Ahoj, včera, t.j v sobotu 27.7. jsem u šutru, co je naproti Ptákom v trní, nechal modrou paclitku od Salewy.
Dnes k večeru už tam nebyla; předpokládám, že se nálezce/zachránce najde a ozve:)
Ahoj borci, omlouvám se za otázku, co tu je každý rok, ale právě se vracím ze stěny, kde jsem dělal takový blbý crimp, ze kterého když jsem se odrážel, tak jsem slyšel křupnutí a jakoby se mi “provalil” prsteník. Nebolí to, ale úplně jsem v tom ztratil sí
byl jste prosím někdo v poslední době na Štenici. Nevíte jak to tam vypadá s jištěním? Jednu dobu bylo prý odstraněno, tak jsem se chtěl zeptat jestli stav odpovídá nákresu co je na Databázi skal, nebo je tomu jinak. Děkuju
Po shlédnutí propozic závodu v Teplicích, který není ani ČP a ani už MČR, je člověk překvapen nestandardní výši startovního pro lezecké závody, a to 800,1 předem a na místě 1200,- ( v ceně je triko a propagační materiály plus jeden vstup za 200,- do
Ahoj, co říkáte lezení na Koukolově hoře? Jak je to tam s jištěním v lehčích cestách? Koukal jsem, že jí tu v minulosti v diskuzi dost sepsuli, ale podle průvodce by to tam mělo být fajn i pro lezce lehčích cest a ideální na léto.
Nejsem metodik, ale kromě spolehlivého štandu to myslím chce ještě další spolehlivý bod nad štandem. Když prvokezec nespadne přímo do štandu, ale chytí ho něco nad, tak se kbekik přímo ve štandu asi může chovat rozumně. Kdyby ale spadl přímo do štandu, teda do toho kybliku, tak to nebude mít moc velký brzd y tření.
Pokud to pošleš přímo do štandu s kýblem, nebude to de facto mít žádné tření. Řešením je dát do centrálního oka štandu hned za ten kýbl další karabinu, která to lano "zlomí", určitě to po chvilce googlení někde najdeš. Osobně mi to ale přijde trochu nepohodlné na podávání lana (byť to lze po cvaknutí tutového postupového jištění zrušit), takže používám ten půlloďák a s polovičními lany v horách si dávám kýbl na sedák.
Ohm bych vzhledem k hmotnosti na vícedélku netahal. Navíc to je použitelné pouze s jednoduchým lanem a to už pak můžeš v pohodě jistit tím půlloďákem přímo do štandu, chceš li se vyvarovat prudkému trhnutí jističe vzhůru.
APP. Pro mnohé je lepší při při přímém jištění používat onu zakázanou osmu (lano možno protáhnout i HMS). A dobírané lano možno dublovat jiným jistítkem (kybl či Smart) ovšem nepohodlné a složité. Samoblok je samozřejmě jistější.
záleží jak moc je pravděpodobné, že prvolezec spadne než zandá první tutové postupové jištění, a také záleží na hmotnosti respektive rozdílu hmotností jištěného a jistícího.
naprosto spolehlivá a blbuvzdorná je poloviční lodní smyčka (HMS). má jedinou nevýhodu - moc s ní nejde cvakat střídavě (ale upřímně řečeno, tam, kde jsou dva nejty na štandu, tam střídavé cvakání moc nenastává). pokud je riziko vypadnutí výrazné a pokud je prvolezec výrazně těžší (typicky manželská/partnerská dvojice), tak je to správná volba. ostatně, co nám brání při dosažení naprosto spolehlivého jistícího bodu nebo pěkného nouhendu jistítka vyměnit.
jak zmiňuje Fanoušek baletu, lze k kyblíku přímo do štandu procvaknout karabinou a tu pak odstranit. blbě (nepohodlně) se s tím podává lano, ale to se dá chvilku vydržet. ale každému bych doporuil si s touhle vyfikundací chytit pneumatiku/pytel s pískem, a to samé doporučuji i zastáncům chytání pořádných tlam přímo přes tělo. jistě lze argumentovat, že v lezeckém pravěku byly mnohé dramatické dlouhé pády chyceny přes rameno jističem sedícím u kruhu ve vojenském opasku, ale ne nadarmo některé z historek pokračují tím, že otrlý prvolezec vyrazil ho hospody shánět nepoškozeného jističe.
No o to me prave jde, na pisku jsem uz takle jednu tlamu do tela chytal u kruhu a od ty doby vim, ze to neni dobrej napad a uz tam jistim jenom do kruhu pres pullodak.
Na vicedelce v horach s dvoujcatama to neni uplne pohodlny, resp. po par dylkach se ty lana hrozne krouti, protoze se nemaji kde vykroutit, kdyz se neodvazujeme.
Ale ocividne teda zadny elegantni postup, jak mimo pullodaku jistit do standu prvolezce teda neni?
běžně vyvádím (lehčí) cesty 20+ délek následován manželkou a jištěn na dvojičkách přes půlloďák, a žádného kroucení a zamotávání lan jsem si nikdy nevšiml. možná je to tím, že to po každé délce rovnám dobíráním přes reverzo, a možná je to tím, že lana zásadně motám a rozmotávám sám.
protože jak je jednou lano pokroucený, tak pokud se neporovná několikanásobným pořádným proslaněním na plnou délku, tak pokroucené zůstane. a mnoho je způsobů motání lana, a nejčastěji se lano pokroutí tím, že jej rozmotává někdo jiný, než jej motal.
Mít kyblík přímo ve štandu jde asi jen teoreticky. Nenacházím v tom však žádné výhody.
V praxi býváš vůči štandu pokaždé v jiné poloze výše/níže, vlevo/vpravo. Pro ovládání jistítky při jištění jsou potřebné zažité automatismy. Ty v tomto případě (kýbl v řetězu) se budou získávat blbě a mohou být možná i nebezpečné v krizových situacích...
(Pískaři to můžou mít jinak, tomu ovšem nerozumím).
Standardně se se vícedélkách jistí:
Prvolezce - s kyblíkem v sedáku. Lano se vede přes expresku/karabinu ve štandu. Poté, co prvolezec zapne nějaké solidní postupové jištění, tak se lano z expresky vypne - kvůli tření apod.
Druholezec - kyblíkem ve štandu v režimu blokování.
Ahoj Krtku, mám dotaz k tomu, co popisuješ jako standardní postup: už jsi někdy viděl, jak někdo spadl bez postupového jištění do toho, co jsi popsal? Jestli jo. mohl bys tu příhodu popsat?
Myslím, že nějaká taková taškařice byla vidět v jednom z videí Cedrica Lachata a Niny Caprez, když ještě lezli spolu. Tak až nebudeš mít co dělat, můžeš to zkusit najít. Nevypadalo to úplně příjemně, pokud se dobře pamatuji, ale nebyl to dlouhý pád.
Krtek se neozývá, tak ukončím svoje přispívání do tohohle tématu těmito body:
1. troufám si tvrdit, že neexistuje návod výrobce k použití kýblu, který by uváděl to, co Krtek má za standardní jištění prvolezce kýblem, jako možné použití.
2. v každém návodu kýblu, který jsem viděl, bylo použití kýblu k jištění prvolezce odjinud než ze země buď úplně zakázáno, nebo vyobrazeno jinak, než Krtek napsal. Na obrázku bylo vždy mezi kýblem a prvolezcem postupové jištění, ale v TAKOVÉ VZDÁLENOSTI OD JISTIČE, ABY PŘI EVENT. PÁDU KÝBL (zapnutý do sedáku jističe) NEMOHL NARAZIT DO KARABINY POST. JIŠTĚNÍ. Toto nelze v uspořádání, co popsal Krtek (karabina post. jišť. rovnou ve štandu) zaručit, leda by jistič visel aspoň dva metry pod štandem a nebyl o moc lehčí než prvolezec, což Krtek nezmiňuje.
3. v amerických návodech na vícedélkové lezení se první postupové jištění (splňující podmínku, kterou jsem napsal velkými písmeny), nazývá výstižně Jesus piece. Asi proto. že nikdo jiný než Kristus nezaručí, že takové postupové jištění bude mít prvolezec při odlezu od štandu ve stěně pokaždé možnost cvaknout. A dokud ho necvakne, jeho let po pádu rovnou do kýble skončí buď na zemi, nebo 50 m pod štandem.
Krtek se neozývá, tak ukončím svoje přispívání do tohohle tématu těmito body:
1. troufám si tvrdit, že neexistuje návod výrobce k použití kýblu, který by uváděl to, co Krtek má za standardní jištění prvolezce kýblem, jako možné použití.
2. v každém návodu kýblu, který jsem viděl, bylo použití kýblu k jištění prvolezce odjinud než ze země buď úplně zakázáno, nebo vyobrazeno jinak, než Krtek napsal. Na obrázku bylo vždy mezi kýblem a prvolezcem postupové jištění, ale v TAKOVÉ VZDÁLENOSTI OD JISTIČE, ABY PŘI EVENT. PÁDU KÝBL (zapnutý do sedáku jističe) NEMOHL NARAZIT DO KARABINY POST. JIŠTĚNÍ. Toto nelze v uspořádání, co popsal Krtek (karabina post. jišť. rovnou ve štandu) zaručit, leda by jistič visel aspoň dva metry pod štandem a nebyl o moc lehčí než prvolezec, což Krtek nezmiňuje.
3. v amerických návodech na vícedélkové lezení se první postupové jištění (splňující podmínku, kterou jsem napsal velkými písmeny), nazývá výstižně Jesus piece. Asi proto. že nikdo jiný než Kristus nezaručí, že takové postupové jištění bude mít prvolezec při odlezu od štandu ve stěně pokaždé možnost cvaknout. A dokud ho necvakne, jeho let po pádu rovnou do kýble skončí buď na zemi, nebo 50 m pod štandem.
Neviděl.
Provozuju lezení v horách, kde se na tutový štand narazí jen občas.
Kyblík do štandu bych nedal asi nikdy. Když tak ten půlloďák. S ním se pracuje dobře.
v dávných dobách více než před dvaceti lety jsme udělali seanci s pádostrojem v betlémkách a chytali pytel s pískem tímhle popsaným způsobem, tj. jistítko v oku sedáku a karabina v kruhu, pád asi osmi-desetimetrový a faktor tedy necelá dvojka. dopadlo to žalostně - těch, co si to vyzkoušeli bez poškození, byl naprostý zlomek *), byla tam nějaká naražená kolena, naražená zápěstí, modřiny na boku, odřené ruce... když jsme odcházeli, tak jsme museli připomínat návrat přeživších z prohrané bitvy.
*) několik zavilců to zkoušelo opakovaně a nakonec se to "naučili", respektive klíčem k úspěchu je řízený prokluz. ale že by to bylo něco, co by se dalo doporučit...
Děláme to na stejném místě pořád. Ať každý nováček vidí, co to s ním udělá. Odřené ruce, naštípnuté kosti, roztrhané bundy a potoky krve se vždy odehrávají stejně. Klíčem je správně nastrčit rameno nebo bok, když to s jističem práskne o skálu. Gobo tady předvádí rozdíl: youtube.com/watch?v=xaCyq3RCKgs
je to tak; Gobo je jednak drsný chlapík odkojený vzduchem z koksáren, a druhak je to už taky pár let zasloužilý tatík (a je to na něm vidět, ostatně, co zrovna já mám co povídat). pětačtyřicetilové dívky po této kratochvíli vypadaly jak po střetu s parní mlátičkou a takové video by muselo být označeno symbolem nevhodnosti pro mladistvé (žádný sex, jen pusté násilí).
Pytel písku není to stejný jako člověk jehož tělo značnou část energie pohltí. Také záleží na jakém laně jistíš. Jestli na nějaké staré jedenáctce tuhé jak statika a nebo na sedmapůlmilimetrových půlkách.
Stačí si udělat odsazené stanoviště vratný bod mít co nejvýše a mít natrénováno jištění s prokluzem. Což u dnešních tenkých lan s malou rázovou silo není zas takový problém.
u desetimetrového pádu do dynamického lana se pytel písku a tělo chovají dost podobně (na rozdíl od tvrdého odsednutí do statické odsedky).
není nad to si to vyzkoušet. už deset let navrhuji skeptickou seanci s odrostlejším seletem v sedáku a jeho následnou konzumaci (přesný okamžik usmrcení pašíka je na diskusi), dobrovolník, který jej chytí od kruhu opakovaně přes tělo se svým novým moderním dynamickým lanem bude vítán.
Pokud ty tvrdíš, že padesátikilový pytel s pískem se při pádu chová stejně jako lidské tělo, tak důkazní břemeno je na tobě, abys to doložil a ne na mě, "podepsaná" puso :-).
napadl jsi mě, že planě teoretizuji. to samo o sobě je bez podpisu dost na hraně slušného chování (resp. za hranou).
druhak když jsem podepsanej, tak si o mě můžeš něco zjistit. třeba jestli jsem v oblasti newtonovské mechaniky v euklidovském prostoru gůgglodborníkem, nebo jestli něco tuším. o nepodepsaném se můžu jen dohadovat co je zač.
třeťak k věci - lidské tělo, respektive popruhy úvazku zařezávající se do stehen a pasu nějaký energii pohlcující účinek nepochybně mají (lidské tělo není ingot). otázka je, jak je velký, respektive jestli je v porovnání s protažením lana a prokluzem lana v dynamickém jistítku nějaký podstatný. kolik se tak může sedák do těla zaříznout (o kolik se bod navázání vzdálí od pánve), patnáct, dvacet centimetrů? bůhvíjestli. v porovnáním s jenom pružným protažením deseti metrů lana (dejmetomu hned první kliknutí obchod na lezci, první lano v nabídce, beal antidote 10,2mm, 33%/7,8 kN) je to zanedbatelné. samozřejmě když bude jiná situace, tj. metrový pád do statické odsedky, tak zařezávání sedáku do těla bude to jediné, co lidské tělo odliší od ingotu a dramatickou sílu naměřenou od zkoušky s ingotem nelze nekriticky přejímat.
Zase jen teorizuješ a když tě někdo na to upozorní, tak se urážíš jak nějaká nána. Zase urážka co? Přitom jen popisuji, jak se chováš aniž by v tom bylo cokoli osobního.
Praxe, chlapče. Lidské tělo není pytel písku, ale jeden velký absorber. Proč myslíš, že sedák se nezkládá jen z opasku, ale má také nohavičky? Nebude to třebas proto, že nohy jsou spojeny s trupem v kloubech které z každé strany drží přes šlach pružiny v podobě svalů a i zbytek těla je takto pospojován a z reálu fungují jako pružina? Příště si zkuste místo pytle do toho skočit sami třebas jištění druhým lanem, pokud máte strach z toho, že vás jistič postí. Ale bacha, je zde riziko, že když to nebude zkušený jistič, tak lano zasekne a vaše tělo pak bude absorbovat většinu energie a z toho plynoucí důsledky pro odskakujícího.
oukej, za jaké výšky je to teda v prdelí na podlahu pohodě? aspoň šest metrů? to by mělo bejt, jestliže tvrdíš, že to vodpruží nějakou podstatnou část :)
S detaily se obrať na něj, můžeš z toho udělat článek. Co já vím, tak to byl pád bez lana, do sněhu ve svahu. Podstatné je, že to přežil. A že to už je mazec. To už není žádné šolichání.
Srovnávat pád do lana, třebas i do štandu, s pádem na zem na zadek, je projevem ztráty soudnosti. Umanuté trvání na tomto bludu je čistokrevná demagogie.
To jen abych zdůvodnil svou jednoslovnou odpověď. Víc není co dodat.
Jinak šestimetrové odskoky ve skalách mám za sebou taky. Ne že bych měl potřebu to opakovat, ale přežil jsem to bez úhony. Pravda zakončené nějakým tím kotrmelcem, ale pominuli nějaké odřeniny z těch kotrmelců, tak dobrý.
Před pár dny jsem četl zprávu, ve které psali, že nějaký sebevrah přežil skok z 20m a dole při vědomí čekal na příjezd záchranné služby. Rozsah zranění nebyl zdělen.
Jinak pokud si dobře vzpomínám, tak záchranáři mají za limitní výšku 8m do které je riziko vnitřních zranění malé a teprve od této výšky předpokládají velkou pravdepodobost vzniku vnitřních zranění při pádu na zem.
Dávám palec nahoru. "Dycky zvratný bod" nad štandem. Pro prvolezce funguje jako "první jištění". Při jištění druholezce ho jistič může využít pro dobírání na fest - využije svoji váhu těla. To rukama na jistítku zavěšeném ve štandu nikdynedáš. A že ve vícedelkách je někdy potřeba druholezci pomoct na to vem jed. Pro rejpaly, bavíme se o nýtovaném štandu.
A co takhle zajištění jističe smycí pod štand, tedy pokud to nějak jde. Viděl jsem spoustu dospěláků jistěných potomky co to takhle praktikují. Pochopitelně na stěně. Ke skále se musejí vyjádřit erudovaní....
Zajištění na štandu (lhostejno zda na zemi nebo n vícedélce na skále či ledu) proti vytažení jističe nahoru, je samozřejmé. Učí se to v každé horoškole.
Na zemi se smyčkou připoutáš nejspíš ke stromu, někde jsou u paty skály dokonce připravené borháky.
Na zajištěné vícedélce k borháku či nýtu.
POVL vyžaduje trochu myšlení a umístění jednoho jistícího bodu ve štandu pod sebou obvykle na vklíněnci nebo friendu.
Nojo. A většina si pricvakne odsedák a rve zbytečně upínací oko sedáku, přičemž postačí další HMS, případně klasický štand, ale dole. A nebo jistit přímo a posunout dotyčné v metodice o kousek dál. Viděl jsem poučeného a certefikovaného horolezce, co to to udělal viz výše a po natlučení lehoučké dcerky mu to došlo a provedl.
Nepochopil,že tu nejde o udělaný štand ale o prosté cvaknutí odsedáku jitičky do nytu dole na stěně. Já myslel, že z té poznámky o štandu to vyplyne...
....respektive klíčem k úspěchu je řízený prokluz.
Souhlas. Ovšem každej ví, že tohle už je vyšší škola pro zkušené a také správně "vybavené" horolezce. Ergo ne každý si tohle může dovolit a zvládat. A mnozí, kam přiznám se patřím i já to bez rukavic nezvládnou. Proto na stěně v potřebných situacích tlumím rukou nastavenou délku pádu a jistím samoblokem. Samozřejmě tak do 30 kg váhy.I tak dosáhnu toho, že zruším kyvadlo a nepusím dítko rázem do stěny.
"...ne každý si tohle může dovolit zvládat..." ...protože? Naopak, každý by měl prokluz znát a ovládat, pokud chce o sobě tvrdit, že umí jistit. Stejně jako jiné způsoby změkčení pádu (pohybem těla směrem ke stěně, nadskočením ve správný moment a dalšími způsoby).
Druholezec - kyblíkem ve štandu v režimu blokování. Jasně, Tam nemůže bejt problém pokud pokud řádně dobírám, může nejhorší pád bejt do kyvadla a to snad jak kybl i samoblok chytí. Horší pak je přepnout do jisticího bodu pro těžký pády. Asi se těžko kdo bude přepínat do odsedáku pro změnu.
Ve výsledku máš dvě možnosti (bavíme se o seriózním lezení cca 6 a víc, žádné horské trávy):
1 - půloďák v jistícím oku,
Plusy: jisota, váhový rozdíl je fuk
Mínusy: vcelku blbá manipulovatelnost, trochu víc to
kroutí lana, a lehce lětší průvěs, zatížení štandu je trochu vyšší
2 - Spustit se pod štand cca 2-3 metry (zajistit se třeba na loďáku), jistící oko mít zároveň jako první jištění a jistit ze sebe.
Plusy: celkem dobrá manipulovatelnost, celkem pohodlné(záleží na terénu), případný pád je zbržděn protiváhou jističe= menší zatížení štandu)
Mínusy: váhový rozdíl je znát, trochu víc sraní se vším okolo
BTW pokud je mezi váma velký rozdíl, a bude to horská sportovka, zvaž OHM. Funguje dobře, vyzkoušeno x-krát s holkama váhový rozdíl 30-40kg v pohodě a jak nic. Jen je dobré natrénovat na stěně, nesmíš s tím moc trhat ať se nezasekne.
Co by ještě mohlo fungovat je např Alpine UP přímo do štandu v mádu self-lock (ClickUP ne ten nepovolíš, AlpineUP má páčku).
Jinak Osma, kýbl a pod cvaknutá do štandu je blbost. V lepším případě si spálíš ruce v horším případě bude průser.
přesně tak. hms je možná trapná omšelá historie, ale nic blbuvzdornějšího na světě neexistuje*)
ohm bych bral maximálně tak na nějakou třídelkovou sportovku nad vesnicí a pro jističe (lehoučkou jističku) ovládající tento vehement naprosto rutinně a spolehlivě (co umí a neumí ohm a jaká jsou úskalí je na mnohem delší debatu)
*) ani ta hms není úplně blbuvzdorná. zatraceně se vyplatí nějaká karabina s fixací polohy, aby se půlloďák nezatoulal někam kam nemá (přes zámek karabiny), blbě vedené lano může odšroubovat pojistku atakdále.
...ani ta hms není úplně blbuvzdorná. zatraceně se vyplatí nějaká karabina s fixací polohy, aby se půlloďák nezatoulal někam kam nemá (přes zámek karabiny),
A můžeš nějaký typ doporučit? Metodiky se tímhle nezabývají...
kterákoli karabina s fixací polohy. jelikož jsme na lezci, tak z nabídky shopu lezce namátkou climbing techlology axis hms sgl/tgl, black diamond gridlock screwrate, grivel k10gs clepsydra s twin gate, ocún condor...
No nevím. Já tam našel většinu klasických t.j.<šroubovacích či s posuvno či otočnom pokistkou. Snad jen ten Ocun vypadá že má nějaké zajištění ale nevím.
normálně si dej název kteréhokoli ze zmíněných výrobků do gůglu a koukej na obrázek. tuším, že správný termín pro tento typ karabiny je "hms karabina s vnitřní západkou"
Osobně používám Grivel Clepsydra s Twin-Gate - https://grivel.com/ collections/carabiners/ products/clepsydra-l-k10g (dvě mezery) - výborná věc, hlavně ten zámek je super, trocha cviku a otevřeš v pohodě i v rukavicích.
Jo Onen samoblok jako je např Alpine UP přímo do štandu s dobrým tlumičem pádů v úrovni nacvičeného prokluzu jističe by fungovat mohl. A je tam jistota, že to zabere.
asi se kombinaci automatické blokující zakusovadlo + tlumič nedá po teoretické stránce nic vytknout, ale je to zase další krám navíc (ten tlumič, ale jak tak koukém, není to tak hrozné, takový asapsorber má dvanáct deka a stojí dvě stovky). po praktické stránce to bude asi vyžadovat jistý nácvik, přece jenom, s těmito chytrými jistítky se pracuje trochu jinak se cvaknutými v sedáku oproti cvaknutými ve štandu.
za mě furt vede háemeska.
Ono pro nezkuseného eleva či pokud někdo nevěří jističi, lze přece použít obou druhů jištění (přímé i nepřímé) současně.Ponechat jištění v boháku a to místo HMS jak osma, tak i HMS půllodák a lano navíc procvaknout oním samoblokem - smart či grigri,jako 2 násobná jistota.Prokluz můžu dělat stejně, pouze nechám vůli pro samoblok. Je to trochu komplikovanější hlavně při povolování ale mám jistotu, že nedojde k havarii.
To je jistě správné, ale nikdy to nebude 100%. A v případě havarie se právníci vždy dívaj na dodržení metodiky a bezpečnosti. Pak někdy ony rukavice či spálené ruce, kontrolní uzly na konci lana či otočená karabina a t.d. mohou přijít hodně draho....
Prostě jistota je jistota.
jistěže je dobré zkontolovat, jestli kšandy fungují jak mají, ale mít kšandy, pásek a ještě celý den kalhoty přidržovat oběma rukama není moc smysluplné.
Tak pozor! S tím zatížením štandu je to přesně obráceně. Protiváha jističe= VĚTŠÍ zatížení štandu.
A je to až o tři čtvrtiny, což se s malým prokluzem může projevit negativně. Sice se ten prokluz lépe reguluje, ale při jakékoli pochybnosti o kvalitě štandu bych to nedělal.
Samozřejmě (reakce byla na Kokos, blbě se zařadila), pád přímo do štandu je z hlediska jištění vždy nejnebezpečnější.
Jinak jde z rázové síly, která působí na padajícího, přibližně 175 % na vratný bod a 75 % na jističe (obojí může být značně sníženo třením lana v postupovém jištění, ale především o skálu).
Nepředpokládám, že by byl někdo tak "blbý" aby házel hubu přímo dop štandu ... hoši v jednom ste fakt dobří a to převrátit věci do extrému a vypíchnout jeden specifický případ. Fakt tleskám :-D
Někdy by váha ani tak nevadila jako skutečnost, jak bývá onen základní prvek štandu - ergo borhák,(symetrický /nesymetrický) nejt,skoba kruh a t.d. zatěžován, Vždy je třeba aby zátěžová síla byla co nejblíže u kořene - skály, ergo nejmenší páka. Hlavně aby síla nešla do krutu, což se vinou karabin, jistítek, nevhodně umístěných smyček a t,d, stát může. A tedy i kontrola. (Byl jsem svědkem toho, jak lezec chtěl převázat a vytáhnul volný borhák ze skály....)
Vůbec nechápu, proč bych měl prvolezce jistit přímo ze štandu. Ten je přece prvním postupovým jištěním, ne? To nemluvím o tom, jak blbě se tímhle způsobem povoluje lano- jistitka jsou udělaná na sedák, to znamená jištění, když je ve štandu, povoluješ shora dolů. Jednou jsem to ve stěně zkoušel a JE TO BLBOST
jeden dopoledne v Betlémkách (nebo jiném vhodném nácvikovém areálu) bych doporučil každému, kdo to s jištěním myslí trošku vážně. proč je lepší chytat pád s jistítkem ve štandu je dobře vidět na Kubou Turkem odkazované video.
zkušenosti z lezení, naživo. nelezu s pytlem písku ale se spolulezcem a pokud chci, aby přežil, jistím vždy od sedáku, s vydatným prokluzem a samozřejmě moje cesta naproti, tj. nahoru, je součástí absorbce pádové energie. dostatečně dlouhá odsedka (resp. odeska z lana, tj. spuštění jističe 2-3 metry pod štand, aby se snížil pádový faktor, štand je první postupové jištění) je nutností. jen se klidně s pytlem a s Turkem vyblbněte - realita je ovšem úplně jinde.
Je otázka, kdo tady blbne lidem hlavu. Jestli to čistě náhodou nejsou teoretici z trenažéru, kde simulují podmínky, které neodpovídají skutečnosti a nebo praktici se zažitou reálnou praxí...
já bych tedy mimořádně ocenil, kdyby některý z těch slavných "praktiků se zažitou reálnou praxí" vystoupil z tajnosnubu a poreferoval o tom, jak spuštěnej dva metry pod kruh chytil pořádnou tlamu (ne poosednutí) s faktorem necelá dvojka a popsal, jak se při tom cítil a jak po tom vypadal. matně vzpomínám, že v Ádru kdysi jeden jistič podobným mechanismem přišel o život.
Je třeba si uvědomit, že pokud vezmeš prvolezce do štandu natvrdo, tak celou rázovou sílu absorbuje prvolezec společně s lanem. Pokud jistič jistí na tělo přes vratný bod ve štandu, pak se o tutéž rázovou sílu podělí. Tudíž riziko, že lezec nerozdýchá pád je větší u jištění přímo do štandu.
Z toho mi vychází, že pro lezce je lepší, když jej jistí jistič přes tělo a s PROKLUZEM. Další věcí je, že je vhodné zakládat postupová jištění tak, aby ty rázové síly byly co nejmenší.
O vhodnosti požívání tenkých půlek s nižšími rázovými silami jsem pak už psal výše.
Ke snížení rizika vážných zranění při lezení v horách je pak vhodné používat také kokosku a prsák. Jakkoli se zrovna ten poměrně často pomíjí.
k věci: chytils někdy pád deset metrů s faktorem blízkým dvojce přes tělo (kdybys chtěl být přesný tak to rozveď kolikrát to byl člověk a kolikrát pytel s pískem)?
to ovšem nic nemění na tom, že u většího pádového faktoru a bez požadavku na zkrácení pádu (aby jištěný netrefil polici nebo dokonce podlahu) je prokluz věc velmi doporučeníhodná.
proč by nedával prokluz? v háemesce zredukuješ sílu na nějakou maximálně přibližně půltunu (i kdybys snad to chtěl udržet úplně bez prokluzu, stejně ti to proklouzne*). snad bys nechtěl cvakat do štandu nějaké bezprokluzové kousadlo?
*) kdysi jsem si sám pro sebe dělal takový nenormovaný srandapokus s demontáží asi 400kg svařenců asi 12m vysoko pomocí řetězového hupcuku, statického lana a dvou háemesek zapojených do serie, a udržet to s jednou jedinou háemeskou déle než pár vteřin bylo na hraně mých sil.
Kubo, nerad bych Tě zkoušel, ale zkus sem prosím vypsat důvody, kvůli kterým je někdy nutné dát padajícímu menší nebo delší prokluz. Jen proto, aby Tvoje poznámka o tom, že se dnešními lany není prokluz třeba, byla zasazená do kontextu, kdy to tak lze brát, zatímco jindy by nedání prokluzu byla třeba i fatální chyba.
Jo, viděl jsem, jak pneumatika mávala i s udělanými chlapy - ale ve skalách pak i mnohem menší holky chytaly pády, o kterých se Turkovi (se vší úctou, ve trojkách padá opravdu málokdo) ani nezdálo.
Kdyby mě chtěl druholezec jistit ve velké stěně ze štandu, půjdu radši hledat někoho jiněho - to za prvé. A za druhé řešit tu dvojkový a přitom desetimetrový pád v horách? Vy se nejistíte?? Tak ano, přiznávám, nelezl jsem v horách nikdy po svém nic těžšího než 6c u Chamonix, ale nad štandem jsem vždy co nejdřív zakládal - a to přesně z těch důvodů, co se tu řeší...
my se samozřejmě jistíme a nad štandem se padat bojíme ještě víc než kde jinde. ale někdy to jištění zandat moc nejde. a potom je na místě si ujasnit, jestli to lano má při odlezu od štandu plotnou má nějaký smysl a co reálně hrozí.
jinak nevidím důvod do toho motat obtížnost (leda tak pro potřebu shovívavého machrování). samozřejmě je to trošku jinak na štufovatých stráních a ve žlabech, kde by pád končil po pár metrech někde na polici, ale mezi (strmou) čtyřkou a devítkou žádný rozdíl v působících silách není
V působících silách ne, ale v možnostech zajištění je teda sakra rozdíl. Věřím, že v nějaké devítce deset metrů mezi místy k zajištění najdeš, ale čtyřku v horách jistíš tak často, jak SÁM chceš.
No řeč byla původně o šestkách... Ale i na čtyřkách takové úseky najdeš. Minulý týden jsme se vrátili z Bergellu a na žulových plotnách 4-6 UIAA, kde nebyly nýty, tam nic nezaložíš ani neovážeš.
Víc než 7- ve velkých stěnách POVL a rezavých skobách jsem také nikdy nelezl, ale přesto někteří moji spolulezci někdy jistili přes štand a nikoliv přes tělo. Z dobrých důvodů.
Inu paní J. jak kde. Pokud nekdo jistí na jednodélce a seshora, je úplně fuk zda přímo či nepřímo, pokud jistič nezachrápe či si lezec nepřeje skok a pád.
Inu souhlas, i když se přímo k tematu nevyjadřovalo více lezců.Přesto mám tuhle diskuzi za velmo podnětnou. Otvírá totiž oči všem případným zájemcům o vícedélky a jasně ukazuje, že bez zkušeností se hlavně do obtížnějších vícedélek, pouštět nelze.A vždy záleží na obojí kvalitě jak lezců, tak jitičů. Možností jak z diskuze vyplývá je totiž víc a ne každý dokáže správně volit, obzvláště při rozdílné kvalite lezecké dvojky, což se někdy stává. Proto myslím. že tahle diskuze dává více poznatků než nějaká metodika, která nakonec ani vše pojmout nemůže.
Ona tahle diskuse je hlavně matoucí. Doporučuji si nechat od instruktorů pořádně vysvětlit metodiku, nacvičit ji a pak absolvovat pár věrně simulovaných pádů. Ať víš, do čeho jdeš.
Ona tahle diskuse je hlavně matoucí. Doporučuji si nechat od instruktorů pořádně vysvětlit metodiku, nacvičit ji a pak absolvovat pár věrně simulovaných pádů. Ať víš, do čeho jdeš.
Pády ve skalách a tréning na trenažéru, to je nebe a dudy. Pneumatika v Betlémkach/Tisé tě vystřelí x pády těžšího spolulezce ženské normálně chytí, jen to s nimi trochu cukne
Pády ve skalách a tréning na trenažéru, to je nebe a dudy. Pneumatika v Betlémkach/Tisé tě vystřelí x pády těžšího spolulezce ženské normálně chytí, jen to s nimi trochu cukne
Pády ve skalách a tréning na trenažéru, to je nebe a dudy. Pneumatika v Betlémkach/Tisé tě vystřelí x pády těžšího spolulezce ženské normálně chytí, jen to s nimi trochu cukne
Pády ve skalách a tréning na trenažéru, to je nebe a dudy. Pneumatika v Betlémkach/Tisé tě vystřelí x pády těžšího spolulezce ženské normálně chytí, jen to s nimi trochu cukne
Pády ve skalách a tréning na trenažéru, to je nebe a dudy. Pneumatika v Betlémkach/Tisé tě vystřelí x pády těžšího spolulezce ženské normálně chytí, jen to s nimi trochu cukne
od instruktorů lezení na umělých stěnách očekávám, že budou učit lezení na umělých stěnách. na jištění od štandu bych spíš očekával vyšší čhs kvalifikaci jako garanci správného postupu.
To bych taky čekal a přesto tam vidím zvěrstva pod jejich dohledem jako 5 metru od stěny, jištění ze sedu, pruves kdy se lano valí na zemi, otočený kyblíky...
Pokud jsem chápal, tak nejvíc se to týká situace nalezení do 1. jištění nad štandem, které může způsobit nejdelší pád. A Mění se tam ono seshora dolů a naopak. Jediná možnost pak je dolézat do štadu a do odsedáku k jističi a přehazovat jištění.Jaká je praxe nechť uvedou znalí praktici..
Díky, termín auge jsem v kontextu s lezením slyšel poprvé, povedlo se mi vygooglit tohle: (smazat dvě mezery) https://www.totaloutdoor.cz/ blog/tri-adepti-na-odznak-nevyspali-a-za veseni-ve-starych-skobach/
Ještě jedna provokace, přestože někteří budou horovat něco o imbeciech co k lezení nepatří a t.d. Jedná se o onen půlkodák. Jeho založení a používání je z metodik jsné a bez diskuzí. On se dá totiž podobně jako osma založit 2 způsoby,(což mnozí skalní osmáci jistě vědí), z nichž jeden navíc má další tření lana o lano a pochopitelně tím větší brzdný účinek ale také opotřebení lana. Je to dáno založením karabiny. Lehce se to ukáže při správním založení přehodit jištění z pravé ruky na levou. A tu je také navíc otázka leváků či praváků. Dávám to sem jen proto, že ta věc existuje a jako taková se může přihodit. Účinky či nebezpečí už je na jiných.
Co jsem kdy kde viděl, tak většina lidí na horách jistila ze sedáku. Menšina pak háemeskou ze štandu. Nikdo nejistil kýblem ze štandu. Výhoda jištění ze sedáku je pohodlnější manipulace a menší riziko destrukce štandu (např. vylítnutí smyce hozené na hrot) + menší motání lana při použití kýble oproti HMSce. Výhoda jištění HMSkou od štandu jsou výše zmíněné brutální tlamy poslané rovnou do štandu anebo třeba do jediného jištění nad štandem.
Tady je video jak jistit s kýblem přímo ze štandu. Zhruba na 4 minutě.
https:// www.youtube.com/ watch?v=5YImHmAuLf8&t=240s (odstarnit mezery za lomítky)
Jinak k tomu bylo už vše řečeno výše. Nevýhody, výhody, návyky, snadnost povolování, brzdění, zátěž štandu, atd. Myslím si, že co použít se musí rozhodnout každý sám, dle konkrétní situace, jak vypadá štand, koho jistím, zda je možný pád na polici, kde dám další jištění, atd. To se získá zkušenostmi. Dovedu si představit situaci, kdy by bylo vhodné toto jištění použít, ale osobně tento způsob nepoužívám.
Tak toto se používalo v roce 2000 kdy ještě kyble neměli oko !!!
A je to fakt už překonané a celkem nebezpečné a hlavně směrem dolů druholezce !!!
To jak prezentuje jištění prvolezce je uplná blbost, tam se může stát tolik průserů, že kýbl nezabere nebo jen částečně, hlavně na dvojčatech, fakt to nestojí za to!!
Tady je video jak jistit s kýblem přímo ze štandu. Zhruba na 4 minutě.
https:// www.youtube.com/ watch?v=5YImHmAuLf8&t=240s (odstarnit mezery za lomítky)
Jinak k tomu bylo už vše řečeno výše. Nevýhody, výhody, návyky, snadnost povolování, brzdění, zátěž štandu, atd. Myslím si, že co použít se musí rozhodnout každý sám, dle konkrétní situace, jak vypadá štand, koho jistím, zda je možný pád na polici, kde dám další jištění, atd. To se získá zkušenostmi. Dovedu si představit situaci, kdy by bylo vhodné toto jištění použít, ale osobně tento způsob nepoužívám.
Tak toto se používalo v roce 2000 kdy ještě kyble neměli oko !!!
A je to fakt už překonané a celkem nebezpečné a hlavně směrem dolů druholezce !!!
To jak prezentuje jištění prvolezce je uplná blbost, tam se může stát tolik průserů, že kýbl nezabere nebo jen částečně, hlavně na dvojčatech, fakt to nestojí za to!!
Bavíme se o jištění prvolezce ne? Tak co plácáš o oku. Tady to máš s Reverso.
https:// www.youtube.com/ watch?v=-cZY8rD_AOA (odstranit mezery za lomítky)
Oko se používá na jištění druholezce. To sem nemotej odborníku. Částečně zabírajcí kýbl na dvojčatech pane jo!
Jirka
Shlédnutím vide dle mého mínění
1 Pocíta se se 2 jisticími body,což nelze vždy použít.
2. Provazuje se plochou smycí, kde se uzlování nedoporučuje kvůli snížení pevnosti
3. 6,57 je vlastně jštění 2 půllodáky v serii což jistě zmenšuje onu sílu na jističe.
4. 8,10 použití 2 HMS při užití kyblíku což říká i metodika, ovšem ona blízkost karabin by mohla v některých případech vést k destrukci kyblíku.
Nevím to jistě, ale pokud jserm pochopil, tak při přepínání HMS má jištění ještě od sedáku. Takže pak by to znamenalo onu poznámku využívání obou druhů jištění - přímého i nepřímého a navíc kombinace
Co to blábolíš nešťastníče? Ten chlapík na videu vysvětluje velmi srozumitelně princip jištění ze štandu a založení prvního jistícího bodu (nejdřív ho nahrazuje karabina ve štandu).
A co do toho motáš oko na kýbli? To přece slouží pouze pro samoblok na dobírání druholezce. S jištěním prvolezce nemá nic společného.
Samozřejmě, že je to OK. Běžně se s tím setkávám například na plezírových vícedélkách v Rakousku nebo Švýcarsku.
Jedině snad že dnes se spíš kvůli možnosti chyby nedoporučuje cvakat jistítko do smyčky na štandu, ale rovnou do borháku nebo nýtu. Na pevnost štandu nebo funkci jistítka to ale nemá žádný vliv.
APP. Tak se mi zdá, že tu každý mluví o prvolezci ale pokaždé v jiné pozici. Jedni při nástupu do stěny A´t už ze země či 1 štandu ve 30m do kterého se třeba dojde bez jištění a nebo provolezce jištěného štandem ve stěně.Pak jsou jasně různá řešení. Jsou cesty, kde prvolezec cvaká 1 expres v 6 10 či více metrech a tam jsou všechny řeči o prokluzu a jistítkách zbytečné. Stejně tak kdy další necvaknutí 2 expres je pád na zem. (Bez pomůcek, někdy žádné založit nelze viz sposta cest u pískařů, či obyčejný duralák ve Sloupu).Pro další jištění už ze štandu ve stěně je vše jinak a sem zřejmě směřuje ona většina příspěvků...
Nevím, jestli to je nejlepší nebo nejvíc zranění-vzdorný řešení, ale ještě jsem to tu nečetla a třeba mi někdo vysvětlí, jaká je to hloupost, každopádně když jsme takhle jednou jistili ve štandu pod nepříjemným místem, kde hrozilo padání právě do toho štandu, tak jistící sjel třeba 2, 3m pod štand, jistil ze sedáku kýblem a štand byl jako první jištění. Myslenka v tom byla ta, že když prvolezec vyletí , bude tam alespoň víc lana a nějakej prostor, jak doletět trochu jemněji - pro lezce i jističe. Dostat do zubů od štandu asi hezký není.
To je právě to odsazené stanoviště, o kterém tady již byla řeč výše, kteréžto řešení teoretici s oficiální metodikou odkojení trenažéry, které stimulují síly, které neodpovídají reálné praxi, odmítají a které naopak praktikují praktici, kteří mají odchytané reálné pády skutečných prvolezců doporučují.
Dlužno dodat, že i takovéto jištění vyžaduje prokluz a ne že ne. On totiž každý pád do štandu má vysoký pádový faktor a čím je delší pád, tím větší je to pecka hlavně pro padajícího. V krajním případě hrozí i nějaké ty polámané obratle. Obzvláště pokud je to provedeno podle těch teoretiků, jistitko visí ve štandu a chybí prokluz.
odsazené jištění (jistič spuštěný o 2-3 metry) je podmínečně dobré řešení, výborně zafunguje někde na sportovce s odlezem třeba 4 metry. s prodlužujícím se odlezem a s rozdílem hmotnosti prvolezce a jističe se bude zvyšovat riziko poškození jističe.
a anonymní pindy o teoreticích - furt tady marně čekám, že se někdo podepsaný pochlubí, jak chytil přes tělo (byť s malým odsazením) řádnou tlamu statného prvolezce s faktorem 1,8 a jak si pohodlně medil že jako pohodička. (ano pády se takto chytají a chytaly historicky, kdy žádná jistítka nebyla, a jsou známy příhody, kdy bylo přímo od kruhu, nebo dokonce do prdele zaklíněné ve výduti spáry chyceny přes rameno pády opravdu dvacetimetrové. takové historky ovšem zpravidla pokračují tím, že se Kokša objevil v hospodě a sháněl se po novém nepoškozeném jističi)
A co ty, už sis byl cvičně odskočit do štandu jištěném dle vaší teorie ideálně bez prokluzu, jak doporučuje tvůj turecký kolega, pořádnou tlamu od deseti metrů výše?!
Pokud ne, tak zklidní hormon.
Pokud se ptáš i mě, tak já to za sebou mám. Kromě toho, že už jsem já mnohokrát chytal na trenažérech na Bořni a Klokočkách přes tělo i do štandu, do osmy, do kýble, do polovičního loďáku i přes rameno pytle s pískem a pneumatiky, tak jsme svého čau byli tak blbí, že jsme do toho skákali i sami. Já jsem se teda neodvážil létat, ale za to jsem chytal. Takže mohu říci, že to bylo úplně stejné jako s pytlem písku.
Já sám moc nepadám, anžto se bojím. Nejvíc jsem asi letěl vzduchem cca 15 m, když mi ujela ruka po drobném štěrku až nahoře ve výlezu Velkého kouta v Hlubočepech. Chytil mě Klakson (starší brácha Jiříčka, se kterým jsme tehdy dost lezli) natvrdo do lana Pantheon (což bylo z dnešního pohledu ukrutně tvrdé a tzv. jednopádové lano). Smyčku měl okolo tlusté větve dole u železnice, do ní cvaklou karabinu a v ní osmu. Důvod myl mj. v tom, že jsme měli s sebou je jeden sedák. Protože se tehdy vykecával s mojí budoucí ženou, nevšiml si velkého průvěsu a mého pádu. Všiml si, až když lano zabralo.
Nebylo to jiné, než když se trénovalo s pneumatikou. Pro prvolezce ani jističe.
Pokud se ptáš i mě, tak já to za sebou mám. Kromě toho, že už jsem já mnohokrát chytal na trenažérech na Bořni a Klokočkách přes tělo i do štandu, do osmy, do kýble, do polovičního loďáku i přes rameno pytle s pískem a pneumatiky, tak jsme svého čau byli tak blbí, že jsme do toho skákali i sami. Já jsem se teda neodvážil létat, ale za to jsem chytal. Takže mohu říci, že to bylo úplně stejné jako s pytlem písku.
Já sám moc nepadám, anžto se bojím. Nejvíc jsem asi letěl vzduchem cca 15 m, když mi ujela ruka po drobném štěrku až nahoře ve výlezu Velkého kouta v Hlubočepech. Chytil mě Klakson (starší brácha Jiříčka, se kterým jsme tehdy dost lezli) natvrdo do lana Pantheon (což bylo z dnešního pohledu ukrutně tvrdé a tzv. jednopádové lano). Smyčku měl okolo tlusté větve dole u železnice, do ní cvaklou karabinu a v ní osmu. Důvod myl mj. v tom, že jsme měli s sebou je jeden sedák. Protože se tehdy vykecával s mojí budoucí ženou, nevšiml si velkého průvěsu a mého pádu. Všiml si, až když lano zabralo.
Nebylo to jiné, než když se trénovalo s pneumatikou. Pro prvolezce ani jističe.
"Takže mohu říci, že to bylo úplně stejné jako s pytlem písku."
Tak pominu tvůj argument pádem v Hlubočepích jištěným ze země v důsledku velkého průvěsu (pádový faktor max 0,5). Neboť zde se bavíme o pádech do štandu.
Ale ve svém videu máš také zaznamenáno, jak jste chytali i pády jištěné ze země. Někde v popisu píšeš o 50kg váze pytle s pískem, ve videu to však s vámi pěkně cvičí. Holčinu, které od pohledu váží něco mezi 60-70 kg to vyhodí zhruba dva metry nad zem, při pádu s pádovým faktorem cca 0,7 (10m pád /cca 14m aktivního lana).
Každý si může nasimulovat podobný pád kdekoli ve skalách a nebo na lezecké stěně. nemusí být ani tak dlouhý, ale měl by být zachován pádový faktor.
Když si vezme o 10 až 20 kg lehčího spolulezce a odskočí si do jištění při zachování o cca polovinu delšího aktivního lana než je samotný pád. Pokud to s jističem bude házet tak jak s tou děvčinou na videu a zvedat ze země cca 2m i při lehčím padajícím, než je jistič (o cca 20-40%), tak pak je to stejné, jak píšeš. Pokud ne, tak bude vědět, co si má o tvém tvrzení myslet.
Bavili jsme se o jištění ze štandu, že? A to přesně Klaxon dělal. Měl mě natvrdo ve štandu - na smyčku na stromě přidal osmu. Nejistil přes tělo. (Je to úplně stejné jako když Gobo na diskutovaném videu dává jistítko přímo do kruhu.) Padal jsem do toho cca 15 m. Kapišto?
Až na to, že na tom trenažéru měl o takových dobrých 30m kratší aktivní délku lana a pádový faktor 2, zatímco v těch Hlubočepích jsi měl pádový faktor cca 0,4 !!!
Tzn., že v Hlubočepích jsi měl asi pětinovou rázovou sílu, která na tebe působila.
Ale to je asi mimo možnosti tvého chápání.
Tak víš co, seber mobil, lano jističe a skoč si v těch Klokočkách do toho štandu sám a udělej z toho hezké video. Pak se nám s ním zde pochlub. Už se docela těším.
to jo, přibližně takový průběh má i chycení toho pytle s pískem (a poměr hmotnosti padajícího a chytajícího hraje dost zásadní roli, když stejný pytel písku chytá přes tělo padesátikilové děvče, tak to má úplně jiný průběh, než když chytá stodesetikilový nařvaný chasník).
ostatně, kdysi jsem slyšel historku z ádru někdy z sedmdesátek(?), kdy byl chytán pád ze sedačky v kruhu přes rameno (doba předsedáková, nějaký vojenský opasek nebo kus hadice v kruhu), a záchytný náraz přirazil neboháho jističe ke skále tak, že si vrazil dřík kruhu rovnou do hlavy a bohužel to nepřežil (jestli padajícího pustil na zem a co se stalo jemu ta historka neobsahovala). další podrobnosti nevím a nejsem si úplně jistý, jestli to není nějaká (rock)urban legenda.
Škoda že, podle avizovaného programu to opět bude jen takové sterilní akademické žvatlání u stánku bez reálné ukázky v praxi. Jo kdy by to bylo doplněné o názornou předváděčku v Chrámovkách a páni akademici by si do toho svého štandu, vybudovaného dle jejich doporučení také odskočili a to alespoň těch deset metrů, tak to by byla jiná, ale takhle?!
PS: Odskočit znamená odskočit a ne místo sebe hodit pytel s pískem.
Mohu tě ujistit, že mám za sebou celou řadu takových pádů. Díky tomu také vidím na tom tvém videu to, čeho si ty a tobě podobní teoretici ani nevšimnou.
Víš když polezeš na hraně svých možností, tak se těm pádům nevyhneš. Ale to je pro tebe zjevně Španělská vesnice a ztráta času ti to vysvětlovat.
Už máš natočené video s pádem do štandu dle těch tvých doporučení? Nejlépe i bez toho prokluzu, jak píšeš, že dnes už není zapotřebí. Mile rád se na něj podívám!
Ale kdepak, já od Vás žádám pouze to, abyste za svými metodickými radami stáli až "do hrdel a statků". Tzn, že když o něčem tvrdíte, že tak či onak je to nejlepší, že to také názorně předvedete sami na sobě.
Argumenty horskými vůdci neberu. I ti mají na můj vkus poměrně často na svém kontě křížky včetně sebe samých. Proto i zde je na místě obezřetnost.
Mimochodem na zvacím postu na tuto metodickou akci má ten tvůj horský vůdce uvázané hodiny pěkně nemelodický na prasáka na lyšťáka. Což má také jistou vypovídací schopnost.
Vážení. Mám dojem, že se tu ona diskuze pomalu kloní k vyměnování osobních názorů,přičemž většinou oba zastánci mají pravdu. Pouze jejich metody a výroky jsou určeny různým skupinám lezců. A ono hlavní jádro - ergo bezpečnoat a probémy kolem unikají. Viz třeba ona poznámka o levácích, o auge a viditelnosti či neviditelnosti lezce, signálech, a následného pádu, stejně jako např. otázka dolezu do štandu a prvolezce a druholezce, zda je stabilně v celé cestě či se mění a tím mohou i ony metody jištění a prokluzů. A také materiálu a jistítek. Sám o vícedélkách nevím nic, pouze mám přítele který je lozí, a od kterého při diskuzích neco zachytnu (posleně třeba jeho poznámku o pár vylomenách kyblících, což asi není od věci).Takže tak.
Vyrojilo se tiu spousta názorů pro i proti. Jen dotaz.
A co onen CLICK UP či ALPIN UP. S ním lze po prostudování a vyzkoušní a nácviku provádět prokluz stejně jako s půllodákem bez nebezpečí spálené ruky, a přitom zajstí ono zablokování v kritické situaci (třeba omdlení či mrtvice). Dá k tomu někdo odborný a prokazatelný výklad?
Vážení. On jde totiž jakýs takýs prokuz dělat v onom zablokovaném stavu pouze polohováním jistátka. Proto má asi ony zářezy pro prsty. Píšu to proto, že chci znát názory lidí, co ono jistítko dokonale a ve všem znají a maj odzkoušeno.
Dotaz mi přijde zvláštní (proč by někdo chtěl prvolezci dopřávat natvrdo chytané pády, a to si piš, že to je mnohem tvrdší, když to nezměkčuje pohyb jističe). Bylo by namístě uvést důvod, proč se na to ptáš, pak i odpovědi budou kvalitnější a možná se tu nebudou rozvíjet zbytečně dlouhý diskuze spadající do osobního dohadování...
Píšu to proto, že chci znát názory na onen prokluz, který zřejmě jde, ale asi vyžaduje cvik a praxi. Ten příspěvek beru, je k otázce. Ostatně když 100 kg chlap spadne holce co má s bídou 30kg, (což jsem už na stěně viděl,je to všude stejné. Proto znalí využívaj onen novej otočnej OHM. Ono vůbec je třeba dbát na poměr vah jističe a lezce a jejich praxi...
Tedy konkretně. Click up viz https://www.hudy.cz/click-up-kit má 2 polohy - jedna jako kýbl, druhá jako blokující. Ovšem má také jakési drážky do kterých se dá založit lano ("zřejmě jako u kyblíku ke zvýšení tření a odporu"?) Dále - i při použití originálních HMS proste jistítko při určité svislé horní poloze lana nezabralo. Při dolní poloze v pohodě. Ale po záběru a bloku šlo lano povolovat až do zablokování pohybem celého jistítka, pochopitelně odpor podle tloušťky lana. Takže nevím, je - li to záměr výrobce či shoda náhod (použité lano bylo v rozmezí udaném výrobcem). Tohle by totiž teoreticky mohlo jako prokluz sloužit.Proto ta výzva někomu, kdo má tohle jistítko zmáknuté.
ClickUp NEMÁ dvě polohy!!! Co to meleš?, když ho založíš naopak funguje jako hoódně hoódně hoódně španej kýbl, to i osma je mnohem lepší... jen si zkus na něm někoho jen spustit.
https://www.youtube.com/ watch?v=pbqHe6N18Q8
ClickUp používám více než 6 let, ale založit ho naopak je fakt průser !! Pokud to tak používáš, tak si koleduješ někoho zrakvit!
Vpodstatě souhlas. Ony jsou tam nějaké drážky co možná mohou zlepšovat, ale nevím, proto se ptám. Víc me zajímá ono správné založení, kdy mohu po zablokování pohybem lano uvolnovati i v zablokovaném stavu. Ergo i dobírat i povolovat a přitom jistíko na pád blokuje. Asi závisí na poměru karabiny a průměru lana, ale je to tak. Postačí pohyb jistítka. Jen nevím, je li to vada či úmysl tvůrců. Podrobný popis jsem nikde nenašel.
Nález pro výše uvedené disluse. (I otočení)
https://8a.cz/
Climbing Technology Click Up Plus
https://8a.cz/
Jistící pomůcka Climbing Technology Click Up - ocher
https://www.hanibal.cz/
Climbing Technology Alpine Up with HMS
Vidno, že plné užívání ještě není zvládnuto.
Stále chybí vyjádření o nutnosti používání prusíku.
Já ti nevím, ale když tam je jasně napsáno, spouštění prvolezce při ŠPATNÉM ZALOŽENÍ LANA, tak pokud mám aspoň základku tak to pochopím. Spoštění nerovná se jištění. Přečti si návod od toho je ...
Já ti nevím, ale když tam je jasně napsáno, spouštění prvolezce při ŠPATNÉM ZALOŽENÍ LANA, tak pokud mám aspoň základku tak to pochopím. Spoštění nerovná se jištění. Přečti si návod od toho je ...
Já ti nevím, ale když tam je jasně napsáno, spouštění prvolezce při ŠPATNÉM ZALOŽENÍ LANA, tak pokud mám aspoň základku tak to pochopím. Spoštění nerovná se jištění. Přečti si návod od toho je ...
Hanibal
Click UP + je inovované poloautomatické jistítko Click UP od Italské firmy Climbing Technolgy. Je to lehké a kompaktní jistítko, pro lana o průměru od 8.5 do 11 mm. Jednoduché spouštění jemným tlakem. Narozdíl od jiných jistítek funguje správně i při špatně založeném laně. Ideální pro prvolezce nebo druholezce na Top Rope, na umělou stěnu, sportovní skalky a krokování nových cest.
Podobně jako u všech ostatních jistítek, je nutné mít neustále ruku na brzdném laně za všech okolností.
Ba.cz
Jistící pomůcka Climbing Technology Click Up - blue/blue
Viz obrázky
https://www.skyman.cz
Jistítko CLIMBING TECHNOLOGY CLICK UP PLUS
V mnohém vylepšený původní Click Up, navržen speciálně pro sportovní lezení
a lezení na lezeckých stěnách.
Samozřejmě i nový Click Up plus lze nouzově použít i s opačně založeným lanem,
ale pouze jako kyblík, ne poloautomat.
https://www.quillcz.cz
CLICK-UP vám zajistí bezpečnost i v momentě kdy, založíte lano nesprávně resp. opačně. V takovém případě funguje CLICK-UP jako klasický jistící kyblík bez poloautomatické funkce. Drážky ve tvaru V pro zvýšení brzdného účinku jsou na obou stranách, takže je jedno, zda jste pravák nebo levák.