Pouzivate niekto na feratach Kong Slyde? Na stranke vyrobcu aj v prilozenom akoze navode sa salamunsky opatrne pise, ze toto cosi na skracovanie odsedavacej slucky je pouzitelne aj na pohlcovanie energie padu, ale nie je tam ani nakres ani vyslovene konst
Ahoy lezci, neporadite mi s vyberem bot. Chci zimni boty s vyztuzenou podrazkou na ramovky, ale ne skelety. Vyber se uz zuzil na dva modely: Makalu (La Sportiva) a Granite GTX (Asolo). Mate s nimi nejake zkusenosti? Pokud jo podelte se pls a pomozte dobre
tak sme s kolegou prisli na to, ze nikdo z nas nevi jak se spravne a metodicky navazovat na dvojcata.
Otazka zni: pokud osmickovej uzel, tak jej vazat s obouma pramenama do jednoho uzlu, nebo kazdej pramen zvlast?
Tedy s
Chtel bych se zeptat prazaku, jakej je tam v Praze nejlepsi kram na kupovani lezacek. Chtel bych aby tam byli lezky jak obyc. lezacky tak lezky od Sportivy, fiveteny a dalsi. chtel bych si proste vyskouset par poradnej lezacek a vybrat si ty, co mi nejlip
Ahoj, zajímaly by mě vaše názory, zda věříte vámi založenému jištění (smyce s uzly, frendy, vkl. atd.). Už jste do toho spadli? Já lezu takhle docela často, ale ještě jsem to nezkoušel ;) Jinak věřím víc železu v tvrdé skále než uzlům v písku.
Ahoj, zajímaly by mě vaše názory, zda věříte vámi založenému jištění (smyce s uzly, frendy, vkl. atd.). Už jste do toho spadli? Já lezu takhle docela často, ale ještě jsem to nezkoušel ;) Jinak věřím víc železu v tvrdé skále než uzlům v písku.
Už jsem hodněkrát byla nucena sednout do friendu, nebo vlíněnce, stejně jako chytat pády do takovýchto jištění. Dobře založený vklíněnec v pohodě vydrží i 5-m polety. Samozřejmě to závisí i na kvalitě skály, ale to máš u fixního jištění taky. Co se týče smyček na písku nemůžu sloužit, zatím jsem nikoho neviděla, že by se do toho odvážil skočit, maximálně sednout.
Jak se podaří dát. Jsou jištění pro vylepšení morálu, od kterých nic významného neočekávám a jištění (ať už stoper, friend, nebo smyce) do kterého bych padal s větším klidem, nežli do pevného, železného, ale neznámého původu. Dobře založená smyce je jištění skvělé, nevycuká se jako čok a má asi nejmenší boční tlak na skálu. silná smyce v dobrém hnízdě usazená je téměř naprostá tutovka. Kruh, borhák, nebo hůř nýt a nejhůř skoba? možná tutovka, možná...???
Myslím, že opravdu hodně záleží na založení a riziku vycukání věci lanem. Hlavně pozor na povrch skály (pokud je úplně hlaďoučká, budou mít frendy i abalaky vážné problémy), pokud není kompaktní, je nebezpečí docela zjevné.
Je-li možnost, zakládám více (někdy třeba i kousíček od sebe, je-li dobrá možnost). Jinak to v zásadě funguje, i štandy nebo vrchní jistící body na rybu se tak dají dělat, ale je to hodně na přemýšlení.
A pozor! Jednou zatížené jistidlo nemusí vydržet příště. Jsou to dva roky a týden, co mě pouštěli sešroubovaného z nemocnice, protože ve vklíňáku jsem odsednul, pak do něj i padnul, všechno OK. Pak, že to doleze někdo jiný. Spouštění se po pár decimetrech změnilo ve volný pád, jak klasik praví "až k nástupu, při čemž postižený utrpěl zlomeniny dvou obratlů, naštěstí bez trvalých následků". Letos jsem to místo TR přelézal a v místě založení je stopa po menším odštípnutí materiálu, ale jestli to má přímou souvislost, to fakt nevím, tentkrát byly jiné starosti, než zkoumat skálu.
Jojo, to máš tak. Už jsem párkrát ocenil sílu gravitace a zakusil skvpostné pocity volného pádu :-) A tak mám zásadu, že opravdu, ale opravdu věřím jen tomu co jsem do tý skály založil nebo osadil.
Někdy je to u už osazenýho železa těžký, a pak jsem krajně nedůvěřivej. O trochu víc důvěřuju kruhům a slaňákům v tradičních pískařských oblastech, kde se po letech technologie ustálila na čemsi ozkoušeném, nejméně věřím čemukoli, co vypadá jako nejt, a sakra opatrnej jsem kdekoli kde je tvrdší matroš (třeba žula), neb sám vím, jak blbě se do toho vrtá a když vrtače neznám a nevím kolik měl trpělivosti... Co když mu tam ten borhák nevycházel a tak si to zjednodušil pilkou na železo? Občas uvěřím nějaký skobě, když mám možnost si do ní bouchnout. Ale mezi náma, dobře vosazenej abalak, je prostě sichráč, na písku slušnej uzel ve slušný spáře taky koná divy. A morál se vrací...
U nejtu vím, že je tam alespoň celá hmoždinka (ta by se řezala špatně). Já se někdy podivuju nad kruhama s nápisem nosnost 300 kg (roviště), sice se z nich "jen" slaňuje ... Jako laik doufám, že vědí co dělají.
Jo, nejt by se sice krátil špatně, ale právě u nejtů do toho zase skorem ze všech používanejch postupovejch jištění hraje největší roli geotechnika. Nejt je totiž postavenej jako klín. Vytváří v materiálu napětí (a proto spolehlivě drží). Ovšem spolehlivě drží právě tak dlouho, dokud spolehlivě drží skála. Proč myslíš, že staří lomaři požívali k trhání šutru dřevěný vodou polévaný klín?
Nezatracuju nejty. Jen jsem na ně opravdu opatrnej. Sichr je nejt, kterej jsem si právě dobře osadil do pěknýho, kompaktního materiálu. Za nějakej ten čas už to tak moc sichr nebude (i když znám nejty, co vydržely dobrých patnáct let a při výměně se nejvíc borci zapotili ne při vyrtání děr na nový, ale při likvidaci starejch - jednalo se o samodomo nejty z dílny Antonína Zelenky).
A dobře osazenej lepeňák je prostě spolehlivější (pokud věříš, že ho někdo nezkrátil). Navíc pod lepidlem nepracuje, nemění vlastnosti a dyž je v pořádku i okolí (skála) je to dobrý.
Ale jak už jsem psal: Nevěř ničemu, co sis sám nazaložil/neosadil!
Dobrá smyčka je holt dobrá smyčka, dobrej abalak je prostě dobrej abalak.
Právě jsem našel k těm nýtům: http://msg.nfo.sk/viewforum.php?f=16 Text: "Není zlato, co se třpytí". Klasika. Věc bohužel zcela běžná! Raději vlastní! Ještě bych si dovolil poznámku. Do smyce i vklíněnce \"vidíš\" ještě líp nežli do friendu. Ten se někdy jen tak bytelně tváří. Jeho snadnost zakládání má své úskalí... Ale dole v téhle diskusi je povídání od kapitána Širla, tak co bych já kovaříček kecal, když hovoří Kovář! :))) A navíc mi jede za chvíli spoj na skály...
Dobře založenej uzel chytne i desítku, jen moc nevěřim stálicim, někdy si říkám že kdyby tam nebyla tak si tam dá člověk dobrou smyci (dobrou jako že na ni za neprí, doma nezmrzne..), a kruhům věřim, ono ti většinou nic jiného nezbývá...
Nojo, stabilky. Věčnej problém. Nejlépe (pokud lze) přidat vlastní. Déšť a mráz jim tolik nevadí. Nejvíc jim škodí sluníčko tedy záření. V některých případech - tam kde se pohybují a třou o materiál, zvlášť jedná-li se o písek, ještě také oděr. Měly by se pravidelně měnit a v mnoha případech se to také děje.
U stabilek je problém, že často nelze posoudit jejich stav - není vidět třeba v hodinách jestli není přešoupaná nebo seklá uvnitř, kde to není vidět.
Jinak selkem chápu pocity tazatele - ještě dnes si po mnoha letech pamatuju pocitk, kdy jsem si sedal do první vlastnoručně zatlučené skoby. To bylo strachu :-).
Po létech, stejně jako ostatní staří psi, věřím především jištění, které jsem si založil sám, protože vím celkem dobře jakou má kvalitu.
Na písku se dá věřit i novým lepeným kruhům. Určitě si řadši dám uzel nebo stoper místo staré rezavé skoby. Ty jsou úplně nejhorší - nedá se vědět jak moc je vevnitř rezavá, ale stačí se podívat do prvního dílu Schuberta (strana 149 až 162) a uvidíš, že ani nové skoby nejsou zrovna nic moc.
Schubert tvrdil, že smyce jsou proti UV záření chráněné. Jak jsem koupil, tak prodávám-nic o tom nevím.
I u těch želez se dá leccos odhadnout. Takové firemní neopatlané jištění budí docela důvěru. Ale ty podivné šrouby držící plech evidentně uzmutý někde ve fabrice, ohnutý ve svěráku a provrtaný bez začištění-to už by mělo varovat před nápady ho pokušet zatěžovat. Vytrhané skoby (případně přetržené skoby) a vytahané nýty jsem kdysi zbíral. Už jsem toho nechal-měl bych jich celou velkou krabici...
Lépe drží dobře založené uzly, než špatně zatlučené skoby! Navíc uzly jsou přehlednější - u
vklíněnců a hlavně u skob může dojít k různým mechanickým pochodům, které se nedaly předpokládat. Nesetkal jsem se za 44 let praxe s tím, že by se přetrhla smyčka 8 mm a silnější - pokud něco povolilo, tak jen skála (hodiny nebo hroty). Tenké smyčky už samozřejmě mohou prasknout, proto se jich musí nacpat, co se jen vejde. (Loni v listopadu jsem hópl v Tisé desítku
- první 4mm uzlík se vytrhl,druhý mne udržel, takže ani nemusely zapracovat níže umístěné lanovice.) Zrovna tak vklíněnce jsem viděl praskat
pouze ty samodomovyrobené. Největší nebezpečí jsou
ale staré fixní body (kruhy či jiná ouška) - do těch se holt nevidí. Aneb: co sis nedal sám, tomu nevěř!
Příjemný let přeje kapitán Širl!