Ahoj,
chtěl bych se zeptat na vhodnost tohoto uzlu pro svázání prusíku k sebejištění.
Přijde mi že má dobrou nosnost, ale že se může snadno rozvázat.
Jaký je váš názor?
noo, ještě hlavně mi nikdo nebyl schopnej říct proč jej nepoužít. A to že se nepoužívá v horolezecké činosti není až tak pravda, např. viz výše odkaz a vyvázání vánočky, jakožto manipulačního uzlu.
Osobně na prusíku, který mám trvale svázaný, taky používám autíčka, ale pak si jej cvakám k sedáku malou zámkovkou, přeci jen jdou po zatížení dost blbě rozvázat a moc si nedovedu představit že je po každém slanění rozvazuji.
Jde mi spíš o případ, kdy chci volné konce rychle a snadno přivázat, přímo k sedáku, nebo ke štandu a pak po uvolnění i snadno rozvázat.
V horolezectví je bezpečnost na prvním místě. Používat uzel, který se může snadno rozvázat, je hazard. Ambulák na motouze drží. Na repce však už ne. Zkus si raději přečíst metodiku - viz odkaz výše - a řídit se tím, co je doporučeno. Oni ti zkušení ví, proč by se věci měly dělat, jak píšou. Experimentování nech raději jiným.
No nedá mi to se zeptat proč? proč chceš vermomocí používat uzel který se opravdu nepoužívá k pevnému svázání h. lan (smyček...) důvod je ten že je to uzel který prostě hůř drží na hladkých lanech a snadno se může povolit rozvázat- obzvlášť když ho málo zatáhneš. Proč nepoužít ke spojení sedáku a prusíku karabinu? a když už bez karabiny, tak co třeba vůdcovský uzel, a místo jednoduchého očka použij osmičku- ta se taky dobře rozvazuje. Ale třeba objevíš něco co se za 10let stane standardem v metodice.
Přesně, řešíte jak rychle rozvázat ten nebo ten uzel. NEJLEPŠÍ JE POUŽITÍ KARABINY, z které se v případě nebezpečí rychle odepneš. Rozhodně rychleji, než z utáhlýho (zmrzlýho, ztuhlýho) uzlu.
To myslíte vážně? Dnes, když orig smyčka stojí pár korun? Kup si třeba něco jako Mammut Contact Slings Dyneema 8 mm a máš pěknou smyčku bez uzlu a dalších opičáren. K ní mám Mammut Element Twist Lock a umotat nahoře prusík (na slaňování tedy spíše machard, než prusík) a cvaknouk k sedáku přes tu karabinu je pak otázka pár sekund. A brzdí na laně perfektně, vyčistit po sobě chyty nebo pustit lano a zhoupnout se pro presky není problém. Pro hnidopichy - nefrajeřím Mammutem, samozřejmě lze vše udělat, ale pořizoval jsem novou výbavu, tak proč řešit podobné nesmysly jako svazování smyčky. Umět je to ale potřeba, to je pravda. Takže jak už tu bylo řečeno, pokud na tom trváš, tak vůdcovský, promotat osmu, případně dvojitá autíčka. Výhody a nevýhody jednotlivých uzlů viz metodika.
Teď ti neodporuji, jen si to chci ujasnit. Možná máš pravdu, ale ono se ti to při slaňování nějak zahřívá? Kritická teplota u Beal Dyneema materiálu je nad 140 stupňů. Pokud by se ti tedy pod zátěží třelo lano a deneema, tak ok, ale nějak si neumím představit, že bych podobné teploty dosáhl při normálním slaňování. Pokud na laně při slaňování uděláš macharda, tak ho stejně musíš celou dobu držet. A když ho pustíš, tak se hned kousne a to při minimální rychlosti, takže o nějakém tření po laně nemůže být řeč.
Dal jsem si tu práci a vyhledal doporučení od Bealu. Všude píše, že je zákaz používat na prusíky jejich deneemu 5mm (právě kvůli té teplotě). Naopak, 7mm je na prusíky přímo doporučená. U smyček nic takového nepíší, i přes ně smíš slaňovat. Pokud tedy slaňuješ jako normální člověk, tak bych se smyček od Bealu nebál. Když slaním 30 metrů, mám trochu teplý kyblík (ATC Guide + Beal Booster 9.7), ale machard je teplejší od mé ruky, než od lana.
Dyneema obecne na prusik pro slanovani neni zrovna idealni reseni. Jednak ma mensi treni, na tencich prumerech lan klouze i pri pouziti Machardova (asymtetrickeho) prusiku. Aby to nepodkluzovalo je potreba lano omotat vickrat a misto prusiku pak mas spis takovy chumel. A za druhe to prepaleni je teoreticky opravdu mozne. Zduraznuji teoreticky. 145 stupnu muzes pri delsim slaneni (60 stupnu), vyssich teplotach a divocejsi jizde dosahnout. Uz jsem videl dyneemu mirne natavenou jen rychlim vytahovanim lana pres ni. Jinak prusik pod slanovatkem svazany vudcakem je naprosto vyhovujici. A nevim (a nikde jsem nenasel) byt jen i o teoretickem nebezpeci, ktere to sebou muze nest.
Tak jsem se raději došel podívat :-) Na smyčce mi Machard vychází asi na 4 otočky a pak cvaknout přes malou karabinu k oku sedáku. Kde se sekne, je asi 15 cm pod kyblíkem. Po ročním používání a slaňování z cca 20-30 metrů je smyčka nepoškozená. Ale je pravda, že slaňuji pomalu a nikam nepospíchám. Občas vídám i kluky, co padají téměř volným pádem, ale ti zase prusík nepoužívají. V každém případě díky za info, budu si to riziko teploty více hlídat.
Projdi si Pita Schuberta a jeho Bezpečnost a riziko na skále a ledu I.-III. Tento přední odborník na horolezeckou metodiku a vše kolem bezpečnosti a nehod před používáním ambulantního uzlu v lezectví výslovně varuje! Ví proč.
Na spojení konců od prusíkovací reepky se sedákem používám vůdcák, je to rychlej a jednoduchej uzel a dá se zvládnout i jednou rukou. Když máš konce dostatečně dlouhý, nebála bych se rozvázání.
Na webu NaVylet.cz objevíte pestrou paletu turistických cílů a tipů na výlet napříč celou Českou republikou. Nechybí ani oblíbené lezecké oblasti jako Český ráj s pohádkovými skalními věžemi či dramatické Labské pískovce, které lákají dobrodruhy i horolezce z celé Evropy.
Registrace
Metodika
lezec.cz
Lezec.cz
Ano – aktivně si zjišťuji informace