Zase spíš takový šlem. 8m těžšího lezení a zbytek vypadá tak za 6a. Dole jsou menší lišty a poruchy, jinak docela holá skála. Takže kroky jsou snadjasný.
Používám tríček, kdy při prvním nálezu cvakám presku a slézám odfrknout dolů (samozřjemně kontrolovaně). Klára se mi směje, že je to šmela, ale když vidím jak lidi cvakali šáhlama druhé nýtky, tak si říkám, že takhle předcvaklá první preska je ok. Jde jen o pár kroků, takže sázím na rychlost. Prosvištím kolem presky, v cruxu si zavzpomínám na jarní kampusovou přípravu. Pak už jen trochu pozměnit naplánovaný krokosled, kdy jeden chyt v poruše nebere, ale přešah to řeší a je posekáno. Nahoře se ještě trochu vyklepu, ale spíš abych to nepohnmojil, než že bych musel něco řešit. A je to.
Asi lehčí než 7a+, ale beru to jako satisfakci za všechny ty krutorský 6b z první poloviny zájezdu. Navíc z celé Sardinské klasy jsem dost rozpačitý, takže se neodvažuji soudit.

Pak ještě zkouším 'The Prodigy' 7b. Dole se vytrápím na mokrým krápníku, který jsem doufal, že nebude potřeba, ale byl a nehoře jen kroutím hlavou nad asi metr a půl holou stěnou. No nic, A0 to řeší. Aspoň další pytel do sbírky...

Kláře se konečně daří 6c+ OS, takže velká radost i za ní. Navíc mně zase překvapila svojí bojovností, kde i když už to několikrát vypadalo bezvýchodně a na pád, tak to nevzdala a naopak ještě víc zabrala. Je to krutorka:-)

Rozhodujeme se, že ještě zkusíme stihnout nějáké krámky v Dorgali, takže pro dnešek finito a mastíme k autu.