Lezec - Namibie 2023 - Spitzkoppe - Namibijský Matterhorn.

Let Praha – Douhá – Namibie trvá 14 hodin. Nikdo nám nebyl schopen říci: Dostaneme vízum po příletu na letišti? Ne netu žádné aktuální informace. Na ambasádě tvrdili, nelze. Přesto odlétáme tzv. na pankáče. Nějak to dopadne. Chvíle napětí po přistání, zda nebudeme trávit 14 dnů v malé letištní hale v Africe. Hlavou nám probíhá film: Terminál, kde Tom Hanks tráví celé měsíce na letišti. Blížíme se k přepážce pro vízum s davem turistů. Jediné, co paní zajímá: budete platit cash nebo kartou? Uff vízum v kapse. Nacházíme místní půjčovnu aut. Máme již rezervaci z ČR. Volkswagen polo je již připravené. Všude jsme četli: Nutné vozidlo 4x4 se stanem na střeše, aby vás ve stanu vedle auta něco nesežralo. V Namibii je jen 10 % zpevněných silnic, ostatní jsou pouze cesty, které projel buldozer. Lukáš usedá za volat, ale pozor! Co to je? Volant na druhé straně. Vyjíždíme z letiště a první kruháč jede Lukáš v protisměru. Do háje, to bude cestování….. Polo zvládne celou cestu, jen jednou jsme píchli v poušti a zapadli u pobřeží. Místní rybáři nás vytáhnuli. Měli auto 4x4 😊

V den příletu objevujeme první lezeckou oblast: MIDGARD. Vzdálenost z hlavního města Windhoek je 80 km. Lezecká oblast je rozdělena na tři sektory. Vyjištěno nýty. Nejdelší cesta tři délky 120 m. Obtížnost 5a – 6c. Musíme si zvyknout na místní vlhké podnebí a materiál skály. Pozor na opice v okolí skal. Pokračujeme přes Etosha National Park, kde strávíme tři dny. Jedeme na pobřeží koster a cestou objevujeme kemp Hoada. Kemp je situován mezi skalami s obrovským počtem žulových šutrů dosahujících do 10 m. Skvělá oblast pro bouldering. Vzhůru do boulderování. Oblast jsme označili na googlu. Po prvním týdnu cestování se přibližujeme k našemu cíli v Namibii. Už plně zvládáme jízdu vlevo na cestách.

Přírodní rezervace Spitzkoppe, pojmenovaná podle svého vrcholu, je cílem fotoaparátu cinefilů; a mohli by poznat region z jeho nejslavnějšího filmového vzhledu: Stanley Kubrick použil snímky ze Spitzkoppe jako pozadí pro sekvenci ‚Dawn of Man‘,‚2001: Vesmírná odysea‘.

Spitzkoppe 1728 m n. m. Turistická a lezecká oblast vzdálená 270 km od hlavního města. U vjezdu do rezervace na recepci, zaplatíme ubytko na několik dnů. Venku jsou informační tabule. V rezervaci je také možnost treků na kole, obtížnost a trasy jsou vyznačeny v mapě na tabuli. Za recepcí jsou sprchy a pitná voda, která je přivedena ze skal. Pro vodu do barelů si chodí místní z blízké vesnice. Bar je nyní zavřený, nejsou turisté. Na vrchol vede normální cesta obtížnost 2-3. kterou chodí turisté s průvodci a lanem. Na recepci půjčují zdarma knižního průvodce, kde jsou přehledně popsány cesty a topo na fotkách. Depozit chtějí např. občanský průkaz.

První si vybíráme horu s názvem Pontok Spitze 1628m.n.m. South face (10 délek) To bolt or not to bolt 6a. Vycházíme v 4:30 za svitu čelovek. Nastoupáme 300 výškových metrů k nástupu cesty. Krásná kompaktní žulová stěna. Cesta je kompletně vyjištěna nýty 7-10 m od sebe. Cesta nabízí vše, spáry, komíny, lišty, plotny. Z vrcholu lze slanit cestou nalevo nebo sejít na druhou stranu hory.

V celé rezervaci jsou označena místa u skal, kde lze kempovat s autem. Na místech jsou postaveny zděné toalety bez vody. Vodu si vždy nabíráme vedle recepce u sprch. Dále jsou na kempovacích místech betonová ohniště. Většina míst je pod stromy. Nejvzdálenější kempovací místo je 5 km od recepce.

Menší samostatné skalní útvary (20-80 m) mají názvy: Rhino rock, Rock pool, Dinosaur rock, Lion rock a další. Na tyto menší skály jsou vyjištěné sportovní cesty s nýty 3 m od sebe.

Grosse Spitzkoppe 1728 m.n.m. Hlavní stěna má výšku 600 m. Vybrali jsme cestu: Schreibr´s route 6a+ (11 délek). Cesta je jedna z prvních a je kompletně po vlastním jištění. Použili jsme friendy všech velikostí. Občas jsme našli starou rezavou skobu, ale stále tutová. Tím jsme věděli směr. Cesta je orientačně občas náročná. Zabloudili jsme pouze jednou, což znamenalo zanechat smyčku ve stěně a slanit o 30 m zpět do původní cesty. Také tam někdo bloudil a zanechal skoby, které nás navedly jinam. Následujících 200 m byl směr jasný. Pod vrcholem poslední dvě délky opět bloudíme. Zde se spojuje více cest na úzký vrchol. Pozor z vrcholu lze slanit pouze 50 m dvěma směry. Jsou dvě možnosti dolů. Normálkou, kterou chodí průvodci s turisty. Sestup je na druhou stranu hory, nežli je náš kemp. Druhá nová varianta je po úzkém hřebeni. Klesáme přes soustavu štěrbin a plazivek nad hlavní stěnu. Občas musíme sundat batoh abychom se protáhnuli mezi skalami. Následujícím hřebenem je natažené ocelové lano, jako na ferratu. Pokračujeme 200 m. Napojíme se do širokého zářezu, klesáme 400 výškových metrů. Zářezem se vracíme zpět k nástupu cesty. Cesta se sestupem trvala celý den.

Sugarloaf 1285 m.n.m. 6a (7 délek) 300m. Na vrchol je cesta vyjištěna nýty 7m od sebe. Jde o velikou plotnu. Na vrcholu nás překvapí vedle vrcholové knihy také sjezdové lyže. Bohužel jsou bez vázání, takže dolů se nesvezeme…

Všechny vrcholy jsou osazeny vrcholovkou jakou známe z našich písků.

Protože je Namibie bývalá německá kolonie, tak nás nepřekvapuje, kolik potkáváme turistů z Německa. Jen ta jízda vlevo, která je z doby, než Namibie získala nezávislost v roce 1990 jako jedna z posledních afrických zemí, a to od Jihoafrické republiky, která ji pod názvem Jihozápadní Afrika přechodně spravovala.

Závěrem výletu jsme navštívili nejstarší poušť světa Kalahari s největšími dunami na světě, s výšlapem: Big Daddy 325m vysokou dunu, květiny staré 1500 let, Atlantský oceán a kolonie lachtanů a tučňáků.

Namibie je krásná země pro lezení a cestování. Místní jsou přátelští.

Jirka a Lukáš (UltraAnt Praha)