Ahoj, jedu na Pirin a Rilu a chci se zeptat, jak se zbavujete pasteveckých psů, kteří se vás právě rozhodli roztrhat. Podotýkám, že mě zajímá, jak reaguje člověk, který je sám (či samička) a nemůže se tudíž schovat za svého kolegu, jehož tímto psům nabízí
Ahojík všem.Po nějaké době jsem tady zase zavítala, abych se podívala jestli přibyli nějaké komentáře a byla jsem docela vykulená, jak se to rozrostlo a rozvinulo ve vášnivou debatu:D.Jinak ta 73 letá Bára nejsem já.Někdo se pod mym jmenem vydával.Ostatně
Zdarec, chtěl bych s přítelkyní vyrazit do Tater. Ona jěště horský lezení nezkoušela,tak bych ocenil typ na nějaké hezké cesty obtížnosti 4 - 6, s vyborhákovanými štandy, a ne přilíš krkolomným sestupem, s délkou do 400 m. Snad to není příliš náročné, sta
Poradte prosim. Jedeme na par dni do raxu castecne na feraty a castecne bych chtel do delsi steny. Vetsi steny tam vubec neznam. Moc me nelaka hollental, chtel bych kompaktni lezeni, sportovne odjisteny kolem 8. S nemcinou na bergsteig jsem si bohuzel vub
Zdravím. Mám jenom pár otázeček. Jsou ve Frankenjuře i nějaké vícedélky? Popřípadě jak to tam je s jištěním? A kolik tam v průměru stojí nocleh?
A Pododbné otázky ohledně Peilsteinu. Jak je to tam s jištěním ve vícedélkách? Kolik stojí nocleh? Jo
mrknete na tendle odkaz
http://www.hudy.cz/article.asp?nArticleID=3639 &nLanguageID=1
OLGA NOVÁKOVÁ
Výstupy v Alpách:
- Chan Tengri (7010m)
- Pik Korženevské (7106m)
ze sem ze zemaku maturoval jeste nic nezanm
Ahoj chtel bych zkusit naky pekny vicedelky v oblasti Raxalpe a okoli (myslim ze tam je hlavne Holentall a Schvabach - nebo tak nak). Cesty bych chtel tak 7-8 UIAA, at to nemusim dojistovat ( delsi vzdalenosti zkousnu, ale nechci to dojistovat) a aby to b
Zdarec, chtěl bych s přítelkyní vyrazit do Tater. Ona jěště horský lezení nezkoušela,tak bych ocenil typ na nějaké hezké cesty obtížnosti 4 - 6, s vyborhákovanými štandy, a ne přilíš krkolomným sestupem, s délkou do 400 m. Snad to není příliš náročné, stačí aspoň ty štandy:) Díky všem zkušeným tatrancům za typ.
Tak třeba Térynka: Šádek na Baraní rohy 4 (většina štandů na solidních skobách, zbytek dojistit), K Slnku na Malý Ledový 5 (borhákové štandy jsou poněkud stranou od štandů na skobách), Korosadowicz na Žltou stenu 5 (z mnoha skob se dá vybrat dobré, ale také je nutné dojištovat). Nebo Brnčalka: Weberovka na Malý Kežmarák 6 (dlouhá klasika). Nebo Zbojnička: Spišských vůdců na Ostrý 4 (spíš lehčí, sestup slaněním), Motyka na Širokou vežu 5 (rébus: najdi nástup). Atd...
Ony pětky-šestky určitě nejsou pro ty, kdo v horách ještě nelezli. Myslím, že přiměřené jsou trojkové hřebeny a pilíře. Ale když si o ně řekl... Už fakt, že někdo vyžaduje v Tatrách borhákové štandy, je tristní.
No, tady ses kamaráde trošku ťal vedle, když myslíš, že nelze v tatrách najít štandy mit Borhaken :) Trošku pokory, než začneš někoho posílat do holentalu. Před pár lety se přejistilo (štandy a i několika postupovými borháky) několik pěkných cest v ruzných dolinách. Ošarpance, Volovka, Ostrva, Hokejka... Co cesta, to perla, byl to velice záslužný projekt Vlada Tatarky. Když si kolega vybere kteroukoliv z těchhle cest, bude určo pochválen. Asi bych do googlu dal "přejištěné cety v tatrách" a ono mu z toho něco určitě vypadne...
Ona záslužnost je dost diskutabilní z dlouhodobého pohledu. Vlado Tatarka se na své dílo může už dívat jenom z nebe, ale je jasné, že vývoj lezení dlouhodobě směřuje jinam. K překonávání skalního terénu pouze vlastní silou, vlastním umem a s tím, že se skála nepoškozuje. Vždycky z tohoto směru nějaké generace odbočí, protože se lezci bojí, nemají technické prostředky, zapomenou na kořeny svého sportu a pod.. Následující generace se ale k čistotě zase vrátí. Takové výstřelky byly, když se v Himálaji odstřelovaly převisy, také když se nýtovalo v Alpách, přeskobovávaly se hákovačky v Tatrách a teď jsou to borháky na skalkách a plezír-výstupy ve středních horách. Z pohledu budoucí lezecké generace jsou vrtači barbaři. Kde lze jistit bez poškození skály, tam se nevrtají borháky.
Turku, ty ses zrovna vratil z budoucnosti, ze znas nahled budouci lezecke generace na vrtace? Navic srovnavat borhaky na standech (pokud zustanou jenom tam) s odstrelovanim previsu, docela silna kava. Ten clovek navic nic nevyzadoval, pouze se zeptal, takze by to chtelo trochu klidu nez zacnete moralizovat. Zatim je v Tatrach radove vic nezajistenych nez dojistenych cest...
Petříčku! 1) Napřed jsem doporučil pár cest, které znám. To snad oceníš, ne? Teprve pak jsem polemizoval s Horáčkem, který tvrdí, že Tatarkovo vrtání v Tatrách bylo záslužné. 2) Myslím, že jsem v minulém příspěvku jasně doložil, že technologické trendy v horolezectví byly vždy následující generací opuštěny a zároveň zesměšněny.
Kubo, měl bys publikovat nějaký článek na zahraničních webech a vysvětlit autorům moderních cest, kteří zřejmě zcela pomateni osazují i horské cesty nýtama, že jsou zcela mimo mísu ! a nebo si zajeď vyzkoušet nějakou pěknou odjištěnou horskou cestu z kategore Genussklettern a možná změníš svůj názor, že nejlepší začátky na horách jsou trojkové neodjištěné hřebínky !?
Nýtovači v Yosemitech si taky mysleli, jací nejsou borci. Arentinci co stříleli převisy si taky mysleli, že dělají dobrou věc. Sekáči stupů na saském písku si taky mysleli, že se tak má lézt. Vrtači genussových žebříků na vápně po borhácích si taky myslí, že jdou s duchem doby.
Kubo sorry, píšu tady jako anonym a ty se podepisuješ... to je pekny, ale to je tak všechno. Srovnavat projekt prejisteni tatranských cest se sekanim a odstřelovanim , kam jsi diskuzi zavlekl ty, je pičovina. K tomu se nemá cenu vyjadřovat. To "genusskleterei" jsem nakousl já, ale každý asi máme na mysli něco jinýho. Pořád si myslim, ze odjisteni 5-6kové plotny 10 nytama na délku, jak jsem potkal v Rakousku (jinde jsem moc nelez) neni zadna zrudnost, kterou budouci generace odsoudí. Ale vraťme se zpět na začátek a to byly borháky na štandech v Tatrach, resp. projekt V.T. Nemyslím, , že zrovna ty jsi kompetentní, abys tenhle projekt oznacoval za omyl, nebo kritizoval... No, kazdopadne hledal jsem ten původní článek, který vyšel kdysi v čas. Tatry a ejhle, je v archivu na webu Montany (č.3/2000). Celkem rad jsme si ho znova přečet, tobě bych to taky doporučoval. Čus.
1) Článek jsem kdysi četl. 2) Pár těch cest, co přejistil Tatarka, jsem lezl, některé ještě v původním stavu. Myslím, že ztratily mnoho ze své atmosféry (např. Weberovka, Hokejka, Kutta). 3) Vyjadřovat se budu k čemukoliv, co uznám za vhodné. 4) Několik rakouských a německých vyborhákovaných pohodovek jsem také lezl, většinou mezi 3-5. Ani to však není směr, kam by horolezectví do budoucna směřovalo. 5) Když jsme u té přesnosti: o genuss (plaisier) jsem se první zmínil v této diskusi já 11:58:50 10.09.2008
Tak akoze sory, ale ked pre teba stratili nejake cesty "atmosferu" tym ze tam dal niekto par borhakov aby aspon stand bol bezpecny, tak to neviem co mam pod tou "atmosferou" rozumiet a nechapem, preco sa vobec venujes lezeniu a vyjadrujes k niecomu co ma cosi s nim spolocne...
Předpokládám, že druhá část Tvého příspěvku je jen frenetické zvolání a rétorické cvičení v jednom - odpovím tedy jen na první část. Pod pojmem "atmosféra cesty" myslím něco jako celkový dojem. Už když do cesty nastupuješ a víš, kde jdou borháky, máš v nich pomyslné záchytné body. Nebojíš se, že bys musel vymýšlet štandy, nemáš obavy, že Ti to bude dlouho trvat, nemusíš si lámat hlavu s umístěním štandů. Při lezení nemusíš řešit, jestli délku zkrátíš, nebo prodloužíš, ony ty štandy Ti to přesně určí. Na štandu nemusíš promýšlet možné varianty pádu a jejich zachcení. Když lezeš, snižuje se díky vyborhákovaným štandům nutnost orientace ve stěně - prostě pořád lezeš, až dolezeš ke štandu, cvakneš se a dobereš spolulezce. Tím se Ti také psychicky rozděluje cesta na úseky od štandu ke štandu, kdežto když si musíš sám štandy budovat na vklíněncích, frieendech a smyčkách, lezeš prakticky pořád v menší či větší nejistotě. Za to máš ale bez borháků nahoře větší pocit zadostiučinění a prožil jsi větší dobrodružství. Posledním aspektem je ekologie. Je to jenom drobnost, ale když navrtáš skálu, už nikdy ji nevrátíš do původního stavu. To co se tady utvářelo miliardy let, zničíš jedním vrtnutím. Myslím, že více než v Tatrách je to samozřejmě znát v Severních Vápencových Alpách. Takové okolí Adámka pod Dachsteinem je sice pěkná tělocvična, ale dobrodružství je z přejištěných cest pryč.
Tvoj predpoklad je mylny - skutocne nechapem, preco vobec niekto lezie, ked mu dokaze narusit jeho zazitok vyskyt borhaka v stene. Liek je rovnaky ako na skalkach, ked si chces nieco dokazovat, necvakaj ho. Ze tento tvoj podivny pristup "lezenie ako dobrodruzstvo za podmienky absencie spolahliveho istenia" este siris na dalsich, to je smutne. Som mal stastie ze si nemal taky skazonosny vplyv aj na mna, kym som sa lezecky formoval :)
A dalej: "(...) Nebojíš se, že bys musel vymýšlet štandy, nemáš obavy, že Ti to bude dlouho trvat, nemusíš si lámat hlavu s umístěním štandů. Při lezení nemusíš řešit, jestli délku zkrátíš, nebo prodloužíš, ony ty štandy Ti to přesně určí. Na štandu nemusíš promýšlet možné varianty pádu a jejich zachcení. Když lezeš, snižuje se díky vyborhákovaným štandům nutnost orientace ve stěně - prostě pořád lezeš, až dolezeš ke štandu, cvakneš se a dobereš spolulezce."
Toto si nemohol mysliet vazne. Ono totiz zdaleka nie je iste, ci tie standy ponachadzas (prave v kuttovych platniach som bol svedkom velkych problemov s hladanim standu a nasledneho osudoveho zdrzania, ale to je iny pribeh) A dalej, aj ked na nastupe drzis v ruke topo cesty, orientovat sa podla neho v stene nie je ani nahodou take lahke ako sa snazis tvrdit, topo alebo aj slovny opis casto dokaze pomylit viac ako keby si tam bol len s holymi rukami a vlastnym rozumom. Cize ziadna "jistota borhaku" - to len v pripade, ze ta tadial uz niekto prevliekol a cestu poznas zminula.
1) Vlastní jištění může být spolehlivé stejně jako borháky. Jenom chce více času, zkušeností a fantazie. 2) Pokud nechceš podstupovat riziko, jdi na umělou stěnu.
1) sam si teraz odporujes. Potom totiz je rozdiel len v tom case.
2) riziko podstupujes ci tam borhaky su alebo nie su. Ja do hor nechodim liezt pre to riziko, ty mozno ano... Asi sa nepochopime, lebo sa z krasy hor a z lezenia tesim pre nieco uplne ine ako ty. Umelina ma nezaujala.
To mas samo pravdu, ale imho lepene standy to rovnovahu tolik neporusuji. Furt pak lezes celou delku po skobach a vlastnim a mas dost moznosti se vybat. Akorat ti nehrozi zriceni ze steny. Chapu ovsem obavu, ze to bude pokracovat, prida se borhacek do tezkych mist, sem tam do delky a mame tu severni vapencovy scheissgenusskleterai. Nicmene v Tatrach mas zatim nekolik malo vystandovanych oproti stovkach ponechanych...
Navyse borhak sa dava tam, kde je prihodne miesto na stand, ale nie su tam dobre moznosti cosi poriadne zalozit. Najdem ti v tatrach viacero pasazi, kde 30 m nedas nic, mozes mat vklinence frendy skoby.
A zrazu to uz je o mysleni, nie atmoske? :D
No dobře. V plotnách to ještě chápu, i když nesouhlasím, ale copak na Weberovce (komín odspoda až nahoru) nejsou všechny štandy na místech, kde se dá něco dobrého založit? Copak na Hokejce (spárokomín proložený kouty) nebyly štandy jistitelné vklíněnci a friendy? Copak na Štáflovce (položený terén) nejde hodit pár smyček?
Hokejka je zrovna iny pripad...nevyborkakoval ju V.T. ale P.J. a hlavnym ucelom nebol plezir ale moznost bezpecne sa dostat zo steny ked je nemecky rebrik lavinozny.
Borhaky su aj kvoli tomu ze v tych cestach je dost premavka a ked jedna dvojka caka na druhu aby zrusila stand a ona si tam mohla urobit svoj, tak je vhodne urobit tam borhaky co usetri vsetkym cas. A dalej, v tatrach aj prsi obcas, a ked utekas zo steny si za tie standy moc vdacny. No a ked sa prihodi uraz, tiez v takych vypatych situaciach si moc rad ze nemusis robit svoj stand ked si az tak nenavyberas kadial zraneneho spustis, a nemusis trpnut, ci ti vyjde material na vsetky zlanaky.
Opakujem, ked ti to nejak vadi, borhaky necvakaj, potom si mozes do dennicka napisat ze si to dal ako prvodobyvatel :D
Výše jsem psal o fyzické a psychické složce lezení. Takže s Tebou nemohu souhlasit. (Podobně se vyjadřuje i několik dalších diskutérů.) Pokud předem počítáš s jednoduchým sestupem pomocí borháků, ať už z jakýchkoliv důvodů, je cesta znehodnocená. Prostě je lehčí.
Najdem ti v tatrach borhakove standy len kusok od dokonalych prirodzenych moznosti. Nie som proti BH na standoch ked davaju zmysel, ale zdaleka nie vsetky take su.
vid hore (ano napr. J rebro Volia veza, ale to je cesta pre zaciatocnikov, casto tam byva jedna dvojka za druhou, a ked sa ucia fakt by nemali padnut dole cela dvojka uviazana na lane ked sa stand obcas nepodari :))
tam chodi horoskola a doplnili to tam zrejme oni - nad brncou dali viacero borhakov na miesta kam chodia s frekventantami. Keby tam ten borhak ako nebol, tak ta 2dlzkova trojka by mala pre teba inu hodnotu - by to bola tzv. vyzva? :))
Ano, cesta bez borháku měla vyšší hodnotu. I když je to "jenom" trojka. Jako nováček jsem ji v zimě lezl a potom jsem si ji vychutnal o mnoho let později i v létě.
To byla odpoved na to, ze jsou jen v mistech, kde se jinak neda. Coz tohle je takovy hodne vyrazny pripad.
No, jednou byla tahle cesta v ledove glazure a my to lezli bez macek a vyzva to docela byla. :-)
tak treba trochu aj rozlisovat co je cvicny teren, a co moze na pociatku 21. storocia v ramci lezenia v horach predstavovat dobrodruzstvo, vyzvu, state-of-the-art... Mam obavy ze za tym ale treba pocestovat trochu inde ako do tatier a do inych obtiaznosti ako III-V. Vsetko pod VIII pod 5000 mnm totiz tazko s trochou sudnosti povazovat za nieco co si dnes moze narokovat na Piolet dOr, a my normalni smrtelnici sme (povacsinou teda, vidim ze su aj vynimky) vdacni ked tie borhaky najdeme a mame sa na co spolahnut, lebo to lezenie v tatrach zdaleka nie je len o robeni standu a teda aj keby na kazdu dlzku bolo dalsich 5 erarnych postupovych isteni nic proti mat nebudem - ked budes z kopca dolu prv nez bez borhakov, mozes ist do dalsej cesty a preliezt ju v case co si usetril. Ak ta to tak nebavi, necvakaj to co ti vadi, ja to cvakam a bavi ma to aj tak.
Tohle není debata o Zlatém cepínu, ale o normálních cestách pro normální lidi. Dobrodružství každý prožívá jinak a jinde. Ty třeba bivakuješ na Batizáku, já si lezu pětky po vlastním jištění a Dag bruslí v namrzlé trojce. Každému nechej jeho volbu. Tu volbu bych nechal i bez borhákových štandů minimálně tam, kde nikdy nebyly.
Ked tam borhak je, tak mas volbu, ci ho cvaknes alebo nie. Ked tam brohak nie je, tak volbu nemas. Ak ho tam potrebujes, tak tam tym padom nemozes ist.
Myslel jsem, že taková stupidita byla již vyřešená v mnoha předchozích diskusích tady na Lezci. Takže jen krátce: charakter cesty se zcela mění, když máš možnost cvaknout BH. I kdybys ho necvakal, tak je všechno jinak.
Ano, na mnoha skalkách lezu po vlastním jištění. A dost mi vadí, že v některých oblastech je vedle jasných spár s možností výborného zajištění natlučený BH nebo nýt.
Horacku, niektore cesty sice sa skutocne pysia borhakovymi standami, ale druha vec je taky stand najst. Ak najdes kazdy, si dobry. My co nie sme taki dobri si so sebou nosime vsetko co treba aby som ten stand urobil aj sam.
No, hoši, nechtěl bych vyvolávat nějakou při, ale nedá mi to neeagovat. Je to blbost, co jste napsali, ikdyž vy zase se mnou nebudete souhlasit, tož vám to vysvětlím: souhlas, v zimě může být problém najít štand pod sněhem. Ale tady se bavíme o létě! A ty cesty jsou podle mýho názoru docela logický, pokud se uhneš ze směru, tak to poměrně brzo zjistíš! A jestli zabloudíš tak to nesouvisíí s tím, jestli jsou borháky na štandech - holt zaštanduje na vlastním , nebo se vrátíš, nebo budeš volat o pomoc, co já vím... Přeci nikdo neříkal, že si nemá brát nic na jištění!! A pro Kubu - pěkný asej, ale taky s prominutím blbost. Nesouhlasím s tím, že ten projekt odjištění je nějak kontroverzní. Proč ? sám výše doporučuješ cesty, kde jak píšeš, je plno skob - to mi teda není jasný, v čem je vyskobovaní cesty šetrnější, než odjištění borhákama? Krom toho,myslím, že mnohem dřív zmizí celý český písky, odlesní se (zbývající) tatranský svahy, než se nějak projeví poškození tatranských cest horolezeckou činností :) A že občas někde odletí lokr, to se mi nezdá relevantní, stejně by spadl...
Respektujem tvoj nazor, ale prosim ta, aj si niekedy liezol v tatrach, alebo v horach? To totiz nie je vyborhakovana cesta na skalke, kde mas o 2 metre dalsi pas borhakov. Teren je taky ze casto dovoluje postup roznou liniou a ten stand kludne o 3 metre minies a ani ho nebudes mat moznost vidiet. Niekedy si par metrov od borhaku a proste ho prehliadnes. Niekde ho minut nemozes, inde bez problemov.
A rozdiel skoba-borhak, tak to je snad jasne, na druhej strane zas do skoby nevidis a tak mozes len hadat kolko udrzi, tak by som sa na tie erarne skoby zas tak neodvolaval.
Milý M. - vyjadřuješ se kultivovaně, tak Ti odpovím (s Turkem ať se už za mě hádají jiní, zklamal mě. nebo spíš nezklamal :) A´t si pro mě za mě štanduje na vyrezlé skobce a borháky nechá být, aspoň tam dýl vydrží) . S tím cos napsal výše souhlasím, akorát si myslím, že jsem psal v podstatě to samý jinými slovy. Ale to je jedno. S pozdravem "kdo je připraven, není překvapen" Horáček.-
to co nějaký hovado předvedlo na hřebenu na ošarpance v nástupovém komínu, to je k zblití. Je to za tři a krom štandů tam ten vůl vyvrtal i postupové... to určitě není správná cesta. Naprosto souhlasím s Kubou, že cesty jako Weberovka či hokejka ztratily kvalitu hotovými štandy. To, že je to bezbečné je jedna věc, ale jak říkal Kuba, lidi lezou od štandu ke štandu, nezajímají se o počasí, kdykoliv přeci slaní... Prostě není to ono, ale občas je to fajn no.
Nojo, kdyz v ceste co znam narazim ma borhaky, jsem otravenej. Pokud zrovna neleje a nechci utect, to je pak mam rad. :-)
Ale trochu je mi lito, ze dneska uz malokdo zazije ten pocit, co jsem miloval. Lezes do neznama, nevis co bude, jen ze nekudy tudy nekdo uz lezl. Nevis jestli dolezes nekam, kde pujde udelat stand a nebo dojde na "opatne popolez". Bylo to vzrusujici, nekdy i trojka byla zazitek.
Dneska frci jine zazitky. No a co. V posledni dobe jsem lezl mimo cesty a vzruseni si take nasel. :-)
chyba je len tam, ze to "vzruseni" asi hladas v notoricky znamych cestach. Chod nieco co sa nechodi bezne a zazijes presne co hladas. Takych ciest je v tatrach este milion, kde borhak nehrozi a ani dlho hrozit nebude.
protože už jsem na těch horách taky něco polozil, musím se k této super debatě taky vyjádřit! tak postupně: to co psal kuba turek o zcela rozdílným postupu,taktice a myšlení v cestách s bh-štandy a v cestách bez nich je naprostá pravda, nejde než nesouhlasit, sám bych to nevyjádřil líp (příspěvek z 11.9. 8:43)! Myslím, že kouzlo horskýho lezení částečně spočívá právě v oné nejistotě a v s tím ruku v ruce jdoucím dobrodružství. Další věc ale je, jak vůbec můžeš hodnotit moderní nýtové horské cesty, když pak i přes dobrý odjištění lezeš 3-5 UIAA?! V takové klase jsou ty nýtové žebříky přehnaný, ale sedmičkové, osmičkové nebo i těžší rajbasy v Sev. váp. Alpách by se jinak vůbec nedaly lézt! A dodnes najdeš třeba v okolí Hochkoenigu spoustu klasik, kde potkáš sotva skobku. takže ani rakousko bych ještě úplně neodsuzoval, stačí pohledat cesty... co se týká otázky bh-štandů v tatrách, je jich tam zatím tak málo, že je třeba to hodnotit samostatně cestu od cesty. Např. možnost slanění Weberovkou zachrání v zimně, kdy je žebřík lavinézní, ještě mnoho životů! trojkový komín na ošarpance je skutečně zvěrstvo, na druhou stranu, pro nováčky ideální cesta na ozkoušení, i takových je třeba. a ti, kterým se to nelíbí, mají v tatrách neodjištěných trojkových komínů po kokot! ale třeba bh v cestách na volovce opodstatnění nemají, jsou tam cesty od 5 do 8 UIAA, a ty měli zůstat horským lezcům, kteří na to mají. teď je tam každej hezkej víkend fronta skalkařů, zatímco ostatní štíty zejí prázdnotou... cesty kolem brnčálky se taky hodně přejišťují, hlavně kvůli horoškolám, takže lehké cesty, ok. neodjištěných trojek bude v tatrách vždycky dostatek, každý si může vybrat. ale to že se objevují borháky zbytečně i v těžších cestách košér není. obecně je podle mne bh-štand v tatrách opodstatnitelný jen v otázce bezpečnějšího sestupu, takže štíty, z kterých je sestup problematický, by si asi zasloužily nějakou cestu s bh, jako slaňovací dráhu. pořád tam totiž zbyde ještě i fůra nepřejištěných cest! hore zdar!
Dovolím si dvě poznámky. Jednou souhlasím, jednou nesouhlasím. 1) Rozdělovat lehčí a těžší cesty ohledně jištění je nesmysl. Před pár lety byla pětková cesta ve Vápencových Alpách brána jako nadprůměrný výkon rekreačního horolezce, dneska je to standard a za pár let to bude rozlézačka. Osmičky dneska leze kdekdo. Takže nýtový žebřík ve dvojce je stejná blbost jako v devítce. Je to stejné jako s maglajzem - někdo má vrchol na trojkách, někdo na desítkách, a přesto se s ním nesmí lézt nikde na česko-saském písku. 2) Slaňovací pista je něco jiného než výstupová trasa. Proti borhákům na místech, kde se slaňuje při sestupu z vrcholu, nemám velké námitky. Myslím, že mají opodstatnějí i na těch trojkách (z hlediska lezeckého, etického i ochrany přírody) - třeba nástup na hřeben Žabího koně a sestup z něho na druhou stranu je vyřešený dobře (sestupují tamtudy všichni ze všech cest). Sestup z Lomničáku ferátou na Jordánku je taky dobrý (sestupuje tudy celá Západní Lomnice a navíc tudy vystupují turisti). Problém už mám ale třeba s Kuttovými plotnami. Kdyby tam nebyly borháky na štandech, sestupovalo by se klasicky přes Batizovské sedlo.
ved kto chce tadial zostupuje, hlavne ked sa chces pozriet aj na vrcholy batizaku. Ale uz som tam kvoli tomu aj neplanovane nocoval, a tiez vidavam partie ktore podozrivo skoro schadzaju tadial dole vravoravou schodzou na pokraji sil - cize asi som nebol sam.
mily M., ked chces liezt v horach, musis trochu aj potrenovat chodzu a lezenie, aby si nechodil vravoravou chôdzou. batizak uplne v pohode, ako pokrocilejsi zaciatocnici pred 30 rokmi kuttove platne, vystup na vrchol, zostup do sedla, zjazd po snehu, a este kopec casu na dalsie zabavky
Ja se notoricky znamym cestam vyhybal vzdycky. Ale pokud chci neco lehkeho a nechci moc daleko z Brncaly a zajdu na Zeruchy, Kozi, tak tam nevyborhakovnych uz neni nijak moc. No, ted mi napadaji tri.
Spis jsem chtel rict, ze trvanim na odjistenych cetach lide o neco prichazi. V Tatrach borhaku moc neni. Ale z meho pohledu pametnika jich pribyva obrovskym fofrem. A tenhle postup je jen jednosmerny. Pouze pribyvaji a ty "volne" tim padem ubyvaji.
Mozno si ty o nieco prisiel, ale mnozstvo ludi tym moznost v tatrach liezt ziskalo. Dokazom su prave kazdy pekny vikend "zastupy" (no oni to az take zastupy zas nie su) pod voliou vezou. Kto chce ist inde ma kopu moznosti, ako sa tu spomenulo. A kto chce opakujem nemusi tie borhaky cvakat.
OK, maji co chteji. Ale nesouhlasim, ze reseni je necvakat. Ta cesta je proste jina. Mnoho lidi to tak citi a je to pro ne problem, mnoho to tak zase neciti. Muzeme vrsit argumety, ale je to hlavne ten pocit. Jenom pocit. Jenze pro ty pocity lezeme.
Preco sa robis ze to nechapes? Jednoducho sa citia bezpecnejsie, nepovazuju sa za az takych extra lezcov a teda vitaju ze niekto cestu odistil (teda to je silne slovo - len porobil standy) Dokaz ze to tak funguje je prave ta volia veza.
Aha, takže jim to nikdo nezakázal. Jednoduše jsou trochu líní, trochu bázliví, trochu horolezecky nedovzdělaní. Díky nim tedy přicházejí všichni ostatní o své zážitky. Z hlediska lezecké historie i budoucnosti jsou také trochu směšní. Navrhuji, aby vylezli pár lehčích cest, zakládali jištění a pak se vrhli do těžších. Je to jednoduché, ale chce to chtít.
Vsichni ostatni? Skor bude ten pomer naopak, skor mozno len ty to tak vidis, a ta vacsina s borhakmi take eticko-dusevne problemy nema. Skor to totiz bude tak, ze my na Slovensku mame v spravach kazdu chvilu nejaku zachrannu akciu HZS niekedy len so zranenymi, niekedy s obetami na zivotoch, a mame tak nejak prirodzeny respekt pred horami. Vy spoza zapadnej hranice ste naopak u nas povestni tym ze vam take cosi v mnohych pripadoch chyba. V Praze si mozno hrdina ked vylezies nieco za IV a nie je to odistene, a nula, ked tam boli borhaky, u nas to nastastie tak nefunguje.
Mily M.,
co uz s tebou? Akakolvek odpoved je zbytocna. Zda sa, ze v tejto diskusii si povestny tym, ze si ako ten (*****)z toho vtipu o Vodrazkovi a Kocisovi.
Dosli argumenty, tak musis pokracovat vyrazmi ktore treba vyhviezdickovat? Neviem ale preco, ved na teba som nereagoval.
PS ten vtip nepoznam a ani ma to netrapi.
Ona logicky vlastne ani ferata nevadi, tu oferatovanou cestu lze lezt take tak, ze necvkam ty draty, lze ji lezt se zakladanim vlastniho. I jako free solo. Ale proste to nejak neni ono.
Navic je tam vic lidi, je to uklouzanejsi.
Od te hole skaly k ferate jsou ty mezistupne (borhaky na standech, borhaky postupove...). Ktere umozni vic lidem tam jit. A nektere lidi to zase vyzene.
Ale necvakat jde opravdu i klasickou feratu. :-)
Im Zusammenhang mit der Sanierungs-Diskussion haben sich die Südtiroler Bergführer aufgemacht, einen Schlüssel zur Bewertung der Ernsthaftigkeit alpiner Routen in den Dolomiten zu finden. Ihre grundsätzlichen Überlegungen hierzu sowie die daraus entstandene E-Skala wird auf den nachfolgenden Seiten dokumentiert. Am Beispiel unseres "Kletterführers Dolomiten" (Bergverlag Rother, 1998) wurde eine ganze Reihe von Routen von den Südtirolern mit einer E-Bewertung versehen. Diese nützliche Vorschlagsliste ist als Skizze beigefügt.
su to cesty pre uctievateľov kvalitných, osadených nitov, pre ktorých je dieškovsko-kollerovsko-sekajovská rovnováha medzi fyzickým a psychickým výkonom prázdnym rečníckym obratom.
o tom hovoria aj tie nemecke texty
Je to tak. Jsou to cesty pro ne.
A nejsou to cesty pro ty, pro ktery to neni je recnicky obrat. Nesouhlasim jen s tim, ze cesta muze mit charakter nejitene cesty, zaroven jistene, treba i ferraty, ze jen zalezi na tom, co si vsechno cvaknu, jakej si predvolim lavel.
Der Verband der Südtiroler Berg- und Skiführer spricht sich – im Gegensatz zum internationalen Trend – gegen weitere Sanierungen klassischer Routen aus. Der Alpenverein Südtirol unterstützt diese Haltung der Bergführer.
Mit dieser Überzeugung stoßen sie – neben Unterstützung und Rückhalt – auch auf viel Ablehnung und Skepsis. Um zum gegenseitigen Verständnis beizutragen und über den aktuellen Stand der Dinge zu informieren, möchten wir hier – im Sinne einer konstruktiven Wertediskussion – den Südtiroler Bergführern die Möglichkeit geben, die Überlegungen und Denkanstöße, welche ihrer Entscheidung vorhergegangen sind, näher zu erläutern.
Den nachfolgenden Text der Südtiroler Bergführer-Gespräche zu diesem Thema möchten wir deshalb ungekürzt wiedergeben.
Einführung der E(rnsthaftigkeits)-Bewertung von alpinen Kletterrouten
Der "Weg durch den Fisch"(IX-) an der Marmolada Südwand ist schon längst nicht mehr das Maß aller Dinge, möchte man meinen, wenn man sämtliche Neuauflagen bzw. Neuerscheinungen von Kletterführern durchblättert. Daß dem nicht so ist, bemerkt man erst dann, wenn man einige Meter oberhalb der letzten Sicherung steht und sich wie gelähmt weder vor, noch zurück wagt. Schließlich kann man es doch viel billiger haben. Ausgerüstet mit 10 Expresschlingen, am späten Vormittag und mit brummendem Schädel gemütlich zum Einstieg der "Skotonata Galactica"(IX+) an der Scotoni Südwestwand wandern, um dort dann eine vermeintlich schwierigere Route hochzuturnen. Falls man den folgenden Griff nicht finden oder was öfter vorkommt nicht halten kann, so bleibt immer noch ein blitzender Bohrhaken, an welchem man sich halten, sichern und hochziehen kann. Die Durchsteigung dieser Route ist nie gefährdet, der Erfolg garantiert. Niemals stellen diese beiden Kletterrouten an den Kletterer dieselben Anforderungen.
Die gängige Schwierigkeitsbewertung nach der UIAA-Skala berücksichtigt nur die klettertechnisch schwierigste Stelle, nicht aber die psychische Anforderung an den Kletterer, welche jedoch eine wesentliche Rolle spielt. Diese Tatsache verfälscht in fataler Weise den wahren Wert einer Kletterroute.
Dadurch verlieren großartige Routen, welche in herkömmlicher Weise, mit geringsten Einsatz von technischen Mitteln und höchsten Einsatz an Kletterkönnen und Eigenverantwortung eröffnet werden, bei denen auch ein kalkulierbares Risiko akzeptiert wird, gewaltig an Wert. Um dies zu ändern, schlagen die Südtiroler Bergführer die Einführung einer E(rnsthaftigkeits)-Bewertung vor, welche die alpinen Kletterrouten ins "rechte" Licht rückt und den moralischen Anspruch der Routen kennzeichnet.
Ja v horach lezu celkem casto...ale prítelka se dost bojí, tak jí to nechci znechutit.A nevim co je na vyborhakovanejch standech tristniho...to je spis pripominka tomu kdo to prejistoval.
cokoli z jihu na širokou (jeden nebo druhej motyka, hudský-mašek), ostrý štít, cokoli z jihu na černej štít (kromě komínů), cokoli z jihu na volovku. sice si o slunečném víkendu krapet vystojíš frontu, ale skoro všechno ostatní v tatrách (samozřejmě kromě ošarpanců, západní lomnice a jižního kežmaráku) jsou víceméně lámavé hnusoby.
zkus to kolem popradskýho plesa, dejte si štáflovku na voliu vežu (5-, 180m, borháky na štandech), potom plška na ošarpance (6-, 120m, bh na štandech). jo a stanislawski s variantou puškáše na voliu vežu (5, 200m, bh na štandech). Myslím, že když holka nikdy v horách nelezla, nebude to takovej šok jak třeba weberovka. Jde o cesty v prosluněných jižních stěnách v super skále, na začátek ideál! druhou možností je brnčálka: na Vých. Žeruchu Kniha (5, 150m, bh na št.), Fehér-Lehotský na Kozí (5, 200m, bh na št.), Puškáš na Černý štít (5+, 200m, bh na št.). Ale myslím, že to Popradský bude vhodnější, ty cesty tam jsou i hezčí. hodně zdaru!
Zdarec, nenech se rozhodit místy zbytečnými komentáři jdoucími na samé jádro lezcova etického principu. Já tady podobně jako ty žádal info o pěknějch cestách v tatrách letos na začátku léta. Z tipů co přišly jsme nakonec vybrali Štáflovku na Volovku (moc pěkné, lehké) a Puškáše na Ošarpance (RP 7, klíč se dá v klidu háknout, ale taková oddychovka jako Štáflovka to není). Jinak slečnu by ale na rozlez mohl bavit J pilíř na Volovku (III - to je lezeckoturisticky a krajinově vděčné). Druhá věc je ta, že když ji vezmeš na Popradský, odkud se na výše zmíněné cíle chodí, tak tě asi bude proklínat za nástupy a večerní nekonečný sestupy z5 na chatu..
Ahojte, nechce se mi zakládat další vlíkno, ale poradili byste mi, co lézt v Tatrách tak do IV (na skalkách lezem VI na prvním) a na jakou chatu nejlépe jet (mysleno tak, kde je nejvic fajn cest) ? Po víkendu jedeme se spolulezcem poprvé do Tater, tak nechceme divočit, ale zkušeností je dost...díky
Ako prvy kontakt s tatrami kazdemu odporucam tieto tri cesty: Zabi kon vychodny hreben III, juzne rebro na Voli vezu III a hreben Osarpancov III. Idealne aj v tomto poradi. Na prve dve je vyhodny nastup z chaty pod Rysmi, na Osarpance zase z hotela pri Popradskom plese, ale odtial sa da dostat aj k tym prvym dvom. Ked povyliezate toto, mate kopu dalsich moznosti.
Registrace
Metodika
lezec.cz
GPS a mapové aplikace