dlouho jsem krokoval, nemohl jsem se v tom poskladat. Prelez celkem ok, lae zjevne mi to nesedlo, protoze Kor to hnedka dvakrat za sebou malem flesnul, v obou pripadech vypadl az pri cvakani slanaku

At se vi jak to tenkrat bylo...

Body jsou dulezity ale pobavit sebe i okoli jeste vic. Program jsem mel peknej a cesta mi dost sedla, takze hned ve flashi jsem se skrz vynechani posledniho cvakani probil az do topoveho chytu kde mi jako blesk z cisteho nebe strelila noha. Cesta mi sedla vlastne hodne jelikoz ve druhym jsem se i pres plizici se unavu celkem pouzitelnej dostal zase az nahoru. Vylezno, staci cvaknout, ja celkem v klidu, Mih dole nervozni, rve jako tur. Jasny, pohlidat si to, zklidnit, dat pozor... Dobre jsem se rozkrocil, pravou rukou velky topovy chyt, levou rukou velky topovy chyt, pro jistotu namagovat a pak mi zase smejkla.

Byl jsem vlastne rad, ze nutnost lezt to potreti prebil brzky odjezd. Zpetne jsem si vzpomnel na zavahani zda ve druhem pokusu to posledni jisteni preci jen necvaknout, treba by me to byvalo bylo dohnalo k male zmene stupu ale bohuzel mi to v tu chvili prislo zbytecny. Diky sluchte pod nastupem tak aspon mohli kluci sledovat jak se *zase ritim nekam do hlubin*. Statisticka fluktuace? Intelektualni handicap? Proste jelito? ...

Jen pockej ty muro, priste celej vrsek radsi preshybuju a to uz mi fakt nesmekne!!!