Zdravím všechny. Chtěl bych se optat jestli by mi někdo dokázal poradit ohledně pokuty za vstup na Camino del rey (jižní Španělsko). Bývala tam cedule ohledně zákazu vstupu a pokuty 6000 euro. Ta už tam ale není. Dostal bych při případném chycení pokutu i
Ahoj. Jak je to s pevností PAD popruhů a proč se uvádí v jednotce daN? Něco jsem vyčetl, ovšem vůbec mi nedává smysl, proč má např. popruh 19mm deklarovanou pevnost 1600daN, když šitá smyce 20mm z PAD má pevnost 22kN? Matroš je přece stejný. Jde mi o to,
Ahoj. Jak je to s pevností PAD popruhů a proč se uvádí v jednotce daN? Něco jsem vyčetl, ovšem vůbec mi nedává smysl, proč má např. popruh 19mm deklarovanou pevnost 1600daN, když šitá smyce 20mm z PAD má pevnost 22kN? Matroš je přece stejný. Jde mi o to,
Ahoj, radi by sme v červenci vyrazili na Istriu a spojili to s lezenim. Nedari se mi najit adne konkretne informace nebo pruvodce. Dekuji za akukolvek radu :) Lucia
Jak je to se zajištěním na Richter Weg na Stadelwand a Stadelwandgrat a Akademiker v Höllentalu? Můžou si na to troufnout i slabší lezci? Případně můžete mi poradit jinou podobnou cestu tak za tři a pokud možno zajištěnou?
Díky
Ahoj. Jak je to s pevností PAD popruhů a proč se uvádí v jednotce daN? Něco jsem vyčetl, ovšem vůbec mi nedává smysl, proč má např. popruh 19mm deklarovanou pevnost 1600daN, když šitá smyce 20mm z PAD má pevnost 22kN? Matroš je přece stejný. Jde mi o to, že jsem koupil 4m 12mm popruhu s tím, že ho budu mít jako štandovací smyčku na vícedélkách, protože můžu podle situace měnit délku (občas je 120cm šitá málo, resp. úhel ramen smyce je příliš velký). Problém je v tom, že pevnost toho popruhu je 550daN = 5500N = sakra málo = potenciální průser. Nerad bych sebe nebo někoho jinýho poslal na neplánovaný výlet do doliny.
Možná proto, že u šité smyce je těch 22kN měřeno na napnutém oku (dva prameny), zatímco na metrážovém popruhu je to měřené jako pevnost jednoho pramene? A samozřejmě taky ještě záleží na síle toho popruhu.
To že má popruh 19 mm pevnost 1600 daN kN a šitka 20 mm pevnost 2200 daN mi smysl dává. Popruh je dutej, zatímco smyce je "plná".
Spíš mi nedává smysl, jaktože dutina 12 mm má pouhých 550 daN, když dutina o půlku širší (19 mm) najednou trojnásobek - celých 1600 daN. Je to tím, že nejslabší místa dutiny jsou (v příčným řezu) ohyby, takže čím je dutina užší, tím víc se neblahý vliv ohybů propaguje?
Každopádně 550 daN (bude to trochu víc, pokud budeš mít popruh nadvojato, ale zase ne dvakrát, protože uzel, rozklad sil v pavoukovi a opotřebení popruhu ti pevnost štandu zase srazej) mi přijde trochu málo na to, abys tím s rezervou pokryl ev. pád přímo do štandu. Možná jsem srab, ale na štand bych kupoval třípruhovej popruh.
Dolezes, udelas stand (lhostejno, zda ze skob, smyci, frendu, borhaku, nytu..), k tomu pripnes lodakem lano, misto pouhe odsedky. A pak si delku lana nastelujes, co je na tom nepochopitelneho?
Jeste me napada tohle: rekneme ze to ma (treba v pripade 3 pruhu plosarny) pevnost 2200, ale pokud to nemas sesite, tak to dohromady svazes. A uzel snizuje pevnost cca o ctvrtinu. No a mas tu tech 1500-1600. Je to jen napad, ale prijde mi to logicke?
Pokud to ma jako popruh 2200 a ty to svazes do smyce , tak smyce bude mit spis vic nez 2200 (je nadvojato). U sitejch smyc je 22 kN myslim ze pevnost siti. Popruh, ze kteryho je sita, je tripruh, cili nesesitej - najednoducho by mel 15 kN.
Když budeš číst pozorně, truhlíku, nebo budeš přemýšlet, lehce zjistíš, že sešitej popruh je popruh nadvakrát, to znamená že to jsou jakoby 2 popruhy a 2x 15 kN je 30 kN ale jelikož sešitej popruh nemá 30 kN ale jenom 22 kN, tak to vypadá že tech 22 KN je nejspíš pevnost toho švu (já bych osobně tipoval, že se tím trochu sichrujou proti nestejnoměrnýmu zatížení jednotlivej pramenů a navíc 22 kN je pevnost karabin a víc než dost na chycení jakýhokoliv pádu, takže není důvod udávat víc, i když nejspíš víc vydrží...)
pánové, popruhy se zkouší na dynamickou a statickou pevnost.Proto jiné označení.Dynamická označení daN, statická kN, má to jiné zatížení a jiný předpis zkoušky. Staticky - plynulé zatížení, dynamicky -dynamickým přikládáním síly.... Jsou na to normy atd..A je jasné když s tím cukám, že to vydrží méně. iv
"popruhy se zkouší na dynamickou a statickou pevnost" - velmi zajímavé! Žil jsem v domnění, že (ploché) popruhy a smyčky se zkoušejí jen staticky. I Schubert v třetím díle své "Bezpečnosti ..." mluví vždy jen o jedné normě (EN-565/UIAA-103 pro popruhy, EN-566/UIAA-104 pro smyčky) - str. 147,149 českého překladu. Můžeš citovat čísla těch norem, které máš na mysli?
To je teda pěkná blbost.
kN je kilonewton a daN je dekanewton.
Třeba Beal udává pevnost šitých smyček ve stejných daN jako pevnost metrážových popruhů.
A EN 565 (tapes) vyžaduje pevnost 5 kN za každý proužek, a hlavně testovací aparatura je úplně stejně statická, jako pro sešité smyčky.
Tak nic, truhlíku. Jestli nechápeš, že dva prameny (nebo dvě smyce) unesou víc než jeden pramen, je to tvůj problém; měl jsi dávat ve škole víc pozor. Jestli si myslíš, že kecám, zeptej se prvního jeřábníka, kterýho uvidíš, proč to jedno lano namotává několikrát kolem kladek, když potřebuje zvednout větší váhu
Musím se přiznat, že mi tenhle výrobek jako uplný terno nepřijde, protože ve srovnání s klasickým "pavoukem" z dyneemy
1) je popruh Edelridu zbytečně širokej,
2) se musí Edelrid do karabin vevazovat uzly,
3) ztrácí výhody rovnoměrného zatížení dvou bodů,
4) má přezku - prvek navíc, kterej se může ... ledacos,
5) je blbuvzdornější, tudíž se jeho koupí automaticky řadím mezi blby,
6) je pravda, že štelování délky se může hodit jak na štandu tak někdy i jako postupový.
1) problem, o kterem tu mluvime - tedy filipuv - to resi
2) mel bys vyhodit pocitac a zacit pracovat opet s kalkulackou - aby si o tobe nahodou nekdo nemyslel, ze jsi blb
To Pavelk: už se na to nemůžu koukat jak tu lidem motáš hlavy - píšeš tu o truhlíkách, o sčítání pramenů dvojtě a přitom jde stále o jeden pramen i když je to uzavřené oko "truhlíku". měl bys zajít za jeřábníkama, požádat je aby ti ukázali štítek z jednoho spansetu (neboli vazaku)které používají na uvazování břemen, kde je toto nákresem+ popiskem s tunama vysvětleno že to pochopíš i ty. Ale přestaň lidem říkat tyhle nesmysly nebo se akorát na základě toho něco stane!
Pro ostatní: šitá smyce má stále pevnost akorát toho popruhu pokud jí použijete standartně tak, že smyčku např 80cm procvaknete do karabiny a druhej konec taky. Sice vám vedou od jedné karabiny ke druhé prameny dva, ale kolik pramenů vám vede přes karabinu? Ano správně - jeden. Šití se používá pouze proto že jeho pevnost je vyšší než pevnost uzlu který je pevnostně velmi ztrátový.
Měl bys udělat pokus - vem nit a mincíř. Dej nit na jednoducho do karabiny a táhni za mincíř, zapamatuj si při jaké síle praskla. Pak to samé udělej s nití na dvojato (do "kolečka" jako šitá smysce). Ale bacha, možná zjistíš že jsi pako a plácáš tady blbosti ;-) - je to opravdu nosnost jeden pramen 1500 daN / dva prameny 2200 daN (bez ztráty pevnosti v ohybu a švu by to bylo 3000 daN.
to se mi dost nezdá: představ si jeden pramen lana, na kterej se pověsíš -působící síla je 100%, pokud ho přehodíš přes tyč a pověsíš se za oba konce, na každý půjde 50%, ale proti sobě, tzn. výsledná síla působící na lano bude imho stejná. (zanedbáme vlivy ohnutí, tření, natažení...)
Právě že ve dvou pramenech je 50% i v tom ohybu. 100% je síla působí na ukotvení. Síla je vektor. Asi to budeš muset vyzkoušet - na to pověšení vem špagát kterej unese 70-80% tvojí hmotnosti - najednoducho praskne, a pokud bys měl pravdu tak musí prasknout i nadvojato (jenže ono tě to unese ;-)
Doporucuju pocist si neco o tom http://www. singingrock.cz/Data/files/ Catalogues%202011/SR_Climbing_ 2011_CZ_150DPI.pdf (3 mezery) strana č.6 obrazky sou snad jasne
Připouštím, že je to trochu neintuitivní, proto ta plamenná diskuse. Nuže pokus: špagát o hmotnosti 1 kg na jedný straně přivážeš k pevnýmu bodu, na druhý straně budeš mít k jinýmu pevnýmu bodu přivázanou trhačku se siloměrem.
Začneš napínat silou 5 kN a siloměr ti ukáže 5 kN. Stejných 5 kN působí na bod ke kterýmu je přivázanej siloměr a podle zákona akce a reakce i na protilehlej bod. V jednu chvíli se provaz přetrhne, dejme tomu tehdy, když siloměr ukáže 22 kN (oba kotevní body jsou v tu chvíli namáhány silou 22 kN). Provaz má tu pevnost, kterou ukázal siloměr v okamžiku přetrhnutí (22 kN), přestože na něj působila na jedný straně akce 22 kN a na druhý straně reakce 22 kN, takže by se mohlo zdát, že je napínanej silou 44 kN. Nikoliv. Je napínanej silou 22 kN. Kdyby na provaz začala působit akce 22 kN která by neměla reakci, pak by vnitřní pnutí v provazu bylo (po zjednodušení) 0, zato by se provaz začal rozjíždět se zrychlením 22 km.s-2 ve směru působení síly.
Přesně tak. A teď si představ, že ten špagát, na kterej na jednom konci působí 22kN (v místě závěsu) a na druhym konci 22kN (tam kde visí trhačka) přes nějakou kulatinu ohneš, takže těch 22 kN z jednoho konce a 22 kN z druhýho konce najednou tahaj stejnym směrem. V tu chvíli ti na na oba konce lana půsoví v součtu 44 kN jedním směrem a špagát je nadvojito. Situace je to identická, jen je špagát v půlce ohnutej
Zastav se na první pumpě (to bude rychlejší a jednodušší, než honit jeřábníky) a mrkni na štítek od vázací kurty, tam to máš jasně nakreslený, 2500 daN najednoducho, 5000 daN nadvojito. Pořád ta jedna kurta. Nebo si udělej ten pokus s nitěma.
Nebo se mrkni na netu na tabulky výrobce vázacích popruhů. Píše se tam třeba: Vázací popruh PP20 tkaný (plochý)
Přímý závěs 1000 kg
Na smyčku 800 kg
Rovnoběžný (to je to nadvojito) 2000 kg
Najdeš to třeba na stránkách tedox.cz (jako PDF ke stažení)
Možná všichni kecaj, ale přijde mi to trochu nepravděpodobný a navíc jsem byl u jeřábu asi tisíckrát a viděl jsem to na vlastní oči, že to funguje tak nevim:)
1) Pokud má Filip problém s příliš velkým úhlem, tak jak mu pomůže 110 cm dlouhej zkracovatelnej Edelrid, když standard je mít s sebou nějaký 120ky obyč. smyce?
Pavlek a co takhle napsat že na dvojto neznamená upevnění "O" ale "U" pak je to totiž opravdu "na dvojto a výsledná nosnost je dvojtá. já totiž ty pevnostní spansety co používají jeřábníci běžně používám. takže přesně vím co je na těch štítcích nakresleno a napsáno.
Ale to je uplně to samý. Když je to do O, tak je to taky nadvojito a výsledná pevnost je taky dvojitá (plus penále za uzel/šití, ačkoliv, šití je možná dle UIAA normy stejně pevný jako sešívanej materiál, nevím).
Přesně tak, je jedno, jestli je to O nebo U, ten popruh je nadvojito. Nevím, jakej typ popruhů přesně používáš, pokud ale používáš sešitej popruh, tak tam nebude udávaná nosnost jednoho pramene, ale nosnost popruhu jako celku, stejně jako u šitý smyce.
Proč je u šitý smyce 22 kN a ne 30, když je to sešitej 15 kN popruh nevím, myslím, že šev není nejslabší místo. Asi to bude tím, že horolezecký vybavení se prostě navíc než 22 KN netestuje
...no konečně! konečně tu někdo po týdnu napsal chudákovi Filipovi že je to jedno ! Neřeš to a lez a lez. Stejně zjistíš, že musíš umět improvizovat a štand udělat z toho co zrovna máš (co ti zbylo) u sebe.
Tak to pozor! "O" a "U" není jedno, to jsou dvě rozdílné věci, zatímco pří "O" jde přes karabinu jeden pramen, při "U" ti jdou přes karabinu prameny dva!!! proto je tam dvojtá nosnost. "U" je pořád bráno se sešitou smyčkou a "U" je pořád kotvení dvou bodů proti sobě, dvojtá nosnost je právě proto, že v obou kotvících bodech jsou místo jednoho pramene vedeny dva, a jestli je to na jedné straně trubje, kde jsou dva prameny kousek od sebe, nebo parabina, kde jsou hned u sebe je jedno, ale důležitá je že na druhé straně není přes kotvící bod jeden pramen ale dva.
Tohle přeci není o tom kdo si uhádá svou pravdu, ale je trochu nebezpečný řikat lidem něco o dvojnásobný pevnosti když to tak není, pak si někdo veme repku, dá ji do smyčky a řekne si že má vlastně dvojtou pevnost což je blbost a dost nebezpečný, fakt se Pavlek radši někoho zeptej a nepleť lidem hlavy...
Ach jo... Slibuju, že píšu fak naposledy:)
Nehádám se o svou pravdu, jestli sis nevšim, jen jsem se snažil vysvětlit, jak je možný, že sešitej popruh je pevnější, než jednoduchej.
Dvojnásobnou pevnost při zavěšení do U mají mimochodem i vazáky s očkama na konci a tam v ohybu dole prochází jenom jeden pramen, mrkni se do nějakýho katalogu. Třeba na http://www.hydrocheck.cz/html/zvedaci_popruhy.shtml
Jak to chceš vysvětlit?
Udělal jsem si doma provizorní trhací stroj ze závěsný váhy a trhal jsem takovej špagátek, co se z něj paličkuje. Dopadlo to asi takhle:
Při trhu na jednoducho, vydržel provázek 5;5;5;6;5;6;5;5;6;4kg,
v průměru 5,2 kg
Svázanej do O vydržel 6;7;6;6;7;5;7;5;7;7 kg, v průměru 6,3 kg.
To nevypadalo úplně přesvědčivě, ale všimnul jsem si, že všechny provázky do O bez vyjímky, ruply v uzlu. tak jsem začal ještě trhat jednoduchý provázky , který byly svázaný uzlem. Výsledek byl 3;3;4;2;2;3;3;3;4 kg, všechny praskly v uzlu.
Průměr 3,1
Přeberte si to každej jak chcete. Pro mě z toho jasně vyplývá, že když výrobce sešije popruh o pevnosti 15 kN do O a napíše tam 22 kN, tak se nemusím bát, že kecá. Navíc mám dobrej pocit, že jsem na gymplu při fyzice dával trochu pozor:) Provázek jsem vázal obyčejným očkem přes oba prameny. Uzel se ani jednou nerozvázal, ale provázek vždycky rupnul v uzlu a nosnost se zmenšila zhruba na polovinu.
Popruh najednoducho = 100 % nosnost. Popruh do "U" (zanedbána ztáta pevnosti v upnutí) = 200 %. Popruh do "O" neboli smyce (zanedbána ztráta pevnosti v šití) = stejných 200 %.
Důvod proč tomu tak je se jmenuje kladka.
Zdroj 1: učebnice fyziky pro střední školy.
Zdroj 2: webovky libovolného výrobce jeřábnickejch vazáků, např. tebou zmiňovaný Spanset.
Tvůj blud by naštěstí mohl začít bejt nebezpečnej pouze v dost nemožným případě - že bys vzal šitou smyci 22 kN, rozřízl ji a prohlásil, že takto vzniklý popruh má stále 22 kN , protože je jedno, jestli je to popruh nebo smyce.
Jinak tahle diskuse je půvabná v tom, že velmi názorně ukazuje, jak je ošidné čerpat informace z netu. Nepoučený čtenář často narazí na protichůdná tvrzení bez znalosti jejich relevance a teď čemu věřit? Dřív to bylo jednoduchý - co řekl pan učitel, pan lékárník anebo velebníček, to byla pravda.
Registrace
Metodika
lezec.cz
GPS a mapové aplikace