Ahoj, rad bych se zeptal, jestli nemate nekdo nejaky tip na vhodnou trasu tak na tri- az ctyrdenni trekking v Gruzii, nejlepe konkretne ve Svanetii. Predem diky. Milan
cus shanim nejake info ohledne lezeni ve francii v kanonu reky verdon.na netu jsem nic poradneho nenasel (ani nevim jak se ta oblast jmenuje).budu vdecny za nejaky odkaz.dik
chtel bych se zapetat jestli nekdo nemate zkusenosti s temahle 2-ma lezeckama...ptz rad bych si poridil miury ale nevim jaky cislo... nemam moznost si je vyzkouset a vim ze mam 37 cobry...a venomy asi taky....da se z toho neco vycist?(jestli maji stejne c
Ahoj je to uplne jednoduchy, neni na tom co popisovat.
Lezeme po stromech dvouma způsoboma, záleží na průměru kmene a hustoty a síly větví.
1)"Medvědění" Slabší kmeny tak do prumeru 40cm bez větví /smrky, borovice, buky.../. Stačí Ti sedak a dve smyce a jedna karabina se zámkem. Kolem kmenu udělas lisci smycku, konce svazes a cvaknes si smyci karabinou do sedaku /centralu/ s druhou smyci udelas to same, /uvazes ji pod tou prvni/ a das do ni nohu-stoupnes si do ni/smyce/. Tím odhlehcis smycku první a posunes ji po kmeni nahoru co to jde, srovnas ji a sednes si do ni-tim odlehcis tu ve ktere stojis, posunes nahoru a stoupnes si do ni, odlehcis první...a dal uz to znas. Kdyz narazis na vetev, tak je dobry mit jeste jednu smyci, udelat liščák nad vetví a cvaknout si ji do centralu a tu prvni zrusit. Takhle prekonavas vetve v korune az na samotny vrchol.
2) "Prusíkování" Druhej zpusob je pro stromy ktery maji silny pekny vetve a nebo silny kmen a nejde pouzit prvni zpusob. Potrebujes pak slabsi dlouhy lanko, prehodis ho pres nakou macatou vetev na konec lanka privazes lano a pretahnes ho. /To slaby lanko je tam kvuli tomu ze se snim snadneji/víš hazi nez se s klasickym lanem./ Pak mas opet dve smyce, misto liscaku pouzijes prusik a po tom lane prusikujes vzhuru, stejny princip posunovani smycí jako predtím./prusiky vazes pres oba prameny, prusiky je sevřou, takže lano neprokluzuje, ikdyž je nahore pouze prehozene, bez uzlu/, pak je dobry mit jeste jedno lano a nebo pouzit konec toho prvniho a zase prehodit pres dalsi vyssi vetev a nebo dal pouzit "Medvědění".
No a pak je otazka jak dolu, bud stejnym stylem jako nahoru a nebo slanit. To je rychlejsi a efektnejsi. Prehodis lano pres najakou festovani vetev a slanis po obou pramenech najednou a nebo kdyz nejsou vetve, tak v pulce udelas maly očko /vudcákem/ sroubovaci karabinu cvaknes do vznikleho očka, jeden pramen obhodis kolem kmene a cvaknes do te karabiny./Zamek nahoru!!!/. Po tomto prameni slanis a za druhy to pak stahnes na zem. Nesmis to ale zamenit!!!!To pak jsi dole moc rychle-pad!!!
Tyhle zpusoby jsou odzkousene, bez problemu a jsou hlavne naprosto šetrné vůči stromům, nikterak se nepoškuzují jako u stoupacích želez. Kazdy rok takto lezeme pro jmelí a nebo jen tak pro radost.
Jo a je dobry mit rukavice, kura z borovice pod nehtama bolí jak sviňa.;) Snad jsem to vysvětlil alespon trochu srozumitelne, kdyztak se zeptej;)
Tak stromolezení zdar!
Pro výstup do koruny stromu ,který je určen k pokácení , můžeme použít tzv.stupačky s kovovým hrotem na vnitřní straně chodidla ,bez ohledu na to jestli se strom poškodí , protože jej budeme stejně kácet.
Jak uvedl " kolega " Hurvínek ,ve druhém případě
se použije šplhadlo a podobné technické pomůcky
pro výstup po laně , které se dostane na větve u kmene nebo až do koruny stromu pomocí rep šňůry s vrhacím váčkem nebo pomocí tzv. pinohy(teleskopické - až 6,5m),kterou uživíš i pro práci v koruně stromu , a nebo tam ,kde spodní větve jsou tak vysoko , že předchozí techniky nejdou použít ,zbývá jen stromový prak ,kterým si ten váček s repkou vystřelíš na strom kam potřebuješ.
Tak to sem se opravdu dobře zasmál. Veselá představa, jak vrháš váček, třeba i prakem do čtyřicetimetrové borovice, která má první větve ve třiceti. A až to nějak na x-tý pokus zvládneš, tak se rád podívám, jak po tom laně, které po té větvi klouže směrem od kmene vystupuješ. Veselé to bude zvláště v zimě, kdy je borovice (vůbec mrcha křehká) ještě lámavější.
Pár takových stromolezců občas připraví příbuzným veselý vánoce. Pokud jsem zběžně sledoval vloni noviny, byly tam při sbírání jmelí dva smrťáky.
Co se týče lezení bez stupaček, je největší výhoda holý kmen bez větví. Po něm to odsejpa nejrychleji a zkušený lezec-arborista natrhne vrhačům váčku prdel.
Zřejmě si libuješ v extrémech.Ten příklad
použití praku
s váčkem na čtyřicetimetrovou borovici ,která
je zmrzlá a má hladký kmen a první větev
roste směrem dolů a ještě ve třiceti metrech
bude v celoroční činnosti na stromech jistě ne
nemožný ,ale určitě vyjímečný , pokud
nepracuješ jako údržbář v piniovém hájíčku.
Měl jsem na mysli například takový normální
platan o průměru kmene 1,5 m a s první větví
ve výšce asi 17m ,který se v našich parcích
vyskytuje docela běžně.
Rád bych v tomto případě viděl práci se
smyčkami
Asi toho o práci na stromech moc nevím.
Pracuji na nich jenom 18 let.
Tak teda fotku takovýho platanu dej do rubriky Foto dne. Platan s průměrem 1,5 metru jsem viděl naposledy v Meteoře. první větve měl tak tři metry nad zemí. Nedělej ze mne blbce.
Toho si ze sebe děláš sám, když nejsi ochoten
přiznat , že může mít pravdu i někdo jiný.
Asi nemá smysl se někdy vůbec pouštět do
nějakých diskusí.
Jestli máš zájem ,napiš adresu ,kam ti můžu
pár pěkných stromů poslat.
Pořád si vybavuji ten platan, který má průměr 1,5 metru (předpokládám měřeno v prsní výšce, tedy nikoliv ta zbytnělá část u země) a má průběžný kmen až do výše 17 ti metrů, kde začíná koruna (tedy první větve). Jestli tohle je podle tebe "v našich parcích běžný strom", tak jsem asi nikdy nikde nebyl a to mám prošmajdaný i docela kvanta zámeckejch parků. Jestli ti borovice s popisem dimenzí, tak jak jsem to použil jako příklad, připadá jako extrémní příklad, "jistě né nemožný, ale výjimečný", pak v našich zeměpisných šířkách platany podle tvého mustru považuji za mnohem výjimečnější. Ostatně vzhledem k té borce, bych si takový platan dovolil v pohodě vysmyčkovat, zvláště s ohledem na ten průběžný kmen.Pošli mi adresu a já ti pošlu fotku nějakejch borovic, které dimenzemi nejsou mc odlišné od toho mého popisu. Semenařinou se zabývám dvacet let a už jsem si něco vylezl.Stupačky jsem měl na noze naposledy tak před 15ti lety, i na stromy, které jsem kácel (nebo spíše rozebíral odshora) lezu kvůli pohodlí po smyčkách.
...este jedna takova otazka. Jak se vydrápat do koruny statný douglasky, ktera ma borku hrubou, takze pres ni pri vetsim prumeru kmene proste smyci neobhodis jak se zadrhává a vetve vysoko i pres 20 metrů /Vetsinou prvni od zeme suchy a nebo slabý/, takze tam láso nepřehodíš ani nevystřelíš, pač se na nějakou slušnou větem nedostaneš. Co pak? Jinak rad mrknu na nejaky fotky "Nelezitelných stromu", tak když nekdo bude mit, poslete. altman@volny.cz Díky:)
Ahoj Tarzane, jakou techniku navrhuješ pro ten platan, kterej ma prumer 1,5m a první vetev v 17 metrech? Nějakej třetí způsob zdolání, než jsem psal? Popravdě mě nic moc nenapadá a rád bych se naučil něčemu novému. Pošleš mi kdyžtak fotku takovýho habána? Díky:)
Pro vytrvale skeptickeho anonyma-doporucuju ti ke zhlednuti platan na Karlove namesti, ktery tam byl vysazen jeste, kdyz to byl konsky trh.Dnes je z nej pravidelne osetrovano torzo, ale stoji za to. Dalsi mazanek v Praze je na Kampe, dalsi, nevim ted presne nazev-v Krizovnicke zahrade atd. Kdyz budes mit cestu na Melnicko, v Libechove v zameckem parku ja platan o prumeru 172cm. Pokud vim, platanu "jako Hrom" u nas roste docela dost, tak si priste radsi zjisti nejaky informace, nez zacnes v diskuzi delat anonymniho machra.
Proo Hurvinka-na ten platan se v pohode dostanes nahozenim pripadne nastrelenim.
Pokud se chces pobavit o necem dalsim,pouzij radsi muj mail.
Tak vážení kolegové lezci a stromolezci ,
trošku se uklidněme .Opravdu jsem nechtěl
rozdmýchávat nějakou emotivní debatu ani
napadat jiné pracovní postupy .Jen jsem
vycházel z vlastních zkušeností a ten platan
mě napadl jako první ,protože jsem na něj
pomocí toho praku vystupoval. Samozřejmě ,
že existují i jiné stromy podobných
parametrů ,kde se tato technika výstupu
jeví jako nejefektivnéjší.V Podzámecké
zahradě v Kroměříži by se dalo takovýchto
případů napočítat celkem dost.Topol těchto
parametrů je v Bystřici pod Hostýnem.
Pokusím se pořídit fotodokumentaci a
konkrétně poinformovat.
Pořád tady uvádíš případy víceméně extrémních stromů, které se vyskytují především v těch cennějších zámeckých sbírkách. A to tam, kde se jedná o unikáty nikoliv pouze druhové, ale i unikátní rozměry (třeba jsou to staré stromy- první introdukce do Čech, nebo jsou to podobné případy). Běžný arborista, který se např. stará o městskou zeleň, se s tímhle potká jen výjimečně.
Obecně platí, že nahazování pomocné šňůry a tahání lana, nebo provazového žebříku je efektivní téměř výlučně u listnatých stromů (a obvykle ještě když jsou bez as. aparatu), u jehličnanů, zvláště v lesních porostech, je tato metoda většinou neúspěšná, riziková a NEEFEKTIVNÍ.
Zdravím kolego ,pokud tě tak můžu oslovit.
Podle tvýho článku jsem usoudil ,že
problematiku výstupu máš zmáknutou
a nepotřebuješ se učit nic novýho ,co bys
ještě neznal. Jenom jsem to postupný
přehazování lana vyměnil za jednorázový
vystřelení vrhacího váčku prakem do koruny
stromu.Na sestup pak používám osmu a slańák
i 30m .Při sběru semene(šišek)jedlí na podzim
v běžném lesním porostu(samozřejmě v tom
uznaném)používám klasický stupačky ,protože
po normálním chlupatým stromě to je postup
zcela běžný.Ještě mám vyzkoušený, že pokud
jsou stupačky řádně nabroušený tak kromě
malýho vpichu v kůře žádná jiná rána nezůstane
a v další sběračské sezoně není poznat na
který strom se vloni lezlo. V případě že
hroty jsou tupé jako pr...,tak po dřevě
kloužeme a pod nohou nám vznikají špony jako
od soustruhu a to vypadá přinejmenším dosti
nevkusně.
Este jedna otázečka. Jak se dostáváte na konce větví a nebo na samotnou špic, kde už Vás strom nemůže unést? Třeba když se sbírají šišky a podobně? Nějaká speciální technika? Rád bych věděl jak na to, pokud to není utajovaná zkušenost. Díky!:)
...ještě tak pro doplnění, nejsem arborista, ani stromolezení není součást mé práce. Lezení po stromech je jen jednou ze zálib, kterou s kamarádama provozujeme jednou za čas, když objevíme nějaký parádní strom z kterýho je báječný výhled, každej rok před Vánoci chodíme v noci pro pár snítek jmelí, které pak roznášíme kamarádům, milenkám a přítelkyním, občas stavíme lanové překážky, kde se stromolezení taky šikne, teď máme v plánu na jedný parádní borovici prumer kmenu cca 90 cm s rozložitou korunou uspořádat snídani, vytáhnout tam stůl, jídlo, rozvěsit houpací sítě... Tak asi takhle jsem na tom stromolezením.:)) Chtěl jsem jen poradit Kubovi jak na to. A ted se snažim získat další inspiraci, nápady a techniky jak se dostat nahoru, když to nejde tak jak jsem psal:)
Jestě jedna taková myšlenka... Myslim si, že tu padlo spousta zajímavych názorů a možná by stálo za to je dát dohromady, doplnit to o pár ilustrujících fotek a udělat instruktážní návod a dát jej na lezce do nejake rubriky,/Myslim, ze by to ocenilo spousta stromolezců začátečníků./ co Vy na to pánové?
Hurvinku, netreba delat na lezci stromolezeckou rubriku. Lepsi bude nechat vse pri starem, stromolezci - arboristi maji svuj web, svou organizaci a o stromoch toho nastesti vedi vic, nez jak se na ne dostat. Nic proti Tvy zalibe, spis proti tem profikum a jejich zarucenejm postupum. Lizt na strom se stupackama je proste prasarna, i kdyz rany nejsou velky, strom stoji spoustu energie se i s tema drobnejma dirama popasovat a ze je neefaktivni nahazovani oproti vystupu se smycema je komickej nazor. Jestli se k tomu jeste vratis Martine, Ondro, budte tu ve Friscu zdravy.
Já jsem viděl docela zajímavý způsob: první lano-odhadem cca 1-1,5m (podle kmene),s menšími oky na obou koncích. Do každého oka zastrčíš jednu nohu (botu) a kachním krokem se přikolébáš k palmě. Druhé lano je kruhová smyčka svázaná kolem stromu a kolem trupu (pod rameny)-je volnější aby se dala posouvat.
Pak se "prsní" lano posune podél kmene nahoru, opřeš se o něj zády, resp. zavěsíš se v něm. Skrčíš nohy a posuneš tím "nožní" lano výš a postavíš se v něm. Nožní lano je tak dlouhé aby obepínalo o něco víc než polovinu kmenu... Je to děsně jednoduchý a ty maníci takhle vypíďalkovali poměrně svižně. Akorát jsem to nevyzkoušel :-)))) Přeju pohodové sklízení kokosů.
Registrace
Metodika
lezec.cz
GPS a mapové aplikace