Má tu někdo prosím zkušenosti s Meletzkigratem na Grossglockner? Rok jsem mimo skialpy nebyla v alpách a ani nelezla a potřebuji něco na rozkoukání a zpětnou aklimatizaci :D
Má tu někdo prosím zkušenosti s Meletzkigratem na Grossglockner? Rok jsem mimo skialpy nebyla v alpách a ani nelezla a potřebuji něco na rozkoukání a zpětnou aklimatizaci :D
11.6 2022 večer sme našli vysielačku Motorola na Manine, veternej. Nechýba niekomu? Je bielo oranžová zavesená na modrom lanku a ešte sa dá zapnúť tak tam asi nebola dlho.
Hlaste sa na mail 🙂
Nebyl nekdo ted v Totes Gebirge? Cyhstam se tam koncem června a zajímalo by me, jaka je sněhová situace. V plánu jenom nějaké feratty, tak jestli to jde bez macek.
styl OS pokud to bylo na pohled, RP pokud ste to už zkloušeli. A ještě pokud ty presa byly požité v té sekvenci která byla za A1 (potažmo 9-) jinak je to těžko říct RK, AF, podle reality postupu?
Nic, ale do poznámky si můžeš napsat, že do 7 lezeno os a to těžký jste háknuli. Asi důležitější pocit z cesty a vašeho přelezu, než co si zapíšeš někam... Asi bych si napsal os, když to bylo udělané s A1 a v případě, že to někdy dáš čitě, tak 9- rp.
dvakrát se chytit expresky v cestě, kde se dříve lezlo souvislé úseky po skobách není A1, na A1 to chce aspoň nášlapnou smyčku, traverz v tahu nebo vyvinout podobné technické úsilí. a tak reálná klasifikace přelezu může být cokoli na škále 7A0 až 9A0, a jestli 7 nebo 9 (nebo 8+/9-) záleží na odhadu vlastního předvedeného výkonu.
a taky to může být úplně jedno, předpokládám, že jste si to užili.
Podle mě chytnutí expresky = a0. Krátký úsek po expreskách, smyčkách, vklíněncích = A1, delší úsek = A2. U těžších se pak řeší, zda jištění drží a zda hrozí smrt.
V současnosti podle mě (v případě sportovně zajištěných alpských cest) nemá lezení za expresky žádnou sportovní hodnotu (vyjma pro účastníky). Takže já bych to nikam veřejně nezapisoval. Nehledě nato, že se bude blbě určovat klasifikace, když vylezu Lídu 9- ve dvou místech za expresku, je to 7 A0 nebo 7+ A0?
Upřesnění:Cesta se nachází v rakousku u Attersee Brennerrisenwand vytvořena 2012. Parták byl hlavním spoluautorem cesty, měl jsem k dispozici jeho puvodní ručně kreslené topo a jeho vyklad jak cesta vznikla.Kličovou delku tahal on stylem A1 přes nohu ve smyčce.(darda)V cestě byli mimo jiné 2x7a délky které vyšly na mě.Jelikož jsme to přelezli bez odsedu a podle topa A1 bylo mi lito zapsat AF(nevylezeno) Podle autora jsem měl OS.Nicméně mi to nedalo protože v topu stalo 9- "nebo" 7A1 proto vznikl tento dotaz.Cestu chci zapsat na LEZCI a pišu si do denícku na lezci i přelezy AF (sklezoza) abych priště věděl že už jsem to někdy lezl.Vše se dnes nahodou vyřešílo dostal jsem do ruky pruvodce ROCK PROJECTS SALZKAMMERGUT z 2017. tam je tato cesta uvedena ale už jen 9- žadna zmínka A1.Takže Af a do poznámek svoje info. dík za příspěvky Grošák
párkrát jsem byl v nějakých těch vápencových skalkařských oblastech a mockrát jsem potkal něco (v mém softmoverském stupni), kde bylo v hluchém místě (čistě asi o několik stupňů obtížnějším než zbytek cesty) nivelizováno na obtížnost okolí přiseklou lištou, vrtanou dírkou nebo dokonce přilepeným kamenem. napsal jsem si (jako všichni ostatní) OS nebo flash, už si nepamatuju, vlastně je to jedno (a to se vůbec nezmiňuji o cestách v lomech kde se cesty dělaly shora usilovným pajcrováním). a teď mi někdo nějak uchopitelně vysvětlete, proč je tohle oukej a proč chytnutí expresky v místě, kde prvovýstupce hákoval oukej není, a čím že se ta sportovní hodnota liší. za mě tedy do deníčku zaznamenat 9- opraseno nebo 7 OS a do poznámky háknuto tam kde se hákuje.
Pokud na písku někdo dal např. VIIb se stavěním (a čistě je to IXa) a ty to lezeš se stavěním, tak je to je VIIb a ne IXa se stavěním.
Stejně tak, pokud je něco za 9- a ty to přelezeš za expresku, tak to bude např. za 7+ A0. Potud mi to přijde v pořádku.
Jiná věc je lezecká evoluce, kdy lezci přišli na to, že cesta v kuse má jinou hodnotu než když posedíš jednou a jinou než posezení v každé. To podle mého názoru nemá s umělými chyty nic společného. Je obtížnost versus etika.
Nevidim rozdíl mezi chycenou preskou a vyseklým chytem... Obojí je ojeb, nevylezeno čistě. Podobně drytool je taky technický lezení - cepín je fifihák s držátkem, jen tam pro ztížení neni pověšenej žebříček, ten si nedovolili, podobně poutka jakože nesportovní.. A hák s držátkem jakože OK :D
Myslim si, že je to docela zajímavá diskuse. Podle mě si nelze zapsat OS v případě, že v kterékoliv části cesty odsednu, tedy nedokazu vylézt volně v kuse, bez odpočinku, bez znalosti cesty, i když to tak udělal a v topu zohlednil prvovystupce. A je fakt jedno, že jsem dal par délek za 7a OS.
Pak jsem prostě háknul klíč cesty po dvou expreskach. Obtíže háknutí byly 7 A1, dobrá. Spíš si myslím, že i s odslapovou smyčkou spíše A0. Ale to nemění nic na tom, že obtíže (klasifikace) té cesty jsou právě v tom klíčovým místě. A to jsem přelezl pouze A0 (dejme tomu A1) s úsilím za 7.
Ty délky za 8 v tom nehrají žádnou roli.
Prostě bych si to zapsal 7A0 a do poznámky hrdinské zážitky z ostatních délek.
A to právě podle mě není správně. To A0 se váže vždy k tom číslu za volný přelez. 9- nebo 7 A0. Nic se nezmiňuje o 8 OS RP PP AF. Ty délky za 8 nemají podle mě vliv na hodnocení prelezu. Měly by pouze v případě, že technicke prelezeni těch délek za 8 by bylo hodnoceno výše, než 7 A0, třeba 8- A0. Je podle mě je úplně jedno, že ty délky za 8 dal OS.
Pokud ta 8 nejde háknout, tak abys ke klíči dolezl tak musíš 8 přelézt, proto celek 8 A0.. 8 je obtížnost volnýho lezení a A0 technickýho, oboje pro nejtěžší místo celý cesty. Ta jedna dýlka 7 A0/ RP9- jiná 8 atd. Nebo RP8 (6A1) pokud třeba háknout jde..
Dobrá tedy. A v případě, že délky za 8 RP jdou haknout za 7 A0 nebo méně tak jak?
Já tvůj názor chápu, ale nejde mi pod nos, že se uměle spíše zhodnocuje prelez, ktrej za nic nestojí. Klíč cesty byl prelezen 7 A0 (dejme tomu A1) bez urážky autora prelezu. Já bych byl přísnější.
Ma to volnej prelez za 9-. Nazdar. Nedal jsem, ok. Ale nemohl bych si zapsat za 8 OS 7A1.
Se nerozciluj, jen píšu to, jak bych to viděl já. Dnes je trend spíš úspěchy zvelicovat, než je vidět střídmě.
Stejně mě víc zajímá, jestli se Jaryn přihlásí o tu druhou botu.
Mohlo by to byt 7a A0 OS. A na lezce tedy 7a OS. To se stava casto, ze historicky se to hakovalo a pozdeji se to prelezlo volne, pak je podle me v poradku lezt to tim puvodnim zpusobem a zapsat si tu puvodni klasu tj. max volny + max. technicky lezeni. V topu se to naznaci treba 7 A1 (9-) anebo 9- / 7 A1 nebo 9- (7 obbl.) apod. 9- AF to byt nemuze, to by znamenalo ze jsi vsechny ty 9- kroky udelal a v preskach jen odpocival.
pokud byla použita expreska k posupu, tak styl A0. To už by bylo lepší si do ní sednout a dále postupovat jen pomocí skály, to by bylo AF, což by teoreticky bylo hodnotnější.
To, že sedneš do expresky a pak pokračuješ dal, automaticky neznamená, že máš AF. Na AF nesmíš vynechat žádný krok, chyt, pohyb. Musíš vše vylézt volně. A to tady asi nebyl ten případ.
Chytlá preska = použitá k postupu = A0. O kolik to sundalo obtížnost musíš zhodnotit sám, Takže třeba 8+ A0 team (střídání na špici)
OS ani náhodou, to bys tu presku nesměl držet. Pokud bys v ní jen poseděl a k postupu nepoužil tak by to bylo AF
Přitesnutá cesta = nevylezeno, problém nevyřešen. To by se tam rovnou mohla vrazit kramle z ferraty. Jo, stejně jak stavění, taky nevylezeno čistě. Asi je lepší našroubovanej umělej chyt aby to bylo jasný a lepší borec může zkoušet bez něj.
S těmi umělými chyty nemáš pravdu, cesty se tak dělaly, v minulosti např. Bronx 8c+ (tehdy jedna z nejtěžších cest) měla z 32 chytů 31 umělých. Další výrazná věc je Piettra Muratta v Massone. Prostě obtížnost je za to co v cestě je.
To dělalo pár nedočkavců neschopných si přiznat že na to nemaj tak si to přitesali na svoje maximum. To znamená že problém nevyřešili ale změnili. Kolik by toho v době módního tesání přitesali třeba v Change? A je úplně jedno jestli to přitesat na 9b nebo na 5+ a jestli tesá světová špička nebo začátečník. Stavba cest patří na umělku, tam si můžou tvořit podle libosti, ale přírodní skála je problém daný tak jak je a buď na to má nebo nemá. To si každej mohl říct "tady ještě nic nevede" a vysekat tam pěknou pětečku "aby se to lezlo"
S těma pár nedočkavcema bych byl dost opatrnej. Konec osmdesátek a počátek devadesátek doktoringem docela žil a starší oblasti (i třeba v obtížnostech kolem 6a) se umělýma chytama celkem hemží.
A u boulderingu má kladivo s majzlíkem a letlampou slovo i dnes jak je vidět například na Petrohradu.
Samozřejmě to byla tehdy blbost a slepá větev vývoje. To viděl každý soudný lezec. Včetně Reschových prasáren na žulových šutrech. Lezení se vždy po takových blbostech vrací k čistému lezení po čisté skále.
Viz svého času přehazování lana přes vrcholky, potom skobovačky, pak lezení po nýtech, pak doctoring, teď borháky vedle možností přírodního jištění...