laurotJediné lezitelné 7a, do zbytku už svítí sluníčko. Další 'polohoror', tak jsem pojmenoval místní specialitku, kde zřejmě už nezbyly peníze na komplet přejištění. Takže to místňáci vyřešili tak, že vyměnili pouze každý druhý nýt:-) Přitom je vůbec nezajímá, jestli nenechávají ten nejzrezlejší zrovna v klíči cesty. No aspoň si člověk potrénuje i ten morál.
Na první pohled to nevypadá moc těžce, ale nakonec se z toho vyklube docela bouldřík. Dvakrát nalézám a slézám, ale pořád se mi to nezdá. Nakonec pomůže nalepení se na skálu, plácání oblé nevýrazné hrany a modlení se, aby to nesmeklo a člověk si na místním struhadle nezbrousil pupek a bradu. Naštěstí na tenhle krok zrovna vychází nový nejtík, tak aspoň tohle člověk může pustit z hlavy. Zbytek už lehčí lezení za odměnu, po dobrých lištách, kde se stíhám i pokochat krásnýma vyhledama na moře.
Potom zkouším převislou spáru 'Brod OY' za 7a+. V prostředku, ale hloupě chytám bočák druhou rukou bez rozmyšlených nohou a úplně se zapikám. Jsem na sebe trochu naštvaný, protože už jsem měl na dohled madlo jak umyvadlo a ani jsem ještě neměl tak nateklo. Takže hned zase lezu dál bez odpočinku a dolézám do topu. Kdyby člověk spadnul, že na to nemá, ale když si to pohnojí úplně sám... Navíc to byla moc pěkná cesta, takže to zamrzí dvojnásob.
7a
OS
18.10.2015
Jediné lezitelné 7a, do zbytku už svítí sluníčko. Další 'polohoror', tak jsem pojmenoval místní specialitku, kde zřejmě už nezbyly peníze na komplet přejištění. Takže to místňáci vyřešili tak, že vyměnili pouze každý druhý nýt:-) Přitom je vůbec nezajímá, jestli nenechávají ten nejzrezlejší zrovna v klíči cesty. No aspoň si člověk potrénuje i ten morál.
Na první pohled to nevypadá moc těžce, ale nakonec se z toho vyklube docela bouldřík. Dvakrát nalézám a slézám, ale pořád se mi to nezdá. Nakonec pomůže nalepení se na skálu, plácání oblé nevýrazné hrany a modlení se, aby to nesmeklo a člověk si na místním struhadle nezbrousil pupek a bradu. Naštěstí na tenhle krok zrovna vychází nový nejtík, tak aspoň tohle člověk může pustit z hlavy. Zbytek už lehčí lezení za odměnu, po dobrých lištách, kde se stíhám i pokochat krásnýma vyhledama na moře.
Potom zkouším převislou spáru 'Brod OY' za 7a+. V prostředku, ale hloupě chytám bočák druhou rukou bez rozmyšlených nohou a úplně se zapikám. Jsem na sebe trochu naštvaný, protože už jsem měl na dohled madlo jak umyvadlo a ani jsem ještě neměl tak nateklo. Takže hned zase lezu dál bez odpočinku a dolézám do topu. Kdyby člověk spadnul, že na to nemá, ale když si to pohnojí úplně sám... Navíc to byla moc pěkná cesta, takže to zamrzí dvojnásob.