Čau lidi, jak byste mi doporučili označit polovinu lana? Jak jsem někde četl, lepící pásky nejsou doporučeny, protože lepidlo v nich je prej k lanům docela agresivní. S různejma fixama to bude asi podobny. Tak jak označit půlku, aby lano nemělo o pár norm
Tak si to pěkně všechno ujasníme. Stále se snažím všechny ty styly a pastyly rozlišovat, ale říkám, že na to leckde pečou a pro zjednodušení používají jen OS a RP. Nechci na Lezci dělat nějakého policajta. Samotného mě zaskočilo, že se toho vynořilo tolik
Chcel by som vediet, ako sa spravne navazuje na dvojite lano, tzv. dvojicky. Mam 2 moznosti - bud viazat do osmickoveho uzla sucasne obidva pramene, alebo urobit 2 samostatne uzly. Poradi mi niekto? A ako je to pri polovicnych lanach? Za info vopred dakuj
sem se kouknul jak Petr Resch se teď vrhnul na zapisování cest do databáze, a všiml jsem si, že jako autora cesty Pulp Fiction uvedl M. Tomana. On není autorem cesty, je prvním, kdo cestu přelezl RP, autorem je samozřejmě Špek, který cestu udělal podle pl
mahenova 8, zastavka u zvonu (2. od andela, hned doprava za rohem), tak 3 metry vysoka se stropem, 60 kc/2 hodiny, otviracka do 22 (so-ne do 20),skromnej bufet (barevny vody, gambac, mozna nejaky susenky) byl jsem se tam podivat v nedeli kolem pul sesty,
sem se kouknul jak Petr Resch se teď vrhnul na zapisování cest do databáze, a všiml jsem si, že jako autora cesty Pulp Fiction uvedl M. Tomana. On není autorem cesty, je prvním, kdo cestu přelezl RP, autorem je samozřejmě Špek, který cestu udělal podle platných pravidel (AF, odspodu). Jistě, z hlediska "sportovního" má větší hodnotu RP, ale potom to můžeme brát dogmaticky a můžeme začít blbnout na kvadrát, potom by autorem normálky na smítkárnu v Prachově nebyl Smítka ale Koťátko (a pak by se najednou zjistilo že vlastně odsedl u kruhu a autorem by najednou byl někdo ještě úplně jinej). Vždyť i na srbsku se u dávných hákovaček uvádí autor, první čistý (AF) přelez a první RP. Můžeme začít natolik blbnout, že začneme po vzoru nějakej cizokrajnejch sportsmenů tvrdit, že první RP lezec může cestu přejmenovat.
OK, tyto nové zvyky asi patří především do nově objevených a zejména do bouldrových oblastí, patří asi tam, kde je zvykem dělat cesty shora, ale domnívám se, že na písek prostě nepatří, a že autorem zůstane ten, kdo cestu vylezl jako první odspoda nahoru, a to třeba i se stavěním.
Naprostej souhlas Lukášem, přesunovat autorství cesty na prvniho RP přelezce je blbost. RP je sice hodnotnější styl přelezu ale to s autorstvím nesouvisí, Free solo je například ještě hodnotnější.
Lukasi ja uznavam take jako prvovystupce toho, kdo cestu skutecne udelal, kdo vytycil cestu smerem, kde nic nebylo, i kdyz rada techto vystupu je pochybne sportovni kvality, je z nich totiz casto citit snaha dostat se na vrchol za kazdou cenu, za pouziti vsech technickych prostredku. To co zminujes, neni myslim zadny problem. Proste se nekde prohodi autor a prvni cisty prelez se napise do poznamky. Proto je zrizena v databazi cest kolonka pro tyto udaje. Tak se neostychej a u cest, u kterych to vis, to tam vytmav.
I když má z dnešního hlediska řada výstupů nízkou sportovní hodnoru, je třeba se na ně dívat v kontextu doby, kdy vznikly. Někdy to jsou věci, které se měly nechat pro budoucí generace, ale to je stále stejný problém - někteří prvovýstupci dělají cesty za každou cenu a kradou problémy budoucím generacím.
Jindy to jsou věci dělané v souladu s dobovými zvyklostmi, které se časem překonaly. Když dnes lezu Paradentózu nebo Zepelíny, řílám si proč se to tenkrát lezlo po skobách. Jenže tenkrát se lezení po skobách považovalo za normální styl - že je to jako tak těžké, že už to nejde lézt volně a nastoupily skoby.
Pamatuju si celkem živě, jak mi tenkrát připadalo těžké pověsit žebříček na Paradentóze do skoby pod kruhem. Teprve později přicházel trend volného lezení a změnila se filosofie - buď vylezu volně, nebo nelezu. Tenkrát byly podstatně horší boty, nebyl propracovaný tréning a tak podobně. Zkus si někdy pro tu legraci vzít o tři čísla menší bačkory s mechovkou a vylez v tom něco :-))
Myslím si, že by se měl respaktovat vývoj a historie, protože nebýt předchůdců, nebyli by ani následovníci.
Co se tyce autorstvi cest tak urcite souhlasim s vami.Ale musim se zastat Petra.Ono vypracovani noveho pruvodce neni nic jednoducheho a je zavysle na prisunu informaci.A take neni to nic levneho.Myslim ze tuto problematiku Petr bere trochu jinak a myslim ze pro nej je prioritou udat hlavne ty nejdulezitejsi udaje do pruvodce.Pokud ma informace podrobnejsi tak je urcite zada.Myslim ze Petr tomu obetuje opravdu hodne a spise by jsme mu meli pomoci nez ho napadat.Takze pokud mate nejake informace ohledne cest a lezeckych oblasti tak mu to napiste a nebo to zapiste do databaze cest.I vyhlasene svetove oblasti maji mezery v pruvodcich a nejsou v nich vzdy uvadeny veskere informace.Napriklad nove vydani pruvodce do Frankošky.
Komare, jedna věc jsou drobné mezery, které se najdou vždy a všude, a druhá věc je se na autory zcela programově vyprdnout. Pokud se nedostatku informací týká, tak na Srbsko je v předchozím Žákově průvodci 90 procent všech aktuálních údajů, na Svatého Jana má zcela aktuální údaje Pletánek ve svém průvodčíku a kromě toho v Jánu bydlí, takže není problém za ním zaskočit. Kromě toho má jako správce oblasti k dispozici údaje ze stěnových knih, které by měl vyměňovat (i když na Blážině cestě je už tak nejmíň dva roky úplně popsaná) a autoři by mu měli hlásit prvovýstupy.
Petr Resch to vyřešil po Arcovsku - vynechal vše a do úvodu napsal autory těch nejtěžších cest, které jsou shodou okolností většinou jeho a to mu zřejmě stačilo. On ten průvodce je stejně asi ta nejnekvalitnější průvodcovká kniha na trhu, pokud pominu různé Algenova typu. Špatná grafická úprava, blbá knihařina (to je chyba tiskárny, ale jako uživatel hodnotím průvodce jako celek), vynechaní autoři, nelogický výběr oblastí, příliš malé obrázky. Jediné, co tam je dobré jsou obrázky stěn.
V porovnání s průvodci třeba na Ádr nebo hruboskalsko je to amatéřina.
zrovna Algenovské průvodce mi moc nevadí, je na tom vidět taková milá amatérská práce, naťukaný v téšestsetdvojce, xeroxovaný, kroužková vazba. Takový že si je každý jistej, že právě tohoto kousku se sám mistr vlastnoručně dotýkal rukama mozolnatejma od kladiva.
Když je ovšem mizerná grafika textu v průvodci, kde nechybí několik celostránkovejch barevnejch fotek, tak to už nepotěší.
Ti krásné pískařské průvodčíky jsou vlastně takovou nádhernou sassko-českou špecialitou, jediný, v čem pokulhávají hejtmánkovci je kvalita papíru, Natur-berg Verlag v Drážďanech tiskne férmany na tenoučkej křídovej papír, kterej se rukama zamatlanejma ze spár hned tak neumastí.
Mně v té odpovědi vypadlo slovíčko - samizdaty typu Algena. Na ty platí jiná měřítka. Mám na mysli normální knihy. Se saskými průvodci by se těžko měřily i ty Hejtmánkovy knihy, i když jsou profesionálně slušně udělané. Na tom saském průvodci (myslím ty v pružných plastových deskách od Dietmara Heinickeho a kolektivu) se mi líbí, že to není jen suchý průvodce, ale že tam jsou i různé zajímavé "příhody z natáčení" a třeba i fotky zápisů z vrcholových knih a podobně. Třeba je tam zobrazen Hudečkův zápis "Ende einer Legende" na Rauschenstein, kde je sladké jak neuměl správně německy zapsat Hexentanz, do kterého to nakonec vede.
komáre, otevíráš další problém, který je můj oblíbený a často o něm melu. přiznávám, že jsem dost lenivý a žádného průvodce jsem nikdy nesesmolil a nevydal. Ale k věci. je dobré, že tady opět zaznělo: myslíme si, že údaje o prvovýstupcích a prvovýstupech do průvodců patří. A je nás hodně.
a k tomu že by bylo problém informace shromáždit: většina se dá opsat ze starších průvodců. kolik vzniká ročně na srbsku cest? dvacet?
Nevim, nakolik jsem diskusi pochopil dobre, ale bavime se o ceste, ktere byla mylna zapsana do inet. database - coz asi nelze uplne srovnavat s tistenym pruvodcem. Do databaze lze cokoliv anonymne napsat behem par vterin, coz muze zakonite vest k (doufam) neumyslnym chybam. Vyhodu jsou naopak aktualni komentare typu vylomeny chyt apod. Tisteny pruvodce vyzaduje samozrejme vice zodpovednosti. Navic zminovana cesta na Hrubici je v Hejtmankove pruvodci dostatecne propagovana - fotky atd. K temto pruvodcum nemam velkych vyhrad (jen mi chybi slanaky v nakresech). Je fakt, ze pruvodce na Srbsko je delany jinak, ale myslim, ze nelze moc srovnavat pruvodce primarne urceny na veze (pisek) a masivy (Srbsko) - je to dany charakterem cest.
Diky panove ze jste reagovali.Myslim ze je pred nami dlouhodobejsi problem ktery jiz dele trva.Samozrejme ze bych byl velice rad kdyby existovali pruvodce jak maji byt.Ale kazdy clovek ktery se snazi vydat nejakeho pruvodce tak ho vytvari dle vlastnich moznosti.Milu Pletanka dobre znam a vim ze Cesky kras ma velice dobre zmapovan.A muze podat maximum informaci.Myslim si ze to neni problem jedne oblasti ale vseobecny.Co se tyce Petra tak se mu zrejme jednalo o vydani aspon o nejakeho pruvodce podle ktereho se da aspon trochu lezt protoze pribylo spousta novych cest a chtel to zmapovat.Budme radi ze neco takoveho je a ze jsou nadsenci kteri do toho jdou.Treba az se bude pripravovat uplne novy pruvodce bude jeho pruvodcik jako dobry podklad pro nove vydani.Ale kdo dokaze dnes neco takoveho zpracovat na patricne urovni.Popravde moc takovych lidi neznam az na par vyjimek.
Komare, Pletankovy samizdaty tistene na laserovce maji mnohem vyssi informacni hodnotu, nez ten jako kniha se tvarici pruvodce od Resche. Reschuv pruvodce nemuze slouzit jako podklad pro zadne dalsi dilo, protoze neobsahuje autory cest. Cela ta situace je na prd, protoze ti, kdo by byli schopni udelat dobreho pruvodce nemaji Reschovy informace a Resch zase neumi delat pruvodce. Dokud se nespoji s nekym, kdo to umi, lepsi to nebude. Tim nemyslim jenom pisatele textu, ale i vydavatelskou firmu, protoze ta Reprografia Dobris to udelal hodne spatne. Po chvili pouzivani se z te "knihy" stane salat volnych listu.
Vyjadruji plnou podporu vsem, co se snazi neco udelat pro lezeni a to treba zrovna sestavovanim a vydavanim pruvodcu. Necinnych kritiku jsou vzdy davy, ale ty me najit cestu ve skalach nepomuzou. Radeji pruvodce bez autoru (s horsi grafikou, spatnou vazbou, ...) nez pochybovacne plane debaty bez konce a bez vysledku. Rozumim a souhlasim s argumenty pro uvadeni autorstvi, ale ne vzdy se proste vse povede.
To máš sice pravdu, že blbý průvodce je lepší než žádný, ale dobrý průvodce je lepší než špatný. A vydáním špatného se vlastně znemožní vydání toho dobrého, protože se trh už zaplní tím blbým, a kdyby se pak těsně potom vydal nějaký lepší, obchodně by mohl pohořet. Proto je lepší vydávat dobré průvodce a nesnažit se dělat věci, které neumím a domluvit se s těmi, kteří to umí, aby byl výsledek kvalitní.
Ano, opravdu se chci dozvědět, kdo vzal skoby a kladivo a vytýčil onu linii. Opravdu mě strašně zajímá, kdo to navrtal shora a kdo dal 1.RP. Pro většinu lezců jsou to nepodstatné informace. Nejsme na tom hnusnym písku, kde znalost autora cesty někdy rozhoduje o bytí a nebytí, nebo blití? Jestli chce někdo dělat dobré průvodce na vápno, mrkněte na kopii italského průvodce na Ceredo, co jí vydal Šťáva. Z grafických symbolů se dozvím vše potřebné, délka cesty, sklon, naznačení problému - boulder, síla, vytrvalost a hodnocení, jestli je hnusná nebo pěkná. To my jméno autora a někdy i pohled na cestu nikdy nepoví. Vivat Algena!
Fery, souhlasim s tím, že pro lezení samotné stačí informace, které uvádíš. Jenže pak se ty skály degradují na tělocvičnu bez ducha a historie. Jestli to tak chceš ty, já ne.
Duchy nech spát a historie? Tu když zapomeneme, tak se bude opakovat. Tak jo, vyhrál jsi, 1.hákovače uvádět, stejně jako prvního skutečného přelezce. Aha, on mu vlastně ten hákovač připravil jištění, asi díky nadčasovému myšlení. Ale také připravil o radost navrtávače z háčků. O etice ať si diskutují jiní, vivat tělocvičny bez ducha a historie, třeba Ceredo nebo Massone! Není nad pádlovačky po chytech v řádném záklonu. A co Toman, měl maglajz?
Co sem Vám udělal, že musim s Váma žít... Opravdu si myslíte, že prvovýstupy páchané v dobách bouřlivých mají nízkou sportovní hodnotu. Lezení v rozlámaném převisu, spolulezec neustale pod kamennou palbou, skobka kdes nedýchal a pocit úlevy, dyž se to povedlo.Díky tomu jednou přišel den, že se cesta dočkala volného přelezu.A nevim zda jmenovaný junák vydal tolik energie jako prvolezci.Zdá se mi, že by některým z Vás, místo visu za malík, prospěla dobrá kniha, třeba Švejk, Hašek je dobrej...Příjemné odpoledne přeje amatérský výrobce samizdatových průvodců, osazovač nekvalitního jištění, polykač kouře z portorik,samozvaný kontrolor lihovaru v Jindřichově Hradci, bývalá ozdoba nevázaných večírků,stabilní zvyšovač prémií stáčírny Gambrinus,vzorový příklad toho,co tělo vydrží ALGENA
no vida a máte to i s životopisem
Registrace
Metodika
lezec.cz
GPS a mapové aplikace