Z náhorní strany vlevo lávkou do údolní stěny a po umělých stupech na balkón. Žebrem šikmo vlevo ke kruhu, traverz vlevo k převislé spáře a tou na vrchol.
Poznámka:
Místní klasika. Hodí se dost silných smyček do spáry, ale i tenké ploché. Cestou ke kruhu jsou malé hodiny. Hodí se mýt nadhled.
Cestou ke kruhu jsem dal malé hodiny a dvě tenké ploché smyčky. Větší hodiny, ze kterých se cvaká, jsou podlepené nějakým lepidlem (?) a duní. Čístý oblez bytelně vypadajícího kruhu za spoďáky je lepší než vypadá. Ve spáře jdou dvě tutové smyčky (8-11mm) ale obtížnost postupně graduje. Je třeba zvládnout zved v mírně převislé prstové spáře. Dolez nelze dokončit spárou (která je nahoře plná kořenů a písku) a "jistí" ho tenká borovička nebo mikrohodiny do kterých bych si ani nesednul. Rozhodně historicky zajímavé ale nelze doporučit začátečníkům.