Prosím niekoho ani neviem koho ci mi neviete niekto poradit co mam robit lebo mam pretazene klby na oboch rukach na prostrednych prstoch a ci niekto neviem o nieco co na to dost pomaha? dakujem
Zdravím všechny, potřeboval bych vědět jestli už se leze v botanické na Štramberku? počasí by to i dovolilo ale nevím jestli i hlídač :) .
Díky za info.
Mám na vás všechny prosbu: Chtěl bych skouknout njaké filmy jako třeba Jump,Sen a jiné....ale ať se snažím jak se snažím nemůžu je nikde sehnat(ani na netu, ani legální formou-koupí) mohl by mi někdo poradit?Pokud někdo víte kde je stáhnout,na koho se obr
Ahoj,jsem v druháku na ekonomce a ráda bych napsala do příštího roku bakalářku která by měla něco společnýho s horskou službou. Jenže nemůžu najít mejlovou adresu na buď velkýho náčelníka HS, nebo aspoň Krušnejch hor, jeslti by vůbec HS měla zájem něco ře
nevim, jak na Dušičkovej stěně, ale celý komplex stěn pod křížem a za klášterem je momentálně v sezónním zákazu, smí se až od července do konce prosince.
Dušičková je snad (?!?) povolena celoročně, jinak je to opravdu kvůliva ptactvu nebeskému do července zapovězeno. Má to až 50m vpencové skály, dosti lámavé. Některé kusy šutru drží snad jen působením spirutuelních sil, kterými jest kraj hjně prostoupen (zázračný pramen v místním klášteře,který byl v pdasátých letech komunistickým koncentrákem a později výcvikovým střediskem policie). Cest je tam až až a popsal je, myslím věrně, Petr Resch v průvodci Český kras a okolí) Vydala xerografie Dobříš.A také v Nepískovcových terénech to najdeš. Cesty jsou od šesky nahoru(v zásadě) kolmé, místy převislé. Hlavní stěna má v půli velikou jeskyni, a cesta je tím ještě malebnější, nežli by i tak byla. V jeskyni žil v dobách dávných sv. Jan (Ivan). Navštěvovala ho srnka i panovník, což vzhledem k tomu, že je to tam dvacet metrů pětky, svědčí o horolezeckých schopnostech nižšího kléru, vyšší nobility i zvěře ve středověku. Pokud nekecaj!!! Jištění je různé kvality, většinou dobré a někde i založíš (takže ti ten lokr spadne případně na hlavu...:))
Dušičková se může lézt celou sezónu, zbytek až od července. Dušičková má lezení obtížnosti 4-8. Vklíněnce a helmu s sebou. Skála je většinou kompaktní. Ke Křížové stěně: Honzo, zaměnil jsi dvě jeskyně. Jedna je délku od země ve stěně a druhá dole v podzemí kláštera. Tam bydlel svatý Ivan (neboli svatý Jan). Takže to byl spíš prajeskyňář, než pralezec.
Jo, Dušičková je pěkná.
Ahááá! Tak jeskyňáři to byli! A já myslel, že prvovýstup Křížové byl Ivan sólo a pak Karel x srnka (laňka?), neuznáno pro nesportovní stavění z koně a užití tekutého Md (medoviny) Karlem. Ostatně jak by mohl Karel IV. lézt V.!!!
Kubo! Jaký sv.Ivan neboli sv.Jan?!? Byl to nejprve poustevník, ach pardon - spustlý jeskyňář Ivan, a modlil se k sv.Janu Křtiteli. Jenže to neměl jednoduchý, chodili ho tam poňoukat ďáblové (že by ochranáři?). Každopádně s nimi Ivan vyrazil stropní komín v jeskyni, a byl pokoj.
Ty neznáš legendy? Hrůza...
V tomto případě byl viv mocností pekelných spíše destruktivní. Ale máme mnoho krásných příkladů (Černolice, Ještěd...) kdy vzájemný antagonismus světců a ďáblů, za součiností nějakého toho drobného domácího zvířectva (kohouta), vytvořil věru pěkné horolezecké lokality! Hle! Théma pro schůzi ČHS: zajištěni sazem chovatelů, kteří dodají kohouty na nezbytné kokrhání, se místo keců budeme vrocně modliti k sv. Janu Křtitelovic a ďáblové vytvoří tolik potřebné nové horolezecké terény! Hosána!
Název obce Svatý Jan vznikla přesmyčkou ze svatého Ivana. Aspoň tak zní zatím nejuznávanější historická teorie. O stropním komínu nic nevím (spíš to připomíná Fausata an Karlově náměstí v Praze), ale hlavní legenda praví o setkání knížete Bořivoje a svatého Ivana, když mu ulovil jeho oblíbenou laň. Poté kníže položil základy kláštera. Může se to blížit pravdě, protože Český kras a Křivoklátsko tvořili Přemyslovský lovecký hvozd. Navíc na Tetíně sídlila kněžna Ludmila.
No to mi nebude chutnat snídaně! Já si myslel,že se to tak jmenuje na moji počest!!!!!!
Je zajímavé, že Ludmila, Kazi a Libuše se usadili na posvátných místech původního obyvatelstva. Tradice přeplácnout mýtus jiným je věru prastará.
Horotvorným procesům zdar! Zdaravím, já=Jan= Joáchánen (hebrejsky "Bůh je milostivý")
Jochánán (blbě jsem to minule napsal!), Johan, Hanes-u nás Jan, Honza. Jinde John, Jack. Jean, Juan, Giovanni, Ivan, Joannus, Johanus, Ioanes, ba i Sean a Shane prý jedno jsou. Ale nejspíš je to z toho hebrejského milostivého boha.
No to jsem z toho Janek, jak chceš s tím Ivanem smýkat, aby jsi z něho udělal Jana? Ale když to tak zpětně analyzuji, takm mám pocit, že Ivan byl ochranář, páč když Bořivoj ubil tu laň (asi za to, že chtěla použít to Md pro výstup přes horní jeskyni, ale to je nepotvrzená teorie kolegy Puše..), tak mu Ivan dal pokutu - musíš založit kostel a zasvětit jej sv.Janu. Živí kanonizovaní bejt nemůžou, tak jak mohl Ivan chtít po Bořivojovi, aby po něm zasvětil kostel? Umřela ta laň, a ne Ivan. Nebo že by laň byla Jan, jelen Jan? A ti ďáblové, to asi byli "černí jeskyňáři", proto s nima ochranář Ivan vyrazil ten stropní komín!
Pche, ve světle nových objevů tvé nejnovější vědecké teorie rychle zastarávají...
Když o tom tak přemýšlím, tak ta laň jsem byl já, v předchozím vtělení a Bořík s Ivánem mne ubili pro blbý kecy, které jsem zvládal i v laní podobě. A klášter založili z čiré radosti a jako prevenci, abych se znova nenarodil v těhle místech. Jak se jen přepočítali!!! Ostatně laň je jistě odvozena z termínu "lano". (To je ovšem jen soukromá teorie, ostatně doma občas říkáme místo slanění sjelenění.)
Tradiční oblast u Prahy, kde trénovali hororlezci do vyšších stěn.
Přístup: pěšky z Berouna nebo Srbska po turistických značkách. Ze Srbska kolem skal na Beroun, za Pupkem doprava do údolí Kačáku (z Berouna směrem na Srbsko až za Alkazar a poté doleva do údolí Kačáku). Kolem Kačáku přes Hostím do Sv. Jana. Autem z Berouna či Srbska do Hostími a odtud přímo do Sv. Jan. Největší část stěn se nalézá za klášterem - Stěna pod křížem, Trojúhelníková stěna, Stěna za klášterem, Rameno trojúhelníka - tyto skály jsou povoleny od 1.7. do 31.12., střed Stěny pod křížem je zakázán úplně. Dušičková stěna a Malá Dušičková stěna jsou 500 m před Sv. Janem na pravém břehu Kačáku, lezení celoročně.
Stěna za klášterem - 10 cest, výška 17-20 m, i převisy, značně lámavé, jištění borháky, skobami, nýty, od 5+ po 8-
Rameno trojúhelníka - 13 kolmých až položených, 6 až 12 m vysokých cest, 3 až 8, jištění nýty, skobami, pevná skála
Trojúhelníková stěna, Stěna pod křížem - klasické cesty jištěné skobami a vlastním jištěním, v jeskyni pod křížem i 2 převislé cesty - Plzeňská varianta 9 RP (jestli tato hákovačka od Lubora Zalabáka má vůbec už přelez) a Střecha Čech 7+. Cesty jsou dlouhé 10 až 40 m, od 5 po 7+/8- (9). O kvalitě materiálu tu už někdo psal, hrůza... Každopádně je to prej dobrý před odjezdem do Dolomit a tak - pak se tam tolik nebojíš.
Dušičková stěna - cesty na 20 až 40 m, jištění převážně vlastní, 35 cest a variant od 4 do 8, pevnější než stěny za klášterem
Malá Dušičková stěna - vpravo od Velké Duš. stěny, 9 cest od 6+ do 8, 15-20 m vysoké, jištění borháky a skobami.
Proti Srbsku s kolisty, kočárkáři, turisty, lufťáky, rybáři, ozbrojenci a fčním lomem je Sv. Jan klidná oblast v pěkné přírodě. Helmu sebou!
Zdravim.......ve Sv.Janu jsem byl asi jenom trikrat ale dost se mi to tam libilo lezli sme prevazne na stenach za klasterem.....mektery cesty jsou hodne pekny a musim rict ze bych je zaradil mezi tezsi(aspon pro me)neco kolem 6-8UIAA....jinak kazdopadne helmu URCITE s sebou lame se to jako o zivot....tak zdarec a preju pekny polezeni
Registrace
Metodika
lezec.cz
Ano