Struktura organizace Národní park ČS Švýcarsko dle zpráv z tisku se skládá z pěti ochránců v terénu a asi z padesáti úředníků. Je to normální? Nebo je to standard. Co tam ty lidi vymýšlejí?
Ahoj, dá se z vršku Lufthammeru cesta nějak proslaňovat k nástupu? Kdybychom byli navrchu moc brzo, jestli se dá ušetřit sestup přes Ghackte nebo přesun k abseilpiste a proslaňovat to na 2x60 lanech?
Change 9b+ by Seb Bouin
Na 8a.nu je článek o přelezu.
V diskusi se spekuluje jestli to shodí.
Zatím se ke klase nevyjádřil.
Bylo to první 9b+, nebo možná ne...
ačkoli spousta chytrolínů bude za zuřivého mávání certifikáty a školometskými poučkami tvrdit něco jiného, tak mírný rozdíl průměru lan použitých jako dojče (cvakané zároveň) nevadí, stejně jako nevadí rozdíl mezi lany v jejich stáří, opotřebení a podobně. samozřejmě s rozumem, rozumné kritérium je, aby se tak nějak podobně dala lana soukat jistítkem nebo slaňovátkem.
při střídavém cvakání (tj. použití jako poloviční lano) problém nenastává ani teoreticky.
Toto je blbost : tak mírný rozdíl průměru lan použitých jako dojče (cvakané zároveň) nevadí... mírný ano v řádu +-0,1mm ale NÉ milimetr, to je moc...co třeba různá maximální rázová síla?
Řešení: použít jako půlky, hotovo tečka.
lano používáním mění své vlastnosti, chlupatí a tloustne, a dle konkrétního výrobce a modelu a způsobu používání měkne nebo tvrdne (jestli se na něm jen leze, nebo i slaňuje, jak často se zmáčí, jak je uvnitř naplněné blátivým šlemem a podobně). některá lana jsou po vybalení z igelitu měkká, jiná tvrdá.
nepopírám, že papírově optimální způsob je mít dvě lana stejného výrobce a modelu a používat je výhradně společně, a při nutnosti vyřazení jednoho z nich obě dvě vyhodit a koupit dvě nová lana. ale je to zbytečně opatrnické.
ergo trvám na tom, že rozhodující je empirický a nekvantifikovatelný test lan soukatelností jistítkem, kterýžto parametr by měla mít dvě lana používaná jako dvojčata co nejpodobnější. na průměre lan, které měla lana někdy před třemi letech na visačce když visela v regálu, vůbec nezáleží.
Z tvojí logiky ,dvě jednoduchá jsou jako dvojčata, kombinace jednoduchého a vojčete nedaví, přece se dělají jednoduché lana i 8.9 nebo 9.1 nebo 9.2 to všechno je podle tebe OK. Hmm tak snad se nikdo nezrakví. Ty doporučení mají nějakou svoji logiku a důvod proč to tak dělat. Pokud by k tomu důvod nebyl tak by byly jen lana tenké a tlusté ne?
z návodu copy/paste:
Poloviční lano : PRAMENY LANA NESMÍ PROCHÁZET SPOLEČNÝMI JISTÍCÍMI PRVKY
Dvojité lano : PRAMENY LANA MUSÍ PROCHÁZET SPOLEČNÝMI JISTÍCÍMI PRVKY
btw. tazatel Pepa sa pýtal na dvojčata "....jedno 8mm, druhé 9mm?" Nuž 9 mm dvojča medzi Šumavou a Tatrami už nevyrábajú ( okrem trojitej certifikácie). Asi by mal čítať návody (a nie diskusie).
8 a 9 byl spíš příklad.. mam prostě lano 9.1 s trojitou certifikaci, tak zvazuju jestli přikoupit podobné (8.5-9.1) nebo koupit dvě dvojčata. Nikde sem nenašel zmínku o různých průměrech, tak mě to zajímalo z pohledu medodiky/praxe :)
jestli nesmrdíš korunou, tak si kup dvě nová lana stejné značky s dvojí certifikací - komfort používání a úspora kilogramu je proti kombinaci trojcertifikované + dvoucertifikované velký bonus. tenčí nebo tlustší vyber dle svého vkusu a dle charakteru plánovaných výstupů - na genusy v plotnách řeš každý gram, na ozajstný alpinismus okolo žulových žiletek ostrých jak břitva macatější.
Dve dvojčatá, alebo dvojitá certifikácia = napr. Master Pro 7,6. A pokiaľ by si kupoval dvojčatá 7,0 mm, odporúčam poriadne vyskúšať istítka a zlaňovátka, ktoré používaš.
( kombinácie hrubého + tenkého lana napr.9 mm + 7 mm môže robiť aj problém pri páde: vzájomné trenie v karabíne)
tohle je prostě diskusní evergreen, který hravě strčí do kapsy i maglajz.
lano je "certifikováno" na základě zkoušky na pádostroji. na pádostroji se chytá kus železa s ďábelským pádovým faktorem a naprosto bez prokluzu, a prakticky 100% pádové energie je zachyceno lanem (jeho protažením a jeho třením ve vratném bodu). při tom se měří maximální síla a maximální protažení, které se pak tiskne na visačku, spolu s počtem zachycených pádů zkoušených u "jedničky" najednoducho, "půlky" najednoducho s lehčím závažím a "dvojčete" nadvojato, a padá se furt přesně stejně a lano obvykle praskne ve vratné karabině kde je kombinace protažení a tření. jsou to podmínky opakovatelné, modelové a velmi tvrdé - takový pád v běžné lezecké praxi nenastane nikdy. (nevylučuji, že nějaký blb bude jistit od kruhu natvrdo, ale kus železa na prvním fakt nic nevyleze).
k výsledku (údaji na visačce) je nutno přistupovat s nějakým "selským rozumem" nebo "inženýrským citem". používání dvojčete jako půlky a půlky jako dvojčete je naprosto v pohodě, dokonce používání dvojčete/půlky najednoducho nebo jednoduchého lana jako dvojče/půlka není nic v principu špatného a občas se může stát vítanou improvizací v nějaké složité nebo specifické situaci (a existují samozřejmě lana s dvojí nebo i trojí certifikací). nominální průměr lana pak není třeba řešit vůbec (když tedy pomineme komfort obsluhy, žánop).
nadhodím zajímavější otázku - čím jistíte v módu půlky, tj. střídavé cvakání? máte lano v jedné háemesce (nelze povolit nebo dobrat jen jedno lano), v jednom dvoudírovém kyblíku a jistíte přes tělo (odlez od štandu a zachycení delšího pádu není příliš komfortní), používáte dvě háemesky, každá pro jedno lano (správný způsob, ale jaksi chybí jedna ruka, obdobně dvoudírový kyblík s procvaknutím lana směrem k ruce přes štand), dvě grigriny (nebo podobné tvrdě blokující bazmeky - nechybí ruka, ale není dynamika), lezete výhradně v trojici (asi nejfunkčnější). notabene používáte rukavice? smysluplné používání půlek je totiž značně "advanced" a občas jsou vidět divoké věci (když si tedy jeden představí co by se stalo kdyby prvolezec skutečně padnul když vidíme, kde má jistič aktuálně ruce).
tohle je prostě diskusní evergreen ... Lukáš B. je všeználek s vlatním názorem , který je lichý a ničím nepodložený, zamotaný sám do sebe, zabalený do spousty slov které vypadají složitě, ale mimo. Naprosto bez zkušeností a znalostí. Sorry jako. Neval ty svoje kokotiny do nováčků prosím!
Toto je přesně proč by tě nikdo neměl brát vážně (udělej si kurz v normální horoškole a dozvíš se;-):
nadhodím zajímavější otázku - čím jistíte v módu půlky, tj. střídavé cvakání? máte lano v jedné háemesce (nelze povolit nebo dobrat jen jedno lano), v jednom dvoudírovém kyblíku a jistíte přes tělo (odlez od štandu a zachycení delšího pádu není příliš komfortní), používáte dvě háemesky, každá pro jedno lano (správný způsob, ale jaksi chybí jedna ruka, obdobně dvoudírový kyblík s procvaknutím lana směrem k ruce přes štand), dvě grigriny (nebo podobné tvrdě blokující bazmeky - nechybí ruka, ale není dynamika), lezete výhradně v trojici (asi nejfunkčnější). notabene používáte rukavice? smysluplné používání půlek je totiž značně "advanced" a občas jsou vidět divoké věci (když si tedy jeden představí co by se stalo kdyby prvolezec skutečně padnul když vidíme, kde má jistič aktuálně ruce).
Do určité míry a na základě praxe dávám za pravdu Lukasovi B. Pochopitelně v horoškole Vám budou tvrdit, že nelze (ani nesmí jinak)... ale ono to jde a funguje relativně normálně. Pokud by dvě lana při pádu fungovala "naprosto" identicky nastával by vlastně nežádoucí stav oslabeného nebo neúčinného zálohování (hlavně přeseknutí na ostré hraně). V praxi je každé lano jinak napnuté a má mírně jinou charakteristiku (třeba je vlhčí, ošoupanější...). Opruz je pokud se třeba každé výrazně jinak kroutí nebo protahuje. Já používám k jištění i slaňování v horách kýbl se dvěma otvory (ATC Guide nebo ekvivalent). Přijde mi to praktičtější. Většinou je v centrální karabině štandu ale jsou výjimky.
Ještě jedna připomínka. Přemýšlel jsem kolikrát jsem za životnost mých nejnovějších půlek do nich v horách spadl. Řekl bych, že max. jednou při čemž pádový faktor byl velmi nízký (0,2-0,3?). Budou mít nalezeno a naslaňováno dost km. Mnohem dřív je rozdrbu při plazení úzkými komíny nebo širokými spárami a přetahováním nebo slaňováním na hřebenech a hranách. Taky jejich životnost může rychle utnout první padající kámen. Ono soudný člověk si je v horách vědom obtížnosti a zdlouhavosti případné záchrany a raději udělá cokoliv aby nespadl. Občas ode mne dolů vedly lana 3. Dvě poloviční a na třetí statické 8 visela v posledním jištění na fifiháku kabela s kovárnou. Pokud mluvím o "půlkách" mají obě lana dvojitou certifikaci ale každé je trochu jiné (výrobce i povrchová úprava).
Nevadi, osobne odzkouseno presne toto slozeni vc.padu.akorat je trochu vopruz je rovnomerne protahovat jistitkama pac jedno ma tendenci trochu predbihat druhe. A pak se mi jeste zda,ze se vic zamotavaji nez dve stejna lana,ale to je mozna jen problem u me. rozdily v max razovych silach je pri tom pomeru tloustek zanedbatelny vzhledem k lokalnim rozdilum namahani.
přesně tak. máme bezpečnost při zachycení pádu když už letíme vzduchem. pak ale máme komfort obsluhy - a samozřejmě můžeme udělat ještě krok dál, narovinu říci, že komfort obsluhy vede spolu s minimalizací hmotnosti materiálu k maximalizaci rychlosti a minimalizaci únavy, a oba tyto benefity jsou nedílnou součástí bezpečnosti. tedy jedná-li se o hory s aspekty jako délka, problematické slanění, snaha nezatmět a nebivakovat atakdále.
dále pak nekomfort obsluhy může vést k "rvačce o lano" při cvakání (nebo k prodlevám při dobírání), což může mezi prchlivějšími členy lanového družstva při příliš častém opakování vyvolávat zlou krev a slovní přestřelky.
Registrace
Metodika
lezec.cz
GPS a mapové aplikace