Dvě holčiny,patřící zřejmě do okruhu Lenky Trnkové -Černé,které v sobotu 26.6.zapoměly pod Cosa Nostrou v Labáku cinch a karábku se můžou o nalezené jistítko přihlásit u Raďouse.Čus!
ahoj.nevite nekdo prosim,jaka je aktualni situace s cestovnim pojistenim na slovensko?je nutne se na bezny prechod nizkych tater pojistovat,nebo je to pro bezne zakroky jiz smluvne podchyceno mezi sk a cr(v roce 2007 myslim bylo)?diky
Jedu v červenci na Bezengi. Slyšel jsem, že v okolí tábora je nějaké sportovní skalní lezení. Přijde mi to ideální na restday. Nikde jsem ale o tom nic nenašel. Máte někdo nějakého průvodce nebo odkaz na web? Díky moc
Ahoj chystám se na koupeni stanu,potřebuju velký a lehký,rozmýšlím se mezi hannah compact 3 a husky bright 4,máte někdo s nimi zkušenost? Hannah má 2950g ale šířku jen 185 a jednu předsín a ten od husky má 210cm šířku a 2 předsíně. Váží ale 3500g fa
Zdar, planuji lezt hokejku o prazdninach, nevite jak je odjistena? Cetl jsem, ze by tam meli byt nejake nove nyty, ale jak moc toho tam je, to nevim. Muzete doporucit, jaky matros se tam bude hodit. V tatrach uz jsem lezl, spis mi jde o to at netahnu zbyt
Ahoj, na webu ČHS Skalní oblasti ČR jsem k lezecké oblasti Černotín/Hluzov udělal "fotoprůvodce".
http://skaly.horosvaz.cz/skala /view_index_X1.asp?region_id=22
(odstraň mezeru)U každě cesty je foto včetně nákresu linie a jištění.
Ahoj chtěl jsem se vás zeptat jaká obtížnost cest se používa na Mistrovství republiky na obtížnost např. kvalifikace , semifinále a finále moc mě to zajímá.
vseobecne mechanicke cistice jsou na prd - nedokazi jit na uroven viru, ochrani te pouze pred bakteriemi a to jeste ne pred vsemi. Ty nejzakernejsi potvory jsou neskutecne mrnave.
My pouzivame standardne pripravek Aquasteril, cisti se s nim vetsina vody v CZ a nemuzeme si ho vynachvalit. Co je jeste podstatne, ze nezapacha a pokud se prida kapanku vice mineralizacni soli, tak je z vody velice osvezujici nakysla mineralka se spoustou mineralu. Takze nezli drahe hejblatko, doporucuji Aquasteril za par kacek, Czech made, spolehlivy a hlavne 100% ucinny. Jinak pro inspiraci muzes mrknout sem http://tinyurl.com/2d7ttp3 , to je z nasi ceste po Indii (odkaz jsem musel zkratit, je to kdyztak u me na netu).
Hodne peknych zazitku a bacha na giardisis labmlia v jidle.
Jo, taky znam, super vecicka, ale mnohem drazsi - ono tedy mezi nami, ted se v lekarne prodava Koloidni stribri za 300kc, sraci lzicka do 1l vody a je posekano, ale kdyz jsme tam jeli my, tak aquasteril vychazel cca 30h/1 litr = pro nas, v te dobe (no ono i ted) socky prijatelna cena :)
Čau, překopírovávám sem mou krátkou seminárku, kterou jsem na toto téma stvořil ještě za dob mých studií na medicíně:
Úprava vody v polních podmínkách
V dnešní době nejčastěji ‚dobrovolně‘ při cestování do odlehlých, málo obývaných míst
Známky znečištění:
- různorodé, nejčastěji: zápach, přítomnost neobvyklého zákalu vody, řas, dále neobvyklé barvy, chuti, pachu nebo pěny
- nepřítomnost těchto známek nedává přitom jistotu, že k znečištění nedošlo, při čištění proto počítáme s horší variantou (neboť rozbor vody není k dispozici)
- riziko případné infekce je úměrné objemu, zkonzumované vody, koncentraci mikrobů v ní, účinnosti systému úpravy vody v daném regionu, klimatických poměrech apod.
- záleží též na virulenci mikroorganismů a obranyschopnosti makroorganismu
- mikroorganismy s nízkou infekční dávkou (vysoká virulence) jsou rizikové i při požití malého objemu vody, takže k onemocnění může dojít i při rekreačních vodních aktivitách nebo mytí a očistě
Postup při nouzové úpravě spotřebních dávek vody:
1) Není-li voda čirá , nutno odstranit zákal vody (neodstraní-li se větší zákal, bude voda odpudivá ze senzorického hlediska, problematická bude též chemická dezinfekce).
K tomu se dá použít:
a) filtrace přes mechanický filtr (nejlépe vlákninový nebo keramický), nebo alespoň
b) filtrace přes hustou látku, nebo alespoň
c) odstátí vody v nádobě + opatrné slití "čistého podílu" po usazení zákalu.
(V zahraničí jsou vyráběny též speciální tablety, které vedle chemické dezinfekce obsahují i
flokulační prostředek, který vede k snížení až odstranění zákalu. V současné době však není
žádný takový přípravek v ČR registrová n a distribuován.) Voda zbavená zákalu se potom dezinfikuje některým ze způsobů uvedených dále.
2) Dezinfekce vody:
a) Termická (tepelná) dezinfekce
- nejstarší prostředek dezinfekce
- drahá, technicky náročná, nepraktická k přípravě většího objemu vody, závislá na dostatečném zdroji energie v terénu
Účinnost:
- se vzrůstající teplotou vykazuje exponencionální účinek
- k destrukci infekčních, potenciálně patogenních agens teplota vody nemusí dosáhnout varu
- plně postačující je bod varu trvající 1 minutu a ponechání zakryté vody do vychladnutí
- tímto budou zničeny všechny vegetativní formy bakterií, viry, cysty prvoků a metazoa
- zničeny nejsou spory bakterií, které ale dle CDC (Atlanta, USA) obvykle nezpůsobují infekce a epidemie z vody
- ! s nadmořskou výškou klesá bod varu! – při nadm. výšce nad 2000m vařit 3 minuty
b) Filtrace
- fyzikální proces ovlivněný charakterem média, vody a průtokové rychlosti
- různé typy mechanických filtrů, často preparované stříbrem nebo jodem, event. doplněné aktivním uhlím
- kvalita filtrace je podmíněná velikostí pórů (0,2 – 0,4 μm), avšak další snižování velikosti pórů snižuje průtok a z praktického hlediska není možné
- nevýhodou je praktické využití, které je fyzicky náročné a připravené množství se pohybuje řádově v litrech
- filtrace je schopna odstranit bakterie (i spory), cysty prvoků, metazoa, ale nikoliv viry
c) Chemická filtrace
- tablety (např. Aquasteril)
- především chlorderiváty kyseliny izokyanurové (skoro stejná účinnost jak chlornany)
- neúčinná na cysty prvoků a zčásti i na sporulující bakterie
Závěr
- žádný postup není univerzální (mimo sterilizace, kterou ale v polních podmínkách nelze provést)
- nejspolehlivější z uvedených je var (spory nepředstavují riziko onemocnění)
- zcela bezpečný postup: 2 stupně (filtrace + halogeny/var)
Zdroje:
1) ‚Zdravotní nezávadnost individuálních dávek pitné vody‘, RNDr. J. Šašek, SZÚ, Praha, Zpravodaj ústředí monitoringu a centra hygieny životního prostředí, č.2, 2003
2) ‚Dezinfekce spotřebních dávek a individuálních zdrojů pitné vody za havarijních situací‘, MUDr. František Kožíšek, CSc., SZÚ, Praha, ve sborníku „Povodně 1997 – zkušenosti hygienické služby“, AHEM zvláštní číslo 1999, vydal Státní zdravotní ústav, Praha 1999; str. 92-99