Ahoj, kam se člověk má vrtnout když je mu 17 a pořádně nikdy nelezl (ale chtěl by)? na internetu je moc málo informací a moc kamarádů z "branže" taky nemám. Ani žádné vybavení. Prostě nic.
Děkuju
Ahoj, poznali jste někdo aspoň některou z cest na písku, které lezou na začátku ve filmu Sen of Jiřího Kratochvíla? Celkem tam lezli dvě spáry a jednu stěnovku, jak pak nahoře řval TY P..O! :). Předem dík, vypadají všechny pěkně, ale asi je těžko najdu be
Ahoj lidi, sháním parťáka na skály na úterý 8.5., kdo by měl chuť zajet v okolí Brna - Kras, Mor.písky, Baby ... ozvěte se mi na výše uvedenej phone a někam zajedem, využijem parádního počasí a v pohodě a dobrý náladě zalezem;)
Ahoj, kam se člověk má vrtnout když je mu 17 a pořádně nikdy nelezl (ale chtěl by)? na internetu je moc málo informací a moc kamarádů z "branže" taky nemám. Ani žádné vybavení. Prostě nic.
Děkuju
Tak vzhledem k tomu, že se ten člověk jmenuje Markéta, tak má přeci jen o trochu větší šanci než třeba Alfons...:) A odkud jsi? Máš blízko nějaký stěny? To je přeci jen docela podstatná informace...
především dovol, abych Tě varoval. Lezení může být nebezpečné. A i proto dovol, abych Tě varoval podruhé. Začínat je dobré s někým, koho dobře znáš a věříš mu právě proto, nebo s někým, koho sice neznáš, zato o něm máš kladnou referenci.
Opravdu nerad bych někoho konkrétního podceňoval, ale v obecné rovině je nesporným faktem, že existuje mraky magorů, kteří si už myslí, že sežrali moudrost světa, o lezení vědí všechno a jsou proto mistři světa. Smutnou pravdou pak je, že tomu tak být nemusí a závisí jen na jejich štěstí, zda sebe, nebo někoho jiného nevratně poškodí, a nebo ne.
Osobně bych Ti doporučil najít si stránky ČHS (www.horosvaz.cz), a v sekci oddíly si najít ty pražské, které přijímají nováčky a organizují pro ně základní výcvik (tzv. horoškolu), pod vedením školených instruktorů horolezectví. Neříkám, že právě oddíl a instruktor ČHS musí být stoprocentní zárukou, ale jedná se už o jistou referenci, ke které je dobré přihlédnout. Rovněž tak neříkám, že se lezení člověk nemůže naučit sám a od kamarádů. Může. Jen je možné, že na některé (např. bezpečnostní) vychytávky příjde příliš pozdě.
V případě oddílových horoškol v Praze bych doporučil např. HK Vyšehrad, HO Alpin IV, HO Davys Club, HO VŠAK atd. Obvykle však dobrou horoškolu poskytují zejména velké oddíly, protože k tomu mají zázemí, takže velikost může být dobrým vodítkem.
Druhou možností naučit se alespoň základy, jsou rovněž komerční horoškoly (i těch snad na netu najdeš dost). Jejich nevýhodou je, že opravdu kvalitní základní výcvik nejsou schopné poskytnout (alespoň ne za rozumné ceny), protože by se neuživily. Obvykle však poskytnou však minimálně ty základy, které Ti do budoucna dovolí alespoň posoudit znalosti a schopnosti těch, se kterými polezeš sama.
V případě komerčních kurzů Ti bohužel v Praze neporadím, nevím v současnosti o nikom, za koho bych mohl ručit. Vím o dobrém kurzu v Ádru, v Brně a pak na Slovensku (což by nemuselo být nutně na závadu, prostě bys odjela na intenzivní pobyt).
V případě, že fakt chceš začít zrovna s lezením, bych Ti doporučil být maximálně zodpovědná, a hlavně si pozorně vybrat s kým začneš. A není od věci se zapídit i po takové zcela formální maličkosti, jako právě instruktorský průkaz vydaný horolezeckým svazem.
S pozdravem,
Tomáš Frank, bývalý dlouholetý cvičitel a instruktor horolezectví
Tomáš píše dost drsně, ale myslím, že rozumím, proč tak píše a je v tom určitě hodně pravdy. Nicméně nemyslím, že by to mělo vést k pesimistickým závěrům a že by ses měla nechat odradit :) To doporučení najít si oddíl je myslím velmi rozumné a já bych ho podpořil. (S tím, že bohužel pražské oddíly neznám, takže konkrétní tip si dát netroufnu.) Pokud jde o komerční horoškoly, tak bych docela věřil kursům na stěnách v Namche (Palmovka) a v Mammutu (Holešovice) - ale když tak mne někdo opravte. Ale myslím, že oddíl je obecně lepší volba. (Kdyby nic jiného, tak máš pak soustavně s kým lézt :))
A vidíš, na Namche jsem si nevypoměl :-) Tímto se jim omlouvám. Za kvalitu jejich kurzů bych se zaručit mohl. A hlavně nedělají kurzy jen na stěně.
No a k té druhé části :-) Nemyslím, že jsem to napsal moc drsně. Naopak. Když se dívám po borcích horoleuzeckou metodikou zcela nedotčených a jejich machrování po skalinách, jen se divím, že těch případů vážných úrazů v bezpečnostní komisi ČHS neřešíme mnohonásobně víc.
Navíc mě děsí, že i případy, ve kterých prokazatelně došlo k zanedbání bezpečnosti (a tedy by měly přijít před soud), velmi často vyšumí doztracena, a pachatelé nedbalostních trestných činů z řad namachrovanejch frajerů co spolkli moudro světa, dál běhá na svobodě. Utěšovat se snad můžu tím, že když už někoho zmrzačili, tak to nebyl úmysl, jen naprostá ignorancie a nevědomost, a že je to třeba přivede k tomu, že si o tom lezení alespoň něco přečtou a příště podobnou blbost neudělají.
Jenže právě proto, že BK má občas podobné případy na stole, si myslím, že není od věci Markétu varovat :-)
Lezení je překrásnej sport. Ale je nutný vědět, že je a/ návykovej :-) a za b/ může být nebezpečnej :-(
Marketu pripojim se k Tomasovi, najdi si nejaky oddil najdes tam nejen ucitele ale dost casto i partu s kterou pak na ty hory budes jezdit. Ono ty hory bez te party -- nejak neni to ono. Horoskoly jsou podle meho nazoru takovy rychlokvasak, urcite te nauci lizt, teda reknou ti alespon zaklady toho jak se nezabit pri prvnim pokusu, ale nedaji ti dalsi zazemi, partu, kamarady atd. Ony i ty blbe kecy u piva po treninku maji taky neco do sebe a dovis se tam spoustu veci. A budou tam taky starsi borci kteri krome "bajivych vypraveni starcu" maji obvykle co rict. Oddil je podle mne ta nejlepsi cesta. Hlavne to nezkousej nekde sama odpoledne v srbsku nebo nekde v Ceskem raji s pradelni snurou. Svet je docela faj a proc se zabijet jen tak?
Důležitý? No, může být :-) Vyrojila se také celá hejna oddílů, které za mnoho nestojí, instruktory nedisponují a tak... Ten váš mezi ně nepatří, horoškola Alpiňáků je profláknutá jako jedna z těch lepších. Takže jo, je to důležitý.
To je jak nejaka reklama na CHS :-) Urcite mas pravdu v tom, ze po skalach leze hoden magoru, kterym je lepsi se zdaleka vyhnout. Bohuzel nezridka jsou to clenove nejakeho toho oddilu.
Takze krome te rady najit si oddil bych jeste pridal i nejake to samo-studim (na internetu treba HO Sakal, jinak knizne dobre znamy P. Schubert).
Ale hlavne premyslet a byt neduverivy a kriticky. Protoze nejaky oddil nejakeho CHS sam o sobe neni zarukou vubec niceho.
Milé M, nepodezírej mě prosím z agitky právě pro náš národní horolezecký svaz v jeho nejsoučasnější podobě. Ostatně, je o mé maličkosti známo, že k téhle partě mám výhrady charakteru natolik zásadního, že z ní padám po více než pětadvaceti letech členství, patnácti letech bafuňaření v oddíle a dvanácti letech práce ve svazových odborných komisích :-)
(a ten výčet neber jako výčet zásluh, spíš jako výčet zkušeností; a dokonce ani ten výčet nesvědčí zcela o věku, začínal jsem s tou srandou dost brzo).
Pokud se s dovolením, začteš do mého, výše uvedeného textu, najdeš tam mj.:
"Neříkám, že právě oddíl a instruktor ČHS musí být stoprocentní zárukou, ale jedná se už o jistou referenci, ke které je dobré přihlédnout. Rovněž tak neříkám, že se lezení člověk nemůže naučit sám a od kamarádů. Může. Jen je možné, že na některé (např. bezpečnostní) vychytávky příjde příliš pozdě."
A k samostudiu, ano, lze jím nahradit (doplnit nebo předčít) formální oddílovou (svazovou) metodiku. Přiznejme si však, že to často bývá dost osamělá cesta a velice často i poněkud trnitá. Mimochodem, několik těch nejlepších které jsem poznal, si tuto cestu prošli.
Pokud jde o odkazy na metodické stránky mohl bych jich rovněž přidat kopku :-) Má to však smysl v případě holčiny, která by to ráda zkusila, něco se (snad) naučila a pak to třeba začala brát vážně? V té poslední fázi si ty odkazy určitě najde sama.
Přiznám se, že jsem zareagoval tak jak jsem zareagoval s ohledem na to, co lze na skalinách běžně spatřit, a i s ohledem na to, co se svazovým bezpečákům celkem běžně dostává na stůl.
A máš pravdu, oddíl v ČHS nemusí být zárukou, oddíl vždy tvoří zas jen lidé, ale větší oddíl s kvalifikovanými instruktory, který pořádá horoškolu, už je poměrně pozitivní reference a záruka minimálně toho, že se to děvče nedostalo do rukou výše zmíněných mistrů světa, nemyslíš?
Takže ano, knihy Pita Schuberta určitě stojí za přečtení (kdybych byl jiného názoru, asi bych se nepodílel na jejich uvedení na český trh), a texty Toma Kubláka na oddílových stránkách SAKALu (mimochodem člena ČHS, bafuňáře na oddílové i svazové úrovni) jistě stojí za přečtení, ale, ruku na srdce, je to opravdu to nejvhodnější pro úplný začátek? Nebylo by na místě spíš doporučit Zobanovy texty na horosvazu (nebo stránkách jeho horoškoly), knihu V. Procházky, S. Vomáčka či S. Boštíkové, které se mj. zabývají i těmi úplnými základy?
Ahoj,
jsem velice překvapená tak velkým množstvím reakcí. Sešlo se u mě asi 7 e-mailů, tady je toho taky spousta. Za ta všechna upozornění jsem ráda, lepší vědět vše dopředu. Co se týče oddílu a komerčních horoškol, byla jsem přesvědčená o vyšší kvalitě odddílů již dříve, většinou to tak bývá i u ostatních sportů. Momentálně se rozhoduji mezi Vyšehradem a Alpin IV (HK, HO, kdo ví). Na obě byli kladné reference, vhodné pro začátečníka, dost informací na internetu a pro mě výhodná dostupnost v blízkosti mého bydliště. Zatím stále nevím. Každopádmě za všechny informace děkuji a moc si jich vážím. Doufám že se v budoucnosti s mnohými z vás setkám. Ahoj, Markéta