat na synka, dcerku, která může mít celoživotní trable je proto, že jsi nevydržela 6 měsíců nelézt?
Nedoporučoval bych ani lezení, ani jištění. Na stěnu s partnerem jdi, dej si čaj a dívej se. Když to nevydržíš, následně řešit co se stalo, proč se to stalo, jak tomu šlo zabránit - to už je obyčejně pozdě. Vždycky mysli na to, že teď už se nerozhoduješ ani za sebe, ani za partnera, ale za toho malýho kloučka, co se teprve narodí. Kdyby uměl mluvit, jistě by ti řekl: Adrenalin? Až budu starší, teď ještě ne.. Vyvíjím se a potřebuju klid :-) I když se tady najde spousta chytráků, kteří řeknou, že je to "v poho" já osobně razím teorii: "lepší levná prevence, než drahé následky". Riskovat umím taky. Ale zdravě a to je rozdíl. Petr
Porad se s doktorem, ktery ti rekne, jak muze sedak pusobit pri zatizeni v te ktere casti tehotenstvi. Zrejme ti to nedoporuci, ale treba s tebou probere presne detaily a ty se pak muzes svobodne rozhodnout. Osobne akorat nechapu, proc tohle resis kdyz si v podstate nedavno zacala lezt. Forma asi tezko pujde nejak moc dolu a hned po porodu muzes zase zacit....zacnes v podstate od stejneho levelu, kde si skoncila. Teda pokud nebusis po pul roce devitky/desitky. Jestli jo, tak se neboj pauzy, protoze evidentne dokazes brutalne natrenovat za kratky cas tak jako tak :) Hodne zdaru.
minimálně dva doktoři se lehce ironicky účastní této diskuse a docela silně nedoporučují. ale to je jejich přirozená profesionální deformace a statistický přístup. stejně tak ti nedoporučí třeba porod doma na podlaze v koupelně. holt mají nějaké ty zkušenosti jak je lidské tělo křehké a obtížně opravitelné.
v zásadě je velmi pravděpodobné že (rozumně apřiměřeně) lezení v těhotenství dopadne dobře a vůbec nic zlého se nepřihodí. ovšem riziko fatálního (pro dítě) průšvihu se (analogicky domácímu porodu) dost razantně zvětší, podobně jako u cestování autem, létání, jízdy na kole, potápění, kopání jam, hrabání sena a mytí oken. tak si to ňák přeberte.
Jo, to jsem mel tak nejak na mysli. Zene taky doktor nedoporucoval jezdit autem a obecne cestovat a taky jsme jezdili (a vetsina lidi asi v tehotenstvi jezdi). Proste nejakou miru rizika v nejakem stavu nekdo je ochotny podstoupit. Clovek nakonec musi sam zvazit, co je ochotny prijmout a pripadne co za nasledky je ochotny nest. Ja osobne bych svoji zenu nevidel rad lezt v tehotenstvi, ale uznavam, ze na to kazdy muze mit svuj vlastni pohled.
Ale v tomto případě nejde o to, zda je riziko přiměřené, nebo ne, ale o to zda náhodou není zbytečné. Takže pokud musíš někam autem, ok, je tu určité riziko, ale návštěva doktora je asi potřebná, riziko z vynechání návštěv může být vyšší, než riziko z řízení auta. Ale podstupovat jakékoliv zbytečné riziko v situaci, kdy nenesu odpovědnost jen sám za sebe, ale i za ostatní (zejména pokud se mohou bránit nebo sdělit svůj názor). Takže riziko ano, to je život. Ale proč podstupovat riziko zbytečně?
S tim autem...rozhodne jsme nejezdili jen k lekari, nebo kdyz to bylo nutne. Jezdili jsme na navstevy/vylety (treba pravidelne 200km daleko) a tak. Imho to tak dela vetsina lidi (pri normalnim prubehu tehotenstvi), ikdyz to lekar nedoporucuje. Nam treba tohle riziko prislo snesitelne u obou deti (z toho prvni rozhodne nemelo uplne hladky prubeh), nekomu ne. Tak nekdo treba spis pujde lezt a nebude jezdit autem, protoze mu jizda autem v tehotenstvi prijde jako zbytecne hazardovani. Co ja vim...
Bylo to myšleno trochu jinak. Jasně, že každý neleží domo s nohama nahoře a nenechává se obskakovat. I u toho lezení asi bude trochu rozdíl mezi tím, co kdo a kde leze. Asi jiné to bude na umělce, kde poleze lehčí věci a v klidu si odsedne (ono také s těmi kg navíc to zrovna výkonnostní hitparáda nebývá), než když poleze na skále s rizikem pádu několika metrů. To samé třeba kolo. Jezdit na kole, nebo ne? Opět jsem u zdravého rozumu. Něco jiného běžný vyjížďka a něco jiného je downhill.
Takže jak už tu bylo několikrát zmíněno - asi to chce používat zdravý rozum a a když už podstupovat nějaké rizko, tak neriskovat zbytečně moc :-)
Ad rozhodovani (a neseni odpovednosti) o dulezitych vecech za nekoho, kdo se nemuze branit....tohle je bohuzel u deti docela casta zivotni situace, at se resi banality jako ockovani, pozdeji skolky, atp, nebo treba dulezitejsi zivotni rozhoduti, ktere dite vyrazneji ovlivni do budoucna.
žena lezla ještě v 6. měsíci s horním, na kole jezdila v 7. Spíš bych dával bacha když jistíš, celotělák by se asi taky hodil. My ho neměli. Měj se a ať se mají k světu. Honza
Na kone jsem uplne zapomnel, toho davala jen do sedmeho. A taky singletraily, ty zabalila v osm a pultem po fakt hnusnem padu pres riditka do stromu. Nastesti mela chranice.
žena lezla ještě v 6. měsíci s horním, na kole jezdila v 7. Spíš bych dával bacha když jistíš, celotělák by se asi taky hodil. My ho neměli. Měj se a ať se mají k světu. Honza
Ahoj, pred 11 lety jsem byla v obdobne situaci. Ackoliv na me zirali v porodnici jak na zjeveni, bo narust vahy na konci teh. jen o 12 kg, zadne problemy/otoky/bolesti zad/jednovajecna dvojcata skoro stejne a dostatecne velka i donosena do patricneho tydne, a to vse vubec neni samozrejmost, presto jsem se ke stene nepriblizovala. O vetsi rizikovosti vicecetneho tehotenstvi (tuplem jednovajecneho) jsem si informace zjistila predem a rekla jsem si, ze jednovajecna dvojcata uz se mi asi nikdy nepovedou a byla by jich skoda. Ale pesi vylety nebo ke konci 3 hod (ne v kuse) plavani skoro kazdy den v mem pripade v poho. Myslim, ze postupem casu zjistis sama, ze neco uz neni to prave orechove a instinktivne zacnes ubirat (dostanes strach, telo ti to da najevo). Pokud chces, muzem probrat po mailu :-). Ale primarne mej na zreteli, ze dvojcata jsou trochu dost jina kategorie!!!
Odpovim slovy naseho znameho gynekologa: zena v tehotenstvi by muze bez problemu sportovat, ale mela by se drzet cca na 40% zateze, na kterou je jeji telo zvykle.
Ty jsi zacatecnik a navic uroven 4/5 ukazuje spis na horsi fyzicku. Takze tvoje telo na lezeni zvykle urcite neni. Navic, zatez lze v pohode dodrzet treba pri behu ci plavani, ale pri lezeni se to kontroluje mnohem hur.
O padech a jisteni tezsiho spolulezce ani nemluve. Na 99% to bude v pohode, ale to 1% muze byt fatalni pruser.
Za me ... behej, plav nebo chod na prochazky ... proste cokoliv na co je tve telo zvykle. Jen trochu vic na pohodu. A k lezeni se vrat pozdeji. Nic ti neutece, na uroven 4/5 se vratis behem tydne.
P.S. Nejoblibenejsi sport moji manzelky je lyzovani. A jezdi zatracene dobre, lip nez 99% lidi na sjezdovce. A vzhledem k tomu ze jezdi i relativne opatrne, tak si nepamatuju ze by za poslednich par let spadla (narozdil treba ode mne). Ale i tak, kdyz zjistila ze je tehotna, proste vynechala sezonu. To riziko ji za to nestalo. Dnes mame 2 krasne deti ...
Jestli můžu taky přispět z pohledu ženy, která ví o čem mluví:
Lezla jsem asi až do 8. měsíce (a lezla bych i dýl, kdyby mě od stěny nevyhnal muž, který nesnesl tázavé pohledy ostatních :-)). Jenže před tím jsem lezla už asi 10 let a pohybovala se dlouhodobě někde kolem 7. Byl to tedy pohyb, na které bylo mé tělo zvyklé, jen jsem s rostoucím břichem šla s klasou dolů a končila někde u pětek.
Samozřejmě platí to, co ti psala kolegyně - lezla jsem výhradně na druhým a nejistila (ono to časem přes břicho už stejně moc nešlo).
Mačkání břicha od sedáku je blbost, sedáš si tak, že se spíš opíráš do zadní části, a až je větší břicho, tak se sedák přesouvá pod něj, cca do míst, kde se nosily svého času kalhoty-bokovky.
Abych se vrátila k tvému dotazu:
Myslím si, že coby začátečník by ses na lezení měla v těhotenství vybodnout. Jednak jsou to pro tebe zatím nerutinní pohyby, jednak ani nemáš moc kam snižovat obtížnost.
Dělej jakýkoli sport, který jsi dosud dlouhodobě dělala. V tom budeš mít dostatek rutiny a sebejistoty, aby sis neublížila.
Mám kamarádky, které v těhotenství běhaly, jezdily na koni, lyžovaly... Všechny ale jen plynule pokračovaly ve sportech, které před tím dšlaly léta. Hlavně těch běžkyň znám několik, ale jsou to výhradně baby, co běhají od dětství. Pro mě třeba byl běh v těhotenství prakticky nemožný, fyzicky to nešlo, neměla jsem naběháno tolik, aby to korpus udržel. Lyže jsem zapíchla v 6. měs. kdy jsem přes pupek nedokázala jít pořádně do kolen. Zůstalo mi lezení, kde byla největší rutina a rezerva.
Takže za mě:
Holky, v těhotenství klidně sportuje, když je daný sport vaší dlouhodobou součástí. Žádný sport není z proncipu blbě, když ho vaše tělo dobře umí.
Naopak je ale hodně blbě zkoušet hrotit něco, co nemáte zažité.
..až teď dočítám diskusi do konce a koukám, že se silně opakuju. Tedy naprostý souhlas s Lukášovým příspěvkem kousek výše.
Aspoň to máš potvrzené ze dvou nezávislých zdrojů :-)
Ano, ani tahle diskuze neprinesla nic originalniho. Vse tu jiz bylo receno v predchozich diskuzich - hledejte od let 2008/2009. Vtipne je, ze identicke argumenty se vicekrat a dokola objevuji i v teto diskuzi.
Kriticke mysleni bylo znovu (mnohymi prispevateli) ukrizovano ...
Tedy i ja stejne jako v predchozich diskuzich na toto tema na tomto serveru -
American College of Obstetricians and Gynecologists (ACOG) ve sve 'Guideline - Physical Activity and Exercise During Pregnancy and the Postpartum Period' z prosince 2015 explicitne uvadi sporty s vysokym rizikem padu mezi ty, jejichz provozovani ma byt v tehotenstvi predejito. Tato lehce na internetu dohledatelna Guideline mimo jine resi i jine sporty s riziklem padu (napr. jizdu na koni ci lyzovani) a fyzickou aktivitu v tehotenstvi obecne.
Nedovedu si predstavit, ze by nejaka mezinarodni ci narodni odborna spolecnost doporucila neco jineho. Ceska gynekologicko porodnicka spolecnost, pokud takovou guideline ma, tak neni lehce dohledatelna.
Resit, zda lezt na druhem ci nejistit je irelevantni. Sedak ci kombinovany uvazek samozrejme oblast male panve a dolni casti dutiny brisni stahuji. V teto souvislosti je dobre se podivat treba do casti ucebnice Porodnictvi 3., ktera se tyka pouziti autopasu v tehotenstvi - text je dostupny jako Google book. Je to alespon nejake srovnani - specifickou problematiku lezeni v tehotenstvi nikdo neresi pro jeji inherentni absurditu a fakt, ze aktivity s rizikem padu proste nelze doporucit.
Vsem tehotnym zenam - o provozovani lezeckeho sportu se predne poradite se svym gynekologem/porodnikem - doporucuji abyste si k teto konzultaci vzaly sedak ci jiny na telo oblekany lezecky material a oblekly si toto pred lekarem/kou, od nehoz nazor poptavate. Lze ale predpokladat, ze prislusny lekar ma poneti o guideline ACOG ci nejake podobne ...
Mozne komplikace plynouci z traumatu plodu ci vnitrnich (tehotenstvim funkcne zmenenych) zenskych pohlavnich organu mohou byt velice siroke - zajiste se nemusi jednat vylucne o potrat plodu v jakekoliv fazi tehotenstvi.
Smutnou skutecnosti je, ze pripadne reaktivni kratko/stedne i dlouhodobe psychicke, ci dokonce psychiatricke ujmy z techto situaci plynouci zustavaji vzdy postizenym zenam a nemusi byt ochotne sdileny okolim (vcetne toho nejblizsiho - napr. partneru).
PS: Vsech doporucovatelu lezeni v tehotenstvi bych rad polozil tuto otazku - co byste prispeli do diskuze, ktera by zacinala prispevkem :"Ahoj, lezla jsem v tehotenstvi a ve velmi tesne (anebo treba s nekolika dennim odstupem) po lezeni (treba spojenem s padem nebo rychlym dynamickym odsednutim) se mi bohuzel udala zavazna tehotenska komplikace (napr. odtrzeni placenty). Myslite, ze to vzniklo, protoze jsem lezla? Chtela bych znat vas nazor - tohle je lezecky server, treba s tim mate nejake zkusenosti? Divala jsem se do starsich diskuzi a tam se psalo, ze lezt v tehotenstvi je vlastne vcelku OK. Diky moc za nazor - dost se tim, co se mi stalo trapim ... "
PPS: kdyby nahodou Katka byla troll (coz asi neni), tak muj osobni nazor je ten, ze rozjizdet flame na toto tema neni odpovedne.
Takže to shrňme: názory se v těhotensko-lezeckých diskusích opakují, leč přibývají přispěvatelé, a tudíž se rozšiřuje počet předávaných postřehů. Ženy s osobní zkušeností zde snad v drtivé většině případů napsaly, že s lezením v těhotenství žádné větší problémy neměly. Zároveň ale ani jedna nepopírá, že zde určitá rizika existují, neboť tělo není stroj. Protože jsme na lezeckém fóru, kam normální baba nezavítá, lze předpokládat, že zúčastněné dámy vesměs aktivně lezou/lezly a jejich těla jsou na tuto činnost zvyklá. Proti tomu tu máme intenzivní osobní zkušenosti mnoha těhotných pánů, kteří perfektně vědí, které místo mačká sedák, kolikrát v prvním trimestru zvraceli i jak těhotenství působilo na jejich psychiku. Upřímně řečeno... co k tomu dodat? :o)
To je skoro jako na večírku domorodek:). To je holt ta statistika velkejch čísel, většina je v naprostý pohodě a parádně si to užije, a na pár nešťastníků z mnohačetného vzorku sedne pešek. Ruskou ruletu hrajete (Nemyslím tu s šestiranným levolvérem, takovou tu s vyběhnutím poslepu na nepříliš frekventovanou okresní silnici)? to je prej taky fajn zábava.
Vyzdvihl bych především (o kus výše v diskusi) perlivý názor: "Dělej věci jak je cítíš a buď připravená za ně nést následky. No a na ostatní chytráky se ..... Život je ve tvých rukách". Tady bych třeba poukázal na zajímavou atmosféru motorkářských funusů ( vodáckých a horolezeckých taky, žánop). Nepochybuju o tom, že všichni ti voplakávaní to dělali tak jak to cítili a byli připraveni nest následky, ale když koukám na ty sbírky na nezavopatřený děti a zveřejňovaný čísla účtů, tak si najednou nejsem jistej, jestli to nebyla jen bláhovost nic netušících.
Tohle je solidní příspěvek.Jinak řekla bych, že názory lékařů zde lezoucích jsou celkem ne moc zaujatý jako na jiných serverech. Na motorkářským i lezeckým funusu jsem byla a neni o co stát, i když hostina s pařbou je to pak o to divočejší.
Závěrem si myslím lze říct- holky neblázněte, nic vám neuteče. Taky jsem pánevní kutil, by the way...
blahovej nicnetusici je v podstate kazdej zijici ve spolecnosti kde je povinny zdravotni pojisteni, nemocenska a solidni lekarska pece. Nabijes si hubu pri sportu /rekreaci z vlastni blbosti? pri autonehode tebou zavinene? kouris a stezujes si na chronickou bronchitidu? Pojistovna zatahne doktory a este dostanes nemocenskou kdyz vynechas sichtu. Dokud bude tohle platit, lidi nikdy plnou zodpovednost za sebe a sve konani neprijmou.
Ale o tom to přece celé je. O pravděpodobnosti rizika. Jak psal někdo výše, pravděpodobnost, že se něco stane při jízdě autem, je mnohem vyšší. Bezpečnostní pás přes břicho asi nebude zrovna baby friendly už při sebemenším drcanci při 40 ve městě. Bez pásu to zase bude buchanec o volant. Takže nemá těhotná žena řídit auto?
Logika velí, že nemá - ale stejně všechny, co jsou řidičky, tak řídí. Přitom riziko nehody je nesporně daleko vyšší - kvůli vnějšímu faktoru ostatních řidičů, který naprosto nemůžeme ovlivnit. Podobné je to ostatně u lyžování na přeplněných sjezdovkách. Z tohohle pohledu je lezení bezpečná idylka :-) Obtížnost i riziko si lezec volí z daleko větší míry sám. U rekre tělocviku na umělce jej lze snížit téměř k nule. Minimalizace rizika je jediná věc, o které se má v tomhle tématu smysl bavit.
(Riskujete každej den, když vylezete na ulici. A bacha, když nevylezete, může vám doma na hlavu spadnout strop, protože jednou za 1000 let je v české kotlině zemětřesení, a taky jeden z milionu baráků má špatnou statiku. Neblázněte.)
Foso, zkus mi říct, kam se podle tebe poděje taková baba, který se při lezení v těhotenství stane, že přijde o dítě? Myslíš, že se stane o to větší lezkyní a snad i pravidelnější přispěvatelkou na lezci nebo se spíš na lezení aspoň na nějaký čas, ne-li napořád, vykašle, stejně jako na ostatní věci s tím spojené, návštěvy lezeckých serverů nevyjímaje, protože má už tak dost naložíno?
Ano, myslím si, že tvůj argument o odezvě spokojených těhotných lezkyň není postavený na racionálních základech a ani nekulhá. O tvém shazování názoru někoho, kdo je podle toho co píše evidentně odborník v dané oblasti a pravděpodobně za svůj život vedl možná tisíce porodů a asi i předporodní dobu, se podle mě nemá smysl bavit. Popravdě řečeno svojí reakci píšu spíš pro ostatní, kteří čtou tvůj pochybný názor, který shazuje zkušenosti porodníků, psychologů, otců...no ano, to jsou chlapi. Musíš to mít fakt těžký.
Pokud už mě (kdokoliv) oslovuje, uvítám u jeho příspěvku podpis. Děkuji.
No, co by dělaly, asi se jdou zastřelit, ne? Co ti na to mám říct... Opět uvádím, že takové případy neznám. Nejde o to, že nejsou v této diskusi, ale že je OSOBNĚ neznám. Znám ženy, co v těhotenství lezly (i v jiné generaci) a problém nebyl. Ono se jaxi neutají, když najednou ženě zmizí břicho a dítě nikde, že. Naštěstí jsem nic takového nepotkala a doufám, že ani nepotkám. Zato jsem potkala několik lékařů, s jejichž názorem se neztotožním. Doktorky (které samy děti mají) na rozdíl od těch erudovaných pánů skutečně (= na vlastní kůži) chápou pojmy jako "hormony", "změna psychiky", či "nepříjmné následky porodu" a jsou ochotny brát tyto věci v úvahu. Ono se to ale těžko vysvětuje, bohužel jsou takové zkušenosti nepřenositelné. Doporučuju třeba zkusit chvíli zobat dámskou antikoncepci, ať víš, co dělá pravidelná dávka hormonů s tělem a náladou. Doktor ti obvykle řekne, že něco takového na psychiku žádný větší vliv nemá. Každá druhá žena tvrdí opak. A to samé s těhotenstvím. Fakt to asi nelze předat, je mi líto. Za těchto podmínek nemá smysl pokračovat v diskusi - rozumné dámy (pro něž především tyto řádky píšu) si zdejší sdělení zajisté nějak přeberou a nerozumným mužům tak jako tak přinese jen žaludeční vředy. Ti rozumní se nejspíš pousmějí a nechají neplodnou diskusi plavat.
Normálně bych se do téhle diskuse nezapletla, protože debaty na Lezci skoro nečtu. Motivovala mne ale moje drahá polovička (a spolulezec :): to je děsivý; co si o tom myslíš, se tvejma dvěma atestacema? A souhlasím, je to děsivý.
Takže krátce (k tomu, co jsem proletěla, hlavně v závěru).
1. Ano, případ kdy holka měla v těhotenství problém, krajně pravděpodobně vázaný na lezení, znám. Měla jsem ji asi před půl rokem na sále. (Dopadlo to naštěstí dost dobře.) Ovšem, je to jeden případ.
2. Nicméně a zcela zásadně: Názor, že gynekologii/porodnictví můžou kvalifikovaně dělat jenom ženy, mne neskutečně sere. A to ne proto, že jeho negace byla jedna z prvních věcí, kterou jsem na fakultě slyšela od jedné vyučující, které jsem si potom vážila asi ze všech nejvíc, ale protože je to fakt kravina. On totiž takovej „pohled z venku“, chcete-li, je často lepší, než „pohled zevnitř“ (prakticky vyzkoušeno). A jeho extrémní varianta, že i ženy bez odbornosti tomu rozumějí líp než odborně erudovaní muži, ta už je úplně mimo komentář. (Někdy možná rozumí líp pocitům – ale rozhodně ne podstatě věci.)
Souhlasím s tím, co tady J.Kláda píše. Styl má každej svůj, ale obsah je v pořádku.
3. Někde tady padla poznámka, že jízda v autě je horší než lezení. Ano, v zásadě jo a varuju před ní řadu svých pacientek. Viz ta doporučení ACOG, která se tu taky citujou. Obecně jsou podle mne velmi opatrná, někdy až moc, ale pokud jde o sporty (a aktivity obecně) s rizikem pádu, souhlasím.
4. Dělejte si co chcete, ale buďte si zatraceně vědomí možnejch důsledků. A mimochodem, to se netýká jen období těhotenství a netýká se to jen holek. Když chce rodič od mimina lézt ty nejvyhlášenější vraždy, ať si poslouží. Ale ať před tím přemejšlí, a to ne jen o lezení. (Fuj, už mentoruju jak stará docentka.)
Já zas nemám ráda překrucování názorů. Chlap samozřejmě může být vynikající gynekolog. Může mít hromadu zkušeností a pokud je ještě k tomu skutečná osobnost, dokáže je navíc podat citlivě a rozumně, což bohužel určitá část doktorů (a vlastně i lidí obecně) neumí. Velké body navrch pro ty, kteří to dokážou. Mívám bohužel štěstí spíš na opačnou část spektra. Přesto podle mě "soukromé" pocity přenesitelné nejsou. Dají se částečně naučit, lze se o nich bavit, nelze je ale prožít. Někdy je to asi i výhoda, ale pokud mi nějaký XY bude vyprávět, jak moc (jemu osobně?) břicho v těhotenství skřípe sedák, nemá IMHO smysl pokoušet se o další diskusi. V takovém případě prosím o konkrétní odkazy na vědecké články, máme-li se bavit trochu na úrovni. Kdysi jsem je docela prohledávala, ale žádná sláva. Třeba v němčině existuje studie dokazující, že jízda na koni těhotenství negativně neovlivní - samozřejmě "jen" jízda, nikoliv pády, které spolu s touto aktivitou hrozí. O podobném výzkumu v souvislosti s lezením nevím. Dělat cílené srovnávací pokusy testující vliv konkrétního sportu s těhotnými ženami si samozřejmě v humánní medicíně nikdo nedovolí.
A jinak dík za aspoň jeden konkrétní "negativní" případ - zatím to byla samá "jednapanípovídala" bez další hodnoty. Jinak doktoři obecně bývají deformováni svou prací a vše vidí mnohem víc černě, což je asi pochopitelné. Ale klidně mentoruj, aspoň to jde číst.
Neptal jsem se, s čím ses setkala, zajímalo mě, co si opravdu myslíš. Určitě zvládneš i méně vyhýbavou odpověď. Můžeme to i rozšířit: myslíš si, že ženská, která potratí nebo poškodí svoje dítě kvůli svému koníčku, v něm bude pokračovat nebo spíš stáhne krovky z koníčku i serverů na tyto koníčky zaměřené? Řekněme, že nejde o ženskou, jejíž sociální život by byl výhradně závislý na daném koníčku.
Souhlasím s tebou, že většina lidí ve zdravotnictví je na tom s lékařskou psychologií trochu na štíru a nemalá část je na tom dost hrozně. Pozitivní případy nejsou zdaleka výjimečný, ale doktorů a sester, co by měli k pacientům příjemný přístup, není ani třetina, na některých odděleních ani desetina. Ano, často s pacientem jednají jako s objektem a mají kolem sebe různý druhy hradeb, od schovávání se za to, co souvisí s jejich rolí, přes neprofesionální způsoby nakládání s vlastními emocemi a emocemi pacientů až po kolikrát až agresivní verbální výpady z různých důvodů.
Takže svým způsobem chápu, že asi díky svým zkušenostem máš pro doktory, kteří spadají do této skupiny, pořádně velký pytel. Z toho jak o tom píšeš se mi ale zdá, že do něj hážeš taky dost lidí, kteří tam nepatří. Říkat ti, že bys měla zkusit víc rozlišovat? Nemám dojem, že by mělo smysl ti tohle nějak rozmlouvat, protože v této diskuzi jsi v tom až příliš konzistentní.
Podobnou konzistenci vidím v odmítání racionálních argumentů postavených na erudici a logice. Vypadá to, že nebereš ani zkušenosti těch, co měli sportující mamky a nějak se to na nich odrazilo. Místo toho kladeš důraz na zkušenosti matek a když nejen laici, ale i profesionál/ka říká, že sedák nebo pády můžou dělat to a to, jsi připravená to spíš shodit jako takové, než připustit, že to částečnou váhu má a není to vycucané z prstu. Není příliš pravděpodobné, že diskuze s takovými postoji by mohla být pro tebe smysluplná. Nicméně ať už svůj postoj poupravíš nebo ne, ostatní si z téhle diskuze jistě něco vezmou a je dobře, že tu vedle názorů a zkušeností matek zaznívá víc hlasů i od lidí, kteří k tomu mají co říct na profesionální úrovni.
Jak to mám vědět, nejsem pánbu. Část žen to možná odradí, některé třeba ne. Málokdo špatnou zkušenost cíleně zopakuje (pochybuju, že žena po potratu zkusí v dalším těhotenství risknout tentýž sport znovu), leckteří se o takovém prožitku dále odmítají bavit. Nemusí to ale přece znamenat, že se kvůli tomu ten člověk zcela vzdá konkrétního sportu. Mnoha lidem se ve skalách zabili přátelé, přesto lezou. Mnozí se zlámali pádem z koně a dále jezdí. Jiní s tím skončili a prodávají vybavení. Dokud nezkusíš, nevíš. Jenoznačně jsou pro mě cennější zkušenosti vlastní, než zprostředkované zkušeností třetích osob. V tomto případě si skutečně nedovolím soudit. A kvalifikaci pro to ani získávat nehodlám. Howgh.
Vědět to ani nemůžeš, ale napsalas co si myslíš a to stačí. Statisticky vzato drtivá většina těhotenství dopadne dobře a tak je malá šance, že potkáš ženskou, která by s tebou mohla sdílet nějakou blbou zkušenost. Když by to navíc ještě měla být ženská co v těhotenství lezla, tak jsou tyhle šance vážně mizivý. A o to mi šlo.
Jinak empiricky ověřená fakta jsou samozřejmě tím, o co se lidská mysl opírá nejraději, ale u rizik vzácných a fatálních se vyplácí spolehnout i na logické argumenty.
K zamyšlení na závěr: tu schopnost empatie bych na tvém místě u chlapů až tak nepodceňoval, dobrých výjimek, které dokážou pochopit i těhuli, se nenajde až tak málo...
Howgh.
Přiznávám, že mě vlastně nikdy nenapadlo zjišťovat "vliv lezení na těhotenství", protože mi vždy ten sport s ohledem na vlastní znalosti fyziologie přišel vcelku bezpečný. Očekávaná negativní kritika, ke které v souvislosti s tímto tématem už několikrát došlo, mě ale donutila podívat se jinam. A zrovna tenhle článek je podle mě docela "worth to read" pro lepší představu. Více než 300 žen v tomto průzkumu už je pěkný vzorek. Ano, samozřejmě, všechny, které potratily/zranily se/měly komplikace se přece od dalšího sdílení zážitku distancovaly, takže je to nepochybně tragicky podhodnoceno, přesto si ten zdroj dovolím uvést. Jakékoliv výhrady prosím přepošlete paní Rodden.
Článek má hodnotu, pokud tě zajímají souvislosti v populaci žen, které lezly a dítě donosily. Pro téma naší diskuze to bohužel nepřináší relevantní data. Kdyby tě zajímalo, proč tomu tak je, můžu zodpovědět, ale jestli máš základní znalost na téma reprezentativity výzkumného vzorku populace, netřeba víc rozepisovat. Z prvního řádku třetí tabulky je jasné, že výzkumníkům se do souboru nepodařilo získat téměř žádné ženy, které potratily (0,6%, tedy dvě ženy z 325, přestože by jich mělo být 13-26%, tedy v tomto vzorku 42-85 žen s touto smutnou zkušeností). Pokud by šlo o reprezentativní vzorek, tak se na skalách a stěnách nehnem, protože by se lezení začalo využívat jako nejefektivnější způsob zabránění spontánního potracení. Ale třeba se ještě nějaký relevantnější výzkum najde...
Nenajde :)) ... Proč nenajde jsem tu drive opakovaně psal ...
T. palec nahoru za komentář ...
To by bylo co?... Lezením proti spontánním abortum, hmmm ... To stoji za úvahu ... Darwin tento aspekt musel evidentně opomenout ...
Jasně, nikdy to nebude reprezentativní. Ještě pětkrát mi to, prosím, zopakuj, zatím jsem si nevšimla (ani ta hvězdička v článku asi není dost jasná). Ona taky pravděpodobnost, že potratí obtloustlá žena trávící čas celé dny u televize, je už z podstaty obvykle vyšší než u zdravého sportovního těla, které se pravidelně hýbe. Ale v kategorii "žena" spadnou pochopitelně všechny do stejné kolonky.
Tady ještě jeden článek na téma "stlačování břicha sedákem". Pan gynekolog doporučuje speciální úvazek od třetího trimestru. Fyziologický průběh gravidity ve vztahu k lezení je tam popsán velmi přesně, co tak mohu soudit, ale nejmenovaní pánové již jistě vše porovnali se svými předchozími porody(potraty) a dospěli k opačnému závěru.
http://www.climbing.com/ skills/ pulling-down-while-pregnant/
To už je ode mě skutečně vše, přebytek času nemám a hodí se občas pracovat.
Hvězdiček je tam pět, já je všechny podrobně nečetl, takže klid :-)
S tím že to nikdy nebude reprezentativní nelze souhlasit. Dodržet určitá pravidla pro výběr respondentů do výzkumné populace není nesplnitelný úkol. Jen by se na to někdo musel cíleně zaměřit.
Jsou dvě varianty: buď se zaměříš na populaci těhotných lezkyň a porovnáváš jak jsou na tom s potraty ty co lezou oproti těm co nelezou, případně můžeš mít ještě srovnávací skupinu těhotných nelezkyň, mohly by tam být vidět taky zajímavé souvislosti.
Druhou variantou je zaměřit se na populaci všech žen, které potratily a zjišťovat koreláty, věci, které můžou souviset s potratem. Pokud by podíl lezkyň v této populaci statisticky významně nepřevyšoval podíl lezkyň v celkové populaci těhotných i netěhotných žen, byl by to pádný argument pro tvrzení, kterých v této diskuzi zatím zazněla přehršel, ale bohužel bez podložení relevantními skutečnostmi.
Btw: Zdá se mi, že v článku kromě doporučení celotěláku taky zaznívají slova jako
- potrat
- utržení placenty
- nelízt od určité doby na prvním
- vyhýbat se převisům
apod. Jen tak pro větší úplnost... Jestli článek někdo čte jako doporučení pokračovat v lezení, to už je fakt věc volby a osobní interpretace. Já ho vnímám jako (snad dobrá) doporučení pro ty, které se rozhodnou lezení nepřerušovat, ale argument pro podporu lezení v těhotenství ani tady nevidím.
pokud by se tu některá těhotná lezkyně i přes všechna nedoporučení rozhodla, že (ať už bude či nebude lízt,) bude pokračovat v jištění svého partnera přes sedák a nikoli přes kurt v podlaze, doporučuji zakoupit Edelrid Ohm. Strýček Google jistě poradí, najde i video, ze kterého bude jasné o co go. Jde o udělátko, které prvolezec cvakne do první presky nad zemí a teprve do udělátka cvakne lano. Při pádu to pohlcuje velkou část kinetické energie, takže se třeba i lehčí jistič prolítne nahoru jen minimálně.