ahoj,
chci si pořídit jednoho z těhle dvou kousků, ale nevím co vybrat, obojí má v celku stejné funkce, tak by mě zajímal nějaký rozdíl(zkušenosti), zatím jsem si rozdílu,krom tvaru, nevšiml, ale v ceně je rozdíl značný, kde se to nahnalo? díky
Zdar, muzete doporucit outdoorovy obchod v Londyne, kde se daji sehnat levneji lezecky. Stare dosluhuji a domu se chystam pristi rok, takze potrebuji koupit neco tady. Dik Dan
Ahoj, v prosinci se chystám za lezením na Mallorcu a sháním nějaké ubytování. Do hotelu se mi moc nechce, radši bych nějaký apartmán. Nevíte někdo o něčem?
je povoleno lezeni na Pulcinskych skalach? Jak to tam vypada s jistenim? Hlavne kruhy, nebo se to treba trochu blizi blizkym Certovym stenam u Lidecka, kde uz clovek i na semtam borhak narazi? Dekuji za info a preji luxus den.
<
Ahoj. Jakou máte zkušenost s lezečkami Miura na pískovci? Já na písku lezu v Cobrách a jsem s nima max. spokojenej. Občas ale vyrazím na vápno a tam by byli lepší tvrdší boty, takže uvažuji o Miurách jako o univerzálech. Díky
Ahoj budu kupovat friendy a rozhoduju se mezi dvojlankovejma friendama a microfriendama nebo jednolankovejma.Slyšel sem od někoho že dvojlankový se nedaj použít do horizontálních spár a i vodorovnejch.Někdo mi řiká že to dáva všude.a ještě jestli máte něj
Ahoj budu kupovat friendy a rozhoduju se mezi dvojlankovejma friendama a microfriendama nebo jednolankovejma.Slyšel sem od někoho že dvojlankový se nedaj použít do horizontálních spár a i vodorovnejch.Někdo mi řiká že to dáva všude.a ještě jestli máte něj
Ahoj budu kupovat friendy a rozhoduju se mezi dvojlankovejma friendama a microfriendama nebo jednolankovejma.Slyšel sem od někoho že dvojlankový se nedaj použít do horizontálních spár a i vodorovnejch.Někdo mi řiká že to dáva všude.a ještě jestli máte něj
ahoj,
chci si pořídit jednoho z těhle dvou kousků, ale nevím co vybrat, obojí má v celku stejné funkce, tak by mě zajímal nějaký rozdíl(zkušenosti), zatím jsem si rozdílu,krom tvaru, nevšiml, ale v ceně je rozdíl značný, kde se to nahnalo? díky
Hmm, je. Zkousel jsem ho a je to znat. To hnede jsem zatim v ruce nemel ale rekl bych ze to bude asi jeste o neco horsi. To uz se mozna fakt vyplati ten Guide.
Ber atc mam ho okolo roku a spokojenost funguje všude.ale pozor je psanej že můžeš použít lana i 7,7 lanma n jištění z hora a sou moc tenký projížděj vedle sebe .takže na lana spíš tlustčí dejme tomu nejakou 8mm půlku.jinak je v pohodě
1) Předpokládám, že když se tady píše "ATC", myslí se "ATC Guide". To jsou totiž dvě rozdílná jistítka, to první je obyčejný "kyblík", to druhé je "kyblík" se samoblokovací funkcí pro jištění druholezce a mechanismem pro jeho uvolnění. S Reverzem má smysl srovnávat jen ATC Guide; o tom je taky ten článek na quill-outdoor.cz co se na něj odkazuje výše.
2) Jak ATC Guide, tak Reverzo 3 plní účel a jsou asi srovnatelné, rozdíl může být v tom jak tlusté/tenké lano se tam dá rozumně nacpat. (Pozor na starší Reverza než model 3, ty fungují hůř, ale v obchodech už myslím ani nejsou.) Řekl bych ale (měl jsem v ruce všechna), že Simond Toucan je lepší než obě dvě druhá jistítka, pro mne je pak ATC Guide lepší než Reverzo (dá se do něj narvat tlustší a chlupatější lano). Nicméně, uvažoval bych podle toho na co to budu používat a taky podle peněz :)
Používám ATC Guide a je to to nejlepší, co jsem si mohl koupit. Pravda je, že jsem ho kupoval ještě v době, kdy bylo jen Reverso 2 a to jsem považoval za horší než ATC Guide. Dnes jsou myslím Reverso 3 i Guide kvalitativně srovnatelné.
(horsi) Reverso < ATC XP Guide < Reverso 3 (lepsi)
Hlavni rozdil je v tom, ze oko na odblokovani je u Reversa 3 vetsi nez u guida. To ostatni je spis o zvyku a taky o tom jaky lano pouzivas. Na pulky/dvojcata je stejne lepsi mit jeste reversino...
Hlavni nevyhodou stareho reversa je, ze se spodni hrana jak se bude osoupavat zostri a uz ho budes muset zahodit, taky je to plecharina...
ATC Guide ma oproti reversu 3 o pul nebo milimetr vetsi diry, lip se s tim jisti tlustsi lana, pokud ho nechces jen na jisteni pulek, volila bych Guida.
Absoltně nelepší pokud bych si měl vybrat mezi Reversem 3 a ATC Guide je Simond Toucan. Argumenty jsou jasně uvedené ve výše uvedených článcích. Zatím jsem kromě HMSky v ruce žádné lepší jistítko neměl.
ja mam reverso3 a taky max spokojenost, je lehci, zeleny, a pri jisteni na standu v pripade potreby odblokovani jde do ocka cvaknout mala karable - to u ATC nejde - to musis provazat prusikem. co se tyce tloustky lana - ja mam beal 9,8mm a jistim kamose i s jednickama a v pohode...
Do malého oka ATC Guide karabina zaháknout jde (k odblokování) Smyčku jsem nikdy neprovazoval. Používám dva roky a je to výborné jistítko. Nová generace Reversa je v podstatě kopie ATC Guide (kterou vyrobili po problémech s probrušováním montovaného "plechového" reversa).
Cvakám tenčí "Fadersku" nosnost 20kN (6kN s otevřeným zámkem). Můžu poslat i fotku, pokud ukážeš e-mail. Jinak bežná karabina do otvoru v ATC Guide strčí "nos" a i to stačí v pohodě k povolování při neočekávaném spouštění. Ani mě nenapadlo se urážet.
Cvakat jako dvojicky a pouzivat HMS. Jsou to tenky spagaty, nechtel bych je chytat do kybloidu. Kdyz tak pridat jednu karabli do Reversa 3. ATC Guide trosku vic "jede".
Sorac myslel som dvojicky, nie polky...takze karabka do Reversa 3... Problem s HMS je ze ak sa lezci nestriedaju (a niekedy aj ked sa striedaju) tak 60m spagaty sa brutalne motaju, co nam na horah neraz sposobilo neprijemnosti...kybel by mal toto eliminovat.
Nechcu se tady vyjadřovat, který z jistítek je lepší (nepoužívám ani jedno), jen mě zaujala poznámka, že s jedním z nich nelze jistit prvolezce přímo ze štandu. Spíš mě zajímá názor lidí (co trošku lezou) na to, jestli mít jistidlo při jištění prvního cvaklý na sobě nebo ve štandu. Druholezec je snad jasnej. Su zvědavej hlavně na vlastní názory, proč a co. Metodický citáty si nechte od cesty:-)
Obojí má svoje pro a proti. Ty metodický citáty obvykle citujou zkušenosti lidí, který toho mají nalezeno víc než my tady dohromady, takže tam ty pro a proti všechny najdeš.
Proč, proboha? Nebo snad věříš víc internetovým výrokům lidí o kterých nic nevíš (nic ve zlém), než tomu co napsal někdo o kom se ví co je zač a co má za sebou - včetně toho že měl přístup k x leté zkušenosti kumulované ve zprávách bezpečnostních komisí ap., a že to co napsal četlo před uveřejněním ještě pár jiných obdobných lidí???
Tak trošku bez vlastního názoru, ne? Ale vážně. Argumentovat tím, že ti lidi, co tu metodýku dělali, mají nalezený, mi přijde trošku ujetý. To bych mohl říct, že co máš za sebou ty, že se tím tak oháníš... Na letáku se podíváš na štandy a postupový jištění a najdeš poznámku, že to vydrží tu 15kN, tu zase 22kN, ovšem realita je často docela jiná, pokud teda nejezdíte horolezcovat na Hohe wand:-) Cvakat jistidlo přímo do štandu a jistit prvního je myslím ultrapičovina, ale je to věc názoru. Co když máš jistidlo na sobě a první jišťo ve štandu, nepřizdí tě to? Jednak můžeš dát prokluz (když to umíš) a zpříjemnit pád sobě, padajícímu i štandu. Druhak si můžeš sednout klidně 3 metry pod kruh, když už hrozí jebnutí přímo do štandu. Dobrý je si nabrat pár metrů lana a cvaknout na sedák neb když tě padající kopne, tak aby nebylo nejhůř. A právě tohle jsem zatím nikde v příručce nenašel, ale naučil se od zkušenějších. Jinak podle bezpečnostní komise by bylo nejlepší nelezt, že? Ale to nejde:-)
Jak jsem psal v prvním příspěvku, zajímá mě názor jiných. Občas mě totiž připadne, že si lidi někde něco přečtou a aniž by přemýšleli, se to snaží za každou cenu použít. Mít prvního na sobě hlavně proto, že můžeš bez problému korigovat prokluz, což se někdy hodí. Nebo na skalkách jistíš spolulezca od stromu - štandu?
"Argumentovat tím, že ti lidi, co tu metodýku dělali, mají nalezený, mi přijde trošku ujetý... podle bezpečnostní komise by bylo nejlepší nelezt, že"
Inu: komu není rady, tomu není pomoci ...
Vzhledem k tomu, že polovina štandů v horách je taková "podivná" - smyčky, vklíněnce apod... jistím od sebe a první preska je ve štandu. Je to pohodlnější, líp se k tomu postavíš, při delším čekání potřebuješ sebou občas pohnout, což s rukama zvednutýma k jistítku ve štandu (většinou to tak vyjde, že je výši očí) může vést k méně jistému jištění. S rukama u pasu je jištění více zažité a automatické.
Většinou lezem lehčí věci - do 5, kde moc nehrozí tvrdé delší pády. Pokud ano, (hned na štandem je těžké, blbě odjistitelné místo a prvolezec se i trochu bojí) tak si dám práci a vytvořím štand i z pěti různých bodů, které pospojuji a jistím z takového štandu. Většinou ale při delších cestách - kde nejsou tutové skoby na štandu, není čas na dlouhé budování superjistého štandu, ladění spojovací smyčky... A pokud nemám jistý štand (něco jako cementovaný kruh nebo 2 slušné BH) nemám odvahu jistítko dávat přímo do něj.
V horach nevim, ale treba na pisku kdyz jsi u kruhu tak je nejlepsi jistit od kruhu pullodakem. Kyblem ne (neudrzis to). Kdyz jistis od sebe a prvni preso ve standu tak te to pri padu tak narazi na skalu ze se snadno zranis, znam pripady.
tak to je asi docela tvrdý pádový faktor. Sednu do kruhu, osmu dám na sebe a jako první dám prvolezci karabinku do kruhu. Jo někdy je to docela mr.. ale takhle se na písku jistí
Otázka zda přes štand nebo přes tělo nemá vždy jasnou odpověď protože štandy jsou velmi rozmanité. Pokud máš alespoň dva solidní body odolné všemi směry je podle mě lépe v horách umístit jistidlo (třeba půlloďák v HMS, Reverso nebo ATC Guide) mezi body. Propojení krátší smyčkou, která rozloží trochu rovnoměrně zatížení příp. pádem. Při problémech, úrazu, pádu parťáka nebudeš viset jako ukřižovanej a urputně přemejšlet jak si uvolníš ruce (svírající zatížené lano) pro záchrannou akci. Vím o min. jedné smrtelné nehodě, která nemusela skončit smutně pokud... V případě, že lezu vícedélku buduji štand tak abychom mohli po dolezení druholezce rychle pokračovat vzhůru bez nutnosti něco předělávat. Rozhodně ale nejsem proti jištění přes tělo ve vyjímečných případech, kdy je to z nějakého důvodu "bezpečnější" (např. jištění prvolezce z pískovcového kruhu ve stěně zpusobem, kdy jistič visí pár metrů pod kruhem, tak aby vylepšil pádový faktor - obdobné situace v bigwall při prvovýstupu nebo těžkém technickém lezení....).
Pokud máš dva solidní body, tak myslím rozdělení sil nehraje až tak velkou roli. A odlehčit ruce? Prvního jistím tolik zavrhovanou osmou a tu není problém v mžiku okamžiku založit a hle, ruce volné pro uvázání prusika a jeho fixaci ke štandu. Problém nastane, když toho prusika nemáš, ale to je člověk potom trouba. Jinak jsem mluvil s několika absolventy nácviku záchrany spolulezce. Na otázku, jak dostanu dolů parťáka, kterej se vysype v převislým, jdoucím do traverzu a kdy poslední zapnutý jišťo (v lepším případě dobrej nýt) je 20 metrů nad štandem, bylo mi odpovědí ticho. Co kdyby se vyjádřil nějaký zasvěcený metodik?
v horach jistim pres HMS a jinak osma... dokonce nekdy i HMS na skalach. asi jsem divny ale ja jsem nikdy neprisel na chut reversu atd... casto nad tim premyslim jestli bych systematicky se to nemel natvrdo naucit. co vy? jistite taky tak nebo co me poradite? dik
S jednoduchým lanem to jde. HMS je podle mne nejlepší. Ale se dvěma lany 60m už po 5-ti délkách zblbneš. A to i tehdy, když každé lano budeš mít v samostatné HMS. Bude se ti to strašně kroutit.
Cesty do 30-ti délek na střídačku, do 15-ti na prvním koncu a na nějaký problémy s kroucením moc nepamatuji. Když se něco zamotalo, tak to bylo spíš bordelem v laně na štandu. Jinak jak koukám, tak na záchranu nešťastníka ve víše popsané pozici asi metodýka nepamatuje...
Chlape, ujasni si, co chceš! Nechceš metodicé kecy a když ti někdo neřekne, co říkají metodiky, tak je to blbé. Chceš slyšet, co používají druzí, a když se vyjádří, tak je setřeš, že to tak není. Ptáš se, jako bys byl začátečník a přitom píšeš, že máš zkušenosti s třicetidélkovými cestami. Takových, ale moc v Evropě není (severka Eigeru apod.). No a pokud máš takové zkušenosti, jako je 15 délek na prvním konci, tak proč se ptáš? Takových borců moc není. Ti by se spíše mělit o zkušenosti dělit - např. napsat solidní článek.
Že já se vůbec namáhal něco kloudného výše odpovědět?!
Moc dobře vím, co chcu, neboj. Ptám se jako začátečník, abych právě u takových vzbudil zájem podělit se o dojmy a zkušenosti, co a proč. Pokud bych chtěl někoho stírat, udělám to jinak, tomu věř. Přijde mě totiž, že hodně lidí se zeptá v krámě (nebo tady na lezci, že), co je nejlepší a prodavač, kolikrát mám pocit, že lezení viděl jen z vlaku, doporučí "to nejlepší". Na kazdým takovým kousku je pak několikajazyčný text, pár obrázků a hotovo. Že zrovna Eiger? To neznáš nic jinýho? Co třeba hned vedle Scheideggwetterhorn, Civetta či Marmolada? Třeba Ryba má psaných délek 38, pravda, dá se to lezt na míň.
No, jestli máš vylezenou cestu přes rybu a podobné prásky, tak to máš dost zkušeností. A, tak to by mě zajímalo, jak bys vyřešil tebou popsanou situaci - pád v prvolezce v převisu, v traverzu a blbém jištění. V metodice (která je podle tebe na nic) je na rovinu napsáno, že takové podobné záchrany jsou pro dvojici, téměř neřešitelné (vyžaduje hodně materiálu a posun o lanovou délku je na pár hodin).
Škoda, že je debata taková komorní... Na štandu zafixovat lano a s prusikama vyrazit k poslednímu zaplýmu jištění a doufat, že bude dobrý, pokud se k postiženýmu dostaneš z nižšího místa, tím líp. Pokud jde o matroš, tak něco pobereš cestou, v takovým sklonu toho bývá celkem dost. Uvelebíš se a začne dřina s vytáhnutím postiženýho. Kladky a jümary člověk většinou netáhne, takže karabky a prusiky. Na druhou stranu by měl člověk v takové cestě disponovat jistou fyzickou převahou. Po vytažení si "ho" cvaknout na sebe (ne poutka na matroš...) a odvázat z lan (už v nich nevisí) a věnovat se probírání, ošetřování (v rámci možností) či návratu na štand. Jestli odvázaný konce zafixuješ v několika blbých jištěních nebo sjedeš z nýtu, záleží na situaci, v každým případě opět za asistence prusiků neb jet dolů převisem do traverzu je psina i když seš sám. Takže spíš dolů slezeš po prusikách. Cestou sebereš matroš. Lana stáhneš nebo šmikneš, délky tohoto typu mívají sotva 30 metrů. Pak můžeš pokračovat dolů nebo čekat na pomoc. Proč to nenechat horské? V tomhle sklonu se k tobě vrtulník přiblíží leda aby se podíval, určitě nezalítne pod převis, co by tam taky dělal. Než někdo přileze odspodu, tak to chvílu zabere a vysadit borce a naslaňovat sezhora taky nebude rychlovka. A když jeden visí nějak divně, případně je vidět čůrek krve, tak se jenom koukat? Samozřejmě, je to snůška nejhorších možných faktorů, ale stát se to může. Proč prusiky? Slušná nosnost a hlavně drží oběma směry. Je to jenom teorie, jak bych to v dané situaci udělal nebo se to snažil udělat. V reálu? Brr...
Jo a ještě k metodice. Že je na nic jsem netvrdil, ale vadí mě, když se jí někdo ohání za každou cenu a nepoužije hlavu. Když je mimo město povolených 90km/h, napereš to devadesátkou do ostré zatáčky nebo přibrzdíš?
Toto v metodikách najdeš.
Jenže tady v diskusi to nikdo nemůže popsat. Na to je potřeba pár hustě popsaných stran. I ten tvůj popis je pro začátečníka nesrozumitelný a neúplný - tedy nepoužitelný....
Je pravda, že jsem to moc nehledal, ale vycházel z povídání si s lidmi, co absolvovali jak klasickou horoškolu (kde by se záchrana "měla" učit), tak komerční kurzy (James). Začátečníkem nemyslím úplnou "andulu", která byla, co já vím pětkrát na "umělé horolezecké stěně". Umět používat matroš a vědět jak funguje snad není výsadou jakési lezecké elity, ne? Jinak seriozní článek by asi nebyl špatnej, ale stejně se to pak řeší tady...
Bulíci trdlovatý, vždyť ATC/reverso je speciál pro dvojčata či půlky. Prvolezce vždy přes 2 HMS aby brzdná síla byla 2-3 kN. Pro jedno lano zásadně HMS nebo nouzově ATC přes dvě karabiny aby brzdná síla byla 2-3 kN. Kroucení není vůbec významné proti bezpečnosti.
Študujte Duška Zajace na lezec.sk. A hlavně chytejte cvičné pády. Bulící hybaj nahoru a opatrně = pozorně. Nejhorší stejně je, když jistič je duchem nepříromen, tj. čumí kolem a mele s někým o debilitách nesouvisejících s lezením.
Sláva
Wilhelme nějak z tebe dost cítím samolibost a neomylnost. Pokud všechno víš nejlíp sám, tak se příště ostatních neptej na jejich názor. Pro nás i pro tebe ztráta času. Připomíná to situaci, kdy holčička požádá chlapečka, aby ji z blátivé louže vylovil míč a potom co jí kluk vyhoví, a důkladně se zamaže, mu řekne: "Ty seš ale špinavý čuně. Měl by jsi se umejt."
Pokud mám na štandu dvě skoby nebo klasické mírně rezlé nýtky zdá se mi rozhodně bezpečnější použít vyrovnávací smyčku a rozložit jejich zatížení případným pádem. V případě že je jistítko mezi nimi na krátkých smyčkách a dojde k nehodě fixace lana a uvolnění jističe pro záchranu může být o trochu rychlejší a jednodušší než když ti bude parťák viset přímo v sedáku. Pochopitelně obě situace mají řešení, pokud máš materiál, nezmatkuješ a něco o tom víš. Osmu delší dobu nepoužívám k jištění protože je těžší než modernější jistítka. Na slaňování (třeba v práci je výborná).
Samolibost a neomylnost ze mě přímo čiší... Jen si stojím za svým názorem. Jinak jsem nepostřehl zatím jedinej argument, proč je tak dobrý jistit prvního přímo ze štandu. Že můžeš o něco rychlej začít se záchranou je sice pravda, ale co když právě tím, že nedáš s ohledem na situaci odpovídající prokluz, parťáka "přizdíš". V lepším případě to odnese noha, v tom horším hlava.
Nějak tvoji logiku nechápu. To jištění je dynamické i ve štandu. Nic ti nebrání brzdit nebo nechat lano dle libosti prokluzovat. No, nic kašlu na štand i na tvůj "lov". Nehodlám s tebou dál vést paraelní monolog. Zbohem a na neschledanou.
Ale vydržel jsi to celkem dlouho. Dvě skoby vedle sebe třeba 50 cm, v to smyčky tak, aby se to podobalo rovnostrannýmu trojúhelníku, jistidlo nejspíš na spodním vrcholu. Spolulezec hodí třeba 6-8 metrů, ve chvíli, kdy lano zabere, jistítko nejspíš vystřelí o necelej metr nahoru. Třeba jsi šikovnější než myslím, ale něco mi říká, že v ten moment se ti řízenej prokluz dát nepodaří...
Udelas centralni oko, do nej kratsi odsedku, do centralniho oka jistitko. Kdyz odsednes, drzis centralni oko pohodlne dole svoji vahou. Pokud Ti ulitne prvolezec, zvedne te to o metr. To neni prijemne, ale porad lepsi, nez se nechat priplacnout na skalu, jak se zajiste stane, kdyz budes jistit primo ze sebe.
To je jenom jedna z moznych variant, jak se to da udelat. Docela by me zajimalo, jakej duchapritomnej prokluz kamaradovi das, kdyz to s tebou jebne vo skalu pri jisteni od sebe.
"Véčko" si dělám z odsedky a jednoho z lan danýho na loďák, jištění v sobě, při odlezu od štandu lano v expresce nebo karábli, záleží kolik je místa, s postupně zapínaným jištěním si to z té presky či karáble vycvaknu, ať to nezavazí. Nepřizdí tě to právě proto, že můžeš dát prokluz a když hrozí tvrdej pád do nebo hned nad štandem, jistíš pověšenej na laně třeba dva metry pod štandem. A to ani nemusíš dávat prokluz, pěkně tě to vytáhne.
Kdybys mě znal, tak ten "lov" budeš brát s rezervou. Pokud by mě šlo o to, nachytat co nejvíc nýmošů, určitě si s tím nedám takovou prácu, párkrát někoho pošlu někam a určitě bych vzbudil větší rozruch. Ale, a snad to někdo i pochopil, o to mě nešlo. Tak ať to leze!
Registrace
Metodika
lezec.cz
GPS a mapové aplikace