Zdar, říká se, že když lezec ztrácí chuť, motivaci, měl by si dát pauzu. Moc se mi do ní nechce, ale je fakt, že mé lezení nějak upadá. Proto se ptám - jaký máte největší důvod, nebo důvody proč lézt? Četl jsem si článek od Smola kde popisuje, že miluje,
Zdar, je to přiznávám na lezeckým webu asi trochu offtopic. Nicméně mi rachtaj šoupačky u dodávky, je tam něco vyběhaný. Zkoušel jsem na hranu nalepit kus karimatky, což vždycky na chvíli pomohlo, ale pak se to vymačkalo a dveře rachtaj dál. Pořád tam lep
Ahoj, na patě se mi udělala Haglundova exostoza -je to takový výrustek na patní kosti a všechny lezečky, které jsem zatím vyzkoušel mají stahovací pásek na patu, který mi vadí a výrůstek se zvětšuje. Nemáte nějaký tip na lezečky s volnější patou bez staho
Ahoj, na patě se mi udělala Haglundova exostoza -je to takový výrustek na patní kosti a všechny lezečky, které jsem zatím vyzkoušel mají stahovací pásek na patu, který mi vadí a výrůstek se zvětšuje. Nemáte nějaký tip na lezečky s volnější patou bez staho
Ahoj Všem,
chtěla bych se zeptat a poprosit zda někdo ze starších lezců neznal Vaška Smejkala z Hejnic.
Byl to můj otec a bohužel nemám ani žádnou fotku.
Chtěla bych poprosit jestli by s ním někdo neměl nějakou i starší fotografii.
Ahoj, nešel by někdo zítra ve čt 14.9. lozit ve Zlíně na Vertikon? Od 9:30 do cca 11:30. Nejsem ze Zlína, tak tu nikoho neznám, ale chtěla bych vyzkoušet tu parádu. Klidně piš/volej 736 726 698.
Ahoj, prosaím, jede někdo tento týden nebo víkend směr Arco, Garda? tedy přes Brener, kolem Bolzana nebo tam někam?
Potřebujeme tam dopravit balíček. Dotyčný by si pro něho na smluvené místo přijel.
Díky za odpovědi.
Bimboška
Muze nejak zasadne uskodit lanum cervenej fridex?? Trochu se mi ho vylilo do kufru k lanum. Na pohled ok, ale prece jen je to chemie a jsou v tom ruzne antikorozni latky. Nic extra presneho o ucinkach na silon sem na netu nenasel. Dik za vecne info
Zdar, říká se, že když lezec ztrácí chuť, motivaci, měl by si dát pauzu. Moc se mi do ní nechce, ale je fakt, že mé lezení nějak upadá. Proto se ptám - jaký máte největší důvod, nebo důvody proč lézt? Četl jsem si článek od Smola kde popisuje, že miluje, když se dostane do stavu "totální přítomnosti". To mi přijde jako dost dobrej důvod..
Kdyz me prave moc jinych takhle dobrych aktivit nenapada.
U ryb jenom sedis na zadku, zatimco pri lezeni se preci jenom obcas zadejchas. Je to proste krasny zpusob pohybu v prirode a co si budeme povidat, ta psychicka stranka veci k tomu taky patri. Nekolik dni az tydnu cekas az bude sucho, pak teda konecne piskoviste uschne, tak musis nekoho sehnat a zdrhnout z prace, odhadnout, na co dneska mas a zkusit to vylizt. Pak to vylezete a premyslite, na co mate dalsiho. Me se proste tahle hra libi a to i vcetne toho cekani na sucho, je to takove simrani nervu.
Jeste se mi libi v zime bezky, ty me taky moc nebolej a maji vyhodu, ze na ne muzes vyrazit i sam a za dobrych podminek i rano pred praci se muzes 30 km sklouznout a vycistit hlavu.
Ze každá cesta se sa vylézt jinak. Ze to nemusí bejt jen o výkonech ale dá se lézt i napohodu. Vyzkoušet nespočet lezeckých materiálů. Lézt sportovky boulder nebo hory. Šlapat nohama a užívat si ty pohyby. Zlepšovat se třeba i tím ze člověk zeslábne nebo se zraní. Pro mě je lezeni možná víc způsob myšlení než sport ;)
No protože je to droga. Akorát je otázka, jestli je to důvod pro, anebo proti. Rybaření bude taky určitě dobrý, ale znamenalo by to zbavit se závislosti na jednom a tiše si nechat vyrůst úplně jinou závislost na druhém :) Ten proces by asi bolel.
Pre mna je lezenie idealnou kombinaciou: 1) zaujimaveho pohybu (precvicis vsetky mozne svaly, pohyb je kreativny, zakazdym iny, treba sa zamysliet) 2) jemneho adrenalinu (najma pri lezeni po vlastnom, ale i na sportovke pri odleze) 3) pobytu v prirode (krasne prostredie, oddych od mesta, vycistenie hlavy).
A ked prejdeme k horolezectvu, tak tam sa mi paci jeho komplexnost - k lezeniu sa pridava kopec dalsich veci: orientacia v stene, navigacia, casovy odhad, pocasie, v zime ladovce, laviny...
...a samozrejme, este uplne ine vyhlady a priroda :)
inak, aspekt lezenia ktory sa mi paci je, ze je to take instantne dobrodruzstvo. na to aby mal clovek kopec zazitkov netreba chodit nikam daleko, nic extra platit, staci si napriklad na den vybehnut na piesok ;)
Vidim to trosku jednodušeji. Jestli mas potrebu se ptat, proc dále lezt, když ztrácíš motivaci, no tak to uz je skoro asi Tvuj konec. Lezenim bud zijes, jako někdo třeba dětmi, a taky ho nikdy nenapadne se ptat, proc vlastne mam ty deti, nebo ho jen občas delas. Ja, Jirkas a P. tim zijeme, dle této diskuze, Ty asi ne a s tim se neda asi nic delat.
ale nemusi platit vzdy..ja som za tych X rokov mal chut viackrat predat matros a vykaslat sa na to( vacsinou po nejakom silnejsom zazitku v horach) ale trvalo to tak 3-4 dni a bol som opat v hre.. Ale to bolo asi len spracovavanie daneho zazitku..Kazdopadne mne paradoxne kladenie tejto otazky pomahalo si lepsie upratat hlavu a pochopit seba sameho a vysledok je ze leziem stale..ale ono je to asi individualne
lezla jsem, pak jsem přestala na celých 13 let. každý den lituju těch dní, kdy jsem nelezla. už nejsem nejmladší, nemám parťáky, muž neleze a je těžké se dostat někam jinam než na umělku a dvakrát,třikrát za rok na skály na 2-3dny. stačí ti to? myslím na lezení od rána do noci a teď je už těžké něco měnit.
Já si od lezení dávám pauzu zrovna teď a navíc na dohled od skal, kam jsem dříve jen dojížděl na víkendy. Je fakt, že jsem si musel porovnat v hlavě priority, byť dočasné.
Mám štěstí na lidi okolo, kteří občas sice reptají, kdy si zase zalezu, ale neprudí příliš.
Asi bych to nehrotil, rozumově si to porovnal nějak jako Hele, zrovna mne to nebaví a nejedu v žebříčkách, takže v klidu a až to na mne zase přijde, objevím se ve skalách (na rybách, v hospě nebo v kostele např.).
Naslouchal bych upřímně více sobě samotnému než řečem okolo a většina dobrých přátel to pochopí a ty jiné klidně odškrtnu.
Lezení je určitě pro mnohé (sociální) postoj, zatřídění ke "kmeni lezců". To pro mne ale neznamená, že bych tuto volnočasovou aktivitu nadřazoval vlastnímu psychickému komfortu a něco si nalhával. Zrovna baví/nebaví? Tak to dělám nebo nedělám :-)
Stejně tak jako když o tom denně sním nebo na to myslím, tak si to pořeším tak, aby se to alespoň časem stalo i skutečností. Např. proto, že až umřu, tak nejen vylezu už prd. Což je pro mne dostatečná motivace se kousnout :-)
Si myslím a netvrdím, že je to u jiných podobně.
Zdar, díky za podnět k zamyšlení. Je jasné, že to je zcela individuální a hlavně asi špatně přenositelné. Tak mé úvahy ber s rezervou.
V současné době mě lezení hrozně baví, ale před časem jsem taky lezl dost málo, až chvílemi vůbec. Jednak mně pomohla krize středního věku a uvědomění, že co nezažiju v poměrně nedlouhé době, tak nezažiju vůbec. S tím souvisí něco mezi pocitem a myšlenkou, že můžu v životě dělat jen pár věcí pořádně, víc se nedá stihnout. Tak proč by to nemělo být zrovna lezení? S jeho pestrostí, svobodou, zábavností atd.
Pak asi mám furt své mety a cíle. Nejsou to čísla, ale spíše konkrétní cesty, oblasti na písku, vršky v horách a tak.
No a určitě mě baví patřit do "lezeckého kmene" s jeho historií, legendama a pověstma :-), žijícíma nestorama atd. Mně osobně je příjemné patřik k tomuhle světu, i když se tam často taky najdou velký kok...
Asi jsme ti moc neodpověděl na to co potřebuješ, ale zase jsi mne donutil se zamyslet. Čau
jak píše Bobr, co nezažiješ (nevylezeš) jako mladej, už možná nevylezeš nikdy. těch lezeckých cílů co mám v hlavě, je tolik, že potřebuješ několik, životů - ale to už někoho opakuju myslím. já s motivací nemám problém
Bobrovi nevěř toho lezení baví už 21 let co ho znám. Je to "fanatik". Jinak s motivací se asi potýká většina lezcu včetně mě. Někdy baví víc někdy min a zasahují to toho vlivy jako kariéra, žena, děti. Jo a napadá mě důvod, že po lezení pivo chutná tak nějak víc.
Dobrej podnět k zamyšlení! Mě k obnovení motivace pomohlo uvědomění si, že lézt nemusim. :-) Minulej rok jsem lezl relativně hodně a s pocitem, že každej víkend, kdy nejsem na skalách, je vlastně ztracenej. Pak mě to ale začalo dost dusit a unavovat a hlavně se vytratila radost. Vypustil jsem z hlavy myšlenky typu, že lezení je nejvíc a že nic jinýho nemá smysl a začal venku lízt víc pro radost a trochu míň často. Takže mám i víc času na jiný záliby a na lidi kolem sebe. Při lezení se cejtim o dost uvolněnější a kupodivu i lezu víceméně stejně dobře. Skály mi pořád tak nějak trošku chybí a to je přesně ten pocit, kterej je pro mě ten správnej a motivující - ani přesycenost ani deprimující nedostatek.
To je prece jednoduche:
1. Nejde mi to - roky se placam furt max v sedmickach, pak se zlepsim, pak zas priberu, zrakvim se, musim resit nejake jine veci a jsem zpatky na sestkach..
2. Bojim se - furt se bojim a furt me to svazuje a furt me to stve a nejde s tim nic delat...
3. Je moc zima nebo moc horko.. a proto, i kdyz uz se neni na co vymluvit, to nejde
A stejne co nejcasteji mirim do skal (a i na preklizku a v nehorsim pripade i na bouldrovku) a doufam, ze aspon jeden den v roce a aspon v jedne ceste nastane ten okamzik - tech 10% radosti, Takovy ten absolutni vnitrni pocitu, ze tohle mi nic nenahradi. Ze to je vic nez jen konicek a ze lezeni je neco, co mi vlastne paradoxe vic dava, nez bere.
A zacnou zas predsevzeti, ktera nedodrzim a frustrace a nastvani se a dotazy, proc to vlastne delame.. a stejne neprestanem - doufam!
pro mě je lezení něco jako duševní sprcha. kdykoliv se vracím z lezení, je mi dobře, jsem spokojen a mám radost. i když ten den nic těžkýho nevylezu, mám pocit že každý den ve skalách mi prodlouží mládí...neznám nic jiného co by mi tuhle duševní sprchu nahradilo. možná chlast, to se cítím nesmrtelnej...do té doby, než se ráno vzbudím...
:) :) primarni duvody jednoznacne popsany, srovnani s drogama a chlastem není nijak prehnane. Sekundarni duvody prijdou s vekem, je dobře si je uvědomit, protože něco delat pro vlastní telo s bandou kamaradu je idealni způsob života, diky dalším plusum je lezeni pak samo o sobe dobrou motivaci, ponevadz aktivity jako beh, plavani, ruzne hry a sporty se normálnímu cloveku brzo stanou mirne protivnejma. Jinak i pres uzasnost lezeni to chce mit i jiné pripority, dobra práce, předtím škola pak pozdejc decka by nemela byt popelkama, timing je klicovy, ne vždy to vychazi, vobcas se to posere , ale to je život ... :)
Zajimava diskuze. Ja kompletne ztratil motivaci po vice jak 10 letech intenzivniho traveni casu na skalach...hralo v tom roli vice faktoru : prestehovani do zahranici - sice do dobre perfektni lezecke destinace, ale kamose nechas doma..., obcasne zdravotni "problemy"...ale nic zavazneho,mozna i trosku vek, ale hlavne mne prestalo bavit travit cas na skalach, kdyz muzu cestovat a poznavat zajimave okoli...takze jsem zacal chodit a rybarit a je fakt, ze hlavne to rybareni je podobna magorina jak lezeni...mas matros, hledas info o ruznych oblastech, jses napjaty co se tam stane, mas radost kdyz se zadari...samotneho by mne zajimalo, zda vubec jeste nekdy zacnu lezt. Lano uz jsem venoval kolegyni za lahev vina:)
lezení není v podstatě ničím výjimečné, je to úplně běžný a řadový způsob trávení volného času, a všechny ty adorovaný fantastický prožitky můžeme zažívat při turistice, sběru lesních plodů, zahrádkaření, včelaření, volejbalu, plavání, sbírání známek, karetních hrách, paření stříleček, řízení auta, opravování motorky, úklidu domácnosti a sledování nekonečných seriálů. (svojí povahou je nejblíže paření furt jednoho typu střílečky furt doblba dokola). jediná výjimečnost lezení je v jeho neodůvodněném elitářství, kdy každej kdo má do prdele díru a jednou šáhnul na skálu, začíná blábolit o transcendentnu a nad pěstitele rajčat a dálkové plavce se vyvyšovat.
proč dál? protože tě to baví víc než rajčata, malování hrnečků a motorka dohromady a je to tvůj volnej čas. to je naprosto legitimní a dostačující důvod. když tě časem víc chytnou včely, nemudruj a vrhni se na ně.
kdybys chtěl něco víc než volnej čas a něco co má smysl a co po tobě zůstane, tak se třeba zastávej vdov a sirotků, piš poezii nebo opravuj drobné sakrální stavby.
v tvojom prispevku je kus pravdy..ale v ociach mnohych ludi aj taky Cassin napisal poeziu do severnych stien:)Takze to lezenie moze byt pre niekoho aj sposob zivota,to kým je v kolobehu vesmira, ze patri do hor a bla bla tie transcedentne reci:) Ale na druhej strane to tak moze brat aj ten pestovatel rajcin niekde na vidieku:) Ale ako pises, kazdy nech robi co ho naplna (ci na urovni hobby, alebo hlbsej)...
nakonec tomu lezení je nejblíž asi ta motorka, protože elitářské pindy se ,viděno zvenčí, velmi podobají, není zásadní rozdíl mezi tydýtem v kostkovaných kalhotech, který s pocitem výjimečnosti šátrá po skále, když by si každej normální, kdyby tam už potřeboval, opřel žebřík, a večer s podobně postiženými v hospodě předvádí pantomimy s rukama nad hlavou a mezi bambulou v bundě s čertovskými obrázky který jezdí od pumpy k pumpě, chlastá kafe a se stejně postiženými úchyly se vzájemně poplácává po ramenou. blábolení o stylu života je téměř k nerozeznání.
ale houby kecy prdy. jó takhle, včelařství je životní styl. fatbal je životní styl. motorka. šachy. rajčata. bonsaje. načinčávání čivavy na okresní zemědělskou výstavu. ale lezení? to je takové fádní podivínství, které si bez opory v čemkoli skutečném a měřitelném plive pod kramfleky. kdybys babičce radši pomohl vyplejt tu mrkev....
Můj děda, hrdina socialistické práce, mi jednou řekl: to lezení, to je pěkný, ale takhle namíchat kolečko malty...
A pak jsem taky slyšel, že kdo s lezením přestal, ten vlastně ani nikdy nezačal.
No, nevím, nevím, jen tak z plezýru si namíchat kolečko malty, aby jako v tom kolečku ztvrdla jó?
:))
Ale to druhý Ondro, to dává smysl, to jsem ještě nikde nezachytil, tak je to super.
je to tak, clovek by mel pestovat nakyho uzitecnyho zivocicha a uzitecnou kytku co pak sezere, to ma smysl, taky by mel cist lajfstajlovy casopisy aby se mu nahodou vlastni existence nevymkla z pojmu zivotni styl. Kdyby jeden nevedel, v nejhrosim si to tady precte na Lezci, LukasB vi co je a neni zivotni styl. Pak se vam nemuze stat, ze stravite s partou nekulturnich mongolu (promin Ulanbatare) mesic v prachu pod previsem nekde na jihu evropy a pak se dovite, ze zil nestylove, nebo nezil stylove, ted nevim? Kazdopadne ten voser a nepohodli , co je mozna pro nekoho zivotnim stylem a co k lezeni patri, si doufam jeste parkrat zvopakuju. Kdo nevi vo cem mluvim, nejspis neumi zabrat, nebo si neumi hrat, nebo voboji, nevadz nevi jaka to je slast todleto zabirani a skalni hrani. Vo tom kdyz skonci, kdyz cvaknes retez, nebo se ti setmi a uz nemusis dneska do pokusu... tak vo tom ani nemluve, to bych srovnal snad jen se sklizni rajcat nebo se stacenim medu. A muzes to mit kazdej druhej den, kdyz vydrzis teda! To je duvod k lezeni, to vokolo nekho bavi nekoho sere, nekdo vo tom jenom mele, aniz by to delal, ze jo. A protoze je doba internetova, tak lezecti egoisti si pak muzou jeste jednou striknout pri vyplnovani denicku, ale to neni uplne ten pravej duvod. neni to 3+1 duvodu proc dal, ale aspon 2+1.
Tak kvuli takovejm prispevkum ma porad smysl tu zumpu diskuze na lezci cist. Po patnacti letech lezeni bych se pod tenhle vhled do bez duvodnyho lezeckyho elitarstvi podepsal.
S tím výčtem adorovanejch fantastickejch prožitků jsi trochu vedle, protože většina tebou jmenovanýho stěží obsahuje lezeckej mix fyzickýho a duševního vypětí a adrenalinu, takže psychosomaticky to bude něco jinýho.
Jako životní styl je lezení tuctově elitářský, přesně jak jsi napsal. Nejspíš trochu míň, než zastávání se sirotků, nebo opravování kapliček
Někdy si udělat pauzu není vůbec od věci.Někdo třeba musí, protože je zraněnej, jinej ztrácí po čase motivaci. O to víc si užiješ momenty návratu. Místo lezení jsem jezdil víc na kole, díky zranění jsem nemohl přes rok moc lézt ani běhat. Lezení mě furt baví, ať už u nás písek, za hranicemi vícedélky, mixy v horách. Má rád tu variabilnost. Když ztrácíš motivaci, a nechceš na čas přestat lízt, zkus si vymyslet nějaké "projekty". např. lízt jen cesty od jednoho autora nebo třeba jen údolky či normálky. Lízt všechno, ne jen hvězdičkové cesty. Objevovat další oblasti.
Na lezeni se mi libi predevsim ta jednotvarnost. Je to jakejsi ritual, kterej dava lezcove zivotu jistotu a rad. Porad to samy. Cumis nahoru. Jen skala. Pak lezes. Ruka. Noha. Komin spara rajbak. Skoba. Stand. Pak vylezes nahoru a zase dolu. Dole do hospody. Pivo a ty kecy. Ty zase stejny kecy. Je to jak omilani manter. Ale i ti buddhisti maji ty modlitebni mlynky na vodni pohon. Otazka proc se srat do kopce pesky je tedy zcela namiste.
Registrace
Metodika
lezec.cz
GPS a mapové aplikace