Moc pěkná ladička. Moc jsem si nevěřil, ale podařilo se nějakým zázrakem vyvzlinat. Jak je v názvu, tak ztracený je člověk dost, chce si to rozmýšlet tak tři kroky dopředu, aby si člověk nenastoupal nohama a nezjistil, že je obráceně, protože vracet se moc nedalo. Jednou mne od padu zachránil nalezeny spodacek, který jsem nahmatnul jen náhodou a jednou, když už jsem se smířil, že mi to musí ustřelit a já si sedru celý pupik, ale že mi to vlastne neva. Neustrelilo. Nahoře ještě boj s bolavýma prstama v lezkach. Moc pěkný a velká radost.