borhák? spíš takovej pískařskej kruh. Lezl jem tuto cestu někdy v únoru 1994, při náhlém oteplení na +10°, před kterým byla čtrnáctidenní perioda teplot okolo -15°C. Po skále tekl jemně našlehaný bahnitý sliz, pět metrů nad kruhem jsem pak zažil jeden z nejvelkolepějších pocitů strachu ve svém tehdy krátkém lezeckém životě. Druholezec pak z převisu v dolezu urval šutr velikosti nočního stolku, který mu přibouchl obě ruce na polici. krve jak z vola. nikdy více tuto cestu.