Tak toto je, pane, Cesta! Cesta s velkym C! Počasí nic moc. Říkám si, dám si něco lehčího na rozlez, najednou zmizí ruky, nohy až kdesi daleko vpravo. Cože!? Lano se podemnou smýká ve větru, k borháku snad 3 metry! Tuhnu. Strach mi nedovolí udělat další krok! Nademnou pouze pár vystupujícich kamínků z jinak kompletně oblého kraje (!). Ten pohled mě bodá do očí! Jen posledních sil se “na přísavku” jaksi dostanu nahoru a co teď jako?! Nadmnou převis! No, to se mi snad zdá! Řvu zoufalstvím!! Chytnu se a ,uff, cosi tam je,… kroužek rezavý jak moje málem ztracená minulost! Tak to hotovo! Dál nelezu, ty vole. Pro dnešek stačilo! Máš morál? To si jenom myslíš ….