Chtěl jsem na rozlez. Nakonec docela boj. První nýt nekdo zrušil a k druhému už docela kotlík. Navíc se dostávám něják po krapasu z levé strany a nýt je z jeho pravé strany. No už se začínám bát o kotníky, ale nakonec něják ustojím a daří se přepadnout na druhou stranu krápníku. Tahle patálie mně docela vykolejí a to se se mnou táhne až nahoru. Navíc s krapasama a haďákama nemám moc zkušenosti, takže lezu asi zbytečně silově...

Dnes se chci věnovat hlavnímu cílu zájezdu 7b+ OS.
První cestu zkouším 'Mamy de jardin' 7b+. Spodek dost silové lezení přes sekané díry. Hloupě se rozhoduju místo delšího poskoku do díry přebírat malej krápníček, kde navíc přehlížím dobrou díru zvrchu. Nahoře je ale ještě těžší crux, kde se mi nedaří dostat se obráceně rukama do díry. Prdím na to, ať zbyde nějáká síra. Z odsedu si přeberu a pak už zase jde. No pytel, ale člověk se nesmí nechat zastrašit.
Další zkouším 'La chute du rastaquouere' 7b+. Moc pékné lezené, ale v klíči chybí trochu síly nebo techniky pro zpevnění těla na blbých stupech a lištičkách. Po 3 pokusech se daří a pak už dolez až do konce. Sice se nazadařilo, ale když koukám od slanění dolu co jsem to vydrápal za převislou hladkou stěnku, tak mám stejně radost. I když se nezadařilo, tak jsem si krásně zalezl ve fantastických cestách.
Už se cítím dost vyndaný, takže zkouším haďákové lezení v 'La patience minerale' 7a+. Trochu bojuju s haďákama, ale něják se dostávám k poslednímu těžšímu kroku, tady místo připlácnutí haďáka chci hloupě protlačit a smeká noha. Škoda, o fous, to mohl padnout.